Na Mezinárodní kosmické stanici probíhá vědecký výzkum širokého množství oborů – prostředí mikrogravitace totiž umožňuje vědcům lépe porozumět procesům, které v pozemských laboratořích komplikuje právě přitažlivost naší planety. Evropská kosmická agentura nyní pracuje na experimentu, který by měl posunout vpřed naše znalosti z oboru exobiologie. Pokud Vám tento název nic neříká, pak vězte, že jeho náplní je studování života (-biologie), ve vesmíru (exo-).
Kosmické prostředí je pro život velmi nepříznivé. V minulých letech se vědci dozvěděli mnoho důležitých informací tím, že analyzovali vzorky vystavené sluneční a kosmické radiaci. Ohromnou zásluhu v tomto pokroku hrály experimenty na ISS, které obsahovaly vzorky vystavené kosmickému prostředí. Bakterie, semena, lišejníky či řasy byly také vystaveny častému střídání teplot – pravidelně zamrzaly, aby zanedlouho opět roztály. Vakuum je vysušilo a neustále bojovaly s radiací. Vzorky byly vystaveny teplotám -27 °C až 46 °C a během šestiměsíční mise prošly bodem tání 569×. Výzkumníkům se podařilo zjistit, že život dokáže kosmickému prostředí odolat. Jak lišejníky tak i malí tvorečkové, kterým se říká želvušky, se po několika měsících na vnější části ISS vrátili na Zemi v plném zdraví.
Zdroj: http://www.esa.int
Evropská kosmická agentura chce nyní posunout exobiologický výzkum na novou úroveň a pomoci jí k tomu má zařízení, které bude nainstalováno na připravované platformě Bartolomeo na vnější části evropského modulu Columbus. Jendou z hlavních součástí tohoto zařízení bude spektrometr pracující s viditelným světlem, ale i s ultrafialovými paprsky, který bude provádět neinvazivní analýzu vzorků. Na přiloženém snímku můžete vidět jeho předchůdce, experiment SpectroDemo, který zrovna procházel zkouškami funkčnosti rozhraní. Tento demonstrátor postavený firmou OHB a dalšími partnery, byl 17. dubna vynesen na ISS na palubě lodi Cygnus.
SpectroDemo má fungovat 75 dní v zařízení ICE Cube v modulu Columbus. Během této doby vědci prověří důležité funkce spektrometru, jeho optická vlákna i to, jak celkově pracuje na oběžné dráze, aby mohli vylepšit finální produkt. Lidé bez skafandrů nemohou přežít mimo kosmickou loď či stanici, ale některé formy života to zvládnou. Jejich odolnost podporuje myšlenku tzv. panspermie, která předpokládá, že se život šíří z jedné planety na druhou nebo dokonce z jedné planetární soustavy do jiné. Formy života by v takovém případě cestovaly na planetkách. Poznatky nasbírané během podobných misí nám pomohou nejen pochopit limity života, ale také nás mohou naučit, jak chránit život na Zemi.
Zdroje informací:
http://www.esa.int
https://www.ohb.de
https://www.marketscreener.com
Zdroje obrázků:
https://www.ohb.de/fileadmin/user_upload/spectrodemo.jpg
http://www.esa.int/…/exobiology_in_a_box/19380844-1-eng-GB/Exobiology_in_a_box.jpg
Ahoj,
exobiologie je věda o možném životě a jeho potenciálních vlastnostech na jiných planetách nebo ve vesmíru.
Exo- znamená vnější, vně, mimo / zde ve významu mimozemský.
Popisovaný experiment, podle mne, patří do exobiologie, ale jen se zavřenýma očima. To, co popisuje originální text, je testování odolnosti pozemských organizmů ve vesmíru (specificky na LEO). Z toho se dá samozřejmě hodně usuzovat, ale nejde primárně o studium mimozemského života.
To ano, ale leccos se z toho dá odvodit.
Pokud nema formu jineho zakladu. Tedy CHO.