Skyroot Aerospace – indický start-up

Vikram ilustrace

Indie v současnosti nepovoluje soukromé společnosti v kosmickém průmyslu, ale předpokládá se, že tento trh se na subkontinentě co nejdříve otevře. Navrh zákona z r. 2017 o vesmírných aktivitách, umožní po svém schválení mj. soukromým společnostem vyrábět rakety, satelity a vypouštět je pro indické i zahraniční zákazníky. Když se vědečtí pracovníci indické vesmírné agentury (Indian Space Research Organisation ISRO), Pawan Kumar Chandan, Naga Bharath DakaVasudevan Gnanagandhi s tímto návrhem seznámili, rozhodli se z ISRO odejít a založit vlastní raketovou společnost – Skyroot Aerospace. Skyroot je společnost finančně podporovaná zakladateli CureFitu (zabývající se zdravím, fitness, výživou a mentálním koučinkem) Mukeshem BansalemAnkitem Nagorim. Předpokládá se, že první raketa Skyrootu odstartuje někdy v roce 2021.

Vikram III

Vikram III
Zdroj: skyroot.in

Skyroot má jeden z nejlepších týmů raketových vědců v Indii a má také prostředky na přípravu a výrobu raket pro satelity mířící na LEO (a později možná i pro geostacionární satelity). Společnost Skyroot vyvíjí rodinu raket pojmenovanou po zakladateli indického vesmírného programu Vikramu Sarabhajovi – Vikram I, II a III.  Tyto nosiče jsou plánovány jak na pevná, tak na kapalná paliva. Nosiče na pevná paliva představují levnější a technologicky jednodušší variantu – Skyroot předpokládá, že v nejjednodušší variantě bude moci nabízet přípravu ke startu do jednoho dne a snížení cen za vynášení nákladu na orbitu až na jednu třetinu současných cen. Skyroot v současné době jedná s vojenskou výzkumnou organizací indickou (Defence Research and Development Organisation – DRDO) o využívání jejích testovacích zařízení ke zkouškám svých raket.

Vikram I – 3 stupně na pevná paliva s modulem umožňujícím umístění několika družic na různé orbity. Nosnost je projektována na 200 kg do 500 km SSPO a 280 kg do 500 km LEO (se sklonem 45º).

Vikram II – 3. stupeň na pevná paliva Vikramu I bude nahrazen kapalným pohonem s pokročilým kryogenním motorem na metan a tekutý kyslík (lox) s možností restartu. Nosnost je projektována na 410 kg do 500 km SSPO a 520 kg do 500 km LEO (se sklonem 45º). Start bude možný do 3 dnů.

Vikram III – K Vikramu II budou přidány postranní boostery (podle obrázku – šest) na pevná paliva. Nosnost je projektována na 580 kg do 500 km SSPO a 720 kg do 500 km LEO (se sklonem 45º). Start bude možný do 3 dnů.

Jen na okraj – samotná ISRO také vyvíjí malou raketu – (small satellite launch vehicle – SSLV). Další indický výrobce, Agnikul Cosmos, připravuje semi-kryogenní raketu.

Zdroj: CR Sukumar, Raghu Krishnan – Economic Times: https://economictimes.indiatimes.com/

Zdroj obrázků: https://skyroot.in/uploads/2019/01/final-v3-min.png

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

9 komentářů ke článku “Skyroot Aerospace – indický start-up”

  1. Jakubino napsal:

    Ďakujem za ďalší skvelý článok,je naozaj úžasné koľko firiem pracuje na nosných raketach a ešte bude zaujímavé sledovať ktoré z nich sa naozaj aj uchytia a ktoré naopak nie

  2. dolph1888 napsal:

    Indie a Čína jsou agresivní lídři budoucnosti. Řeší běžně důležité a každodenní problémy, nemohou se obírat okrajovými záležitostmi jako EU / USA v otázce „aktivistů” a různých neziskových, nátlakových skupin, necítí povinnost zachraňovat celý svět. Nebrání se stavbě nových jaderných elektráren, vědí, že OZE je v současné době nezachrání, potřebují stabilní síť pro své podniky, ekonomiku. Je pravda, že životní prostředí drancují, Čína také v Africe, kde Evropa nezodpovědně vyklidila pozice, ale to se změní, jak se bude situace zhoršovat, přehodnotí priority jako každý. USA má dnes velký respekt především před Čínou (příští možnou válku očekává s ní) a Indii asi rovněž nepodceňují. Já vidím, že Evropa potažmo EU, se dnes sama hubí stále nesmyslnějšími normami od stolu, zaváděním nedokončených technologií, jejichž budoucnost je nejistá. Aby se jednou nestalo, že třeba Německo půjde do světa prodávat své super-hyper-OZE (sami se již bojí, kde budou brát energii po roce 2021 – 23, vědí, že bez dovozu z jádra / uhlí jim klesne výroba pod únosnou mez) technologie a „svět” řekne, ne děkujeme, my vsadili na jádro (0 emise CO2), sítě máme „hloupé”, ale bez blackoutů a vůbec si vystačíme s vlastním řešením. Indie se určitě otevře nejen v kosmonautice, ona bude jednou fičet vedle nás (těžit na Měsíci možná Marsu rudy), zatímco Česko se bude stále doprošovat Rakouska, jestli smí milostivě dobudovat Temelín, psát se bude rok 3077. 🙂

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.