Že firma Blue Origin pracuje na lunárním landeru Blue Moon se už vědělo, ale teprve ve čtvrtek 9. května se veřejnost dozvěděla bližší detaily. Na tiskové konferenci ve Washingtonu vystoupil zakladatel společnosti, Jeff Bezos a přítomným novinářům přednesl své plány. Trochu zajímavě působí zákaz tweetovat o zveřejněných informacích během tiskové konference, takže veřejnost se k novinkám dostávala v prvních chvílích jen útržkovitě. Nyní se zdá, že firma nejbohatšího muže světa chce, aby její lander pomohl k dosažení cíle, který prosazuje administrativa prezidenta Trumpa – vrátit americké astronauty na povrch Měsíce do roku 2024.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com
Během představení novinek Bezos ukázal pozvaným novinářům a dalším hostům plnorozměrovou maketu landeru Blue Moon, který by měl být schopen dopravovat na povrch Měsíce náklad a jednou možná i astronauty. „Tohle je Blue Moon,“ řekl Bezos poté, co spadla opona a přítomní spatřili působivě vypadající maketu. „Na tomhle landeru jsme pracovali tři roky a je opravdu hodně velký. Má umět měkce přistát na přesně určeném místě, kam dopraví 3,6 tuny. Verze s prodlouženými nádržemi pak na povrch měsíce doručí 6,5 tuny,“ doplnil Bezos.
Prezentace se kromě již zmíněných novinářů zúčastnil astronaut Harrison Schmitt, který v rámci mise Apollo kráčel po Měsíci, dále zástupci NASA, vědci, ale i školní mládež. Bezos se během proslovu velmi pochvalně vyjádřil o březnovém projevu, při kterém viceprezident Mike Pence oznámil urychlení lunárních plánů. „Je to správná věc a my můžeme pomoci splnit časový harmonogram. Ale zvládneme to jen díky tomu, že jsme začali už před třemi lety. Je čas vrátit se na Měsíc,“ sdělil Bezos.
Zdroj: http://i.space.com/images/
Firma Blue Origin má momentálně rozpracované dva velké projekty – rakety New Shepard a New Glenn. Malý suborbitální nosič New Shepard, který už absolvoval 11 letů ze základny v západním Texasu, je znovupoužitelný stroj, který má vynášet experimenty, nebo turisty na hranici kosmického prostoru. Tento jednostupňový nosič je poháněný kyslíkovodíkovým motorem BE-3 a podle čtvrtečních informací od Bezose, by měli první lidé letět v návratové kabině ještě letos.
Raketa New Glenn je o poznání větší a bude schopna dosáhnout oběžné dráhy. Její první start z mysu Canaveral je plánován na rok 2021 a k obloze ji požene sedm kyslíkometanových motorů BE-4. Tato raketa se bude stavět v novém výrobním areálu blízko Kennedyho střediska na Floridě. Základní dvoustupňová verze má být schopna vynést na nízkou oběžnou dráhu 45 tun nákladu. První stupeň má být znovupoužitelný – po oddělení od druhého stupně by měl přistávat na lodi v oceánu. Půjde tedy o podobný proces, jaký používá SpaceX, jen ve větším měřítku.
Ačkoliv se o existenci projektu Blue Moon vědělo už dříve, teprve čtvrteční vystoupení přineslo potřebné detaily – třeba o využívání nového motoru BE-7, který má být využit během přistávání landeru. Blue Moon bude vybaven čtveřicí přistávacích nohou, které půjdou složit, aby se lander vešel do sedmimetrového aerodynamického krytu rakety New Glenn.
Zdroj: https://www.blueorigin.com
Ve čtvrtek představený návrh má být schopen doručit na Měsíc široké spektrum nákladů – od vědeckých experimentů přes palety se zásobami až po robotická vozítka. Prodloužená veze s většími nádržemi by mohla být vybavena i hermetizovanou kabinou pro astronauty a vzletovým motorem pro návrat z povrchu Měsíce. „Horní paluba je navržena jako velmi jednoduché rozhraní pro široké spektrum nákladů, které zde mohou být umístěny a připojeny,“ uvedl Bezos. O vykládání vybavení z horní paluby na povrch by se postaral spouštěcí mechanismus zobrazený na níže přiloženém videu.
Bezos neuvedl, zda bude jeho firma vyvíjet vzletový stupeň, nebo zda bude hledat partnera pro tento kritický prvek pilotovaného landeru. Na prezentaci zaznělo, že se Blue Moon vejde do sedmimetrového aerodynamického krytu rakety New Glenn, ale hmotnost pilotované verze (vzletový stupeň bude představovat hmotnost navíc), možná způsobí, že bude nutné sáhnout pro třístupňové verzi nosné rakety. Podle některých spekulací by možná bylo nutné sáhnout i ke startu, při kterém by se první stupeň nezachraňoval, aby mohly být všechny pohonné látky využity k urychlení nákladu.
Zdroj: https://www.blueorigin.com
Motor BE-7 spalující kapalný kyslík a kapalný vodík má vyvinout tah až 4,5 tuny. Tím se odlišuje od lunárních landerů programu Apollo, které pro pohon využívaly hydrazin a oxid dusičitý. Obě tyto kapaliny se dají skladovat při pokojové teplotě a i konstrukce motoru, který je využívá, je jednodušší. Kryogenní paliva naopak vyžadují dobře izolované nádrže a jejich motor má složitější konstrukci – výhodou je naopak vyšší účinnost (specifický impuls má být 453 s) a nezanedbatelnou roli hraje i menší toxicita pohonných látek.
Stejně jako Blue Moon se i BE-7 připravuje zhruba tři roky. Jeho první statický zážeh by mohl proběhnout ještě letos v létě. „Vyvine tah až 4,5 tuny a je schopen velmi hlubokého přiškrcení,“ uvedl na jeho adresu Bezos a dodal: „Jde o velmi důležitou schopnost, protože lander bude po kompletním naplnění palivem vážit zhruba 15 tun. Ve chvíli, kdy bude jeho sestupový zážeh končit, tedy těsně před přistáním, bude palivo téměř vypotřebováno a lander bude vážit jen asi tři tuny. Motor tedy bude schopen poskytovat vhodný tah podle toho, jak bude lander stále lehčí spalováním paliva z nádrží.“
Zdroj: https://www.blueorigin.com
Během prezentace Bezos neuvedl, kdy bude Blue Moon připraven k první kosmické misi, ani kolik bude stát. Dozvěděli jsme se však, že klíčovým prvkem je právě motor BE-7, který je potřeba vyřešit, protože na něm stojí vše ostatní. „Problémy, které u něj řešíme, jsme měli už dříve u New Shepard a vyřešili jsme je,“ uvedl Bezos a dodal: „Je to celkově hodně podobné – přistávací nohy, kyslíkové nádrže – všechno jsme už vyřešili včetně autonomního sestupu a tak dále. Ale k realizaci potřebujeme nový motor (BE-7), na kterém náš tým dělá velké pokroky.“ Firma dále u motoru BE-7 uvádí, že jej bude nabízet i ostatním firmám, které by jej mohly využít na svých kosmických strojích a landerech. NASA a Blue Origin spolu v březnu podepsaly tzv. Space Act Agreement, který má zajistit testování 3D vytištěné spalovací komory motoru pro lander firmy Blue Origin. K těmto zkouškám by mělo dojít na Marshallově středisku v Alabamě.
O tom, co bude předmětem čtvrteční tiskovky, se spekulovalo už několik dní. 26. dubna firma na svém Twitteru zveřejnila obrázek lodi Endurance, kterou pro svou polární expedici využil Ernest Shackleton. Loď však v roce 1915 uvěznil led a došlo k jejímu potopení ještě před připlutím k Antarktidě. Mike Pence ve svém březnovém projevu oznámil, že agentura bude návrat pilotovaných misí směřovat do oblasti jižního pólu, kde se nachází krátery, na jejichž dna nikdy nezasvítí sluneční paprsky.
5.9.19 pic.twitter.com/BzvwCsDM2T
— Blue Origin (@blueorigin) April 26, 2019
Trvale zastíněné krátery se tak staly mrazivými lokalitami, které podle dosavadních měření obsahují vodní led. Ten by mohly budoucí landery či dokonce lunární základny využívat nejen jako pití pro astronauty, ale i pro výrobu raketového paliva či výrobu elektřiny nebo kyslíku. U jižního pólu jsou ale i oblasti, které jsou naopak téměř konstantně osvětlené – jde hlavně o okraje kráterů. To by byla ideální místa pro fungování projektů, které využívají fotovoltaické zdroje energie. A kde je souvislost se zmíněnou plachetnicí? Kromě polárních oblastí je tu ještě fakt, že se u jižního pólu měsíce nachází kráter pojmenovaný Shackleton, jehož průměr dosahuje 21 kilometrů a je 4,2 kilometru hluboký.
Zdroj: https://www.blueorigin.com
Čistě teoreticky by mohla firma Blue Origin jednou dotankovávat své landery přímo na Měsíci. Fakt, že motor BE-7 bude spalovat kapalný kyslík a kapalný vodík by byl výhodou – oba prvky se dají získat z ledu, který se v této oblasti nachází. Kapalný vodík potřebuje ke skladování teploty pod -252 °C, aby nezačal vařit. Bezos ve čtvrtek uvedl, že vodík, který se vypaří, bude využíván v palivových článcích landeru pro generování elektřiny. „Palivové články jsme si vybrali místo solárních panelů proto, že chceme fungovat i za lunární noci. Ta trvá dva týdny a teploty při ní klesají hodně hluboko. Palivové články navíc vyrobí hodně energie – pro 2,5 kilowattů energie bychom potřebovali docela velké panely.“
Lander bude vybaven laserovými senzory, které v reálném čase zmapují přistávací oblast. Palubní počítač tak bude moci porovnat zaznamenaný obraz terénu s existující mapou lunárního povrchu, aby mohl provést případné korekce sestupu. Výsledkem má podle Bezose být přesnost přistání menší než 25 metrů. Konstrukce má zvládnout dosednutí i na skloněný povrch s limitním sklonem 15°. Součástí landeru budou i komunikační prostředky pro odesílání dat na Zemi.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://www.blueorigin.com/
https://www.blueorigin.com/
Zdroje obrázků:
https://www.blueorigin.com/assets/blueorigin_bluemoon_payloads.png
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2019/05/D6JxyOUXkAAqbvS.jpeg
http://i.space.com/…/blue-origin-new-shepard-rocket-launch-jan-22-2016.jpg?1453571126
https://www.blueorigin.com/assets/blueorigin_bluemoon_topdeck.jpg
https://www.blueorigin.com/assets/blueorigin_be7.jpg
https://www.blueorigin.com/assets/blueorigin_bluemoon_precisionlanding.jpg
https://www.blueorigin.com/assets/blueorigin_bluemoon_ascent.jpg
Diky za prehled 🙂
Děkuju, nemusím na to aspoň už koukat. BO je zkrátka tichá voda. Mimochodem potěšila zmínka o „pití“. Doufám, že přispěchá do diskuse.
Je to velmi zajímavý vývoj. Nemají raketu, nemají motor, ale chtějí do pěti let přistát na Měsíci. Postup Blue Origin je opravdu odlišný od toho, co známe. Alespoň, že je tam ten kapitál a že myslí i na budoucnost.
Lenze oni uz maju iste skusenosti a niekolkorocny vyvoj hardwaru. Maju pomerne pokrocilu infrastrukturu na Floride. Dalej maju vneomedzene financne zdroje. Mozu si dovolit rychlejsi postup ako byva bezne u vladnych agentur alebo sukromnych firiem ako.SapeX ktore obracaju kazdy dolar. A to posledne co je mozno najdolezitejsie maju za sebou naklonenu republikansku stranu. Jeff ma podporu politikov je urcite menej konfrontacny ako Elon a republikanov dlhodobo podporuje. Bude mat lahsiu cestu k zakazkam. Doslova to co buduje sa hodi k planom ktore si USA dali za ciel. New Glenn moze podla mojho nazoru vyniest ku gateway celu zostavu Oriona. Teraz uz buduje pristavaci hardware prose si idu rovno na ruku podla mna je to evidentne.
Pozor, New Glenn bude slabší než Falcon Heavy.
tady půjde spíš o velikost krytů…
Co se týče porovnání nosnosti FH a NG, je to otázka. FH udává LEO nosnost 64 tun, ale jen v expendable versi, to je bez návratu prvního stupně. Navíc průměr krytu pro náklad bude mít FH značně menší oproti NG a náklad nebývá kus materiálu, ale např. lander s dost velkými rozměry. Domnívám se, že udávaná LEO nosnost NG 45 tun je pro raketu s návratem 1.stupně (když tak mně opravte).
Navíc pro operace k Měsíci bude NG používat LOX/LH2 motory, tedy poměr nosnosti na LEO vs TLI bude mít o dost lepší než FH. Rovněž vyzvednutí prvního stupně, který přistane na lodi bude mít NG značně efektivnější než 3 stupňů FH na různých plošinách. Celkově se domnívám že NG bude značně lepší raketa než FH.
NASA nepoptává dopravu Orionu ke Gateway soukromou raketou, to hodlá zajistit vlastní raketou.
NASA momentálně poptává studie komerční výroby a dopravy landeru ke Gateway (resp. koncem května má být poptávka rozšířena o vzletový modul landeru). Právě o tuto zakázku hodlá Blue Origin soutěžit s raketou New Glenn a prodlouženou verzí landeru Blue Moon. O zakázku již projevil zájem i Lockheed Martin.
Moc silna slova pro někoho kdo ještě ani nedosahnul orbity. Sice mužou mit všechno co tu popisujete ale chybi jim dvě zasadni věci. Nemaji zkušenosti a hlavně postradaji dravou firemni kulturu SpaceX. Možna si někdo mysli, že nedostatek financi je u SpaceX slabina. Ale je take možne, že pravě tato slabina děla SpaceX tim čim jsou a nuti je stale vymyšlet nova řešeni.
Jeff Bezos ma podporu politiku? A z Republikanske strany? To jako myslite vazne? Vydavatel Washington Postu? Cetl jste nekdy co o nem, o Amazonu, o Washington Postu „individual-1“ na twitteru pise?
BTW:
Neni zde jedno zasadni pravidlo, ze se nesmi psat o politice? Ale patrne jako kazde pravidlo i toto ma vyjimku. A o Americe se zde smi napsat jakykoliv nesmysl a vzdy to projde.
I kdyz to nebylo o politice, myslim, ze ty tajne CCD kamery co nebyly na Mesici misto tech zastaralych Hasselbladu je snad to nejlepsi co jsem zde zatim cetl.
Politice se snažíme pokud možno vyhýbat. Nicméně pán se zde o politiku jen otřel a tudíž jsem necítil potřebu jej na to upozorňovat. Pokud by politické debaty dále rozvíjel, reagoval bych.
Nějak si nemohl vybavit Jacka Schmitta na Měsíci 🙂 až pak mi to docvaklo… Jediný Schmitt, kterého znám a co tam byl je Harrison Hagan Schmitt přezdívaný Jack Schmitt :D, nebo také Bull Schmitt, či Dr. Rock :D. Mimochodem jeho kolega na měsíci byl „Geno“ Cerman a v Apollu 17 na ně čekal Captain (Amerika) Evans 🙂
Díky, opraveno. 😉
Jedná se o /zatím/ bezpilotní projekt. Proč by to nebylo možné. Pokud by se jednalo o pilotovaný stroj, tak by certifikaci zcela jistě nedokázali.
Jen upřesním, že certifikace na human-rated nebude vyžadována na nosnou raketu lunárního modulu. Posádka má do landeru vstoupit až na stanici Gateway.
Jedná se též o certifikaci na LM, tu musí mít ať se do něj vstupuje kdekoli.
Přesně o tom jsem psal – že z „balíčku“ Blue Origin stačí, když human-rated bude pouze lunární modul. Teď můžeme konečně přejít k tomu, co mě na Vašem příspěvku zaujalo. Šlo o větu „Pokud by se jednalo o pilotovaný stroj, tak by certifikaci zcela jistě nedokázali.“ Prosím o podrobnější vysvětlení.
Měl jsem na mysli termín do pěti let na Měsíc, pokud to dobře chápu, tak pilotovaný. V této souvislosti se domnívám, že postavit, vyzkoušet a získat certifikaci pro popisovaný lander se nezdaří. Nehledě na to že byť certifikovaný lander pro pilotovaný let na Měsíc a zpět zcela určitě nestačí. Poslat robotický lander na Měsíc by dnes neměl být problém, předvádí to Čína, skoro se to podařilo s minilanderem Izraeli a na rampě se chystají Indové. Prakticky záleží pouze na kapacitě nosiče. To, že někdy v budoucnu po navýšení nosnosti a zásadní změně konstrukce, by popisovaný lander mohl nésti kabinu pro posádku a poté realizovat návrat z povrchu Měsíce
na orbit zcela jistě neznamená, že se tak stane do roku 2024.
V této souvislosti bych připomněl, že získat certifikaci pro pilované lety není snadné, přesvědčil se o tom Musk a to směřuje pouze na LEO a jeho snaha je zatím marná a perspektiva chmurná, zejména po neúspěšném testu padáků a rozmetání kosmické lodi při zkoušce záchranného systému tímto systémem.
Ještě bych si dovolil přičinit čistě technickou výhradu k Bezosovu landeru. Kyslíko-vodíkový pohon landeru certifikaci pro pilotovaný let nikdy nezíská. Takový pohon musí mít 100% spolehlivost, protože je současně i záchranným systémem. Ani motory raketoplánu stavěné na 50 cyklů nebyly 100%. Pilotovaný lander musí mít motory na samozápalné komponenty skladovatelné za „pokojové“ teploty.
Ve Vašem původním příspěvku ten rok 2024 chyběl. Teď už je jasné, že jste to myslel jen jako skepsi k termínu 2024, nikoli jako obecnou nemožnost prodloužené verze landeru Blue Moon získat certifikaci pro pilotovaný let.
Termín 2024 může ztroskotat na spoustě jiných věcí, například na neochotě uvolnit v masivním měřítku finanční zdroje. A jak jsem již psal v jiném příspěvku, NASA se chce ve schopnostech jednotlivých společností (veřejně zatím zájem projevil Lockheed Martin a Blue Origin) zorientovat, a proto hodlá koncem května vydat poptávku na studie popisující způsobilost a schopnosti uchazečů v implementaci technologií do jimi navrhovaného landeru s minimalizací rizik.
PS. Díky za informaci o výhradě ke kyslíkovodíkovému pohonu. Pokud se k tomuto názoru přikloní NASA, mohl by mít lander navrhovaný firmou Lockheed Martin výhodu.
Ještě upřesnění k landeru Blue Moon. Kyslíkovodíkový pohon má mít sestupový modul. O vzletovém modulu nevíme vůbec nic.
To Alois:
Nevim kde jste vzal ze do peti let chce lidi na Mesici. Myslim ze je jasne dane ze tam poleti tento modul, ktery je predevsim staveny na dopravu nakladu. Kabina pro posadku ci navratovy motor je neco uplne jineho a pokud vim tak o tom se nmeluvilo, krome zminky ze tu ta moznost jednou bude.
Co Bezos nabizi je platforma pro pristani na Mesici a vylozeni nakladu. V soucasne dobe zadne reseni pro navrat z Mesice ci pro lidskou posadku. Ano, bude tu moznost tento modul pouzit i k temto cinnostem pokud se vyvinou dalsi zarizeni.
To Tom:
Jde o to, že NASA byla pověřena Bílým domem k realizaci pilotované mise na Měsíc v roce 2024. NASA již vydala poptávku na návrhy studií pilotovaného lunárního landeru, ta poptávka byla zveřejněna tady:
https://www.fbo.gov/index.php?s=opportunity&mode=form&tab=core&id=9e7fe3f1c9b474695896e84239056122&_cview=0
Ta poptávka má být koncem května ještě modifikována. Ačkoli to nebylo explicitně řečeno, Blue Origin by mohla s prodlouženou verzí landeru Blue Moon o tuto atraktivní zakázku soutěžit.
ještě zajímavé o čem Bezos mluvil je, že narozdíl od Muska není jeho konečný cíl kolonizovat Mars ale vybudovat kolonii v kosmu ze zdrojů poskytnutých měsícem a asteroidy https://en.wikipedia.org/wiki/O%27Neill_cylinder
Stejně jako kolonizace Marsu se to zdá být nedosažitelné 🙂
Dobré odpoledne. Narazil jsem na zajímavý zdroj z oblasti astronomie a kosmonautiky:
https://curiositystream.com/series/340
https://curiositystream.com/video/2401/mystery-signal-from-space?playlist=42
https://curiositystream.com/?utm_campaign=S-Brand-ROW&utm_medium=cpc&utm_source=google&utm_content=303480466743&utm_term=curiosity%20stream&gclid=EAIaIQobChMIsc6bor2T4gIVCON3Ch06GAmpEAAYASAAEgI0QvD_BwE
Hezký den,
díky za odkazy!
Myslím si jednu vec..A prosím ma za to neukamenujte, som trochu skeptik v tom, kedy ľudstvo ten mesiac dosiahne ľudskou posádkou :)…týka sa to hlavne témy bezpilotných lunárnych landerov. V 60tych rokoch ľudstvo „prekonalo“ strach. Dokázalo do landeru posadiť ľudí ktorí následne na mesiaci pristáli. Zvládli to bravúrne doslova z ničoho. Samozrejme boli na to dôvody o ktorých všetci vieme. Celý tento vývoj bezpilotných landerov a sond,Beresheet,Čchang-e,lunárny Lander od ESA, Blue moon, a ďalšie ktoré sú ešte len na rysovacích doskách. To mi ale pripadá ako také státie na mieste. Prvá sonda mäkko pristála na povrchu Mesiaca už v roku l966. Sov.LUNA a následne Am. Surveyor. To je cez 50rokov posielania sond k mesačnému povrchu vážení…
Narážam tým na vzájomnú konkurenciu a rivalitu súkromných spoločností ktoré sú ako deti no každá bohužial na inom pieskovisku. A každá si stavia vlastný hrad. Niekedy je konkurencia hnacou silou a motiváciou. Inokedy má ale efekt stagnácie a brzdenia vývoja. Zvlášť keď ciele sú odlišné.
Na programe Apollo sa podieľalo circa 400 000 ľudí, Jednoducho povedané Stovky firiem. od upratovačiek až po inžinierov ktorý mali ale jednu obrovskú výhodu. Mali IBA JEDEN CIEL. Dnes majú súkromné spoločnosti obmedzené kapacity a bohužiaľ každá si sleduje svoj vlastný trh a ciele. Nehovoriac o Muskovi ktorý má vlastne tak trochu zmätok v tom čo chce vlastne robiť. /Narážam tým na to že sa venuje veľmi veľa projektom naraz./
Môžte mi oponovať že dnes sú technológie dostupnejšie cesta je vydláždená atď atď…. To nepopieram…. No aj tak sa na povrch dostávajú bohužiaľ len bezpilotné landery ktorých výroba je menej náročná a zvládnuteľná. A prečo?
Môžete mať totiž obrovské financie. Ale druhá vec je to know-how a hlavne infraštruktúra a ľudské zdroje ktoré tieto súkromné spoločnosti nemajú alebo budujú len veľmi ťažko. A bez toho to jednoducho nejde.
Preto si myslím že mesiac nám ostane /konkrétne pre ľudskú posádku/ takú jednu dekádu ešte vzdialený.
Člověka na Měsíc !! Člověka na Mars !! Člověka na asteroidy !!
No jo. Ale proboha PROČ? Dáme mu krompáč a bude si budovat bunkr proti kosmické radiaci? A se stejnou frekvencí jako na kosmickou stanici mu tam budeme vozit potravu, kyslík atd? Jasně si přiznejme, tohle není pro kosmický výzkum, ale pro slávu toho či onoho člověka či státu.
Přiznejme si, že rozum říká, prvně na měsíc musíme poslat automaty, které dokáží měsíc prozkoumat a připravit pořádné prostředí pro člověka.
Fakt nechápu, proč třeba už nemáme automat, který dokáže např. přiletět k Hubblovi a vyměnit setrvačníky, nebo přiletět ke komunikační družici a doplnit jí palivo na dalších 15 let. Tohle je příklad. Inu, asi něco podobného dnes bohužel dokáží jen špionážní družice. Plně souhlasím s názorem, že práce na kosmonautice je naprosto roztříštěná, a každý si paralelně hraje na své hromádce.
Škoda.
Nemáte pravdu,. Pilotovaná kosmonautika má svůj význam – dokážeme třeba lépe pochopit fungování lidského těla, což se dá uplatnit i tady na Zemi. A taky až jednou bude Země čímkoliv zničená, tak nám ke kolonizaci jiných světů a přežití lidské rasy žádné sondy nepomohou.
Sondy nám pomůžou najít planetu stejnou, kde bude kvalita života stejná jakou máme. Cíl není naučit se žít ve skafandru a pod zemí.
Jsem asi skeptik, budu těšit na každý pokrok, ale Měsíc ani Mars není nic než přestupní stanice někam dál.
Fajn, budeme vědět,kde jsou podmínky vhodné pro život, ale jak nám to pomůže z hlediska přežití tam, kdybychom zatvrdli na současné technologii, kterou bychom dále nerozvíjeli?
Ja Vás úplne chápem, človek není biologický ani evolučne stavaný aby prežil mimo atmosféry zeme. To je fakt.
No čo sa týka iných planét…prísť len tak s kuframi na inú planétu, /či už terraformovanú alebo čiastočne obývatelnú nám potrvá možno aj celú generáciu.
To že nám nejaké robotické automaty tu základnu na mesiaci alebo marse postavia sami je tiež hluposť. Jedna vec je otočiť pár skrutkami, druhá postaviť niečo v čom sa dá reálne existovať. A aj ten najlepší robot alebo technológia bude čas od času potrebovať servisnú ruku človeka. Preto som všetkými desiatimi za pilotovanú kozmonautiku. Je totiž nevyhnutná.
Posielať niekam robota aby opravil robota to je trošku utopia.
A pane Brodsky, ja fakt nechapu proc na takovych automatech teda nepracujete? Takovy cesky Boston Dynamics pro vesmir. Jak tezke to muze byt? Ty vymenit setrvacniky, tam docerpat palivo.
https://www.youtube.com/watch?v=5iV_hB08Uns
Oprava:
Tu vymenit setrvacniky, tam docerpat palivo. Krabice jako krabice.
“ přiletět k Hubblovi a vyměnit setrvačníky“
Pokud mají něco montovat roboti – musí to tomu být přizpůsobené. Třeba proto, že neexistuje mechanický ekvivalent se stejnými schopnostmi jako má lidská ruka. Schopnosti robotů nejsou zdaleka takové, jak si mnozí představují.
Doplňování paliva – družice by na to musela být uzpůsobena. Tedy mít plnící otvor. Riziko závady se s věkem družice zvětšuje a tak zřejmě by jen málokdo chtěl riskovat drahou zásobovací misi.
Váš skeptický příspěvek považuji za hodně zajímavý (nikoli ve smyslu, že bych s ním chtěl polemizovat). V příštích měsících se možná něco o schopnostech amerického průmyslu vyrobit pilotovaný lunární lander a dopravit jej ke Gateway dozvíme. Koncem května totiž NASA hodlá zveřejnit formální poptávku na počáteční studie popisující způsobilost a schopnosti uchazečů v implementaci technologií do jimi navrhovaného modulu s minimalizací rizik a při respektování platných norem. Tyto studie hodně napoví.
Stěží si lze představit rozměry New Glenn, když se do něj vejde tahle „potvora“
Doufejme, že se tam objeví…
Vzhledem k tomu, co naznačuje její jméno 🙂
Mám takový postřeh ke konstrukci landeru. Předpokládám, že nákladní verze budou po přistání zůstávat na Měsíci. Nešla by konstrukce přizpůsobit tak, aby se po rozmontování nechala použít k výstavbě infrastruktury základny? Ať již ke konstrukci obydlí, například jako výžtuže, nebo třeba stojany pro solární panely, atd. V podstatě by tím užitečné zatížení landeru vzrostlo o mnoho tun, protože samotná konstrukce by vlastně byla náklad.
To je otázka, na kterou asi nejlépe odpoví přímo firma sama. My můžeme jen spekulovat.
Skôr si myslím že tento „cargo nosič“ bude fungovať v myšlienke ktorá je moderná a ekonomická a teda bude znovupoužiteľný a bude nejakým spôsobom kmitať medzi Gateway a povrchom mesiaca pri výstavbe základne alebo ako dodatočné zásobovanie pri vedeckých misiách na povrchu. To bude asi jeho jediné využitie ak sa ho dočkáme.
Prý moderní myšlenka – nevím kam na to někteří pořád chodí 🙂 Jinak samozřejmě že pokud by na povrchu bylo nějaké zařízení které by vyrábělo vodík a kyslík z ledu, by bylo možné tankovat landery na povrchu a netahat palivo až ze země, což by bylo super. Ale na to si ještě asi hodně dlouho počkáme.
Pravděpodobně tam nebude zůstávat jen nákladní verze, ale i pilotovaná, tak jako Apollo, lander + návratový modul.
Zajímá mě, jak se vycvičená dvojice (trojice?) vypořádá s měsíčními povrchovými teplotami, které se můžou měnit. Lze takový záznam teplotní simulace s kosmonauty vidět na Zemi ze záznamu? Díky za odkaz, protože práce v reálných teplotách na povrchu Měsíce, v lunárním modulu, ve skafandrech i spánek asi bude abnormální. Má se opět letět k Měsíci a říká to s odstupem po J.F.Kennedym i prezident Donald John Trump kterému je 73 let.
Ale, teplota na noční straně Měsíce je až −185 °C.
Teplota v kráterech „věčného stínu“ na pólech Měsíce je až −251 °C.
Teplota na denní straně Měsíce je až +134 °C a na to nesmíme zapomínat.
S těmito teplotami si velmi dobře poradí skafandry, nebo kosntrukce landerů. Ostatně střídání teplot se odehrává i na ISS.
Kvůli omezením daným nutností urychlené realizace je mise 2024 (která má uspokojit výzvu Bílého domu) koncipována jako poměrně minimalistická. I skafandry mají být docela spartánské – NASA u nich hledá minimum potřebné pro misi. Práce na povrchu se mají dost podobat výsadkům z dob Apolla.
V podstatě jsem chtěl napsat, že bychom neměli při výsadku 2024 očekávat pobyt na Měsíci ve Vámi popsaných extrémních teplotních situacích (noc, poledne, trvale odstíněné krátery).
To je zřejmě i důvod proč se s plánovanou základnou na Měsíci počítá s kráterem s věčnou tmou. Vyrobit teplo v kosmu a udržet ho není takový problém, jako se přebytečného tepla zbavovat. Přenos tepla ve vesmíru nefunguje tak, jak ho známe tady na zemi. Chladit je třeba vyzařováním, nikoliv přenosem tepla. Na Měsíci by to mohlo být trochu jednodušší a šlo by chladit vrtem pod povrch + tepelné čerpadlo.
Souhlasím. Zmínil bych ještě program letů Space Shuttle, který otestoval vše možné i teplotní nekomfort při výstupech do kosmického prostoru. Jen je pro mě nepochopitelné, že se v rámci 14 denních misí nepokusili s raketoplánem obletět Měsíc. V nákladovém prostoru měl místa dost pro všemožné zásoby. Máte pro to někdo nějaké vysvětlení?
Raketoplán neměl ani náhodou možnost doletět k Měsíci. Jeho maximum leželo cca. 800 km nad zemským povrchem, na vyšší dráhu neměl palivo.
Je to jen spekulace, ale možná nebyl schopný dosáhnout potřebné rychlosti, nebo neuměl v takové rychlosti vstoupit zpět do atmosféry a pravděpodobně ani neměl radiační ochranu pro pobyt mimo magnetické pole země.
Přesně jak píšete, rychlost vstupu do atmosféry je další věc, kterou jsem nezmínil – když už by se teoreticky nějak dostal na vyšší dráhu, tak návrat do atmosféry by jej pravděpodobně zničil. Raketoplán byl prostě stavěný na nízkou oběžnou dráhu a od toho se odvíjela jeho konstrukce.
Viděl jsem krasný dokument proč raketoplán vypadal, tak jak vypadal. Bohužel už ho zpětně neumím najít. Například proč neměl ostrou špičku, ale tupou. Ostrá špička by mu utrhla křídla rázovou vlnou u tupé špičky rázová vlna jde až za konci křídel.
Tupé těleso se pro návrat z LEO používá hlavně kvůli tomu, že rázová vlna se nedotýká orbiteru. Ostrá špička by se v mžiku utavila.
Předpokládal bych využití mezinárodní stanice MIR a ISS jako tankovacích stanic. A dodatečná radiační ochrana pro pobyt mimo magnetické pole Země nemělo být pro raketoplány až zas tak velký problém. Přes třicet let misí Space Schuttle chtělo mnohem více kuráže.
Nemyslím to zle, ale představujete si všechno hrozně jednoduše. Co spalovaly motory raketoplánu?Kapalný kyslík a vodík. Ještě ani dnes nemáme technologii přečerpávání kryogenních látek ve vesmíru zvládnutou. Raketoplán neměl žádné nádrže, do kterých by se dalo tankovat – na stanicích by musely být ty nádrže ohromné, protože vodík i po zkapalnění má nevhodný (moc velký) objem. Vodík má velmi nízký bod varu, takže by ty nádrže musely být hodně izolované. A pak je tu ještě tepelný štít, který by návrat v rychlostech od Měsíce prostě nevydržel. Zkrátka a dobře když od začátku stavíte náklaďák, tak ho můžete tunit jak chcete, ale sportovní žihadlo z něj prostě neuděláte. U raketoplánu je to podobné. Byl stavěn na určité úkoly a nebylo možné měnit takto razantně jeho určení.
Tech problémů je hodně, radiace a zásoby jsou skoro to nejmenší, pro opuštění LEO musíš mít hodně Delta v (třeba tady je pěkný graf https://en.wikipedia.org/wiki/Delta-v), na to potřebuješ hodně moc paliva, pro urychlení raketoplánu to nebude zrovna málo, a to palivo musíš dostat nahoru na orbitu. Počítat to nebudu, ale málo to není.
Zpět od Měsíce je to sice jednodušší, ale také potřebuješ patřičné Delta v a pak se musíš při návratu na Zemi té rychlosti zbavit, už tady zaznělo, tepelný štít…
Pokud by jsi chtěl zabrzdit motoricky, opět potřebuješ hodně paliva.
A hodně paliva je hmotnost navíc a hmotnost navíc vyžaduje více paliva.
….
Ano, palivo je klíčové a „kosmické čerpačky“ budou nutností, ne jenom SCI-FI. Můžete brzdit i třením o atmosféru v pozici napříč trajektorií, ale hlavně jak píšete protipohonem, který žere hodně paliva. Všechno se nedá naložit „do kufru“. Potřeba někde zaparkovat a načerpat palivo je běžnou záležitostí u vojenských letadel na Zemi, mělo by tomu být i u raket v kosmu.