sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Gateway, Artemis IV a V

Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.

Latitude

Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.

O3b mPower

Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.

Atomic-6

Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.

LeoLabs

Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.

Skynopy

Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.

NOAA

Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Japonci bombardují Ryugu

Japonská sonda Hayabusa 2 má opravdu mimořádně nabitý harmonogram plný zajímavých momentů. V následujících hodinách bychom se měli dočkat události, která vzbuzuje ze všech jednoznačně největší zájem laické veřejnosti – uznejte sami, že název tohoto článku zní lákavě. A přitom v žádném případě nelže! Hayabusa 2 má za úkol vytvořit umělý kráter, ze kterého později odebere vzorek. Důvod je jasný – materiál na povrchu byl dlouhodobě vystaven kosmickému prostředí, které ovlivnilo jeho složení. Vnitřní vrstvy jsou naopak chráněné a obsahují materiál v původní formě. Dostat se k nim pomůže právě aktuální bombardování.

Průřez „kanónem“ sondy Hayabusa 2.
Průřez „kanónem“ sondy Hayabusa 2.
Zdroj: https://planetary.s3.amazonaws.com
Překlad: Dušan Majer

K vytvoření kráteru se využije měděné desky o hmotnosti 2 kilogramy, kterou exploze vytvaruje do podoby misky. Tento kovový blok má zasáhnout planetku úctyhodnou rychlostí 2 kilometry za sekundu. „Střílet nebude sama sonda, ale malý „kanón“, který vypustí nad planetku a pak se sama za ni schová, aby nedošlo k jejímu poškození,“ upřesňuje celou událost Petr Scheirich z Astronomického ústavu AVČR. Náraz projektilu vyvrhne do okolního prostoru větší množství povrchového materiálu a odkryje doposud skrytý materiál. Očekává se že umělý impaktní kráter bude mít průměr okolo deseti metrů a bude metr hluboký, ale vše záleží na vlastnostech materiálu planetky.

Sonda bude v době nárazu v bezpečí, ale protože vědci chtějí vědět, jak celá událost proběhne, mají připraveného průzkumníka. Haybabusa 2 by měla uvolnit mikrodružici DCAM3 s kamerou, který by měl nasnímat průběh impaktu. A jaký je dosavadní časový plán celé akce? Vše se odehraje zítra nad ránem. V pátek, tedy 5. dubna bude ve 3:56 SELČ ze sondy vypuštěn kanón s projektilem. Ve 4:14 uvolní Hayabusa 2 mikrodružici DCAM3 a k samotnému odpálení by mělo dojít ve 4:36 SELČ, přičemž o všech těchto událostech se dozvíme až o 17 minut později, kdy signál dorazí k Zemi. Zítra během dne bychom se měli dozvědět výsledek a třeba přijdou i nějaké fotky. O výsledcích kosmického bombardování Vás budeme informovat v zítřejším článku.

Exploze vytvaruje desku do tvaru misky.
Exploze vytvaruje desku do tvaru misky.
Zdroj: https://planetary.s3.amazonaws.com

Zdroje informací:
http://www.planetary.org/
http://www.planetary.org/
https://newatlas.com/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://planetary.s3.amazonaws.com/…/2019/20190329_sci-artwork.jpg
https://planetary.s3.amazonaws.com/…/2019/20190327_hb2-sci-cutaway.png
https://planetary.s3.amazonaws.com/…/2019/20190329_plate-deform.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
12 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
bill
bill
6 let před

Inu Žaponci!. Už se vážně těším na fotky i výsledky.:)

Spytihněv
Spytihněv
6 let před

A je to tady. Už před startem jsem si říkal, že si toho Japonci berou opravdu hodně. 4 přistávací moduly, naváděcí targety, kamerku k samostatnému letu, samozřejmě návratové pouzdro a taky tenhle impactor. No a zatím jim vychází všechno. Klobouk dolů. Už se těším na ráno.

Alois
Alois
6 let před

Na JAXA běží přímý přenos. Shodou okolností je to druhý přímý přenos v jednom dni ze špičkové akce v hlubokém kosmu, který se nebude po mnoho dalších let opakovat a redakce dala přednost stereotypním startům předpotopních Sojuzů, které jsou stále stejné a poněkud únavné. Neberte to prosím jako kritiku, ale jako námět.

Petr Šída
Petr Šída
6 let před
Odpověď  Alois

Já Vám nevím, někdy mě přijde, že snad ani informace, nad kterými diskutujete nečtete. Zkuste to tedy znovu a pořádně.

Pokud Vám ani potom nebude jasně, proč je Váš příspěvek mimo, tak je to hodně smutné.

Dušan Majer
Dušan Majer
6 let před
Odpověď  Alois

Víte, ono je to celé mnohem složitější. Každé téma můžeme zpracovat širokým spektrem forem – od krátké zprávy, přes článek, psaný přenos až po online přenos. Volba, jakou formu zvolit, vychází z mnoha faktorů – unikátnost události, atraktivita události, denní či noční doba, vytíženost pracovníků redakce v danou dobu, množství dostupných informací a tak dále. Udělat komentovaný start rakety je sázka na jistotu, protože víme, že bude k dispozici přenos, ze kterého budeme moci čerpat. u Beresheetu ani u H2 jsme nemohli vědět, jak k tomu oba týmy přistoupí, zda bude k dispozici nějaký přenos, nebo zda budou pouze aktualizace na Twitteru. Netroufám si v tomto směru riskovat a slíbit komentovaný přenos události, který by nebylo čím informačně pokrýt. To je i důvod, proč jsme nakonec ustoupil od komentovaného přenosu dokování prvního Crew Dragonu. U H2 jsme se nakonec rozhodli pro článek, který shrne na jednom místě plánovaný průběh události, což nám přišlo (a stále to tak vidíme) jako nejvhodnější formát.
A ještě k tomu, proč jsme komentovali dva Sojuzy. I při rozhodování, který start komentovat a který ne, máme hned několik faktorů. Kupříkladu vysíláme všechny starty mířící k ISS bez výjimky. Je to hold, který vzdáváme nejdokonalejší vědecké laboratoři a špičkovému vědeckému pracovišti, které operuje v unikátních podmínkách. Proto byl Progress bez debat. V případě O3b jsem přemýšlel déle, protože to není tak atraktivní start. Nakonec jsem mu dal zelenou hlavně proto, že pro mnoho lidí je stále překvapením, že Sojuzy startují i z Jižní Ameriky. I nadále se budeme snažit pokrývat všechny důležité momenty kosmonautiky – pro každý z nich zvolíme formát, který pokud možno nejvíce odpovídá parametrům dané události. Ale vím, že nikdy nedosáhneme stavu, kdy se trefíme do noty absolutně všem čtenářům bez výjimky.

Alois
Alois
6 let před

Úžasné, jsem zvědav, zda to ještě někdo sledoval. Zejména počátek byl ve znamení demonstrace použité techniky a operací. Měli tam pěkný model asteroidu
, je černý jako uhlí.

ixb1
ixb1
6 let před

Je zajímavé vidět,že se dá EFP použít i nevojensky.

Vojta
Vojta
6 let před
Odpověď  ixb1

Překvapivě to dokonce není původem vojenská technologie. Používalo se to (a snad ještě používá) k prorážení obtížně provrtatelných vrstev horniny při těžbě ropy nebo zemního plynu. Kdyby si to s sebou vzal Bruce Willis v Armagedonu, tak by to nemuselo být takové drama 😉

MU
MU
6 let před

To co předvádějí japonci je neuvěřitelné, nečetl jsem co vše sondy obsahuje před startem.
A valím oči co vše nese na palubě. Narvali tam toho hodně….
Nedávno jsem četl o OsirisRex a že též má impaktor. Jsem si říkal škoda že Hyabusa 2 ho nemá taky a ouvej má.
Akorát mi přijde že Americká mise OsirisRex je dvojče Hyabusy 2 a zbytečná mise, nebo mise zbytečně navíc…

Dušan Majer
Dušan Majer
6 let před
Odpověď  MU

Ne tak docela – v první řadě OSIRIS-REx nemá impaktor. Navíc obě sondy zkoumají odlišné typy asteroidů a každá z nich používá jinou metodu odběru. Velký rozdíl je i v aktivitě sondy v okolí planetky. Zatímco Japonci mají svou domovskou pozici ve vzdálenosti 20 kilometrů a když je něco potřeba, tak sestoupí k povrchu, americká sonda kolem planetky obíhá ve vzdálenosti něco přes kilometr a půl. Díky tomu může OR nasnímat povrch mnohem detailněji. Takže rozhodně to není dvojče H2. Ano, obě sondy studují planetky a obě jsou návratové ale tím podobnost končí.

Spytihněv
Spytihněv
6 let před
Odpověď  MU

OSIRIS-REx nenese kromě návratového pouzdra a opravdu unikátní odběrové ruky vlastně nic navíc na rozdíl od komplikované Hayabusy 2. A oběžná dráha je mimořádně nízká a oběžná rychlost neskutečně pomalá (oboje vlastně určeno fyzikáními vlastnostmi planetky). Takže H2 dvojče OSIRISu opravdu není. Ale v podstatě dvojče „hrozí“ velmi brzy v podobě výběru mise CAESAR. Píšu hrozí, protože si přeji Dragonfly (ale to už se opakuji 🙂 )

MU
MU
6 let před
Odpověď  Spytihněv

Děkuji Vám za stručnější objesnění, podle fotek jsou si planetky velice podobné, kamenité apod.
Těším se pokud se vše podaří a návratová pouzdra něco přivezou.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.