Skyroot Aerospace – indický start-up

Vikram ilustrace

Indie v současnosti nepovoluje soukromé společnosti v kosmickém průmyslu, ale předpokládá se, že tento trh se na subkontinentě co nejdříve otevře. Navrh zákona z r. 2017 o vesmírných aktivitách, umožní po svém schválení mj. soukromým společnostem vyrábět rakety, satelity a vypouštět je pro indické i zahraniční zákazníky. Když se vědečtí pracovníci indické vesmírné agentury (Indian Space Research Organisation ISRO), Pawan Kumar Chandan, Naga Bharath DakaVasudevan Gnanagandhi s tímto návrhem seznámili, rozhodli se z ISRO odejít a založit vlastní raketovou společnost – Skyroot Aerospace. Skyroot je společnost finančně podporovaná zakladateli CureFitu (zabývající se zdravím, fitness, výživou a mentálním koučinkem) Mukeshem BansalemAnkitem Nagorim. Předpokládá se, že první raketa Skyrootu odstartuje někdy v roce 2021.

Vikram III

Vikram III
Zdroj: skyroot.in

Skyroot má jeden z nejlepších týmů raketových vědců v Indii a má také prostředky na přípravu a výrobu raket pro satelity mířící na LEO (a později možná i pro geostacionární satelity). Společnost Skyroot vyvíjí rodinu raket pojmenovanou po zakladateli indického vesmírného programu Vikramu Sarabhajovi – Vikram I, II a III.  Tyto nosiče jsou plánovány jak na pevná, tak na kapalná paliva. Nosiče na pevná paliva představují levnější a technologicky jednodušší variantu – Skyroot předpokládá, že v nejjednodušší variantě bude moci nabízet přípravu ke startu do jednoho dne a snížení cen za vynášení nákladu na orbitu až na jednu třetinu současných cen. Skyroot v současné době jedná s vojenskou výzkumnou organizací indickou (Defence Research and Development Organisation – DRDO) o využívání jejích testovacích zařízení ke zkouškám svých raket.

Vikram I – 3 stupně na pevná paliva s modulem umožňujícím umístění několika družic na různé orbity. Nosnost je projektována na 200 kg do 500 km SSPO a 280 kg do 500 km LEO (se sklonem 45º).

Vikram II – 3. stupeň na pevná paliva Vikramu I bude nahrazen kapalným pohonem s pokročilým kryogenním motorem na metan a tekutý kyslík (lox) s možností restartu. Nosnost je projektována na 410 kg do 500 km SSPO a 520 kg do 500 km LEO (se sklonem 45º). Start bude možný do 3 dnů.

Vikram III – K Vikramu II budou přidány postranní boostery (podle obrázku – šest) na pevná paliva. Nosnost je projektována na 580 kg do 500 km SSPO a 720 kg do 500 km LEO (se sklonem 45º). Start bude možný do 3 dnů.

Jen na okraj – samotná ISRO také vyvíjí malou raketu – (small satellite launch vehicle – SSLV). Další indický výrobce, Agnikul Cosmos, připravuje semi-kryogenní raketu.

Zdroj: CR Sukumar, Raghu Krishnan – Economic Times: https://economictimes.indiatimes.com/

Zdroj obrázků: https://skyroot.in/uploads/2019/01/final-v3-min.png

Skyroot Aerospace - indický start-up, 5.0 out of 5 based on 8 ratings
Pin It
(Visited 1 694 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (8 votes cast)
(Visited 1 694 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.


9 komentářů ke článku “Skyroot Aerospace – indický start-up”

  1. dolph1888 napsal:

    Indie a Čína jsou agresivní lídři budoucnosti. Řeší běžně důležité a každodenní problémy, nemohou se obírat okrajovými záležitostmi jako EU / USA v otázce „aktivistů” a různých neziskových, nátlakových skupin, necítí povinnost zachraňovat celý svět. Nebrání se stavbě nových jaderných elektráren, vědí, že OZE je v současné době nezachrání, potřebují stabilní síť pro své podniky, ekonomiku. Je pravda, že životní prostředí drancují, Čína také v Africe, kde Evropa nezodpovědně vyklidila pozice, ale to se změní, jak se bude situace zhoršovat, přehodnotí priority jako každý. USA má dnes velký respekt především před Čínou (příští možnou válku očekává s ní) a Indii asi rovněž nepodceňují. Já vidím, že Evropa potažmo EU, se dnes sama hubí stále nesmyslnějšími normami od stolu, zaváděním nedokončených technologií, jejichž budoucnost je nejistá. Aby se jednou nestalo, že třeba Německo půjde do světa prodávat své super-hyper-OZE (sami se již bojí, kde budou brát energii po roce 2021 – 23, vědí, že bez dovozu z jádra / uhlí jim klesne výroba pod únosnou mez) technologie a „svět” řekne, ne děkujeme, my vsadili na jádro (0 emise CO2), sítě máme „hloupé”, ale bez blackoutů a vůbec si vystačíme s vlastním řešením. Indie se určitě otevře nejen v kosmonautice, ona bude jednou fičet vedle nás (těžit na Měsíci možná Marsu rudy), zatímco Česko se bude stále doprošovat Rakouska, jestli smí milostivě dobudovat Temelín, psát se bude rok 3077. 🙂

    • Roman Vyhnánek napsal:

      Dáky za analýzu trendu a vizi budoucnosti (pro nás nikoli povzbuzující). Futurologie má to kouzlo, že dovolí mnohé.
      Moje expertízy nejsou tak chmurné, ale ponechávám Vám Vaše černé brýle.

      • MichaelM napsal:

        Češi byli vždy výbornými futurology a prognostiky. Od kněžny Libuše až po současného prezidenta.

        Jen škoda, že se to s tím komunismem jaksi nepovedlo. Měl tu být v roce 1985 a zatím stále nic. No možná až na Marsu.

      • dolph1888 napsal:

        Jsem pesimista, netajím se tím. Nicméně nepřeji si až tak černou budoucnost. Třeba vše dopadne jinak, lépe (což by bylo milé překvapení), ono to s lidmi a Zemí vždy nějak dopadne, života je těžké se zbavit, má tužší kořínek a přečkal už mnohé, ale myslím si, že člověk by měl počítat se vším a být připraven. Jen takovým štěstí přeje. Rozhodně by si lidé vzdělaní ve vědních oborech, s velkým geopolitickým rozhledem, nezatížení mindráky z diskriminací, ras a menšin (nevím co ještě), měli v Evropě i USA sednout kolem stolu a začít se zabývat podstatnými věcmi. Možná to nevíte, ale třeba v Německu (kde to znám), je mnoho lidí, běžných občanů, kteří proti energii z jádra nemají vůbec nic, jen nesmí tyto své myšlenky ventilovat veřejně, mohli by si totiž společensky ublížit. A to jsem dal jen jeden příklad. O Indii určitě ještě uslyšíme, uslyšíme za 100, 200 let ještě něco o nějaké Evropě a EU, která tam prý kdysi bývala?

        • Roman Vyhnánek napsal:

          O Indii ještě uslyšíme – s tím souhlasím.
          Pojďme se vrátit k tématu: Skyroot Aerospace a jejich Vikramům.

    • maro napsal:

      Vy ty Němce příliš podceňujete. Zjistěte si něco o experimentálním projektu stelátoru Wendelstein 7-X. Ano, na jaderné fůzi se pracuje a jestli to dá někdo dohromady tak to možná budou právě ti Němci. Bylo by to super.

  2. Jakubino napsal:

    Ďakujem za ďalší skvelý článok,je naozaj úžasné koľko firiem pracuje na nosných raketach a ešte bude zaujímavé sledovať ktoré z nich sa naozaj aj uchytia a ktoré naopak nie

Zanechte komentář