V diskuzích i v komentářích pod našimi články občas zaznívá, že kolonizovat Mars, nebo se tam jen pokusit letět je zbytečné a nic nám nemůže přinést. Zaznívají rozličné důvody od těch evergreenů jako „Dokud nevyřešíme hlad v Africe“, po oblíbené konstatování, že robotické automaty jsou více než dostatečné k zodpovězení všeho, co by mohl člověk zjistit na Marsu, či jinde ve sluneční soustavě. Nabízíme vám pět argumentačních odpovědí na nejpoužívanější důvody „proč ne“, abyste mohli vysvětlit „proč ano“.
Jelikož je formát takového článku na Kosmonautixu velmi netradiční, tak jen upozorňujeme, že netradičním zůstane a nehodláme ho dále rozvíjet. Jednou za čas se však hodí se trochu zamyslet. Ostatně i těchto pět důvodů se budeme snažit vysvětlit podrobněji, než bývá u podobných článků zvykem. Nenajdete zde proto pouze krátké odpovědi na obhajobu letu na Mars, ale o malinko delší argumentační rozbor. Pokud totiž budete chtít vést polemiku s někým, kdo je odpůrcem letu lidí na Mars, potřebujete mít vytříbené argumenty a svým vlastním odpovědím věřit. Měli byste totiž vědět, co za vašimi odpovědmi stojí a že se nejedná jen o pouhý názor. Zároveň však nenabízíme žádnou „zaručenou pravdu“, pouze náš pohled na danou problematiku. Let na Marsu bude samozřejmě obrovský risk. V komentářích s námi samozřejmě můžete polemizovat dále, anebo přidat své důvody a názory na tuto problematiku. Pojďte to zkusit.
Letět na Mars bude hrozně drahé!
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Ano. S tímto konstatováním můžeme plně souhlasit. Aktuální analýza nákladů uvedla, že náklady potřebné pro misi v roce 2037, což je pozdější, než v současnosti plánovaný termín, vyjdou na 120,6 miliardy dolarů (tj, cca 6 současných ročních rozpočtů NASA). To je opravdu velká suma peněz. A to stále mluvíme jen o misi v délce trvání třech let, která si neklade žádné vyšší cíle typu dlouhodobého pobytu, či snad zabydlení Marsu.
Program Apollo spolykal jen v šedesátých letech 25 miliard dolarů. Celkové náklady byly v roce 2005 revidovány na hodnotu dolarů z roku 2005. V tehdejším odhadu se mluvilo o přibližně 170 miliardách dolarů současné hodnoty. A to byl rok 2005. Do částky bylo však započítáno úplně všechno. Jak všechny proběhlé mise, tak 15 vyrobených raket Saturn 5, vývoj všech prostředků a nástrojů, vývoj a stavba lodí Apollo, lunárního modulu, personální náklady, stavba vývojových středisek, jejich udržování (včetně nákladů na personálie lidí, kteří by tam i tak pracovali) a podobně. Musíme si také uvědomit, že se začínalo prakticky od nuly. Ohromná várka prostředků, práce a peněz, která vedla k šesti úspěšným přistáním na Měsíci. Není to mnoho peněz za málo muziky?
I přesto, že náklady na program Apollo byly doslova astronomické, nakonec se ukázalo, že se mnohokrát vrátily. Taková návratnost se těžko přesně vyčísluje, protože program Apollo vedl k vývoji zcela nových vědních oborů a technologických novinek, které je v daném čase těžké nějak ocenit. Lékařství, počítače, stravování a další obory zažily obrovský příval nových informací, které by bez programu Apollo získávaly jen zdlouhavě a ještě velmi dlouho. Zajímavé také je porovnání kompletních nákladů na program od jeho počátku, do posledního přistání, tedy zmíněných 170 miliard dolarů a jednoho rozpočtu Pentagonu. V roce 2018 Pentagon hospodařil například z rozpočtem přes 700 miliard dolarů. A ostatně ještě před třemi lety platilo, že všechny rozpočty NASA od doby jejího založení, až do roku 2016 byly dohromady nižší, než jeden průměrný rozpočet Pentagonu na rok. Další zajímavá čísla jsou například ta, že celý program Apollo nikdy nevyšel na víc, než 1% národního důchodu USA ročně a každý daňový poplatník v USA zaplatil v dobách nejvyšších nákladů (1967 a 1968) ročně necelých 25 dolarů.
Program letu člověka na Mars bude samozřejmě dražší, než byl program Apollo. Jeho skutečné náklady nyní odhadnout nemůžeme. Můžeme ale odhadnout, že takřka všechny náklady půjdou zpět mezi americké, či v případě mezinárodní spolupráce, také mezi světové společnosti. Peníze se tedy investují do vyspělých oborů a nepůjde tedy o bezduché vyhazování peněz za něco technologicky podřadného, jako je například nový typ mobilního telefonu, ale naopak půjde o investice do pokročilých technologií, které nám třeba nakonec ten lepší (technologicky) telefon (nebo hologram) přinesou.
Let na Mars nám nic nepřinese!
Zdroj: https://i.ytimg.com/
Tady můžeme rovnou navázat na předchozí odstavec. Zatímco při investici do nové montovny za Prahou, kde se budou vyrábět kliky do dveří aut, můžeme považovat za svým způsobem investici udržovací a skutečně nám nepřinese nic nového a většina investic odteče do podřadných oborů, s investováním do projektu letu na Mars to bude jinak. Investice totiž půjdou do vývoje nových technologií, také nových metod práce, plánování a do oborů, které jsou dnes třeba kvůli své nákladnosti na okraji zájmu.
To vše může a s takřka stoprocentní jistotou nám i přinese ohromné množství nových znalostí, postupů a příležitostí, jak posunout vědění a naše schopnosti o značný kus dále. Můžeme to pocítit ve svém každodenním životě, kdy se například značně promění způsob naší práce a příležitostí, které můžeme jako občasné využívat. A jak už bylo naznačeno výše. Částka, která může přinést takové benefity je vlastně úplně směšná, protože v celosvětovém měřítku a s nejdražším programem se bude pohybovat třeba jen v jednotkách procent nákladů na roční výdaje na zbrojení. Výdaje na zbrojení bych samozřejmě nerad paušálně odsoudil, protože nám přináší jisté benefity, kterými jsou třeba mír v našich zemí, což není k zahození. Nicméně je zajímavé porovnat tyto dvě záležitosti k získání lepšího obrazu o celé věci.
Další pohled na to, co by nám let na Mars mohl přinést je třeba ten, že pro jeho uskutečnění (pokud nepůjde skutečně jen o jednu cestu tam a zase zpátky) bude třeba úzká mezinárodní spolupráce. Společnost národů, předchůdce dnešního OSN, kdysi vznikla i proto, aby mezi sebou národy mluvily a nedocházelo tak k častým válkám jako v minulosti. Tehdejší společnost národů však svoji úlohu nesplnila, současné OSN je na tom o něco lépe. Nicméně národy spojené pod ekonomicky nákladným, technologicky vyspělým, společensky přínosným a hodnotově velmi důležitým programem, který bude sledovat celý svět, si k sobě najdou cestu možná snáze, než když jde o úzká politická témata. Vzpomeňme si například na fungování Mezinárodní vesmírné stanice a spolupráci USA s Ruskem, která je alespoň v rámci tohoto projektu poměrně vstřícná.
Pokud začneme uvažovat o trvalejší základně na Marsu, stane se projekt mnohem více náročným a mezinárodní spolupráce bude muset být ještě užší. Může se stát, že nakonec většina obyvatel bude spojena prací pro tento program. Ať už půjde o učitele vyučující děti ve škole, jak pěstovat brambory v marsovském písku, až po inženýry hledající efektivnější řešení nákladných technologií, které v současnosti používáme pro lety ve vesmíru. Navíc, výzkum právě třeba nových metod pěstování potravy nakonec může vést ke změně zemědělství zde na Zemi, jeho udržitelnější a vyšší produkci.
Létat do vesmíru není ekologické!
Zdroj: https://images.firstpost.com/
Ano, ukázat na raketu, která vyprodukuje vyšší množství spalin, než průměrné auto (o kousek) je jednoduché. Nesmíme však zapomínat, že raket startuje ročně kolem stovky, zatímco například zmíněné auto každé ráno nastartuje necelá miliarda lidí, s tím, že v delším časovém úseku se těch aut po planetě pohybuje mnohem více. Do toho můžeme započíst ještě velké nákladní lodě, zvyšující se leteckou dopravu a podobně.
A zatímco auto vezoucí svého majitele do pět kilometrů vzdálené práce každý den nepřinese společnosti, Zemi a její ekologii nic pěkného, raketa vynášející družici určenou pro pochopení toho, jak funguje například koloběh spalin a jejich odbourávání, nám přeci jen přinese neskonale více informací, jak se chovat ohleduplněji. Velké množství ekologických dat ostatně stojí na výzkumech vzešlých z dálkového průzkumu Země.
Co je však skutečně důležité, je to, že na Marsu se nám bude žít pekelně, ale opravdu pekelně špatně. První kolonisté budou operovat s extrémně omezenými zdroji v extrémně malém prostoru a v uměle udržovaném ekosystému základny, s každodenní možností, že se něco pokazí a všichni bez naděje na pomoc zemřou. To pravděpodobně povede k vývoji velmi střídmých a spořivých metod pěstování velkého množství potravy, nakládání s vodou, ekologickým metodám přepravy, šetrné výrobě, vývoji energeticky šetrných přístrojů a podobně.
Celý pokus o osídlení Marsu tak nakonec i v případě svého neúspěchu může a velmi pravděpodobně povede k vývoji mnohonásobně lepších a šetrnějších metod života lidí na Zemi. Zkušenosti získané z extrémního pokusu o pobyt člověka na Marsu budou velmi cenné při použití na Zemi. Ekologie se tak díky projektu kolonizace Marsu může stát i v očích veřejnosti opět uznávaným oborem, s cennými zkušenostmi a metodami, jak žít kvalitněji zde na naší planetě. Ostatně kde jinde získat a donutit se získat potřebné zkušenosti střídmějšího a efektivnějšího života, než právě na Marsu.
Vše, co chceme vědět o Marsu, mohou zjistit sondy!
Zdroj: https://www.researchgate.net/
Oblíbený argument, který ukazuje na zásadní nepochopení rozdílu mezi prací člověka a podstatě a možnostech robotických misí. Jak robotické mise, tak lidské posádky jsou svým způsobem nenahraditelné, každá z těchto dvou možností však trochu jinak. Robotické mise budou vždy naším předvojem při objevování zatím nepoznaných hranic. Budou nám ukazovat, co má potenciál dále zkoumat a co naopak ne. Pokud však chceme získat skutečné zkušenosti a posunout své možnosti dále, musíme na místo vyslat lidi. Lidé pak zajistí hlubší poznání základních informací, které nám mohou přinést robotické mise.
Krásný příklad je pobyt amerického geologa a astronauta Harrysona Schmitta na Měsíci v rámci mise Apollo 17 v roce 1972. Byl to první vědec, který se dostal na povrch Měsíce a jeho pobyt znamenal výrazný posun v poznání geologie našeho nejbližšího přirozeného kosmického souputníka. Ačkoli byli američtí astronauti vycvičeni a obeznámeni se základy geologie, stále byl jejich sběr vzorků z povrchu Měsíce víceméně náhodný, či pocitový. Schmitt pouhým pohledem rozpoznal opravdu cenné geologické vzorky (známý oranžový regolit, který zahlédl) a díky jeho vzorkům se naše znalosti o Měsíci výrazně posunuly.
Stejné je to i v případě Marsu. Ostatně nač zkoumat Mars roboty, když tam nakonec ani nebudeme chtít letět. Pokud opravdu máme s Marsem větší plány, než jen vědeckou laboratoř pro drahé experimenty, je potřeba na jeho povrch dostat skutečné vědce a lidi z mnoha oborů. Jedině tak se rozšíří globální – v tomto případě meziplanetární schopnosti a um lidstva o nové cenné znalosti.
Navíc. Pokud budeme celý vesmír zkoumat jen s robotickými misemi, nezajistíme si to, proč nakonec děláme skoro všechno v lidských dějinách: přežití. Jedna planeta je křehký organismus, který může být kdykoli zničen událostmi, které nemáme jako lidstvo ve svých rukou (pád asteroidu, výbuch supervulkánu, a podobně). Pokud zůstaneme svázáni se svoji rodnou hroudou, jsme omezeni expirací právě této hroudy. Pokud se staneme meziplanetárním druhem, jsou šance na přežití podstatně vyšší.
Video níže vám ukáže, jak mohou automatické a pokročilé systémy pomoci vybudovat a udržovat základnu na Marsu. Proč je tam ale vysílat, když tam potom nepoletíme i my?
Nejdříve musíme vyřešit (hlad v Africe, rakovinu, ekologii planety,…) než se vypravíme na Mars!
Zdroj: https://discoveryenterprise.files.wordpress.com/
Nepodceňuji žádné ze zmíněných témat, které je opravdu potřeba vyřešit. Nicméně představte si hypotetickou situaci:
V jeskyni sedí jedinec druhu Homo Sapiens a třese se zimou. Uvažuje nad tím, že jeskyně je vlhká a je v ní zima. Proto vezme celý kmen a začnou řešit, jak to udělat, aby v jeskyni bylo teplo. Hlavně se snaží, aby všichni členové tlupy byli v jeskyni a řešili, jak zajistit, aby v jeskyni bylo teplo. Řeší a řeší, až všichni umřou na zápal plic.
Uznávám, hloupý příklad, ale jako ukázka stačí. Představte si, že by třeba tlupa vypustila pár jedinců podívat se po světě a nechala je dělat jiné věci. Ta skupinka by třeba zjistila, že se dá žít i jinde, třeba ve stanu z kůží postaveném mimo jeskyni. Nebo že třeba existuje oheň. A tak se stalo, že ačkoli se celá tlupa snažila vyřešit jeden svůj nejdůležitější problém, vedlo to k jasnému neúspěchu. Kouzlo zkoumání je totiž jinde.
Mnohé drobnosti, které má lidstvo v současnosti k dispozici a vyřešily jeho velké problémy, vzniklo náhodně při zkoumání zcela jiných věcí. Například antibiotika, genetika a podobně. Jakmile se jako celé lidstvo zaměříme jen na jeden palčivý problém, pravděpodobně všichni zemřeme krutou smutnou smrtí, protože si automaticky uzavřeme nesčetné množství alternativ a jiných možností, jak daný palčivý problém vyřešit.
Podpora vědy, řešení problémů, pokroku musí jít vždy mnoha směry. Mnohdy jsou to slepé uličky, ale to nevadí. Mnohdy je důležitější vědět, kterou cestou se nevydávat, protože nevede k cíli, než vrhnout vše co máme na jednu kartu a pak dojít do slepé uličky. Jak už bylo naznačeno výše. Případná lidská snaha letu na Mars a jeho osídlení může nakonec vést k vyřešení i toho hladu v Africe, i k léku na rakovinu. Ostatně poznání lidského těla a toho, jak vlastně funguje, je zásluhou z velké části právě kosmonautiky, která vrhla velké množství financí do toho, jak testovat astronauty, aby zvládli pobyt ve vesmíru. To platí i o poznání celého fungování naší planety. Naše znalosti o ekologii, přírodě a podobně by byly znatelně menší, kdybychom nad hlavami neměli vyspělé družice a zkušené odborníky, kteří z vesmíru zkoumají, jak naše planeta funguje.
Zdroje obrázků:
https://i.ytimg.com/vi/ZrIunc-FR5Y/maxresdefault.jpg
https://images.firstpost.com/wp-content/uploads/2018/12/Big-Falcon-Rocket_SpaceX.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ce/Lunar_Orbital_Platform-Gateway.jpg/1200px-Lunar_Orbital_Platform-Gateway.jpg
https://wp-assets.futurism.com/2016/03/Terraforming-Mars-transition-horizontal-1024×252-1-1200×615.jpg
https://www.researchgate.net/profile/Roberto_Furfaro/publication/259677061/figure/fig3/AS:667810065825796@1536229735149/Apollo-17-astronaut-Harrison-Jack-Schmitt-panel-on-the-left-explored-the-lunar_Q320.jpg
https://discoveryenterprise.files.wordpress.com/2010/09/asteroid-impacting-the-earth.jpg
Díky, článek se mi velmi líbí a vložené video rovněž. Tam vidím ty nové technologie, které mohou posunout lidi dál. Stavebnicový robot – paráda! Ne vývoj SLS. No a považte, dokonce i „pěstitele salátů v startrekových overalech“ už nahradil robot!
K vrcholné spokojenosti už mi chybí jen podobné video od SpaceX, jak se ze Starshipu vyloďují roboti, rozkládají a propojují solární panely a staví továrnu na palivo.
Rýpnu si jen do „Krásného příkladu s pobytem amerického geologa a astronauta na Měsíci“. Pan Harryson Schmitt by dnes mohl úplně klidně zůstat sedět doma na gauči. Robot by šlapal za něj, stačilo by mu kochat se pohledem v 3D brýlích. Jsem z geologické rodiny, ale nebudu vás unavovat detaily té práce – je prostě jednou z těch, co jdou zvládnout na dálku naprosto v pohodě. Mimochodem, takové hledání stop života na Marsu, svěřit živému biologovi, to by byla docela groteska. Jak by se z něj sypaly všemožné pozemské bakterie, to by byl mazec! Na něco je prostě robot lepší.
O co v principu jde, je rozdíl v technologiích před 50 lety a dnes. Neřku-li za dalších 10 – 20 let či více. Z porovnání Saturnu V a SLS to bohužel tak nevypadá, ale třeba roboti jsou o dost dál. (Ne, nemám na mysli současné marsovské rovery. Jejich koncept je de facto Lunochod.) Samozřejmě, ne každý dnešní robot skáče salta jako Atlas od Boston Dynamics (a jsou i tací, co potřebují týden na narovnání jednoho trochu křivě položeného kabelu). Nicméně, vrátíme-li se k tomu pračlověku: Naučme robota, aby vykřesal svůj první oheň, uvázal uzel, postavil chýši a udělal si zásoby na zimu. Přeloženo do dnešní doby: Aby sestavil na Marsu solární elektrárnu, postavil habitat pro lidi, a vyrobil palivo pro raketu. Pak už může jen uctivě čekat. Na Mars přichází pán tvorstva.
Děkuji za komentář a doplnění. Pana Schmitta jsem použil jako příklad. Ostatně ani dnes není běžné a v podstatě vlastně nic takového neexistuje, že by nějaký lander byl vybaven panoramatickou kamerou, vysílající obraz přímo do brýlí virtuální reality. Ale to může být otázka času.
Pěkný den a díky za přečtení.
Jako geolog v zásadě souhlasím, princip takhle fungovat může, ale má to dvě ale, tím prvním je časová prodleva, ta je pro Mars moc velká, a tím druhým řešení nečekaného
Dovedu si představit, že bude základní sběr dat dělat na místě robot řízený člověkem ze základny, ale jsou věci, které ani tohle nenahradí (třeba sekla vrták, složité odběry …)
A vznikne homo gaučus. Otazka, kdyz ne SLS(ktere je skoro hotove), kde bude mezitim pan tvorstva testovat vliv otevreneho kosmu na svoji malickost nebo si alespon na Mesici odzkouset svoje lidske dovednosti na jinem kosmickem telesu. Jiny dostatecne silny nosic na dohled neni. Starsip muze byt hotov za 5 let stejne jako za 25 let nebo vubec. Cina muze mist svoji lunarni raketu v roce 2030 stejne tak v roce 2040 nebo to nakonec odpiska.
To se muze klidne stat, ze budeme dalsich 100 let budovat na Marsu vrakoviste a clovek bude pendlovat maximalne na LEO.
A co další otázky:
– stále není vyřešeno, zda na Marsu život je nebo není. Příletem člověka ho můžeme zničit. Dobrá, tak třeba zničíme, ale co když by naopak došlo k infikaci lidí? Budou mít cestující na Mars doživotní karanténu?
– Mars dříve tekoucí vodu a atmosféru měl, má smysl se ho pokoušet terraformovat (plány SpaceX na které nepřímo odkazuje obrázek v úvodu článku). Hustější atmosféra se díky kombinaci nižší gravitace a slabšímu magnetickému poli neudrží, voda se vypaří. Věřím, že pokud budou lidé na Marsu žít, budou uvnitř různě velkých objektů.
Jsem pro lety do vesmíru všemi deseti, lidstvo potřebuje zadní vrátka a na ně potřebuje materiálové zdroje. Ty jsou na asteroidech. Měsíc je díky kosmickému záření sterilní a jako předsunutá základna mnohem dostupnější. Pravda, Mars je zemi podobnější než Měsíc.
Let člověka na Mars zní spoustě lidí romanticky, ale nic není skutečnosti tak vzdálené. Kapitán Scott nezemřel na Antarktidě romantikou, ale hladem, mrazem a vysílením. A přesto ho následovalo nemálo dalších. Dnes, o 108 let později je na Jižním polu vědecká stanice (americká). A to jsou podmínky na Antarktidě věru pozemské a surovinové zdroje obrovské.
Pokud se bude chtít lidstvo na Marsu udržet a zabezpečit, bude nutné začít tam těžit suroviny a tedy „devastovat“ tamní krajinu, protože když už tam lidé budou, budou zdroje Marsu dostupnější než ty na planetkách.
Nebo bude na Marsu po vzoru Antarktické smlouvy vyhlášena ochranná zona a zbude „jen“ ta vědecká stanice.
Mars není cíl, ale jen odbočka.
Jsou jen dva duvody, proc se lide za necim zenou:surovinove zdroje a zabava.
– veskere objevitelske vypravy odnepameti resily bud ZLATO, nebo ROPU. A pokud probehla skutecne vedecka vyprava (Darwin), tak to byla spis anomalie.
– penize z turistickeho ruchu vyrazne prispivaji do rozpoctu mnoha atraktivnich lokalit. Az se jednou bude moci bezna rodinka stredni tridy moci vytahovat na souseda za plotem, ze byla o dovolene na Marsu, tak nejaky hlad v Africe nebude vubec nikoho zajimat. Když si pritom doveze nejakou zajimavou zmutovanou nemoc, zase bude na vsi o cem povidat.
Co se tyce terraformace, doporucuji prednasku na jůtubu matematika Michala Křížka o rozpínání vesmíru. Než jsem si to pustil, byl jsem zarytym optimistou. Ovsem stroha rec cisel je zdrcujici.
PS: co se tyce pomatencu, kteri se domnivaji, ze vesmir lze zkoumat STERILNE… Bud neco zkoumate a pak to zasvinite, nebo zijete v karantene a pak nic nevite. Samotnymu vesmiru je to srdecne jedno. Ale pro lidsky druh bude vyhodnejsi, kdyz se rozsiri co nejdal – kdo nechce, nemusi se ucastnit.
Nebyl by odkaz na zmíněnou přednášku?
Snad jde o tuto přednášku
https://www.youtube.com/watch?v=jybAaLjfe-Y
Jinak má prof Křížek na youtube spoustu zajímavých přednášek.
Díky za příspěvek do diskuze. Souhlas, že jde především o zdroje. Nicméně základní premisa stejně v pozadí zůstává stejná. Lidský druh, se jako jakýkoli jiný druh bude snažit především přežít. Pokud budeme mít moc, rozšířit život dále, třeba na Mars, tak to stejně uděláme, právě třeba kvůli naší touze po zdrojích.
Terafroramce je věc jiná. Moc jsem ji ani nezmiňoval, je to spíše teoretický koncept. Nicméně právě proto je nutné o něm mluvit. Říc si, že teraformaci nikdy nezvládneme, protože to nejde je jednoduché, ale ne nutně to tak musí být a když si tu možnost rovnou zavrhneme, bude to dle mého dalekosáhlejší chyba, než zmařený pokus právě o ni. Nicméně, je to téma tak vzdálené, že si zde můžeme tak vyměnit odkaz na videa, názory a to je vše, co pro to prakticky můžeme udělat 🙂
Ako sa vola ta prednaska presne,alebo poprosim odkaz,dakujem
Objektivní článek, uvádí důvody pro i proti, nechť si uživatel vybere, výborně.
Dovolím si drobné poznámky k jednotlivým kapitolám:
1/ To co bylo vybudováno a zaplaceno z peněz na Apollo s koncem programu nezaniklo, naopak. Příkladně rampy, VAB a dopravník byly dále používány desítky let a některé dosud. Mezinárodní spolupráce po zkušenostech s ISS nepřichází v úvahu, jediná možnost je vytvořit společný fond z něhož by se projekt platil bez ohledu na faktickou účast. Pochybuji že na tak drahý mezinárodní projekt dá Amerika jako v případě ISS 90%.
3/ Ekologické létání do Vesmíru rozhodně není, zejména THP je učiněné zvěrstvo. Jediný ekologický pohon je kyslík – vodík, už Saturn 5 před padesáti lety měl takové oba horní stupně.
2/ Přínos případného letu na Mars v oblasti technologií nelze srovnávat s pokrokem, který odstartoval program Apollo. Tam byly vyvinuty technologie a prvky do té doby nevídané a jejich aplikace do civilu projekt zaplatila. Pochybuji, že by program na Mars takový posun dokázal. Tím samozřejmě nechci tvrdit, že již vše bylo objeveno, nýbrž nelze očekávat kvalitativní skok po padesáti letech překotného vývoje prvků z Apolla.
4/Rozdíl mezi pilotovaným výzkumem a robotickým je v zásadě trojí :
a/ Vysoké náklady pilotovaného, musí sebou vláčet vzduch vodu, potraviny, skafandry a to i na cestu zpět.
b/ Časový limit pilotovaného průzkumu, robot může v zajímavé oblasti trávit dny , týdny i roky a navíc může průzkum kdykoli na libovolnou dobu přerušit a v klidu čekat na rozhodnutí ze Země. Astronaut uzavřený v miniaturní kosmické lodi – skafandru může používat pouze zrak a to může robot lépe , příkladně v celém rozsahu spektra.
5/Řešit problémy někde v Africe je hezké, ale zcela zbytečné. Tamní státy mají své vlády, zpravidla zkorumpované a v zásadě neschopné. Místo posílání peněz, potravin atd., by jim pomohlo poslat tam experty ve všech oblastech a dát ji rozhodovací pravomoci.
Apollo nastartovalo informační revoluci poháněnou počítači a internetem a v jejím rámci už asi k zásadním průlomům nedojde. Ale už teď je zřejmé, že přichází revoluce znalostní poháněná umělou inteligencí a i tu může nakopnout a akcelerovat nějaký kosmický program, a let na Mars se přímo nabízí.
Dobrý den.Váš názor se mi velice líbí.Je to rozumný pohled.hlavně se mi líbí Váš názor na situaci v Africe.Ale OSN na tu situaci kašle.Kdo ví proč?Podle mne toto je mnohem palčivější otázka,kterou musí lidstvo vyřešit dříve,než se zabývat cestou na Mars.A pak další výzkum například moře.byli jsme už na měsíci,ale coje v moři to pořádně dosud nevíme.Otázka čistých energií je také na bíledni.Pod dnem oceánů je ohromné množství krystalického metanu.Proč se intenzivněji nehledají technologie jak jej vytěžit.Jde o čistou energii.A bylo by vymalováno.Nebo energie ze slunce jímaná slunečními kolektory a posílaná na zemi zvýšenými frakvencemi.Podle mne tyto záležitosti jsou také významně důležitější.Nebo otázka „úživnosti“naší planety pro lidstvo…..A tak dále,a tak dále…
Dříve žádné technologie nebyly a přírodě se dařilo podstatně lépe než teď. Na co nám jsou nějaké moderní sondy co sledují fungování přírody, když v Evropě vymřelo přes 70% veškerého hmyzu, nebo Evropu sužuje každým rokem větší a větší sucho?
Dobrá připomínka 🙂
Je potřeba si uvědomit, že řada starověkých a středověkých civilizací (třeba jihoamerické, velikonoční ostrov,…), dojela na ekologii, kdy si pod sebou podřezali větev – zničili lesy a vyschlo jim podnebí, následně se povraždili kvůli nedostatku zdrojů. Technologie a poznání nás trochu posouvají v tom, že máme šanci dřív zjistit, že si podřezáváme větev a přestat s tím. Bohužel je většina (i rozhodujících) lidí pořád blbá, takže to pak dopadne řepkovými lány pro výrobu biopaliva, ale to už je zase jiná story, minimálně je určitý posun, který snad bude pokračovat.
Výprava na Mars je právě super v tom, že tam se každá eko chyba rychle projeví a neokecáte to 🙂
„velikonoční ostrov“
Tam za to mohou možná spíše krysy zavlečené na ostrov.
„aždým rokem větší a větší sucho“
Opravdu je Evropa jen ta střední – v jiných zemích totiž pršelo docela normálně.
Zajímalo by mě srovnání cen lidské mise na Mars s robotickou misí. Jen orientačně.
Za dnešní jednorázové mise NASA je to v řádech pár set milionů po jednotky miliard (Curiosity cca 2,5 mld.).
Sériové landery od soukromé firmy typu Red Dragon na FH by mohli vyjít o dost levněji.
Článek je tendenční. Na jednu stranu despekt k mobilním telefonům (na kterém jej čtu) či „montovnám“ (které zaměstnávají okolí), naproti tomu oslavy OSN, zbytečné organizace, která nikdy nic neudělala. Co třeba čtyřicet let totality ve východních zemích? Politické vraždy, zničené životy, strach, průmyslové podniky dovedené ke krachu… Či dnes tak populární import násilí, loupeží a znásilňování.
Dobrý den,
rád bych vás upozornil, že zde nejste na novinkách.cz. Pokud označíte něčí článek za tendenční, měl byste si jej například nejdříve přečíst. Nikde netvrdím, že to co píšu, je pravda. Je to polemika a názor, na což upozorňuji hned v úvodu a nabádám čtenáře k přemýšlení a diskuzi. Pokud toto považujete za tendenční, měl byste si nejdříve zjistit, co to znamená.
Co se týká mobilních telefonů, despekt jste mi vložil do úst vy. Ten odstavec měl říct, že jde o technologii, která má rezervy a i investice do vědy by mobilní telefony mohly posunout zase dále. Jediné, co tam nevrle upouštím, je jistá stagnace ve funkcích a vývoji, kterou vnímám – uznávám – já osobně. Proti telefonům jinak samozřejmě nemám vůbec nic, naopak. 🙂
A já jen kolegu doplním, že vaše odbíhání od tématu směrem k OSN nekoresponduje s tématem článku. Píšete tedy mimo téma a na to tu nejsme zvyklí.
V tom případě budete muset autora požádat aby z článku vymazal tuto pasáž:
„Další pohled na to, co by nám let na Mars mohl přinést je třeba ten, že pro jeho uskutečnění (pokud nepůjde skutečně jen o jednu cestu tam a zase zpátky) bude třeba úzká mezinárodní spolupráce. Společnost národů, předchůdce dnešního OSN, kdysi vznikla i proto, aby mezi sebou národy mluvily a nedocházelo tak k častým válkám jako v minulosti. Tehdejší společnost národů však svoji úlohu nesplnila, současné OSN je na tom o něco lépe.“
Anebo si článek nejdříve přečtěte a teprve pak někoho obviňujte ze závažného přestupku – odbíhání od tématu.
Vy nikoho neproste, místo toho si uvědomte, že pasáž, kterou citujete, byla v článku jen okrajovou zmínkou, kdežto vy jste na tom postavil celý komentář. to by ani tak nevadilo, ale vy jste ve svém komentáři začal celé téma rozvíjet a to už opravdu od tématu opravdu uteklo. Je mi jedno, zda to vidíte stejně, nebo ne. Můj názor je jasný. A taky nevím, kde se ve vás bere ta drzost, že si dovolíte někoho obviňovat, že článek nečetl. Zameťte si před vlastním prahem. Na tom, že jste odbíhal od tématu, stále a beze zbytku trvám.
P.Majere nezlobte se na me,ale Vase adorece a snaha o cenzuru prispevku je dle meho nazoru pres caru a uplne zbytecna!!
P.Prudic nerekl nic co by Vas primelo k takove reakci. Navic si uvedomte,ze jsme vice mene klienti a vse na Vasem uspechu zavisi nase navsteva zde na webu. Uz to pozoruji delsi dobu ze se uchylujete k teto zbytecne cenzure a je to velka skoda, asi toho mate moc,ale musite byt nad veci.
Jste perfektni propagator kosmonautiky a ja osobne Vam za to dekuji ale opravdu trosku vic ucty k nam.
Dugi to řekl možná ostře, ale výstižně. Zmínka o OSN byla skutečně jen berličkou pro pospání situace. A od počátku existence tohoto portálu se snažíme držet se tématicky vyhraněně a nezabíhat do offtopic debat, která zde hrozila. Mnohem více než počet čtenářů je u nás důležitá pohodová atmosféra bez zbytečných milionkrát omílaných „debat“ (uvozovky jsou tam schválně, protože se většinou o debaty nejedná, jen o mletí svého názoru stále dokola). Na tyto komentáře je českém internetu místa dostatek. Osobně lituji, že jsem se dopustil tématického přesahu a dal příležitost k plivání síry na zcela nesouvisející téma. Stalo se a tak to snad nějak zvládneme 🙂
Pokud jde o moji maličkost, jsem doslova alergický na neprávem použitá slova jako tendenční, cenzura a podobně. Pokud nás chcete obviňovat z něčeho podobného, je opravdu důležité nejdříve vědět, co to opravdu znamená. Každá diskuze by měla mít nějaké mantinely, aby se z ní nestala anarchistické řvaní svých názorů. Diskuze je skutečně kořením demokracie, ale demokracie není anarchie a i diskuze má jistá pravidla. U nás například pokud možno tématické přispění v debatě o kosmonautice. Nebráníme se kritice (pod články ji máme dostatek a nikdy ji nemažeme, například zde je mnohem více opačných názorů, než těch, které by podporovaly napsaný text). Opačných názorů si ostatně vážíme a jsou cenné. To však nebyl tento případ.
Děkujeme, že nás čtete, ale stále děláme Kosmonautix jako takový zcela dobrovolně a jen tak. Svůj volný čas proto chceme investovat tak nějak pohodově a nehodláme ho tu trávit čtením toho, jak jsme tendenční, kdo je správný a kdo je zlý a podobně.
Pane Majere,
vy jste absolutně nechopen přijmout jakoukoliv kritiku.
Aby bylo jasno.
Já jsem na tom žádný příspěvek nepostavil, jen jsem se postavil na stranu Jagody!
Takže stále platí to co jsem řekl o čtení. A zdá se, že byste si před vlastním prahem měl zamést vy.
Aspoň si proboha přečtěte nick, na koho reagujete.
Aha, nevšiml jsem si, že vy nejste ten, kdo napsal první komentář. Domníval jsem se, že jde o jednu osobu. Kritiku jsem ochoten přijmout, pokud je opodstatněná. Dělám to velmi často, pokud se opravdu chyby dopustím, tak s tím nemám problém. Leč v tomto případě trvám na svém původním hodnocení.
Lukáš Houška:
Dva odstavce o mezinárodní spolupráci (bez které to nepůjde, čili je to základ celého letu na Mars) nepovažuji za okrajovou zmínku.
Viktor Prudič, ano… mezinárodní spolupráce při projektu letu a delšího pobytu na Marsu. Nikoli o významu a důvodech existence OSN. Jako autor textu si myslím, že mám nějakou základní představu o tom, jak jsem to myslel. 🙂
Navrhuji té diskuze nechat. Názory byly napsány, jsou zde veřejně, stanoviska jsou jasná, pojďme zpět sledovat kosmonautiku.
Proč neletět na Mars? Protože letět na Měsíc (a zůstat tam) je jednodušší, levnější a bezpečnější. A přesto jsme to jako lidstvo zatím nedokázali.
Protože trvale žít pod hladinou oceánů nebo v Antarktidě je proti tomu legrace, a přesto se tam davy nehrnou.
Až bude na Měsíci trvale obydlená a aspoň částečně soběstačná základna, můžeme uvažovat o Marsu.
Plně s vámi souhlasím. Malá základna na Měsíci by byla fajn. A úvahy o transformaci Marsu je podle mě zatím hodně sci-fi.
Ze všech projektů víme, například u ISS, či raketoplánů, že z plánovaných velkolepých plánů se nakonec realizuje jen jejich menší část. Mám trochu strach, že plán na malou ekonomickou základnu na Měsíci povede k malému modulu na oběžné dráze kolem Měsíce. Mám raději větší plány, kde se dá dobře škrtat a přesto zůstane něco hodnotného 🙂
Jinak díky za přečtení a názor, vážím si toho. 🙂
Také souhlasím. Nejdřív Měsíc a pak možná Mars. Ale mám pocit že pokrok se kvůli složitosti zpomaluje. Technika v projektu Apollo byla jednodušší než dnes. Jakmile se v nějakém projektu dostanete nad určitou únosnou složitost, tak náklady vyletí do nebes a projekt často zkolabuje, nebo je řešení nespolehlivé, vidím to při vývoji SW. Takže nevím jestli se dá realizovat pilotovaná výprava na Mars, aniž by to stálo výrazně více než je ten odhad a jestli by to pak mělo smysl.
hlavne poznamky typu „na co je to dobre“ a „musime najskor zachranit zem“ ma vedia hodit do vyvrtky. Zda sa ze znacnej casti obyvatelstva uplne unika, na com je postavena nasa civilizacia a ich vlastny zivotny standard 🙁
V současné době či v horizontu 20 let by bylo lepší zůstat u robotických misí. Mise na Mars s lidmi by byla jak už bylo řečeno velmi drahá, nebezpečná a přikláním se k názoru, že i zbytečná. Protože aby tam někdo letěl jen proto aby ukázal, že to dokáže je hodně málo. Tohle zdaleka není cesta na Měsíc. Měli by se v prvé řadě zaměřit na prozkoumávání Měsíce.
Článkem je prodchnuta víra v neomezený možný rozvoj nových technologií a poznatků (setkal jsem se s nadšenci kteří v tomto duchu extrapolují až do sci-fi technologií, jako teleportace, warp, cestování červími dírami, což je vše jen věc dostatku času na vývoj atd. – což ale není samozřejmě případ tohoto článku!). Rozhodně neříkám, že taková výprava a přípravy na ní a řešení potíží nepřinesou nové objevy a metody v medicíně, technologii, ale obecně se přikláním k tomu, že technologie mohou narazit na svůj strop možného a něco extra superrevolučního, měnícího kvalitu našich životů moc nečekám. (no dobrá, čekají nás nečekané ohromné objevy, které si neumíme ani představit)
Posuny v zemědělství jsou možné i tak, řeší se jak pěstovat brambory v suché nebo zasolené půdě, hydroponie atd. K tomu ještě poznámka, vždy, když se lidé přemnožili nad úroveň, kdy je mohlo území uživit, tak buď odešli plundrovat jinam, nebo vymřeli, nebo získali technologii a nové úživnější a výnosnější plodiny – a pak se díky tomu rozmnožili ještě víc a pocítili potravinovou krizi, a tak pořád dokola. Víru v zázračnou plodinu, která vyřeší hladomory vůbec nesdílím. Jak se něco najde, lidé se ještě víc rozmnoží a bude více hladovějících.
Lidé v jeskyních téměř nikdy nežili (nebylo než přechodné útočiště) a rozhodně ne na počátku svého vývoje.
Při „dobývání“ Marsu jde hlavně o příslovečnou vlaječku, případně šest lidí „ve stanu“, pak zájem opadne a vědu budou dělat dál sondy. Zkoumáme to ne jen kvůli možnému osídlení, ale také proto, že chceme pochopit vývoj planety a vývoj sluneční soutavy a neposlední řadě vývoj Země (což má smysl i bez osídlení).
Sondy nejsou asi úplně sterilní, ale je to nesrovnatelné s kontaminací biologického materiálu, který by si přivezli lidé, pak by bylo hledání biologických projevů na Marsu mnohem složitější. Zkoumání nejprve sondami má smysl.
Dodávám, nejsem proti letu na Mars, jsme jen pesimista.
K pristátiu človeka na Marse len toľko:
Ľudstvo musí pristáť na Marse! Je to ďalší krok k expanzii do vesmíru.
Raz bude história deliť svet na obdobie pred pristátím na Marse a po pristátí.
Či tam pôjdeme na priamo ako Apollo, ale postupne cez Mesiac a Gateway, je len otázka peňazí koľko do toho investujeme.
Totiž ľudstvo nemá inú možnosť, len zo Zeme do vesmíru a do nekonečna!
A už to začína!
Čína ide na Mesiaci stavať výskumnú stanicu a pošle tam ľudí
http://www.xinhuanet.com/english/2019-04/24/c_138004666.htm
Čína projevuje o pilotovaný lunární program zájem už více než deset let. Ale minimálně ještě stejně dlouho bude trvat jeho realizace.
Raz sa bude musieť prijak kompromis. Ak sa chceme dostať ďalej, budeme musieť prikývnuť na prípadnu kontamináciu iných svetov.
Práve iné prostredie, Mars, Mesiac,… nám dáva možnosť začať budovať niečo od počiatku. Tu na Zemi to Bohužiaľ je nemožné, z dôvodov politických ale aj názorových (stavba jadrovej elektrárne).
Preto nové prostredie dáva pre mňa ľudstvu šancu začať odznova a čo je tu utópiou, budovať svet na základe najnovších vedeckých poznatkov.
Na Zemi nevieme odstrihnúť svet od ropy, lebo skolabuje naša ekonomika, ktorá je na tom doslova postavená. Takže áno, cesty do vesmíru sú pre nás možnosťou.
Mars nikdy nebude vyzerať ako planéta Zem. Na terareforming sme ešte primladý, ale môže tam vzniknuť prostredie, ktoré bude fungovať ináč a možno raz bude na základe nových poznatkov sebestačné.
Prečo nevieme reformovať najskôr Zem? Lebo by to znamenalo masívne zmeny, ktorých dopady na ekosystém si nevieme v súčasnosti predstaviť. (Len výstavba vodných nádrží, solárnych či veterných fariem ovplyvňuje prostredie a spôsobuje nežiadúce zmeny lokálnych ekosystémov).
Chcem len pripomenúť, že hlad a chudoba je chorobou ľudstva a nie Zeme. Ak by som mal byť prísnejší tak politickým problémom.
Na záver – som za robotický výskum riadený ľudmi s použitím najnovších technológií ako je virtuálna realita a AI, najlepšie priamo na mieste za účelom efektívneho prístupu a zníženia rizík spojených s nebezpečných prostredím, kozmickým žiarením.
Letět na Mars a zůstat tam, to ano, ale až po důkladném robotickém průzkumu Marsu a vybudování stálé měsíční základny.
1) Samozřejmě nejen let na Mars a zpět s lidskou posádkou a vybudování stálé vědecké základny, ale hlavně její udržování bude extrémně drahé. Zda se ty náklady vyplatí, je otázkou, kterou nejsem schopen posoudit především proto, že by bylo jen hádáním, jaký by byl přínos, kdyby se ty peníze věnovaly např. do vývoje robotů pro robotické mise ve vesmíru, nebo v oceánech, výzkumu nanotechnologií, biotechnologií, jaderných technologií, ochrany životního prostředí apod.
2) Pilotovaný let na Mars nám přispěje k prohloubení poznatků získaných předchozího robotického průzkum a hlavně k výzkumu dlouhodobého vlivu prostředí na Marsu na člověka, zase jako prohloubení poznatků získaného z podobného výzkumu na Měsíci. Samozřejmě to není nic proti nákladům na zbrojení, ale tyto také přezpívají k vědeckému a technickému rozvoji.
3) To, že jiné druhy dopravy jsou neekologické, není omluvou. Zřejmě však budou vůči jim zanedbatelné.
4) Roboti versus lidé, je dlouhodobě diskutovaná otázka, jak jsem psal výše. Zjednodušeně řekl – nejdřív jen roboti, pak roboti a lidé. Dnes při průzkumu okolního světa lidé využívají v podstatě tytéž přístroje, jako roboti, jen přítomnost lidí je podstatně nákladnější, ale v některých situacích zase přínosnější.
5) Hlad v Africe a jinde řešíme již dlouho a situace se o dost zlepšila, ale trvalé řešení si musí chtít realizovat samy africké země – občanské války, populační exploze, školství apod.
Můj názor,zda letět na Mars je,ano,ale…Pokud nechceme opakovat Program Apollo a pak 50let nic,tak musíme začít od základů,dům taky nezačneme stavět tak,že instalujeme třeba vanu a začneme v ní chvíli bydlet,ale nejdřív navezeme materiál,uděláme podle plánů základy,stěny,atd a až je to hotové,nastěhujeme se.Takže pokud chceme na Marsu(ale i na Měsíci)už zůstat,nejprve roboty,zemní stroje,3D tiskárny,reaktory,automaty na výrobu vody,paliva,poskládat roboticky,vytisknout a připravit na stálou přítomnost člověka,který bude zastřešovat,koordinovat,zkoumat.Jasně,bude to stát hodně peněz,ale udělat to musíme.Jen ne systémem hurá na Mars!A že se nám to časem vrátí,o tom není pochyb.Tak to vidím já.Díky za článek!
Pro mě je zarážející, že se i zde objevily floskule typu objevitelské výpravy = zlato / ropa případně zábava, také argument čekejme na lepší technologie mi přijde, ve srovnání s dějinami zábavný … takže začnu ze široka zakončím to lehce alternativně, označeno * 🙂
Dle některých lidstvo, šířící se několik milionů let z prostoru Afriky po naší planetě, celou dobu pátralo po ropě a zlatu, surovinách a zábavě 🙂
Naštěstí skutečné dějiny lidstva hovoří o něčem úplně jiném než současné agitační dějiny.
Mediálně nyní převažuje výklad dějin sloužící pouze cílům převážně nedovzdělaných lidí ( chtělo se mi napsat převážně levičáků, ale i mezi pravičáky se jich pár najde) k ovládnutí současnosti a blízké budoucnosti, tento výklad hluboce urážející miliardy lidských bytostí,lidí kteří žili před námi.
Neznám žádný druh života na zemi, který by odmítl možnost se šířit a není vůbec jisté, že jsme jediný či první druh z naší planety, který je schopen šíření se ve směru do vesmíru.
Pro mě, příslušníka živočišného druhu lidské rasy, je velmi důležité, aby se nikdy neopakovala situace, kdy přežití našeho druhu je závislé na jednom místě, tak jak tomu bylo kdysi.
Proto podporuji šíření lidstva a ostatních druhů do vesmíru, je mi jedno jestli na Mars, na Měsíc, měsíce planet, asteroidy nebo umělá města.
Před xx miliardami let se na naší, tehdy pusté, planetě objevila živoucí struktura, měla štěstí rozšířila se, hledala snad zlato, ropu zábavu?
Kdyby tehdy existovaly některé názorové proudy dneška, byla by označena za invazní druh a nemilosrdně sterilizována a naše Země by tak byla uchráněna v “ původním stavu“. Nazývám tyto lidi “ furťáky“, chtějí mít všechno furt stejné, furt pod kontrolou, nejlépe pod tou jejich, změny jsou furťákům, brzdám pokroku, nechtějí nic nového, kdyby nám takový lidé vládli, neletělo by se nikam, protože i na Marsu to musí zůstat “ furt stejný“…
a teď ten alternativní závěr 🙂
*My lidé jsme v současnosti odpovědní za expanzi pozemského života do kosmu a měli by jsme se této čestné funkce ujmout, matka Gaia si to zatím evidentně přeje a bude jen ráda, když její vládu rozšíříme co nejdál, řekněte to prosím zeleným furťákům, řekněte jim, že i oni jsou jen živočichové a mají se tedy starat o růst a nebrzdit 🙂
„Pro mě, příslušníka živočišného druhu lidské rasy, je velmi důležité, aby se nikdy neopakovala situace, kdy přežití našeho druhu je závislé na jednom místě, tak jak tomu bylo kdysi. “
Přežitžití na Marsu se neobejde bez dodávek technologií ze Země – tedy bez Země se Mars neobejde a tudíž přežití bude stále závislé na jednom místě a tedy na Zemi.
Kromě toho, samotné udržování maličké stanice na Marsu by bylo několikanásobně dražší než jen cesta tam a zase zpátky, slovy klasika. A při každé změně vlád bojovat o prostředky na její udržení. No a takové nutné střídání osádek, nebo doprava systémů zabezpečení života, energie a potravy, vědeckého vybavení vč. prostředků pohybu dále od základny atd., to asi nepůjde hned tak vyrobit na místě. A to není pak otázka stovek tun, ale tisíců tun zásob a materiálů které bude nutno na Mars dopravit.
Takže já jsem bohužel ošklivý pesimista. Snad za 100 let, pokud vyvineme efektivnější systémy dopravy. A ty v dohledu nejsou. Tedy myslím ty opravdu reálné.
Pane Houška, chci poděkovat za velice pěkný článek. Četl se výborně a myslím, že když jednou za čas vyjde článek tohoto typu je to osvěžení od klasických článků.
Když zde čtu komentáře, o tom že to bude drahé a nebezpečné říkám si proč se nezavřeme do kovové kapsle aby se nám něco náhodou nestalo a peníze nebudeme investovat a jen šetřit.
Víte, pokud chceme posouvat hranice a to ne jen ve vesmíru – je potřeba riskovat a dát do toho peníze. Kdybychom neriskovali, tak dnes nemáme nic. Vše je riskantní. A lidé, kteří třeba jednou na ten Mars poletí to riziko podstoupí dobrovolně. Voják také riskuje život, nebo třeba zásahová policejní jednotka. A upřímě je větší šance, že vás jako policistu zastřelí feťák, než že selže elektronika ve vesmíru.
Rozvoj techniky – nemáme 60tá léta, vše je komplikovanější a takovou revoluci v technologiích asi jen tak nezažijeme. Nadruhou stranu nikdy nevíme co se objeví. Viz třeba Viagra 🙂 (Myslím že hledali něco na srdce, abych nekecal ted nevím?).
A totéž platí i o Marsu. Roboti dokáží dost, ale jsou pomalí a zvládají jen určité úlohy.
Dejme tomu že se na Mars dostanou lidé. Když jim dáte k dispozici vozidlo – něco jako měli na měsíci – tak vám za několik dní překonají větší vzdálenost, než všechny sondy dohromady co tam jezdí 20 let. A když to hodně zjednoduším, tak pokud budou mít v ruce krumpáč a rýč, doustanou se hlouběji než jakákoliv automatická sonda. A pak je otázka co tam objevíme.
Obavu mám akorát o to, zda tam někdy nebyl život a něco z něj nezůstalo. Protože nejen že my bychom ho mohli dorazit, ale také by on mohl dorazit nás. Je to riziko. Ale jak jsem psal výše, riziko je zde vždy.
Poslední věcí na prvním místě jsou finance. Ano peníze můžeme dát do spousty věcí. Můžeme ty peníze dát třeba na bezdomovce, nebo na Afriku, děti bez domova.. A také se tam ty peníze cpou. Je ale tako potřeba dávat peníze na vývoj a výzkum, protože to zpětně může ovlivnit i ostatní. Příklad 3D tisk může přinést levné bydlení do chudinských slumů. Díky léku na nemoci nebude tolik dětí bez rodičů. Náhodou vyvineme lék na rychlé zbavení závislostí. A na vše je potřeba výzkum a peníze.
Doufám, že jsem nešel moc mimo téma, ale kdybych to chtěl celé popsat je to na knihu a na to nemám ani čas, ani náladu 🙂
viagra byla lék proti vysokému tlaku 🙂
Opravdu by bylo zajímavé někdě vidět ten obrovský vědní přínos programu Apollo pro USA a analogického programu Sojuz+raketa N1 pro Sovětský Svaz. Ano, obrovské napření sil a rozvoj. Ovšem jen v těch „kosmonautických“ oborech. Rusko z toho těží dodnes. Má kosmickou loď Sojuz, má raketové motory založené na základě motorů vyvinutých pro N1. Ovšem ty jiné obory zas tak moc velký přínos fakt nezaznamenaly. Ten pozlacený mylar je hezká věc, ale pokovování plastů přišlo už před Apollem, specielně pro vojenskou techniku. Vojenská technika je vůbec největší tahoun technologií a vždy bude dál. Stejně tak počítače. Nakonec i ten Internet začal jako vojenský projekt spojující americké univerzity a vojenská vývojová střediska v síti Arpanet. Vývoj počítačů přišel s mikroprocesory a na to mělo Apollo vliv minimální. Nakonec v době letu na Měsíc měl Armstrong v ruce standardní fotoaparát i když američtí vojáci už měli technologii CCD kamer. Ovšem to byla tak tajná technologie, že ani člověk na Měsíci neměl nárok.
Dnes jsou vojenským hitem na velké vzdálenosti naváděné hypersonické střely a robotizované stanice, takže nějaké lidské stanice v kosmu už pro vojáky ztratily význam. Takže hlavní vývoj je v robotice (DARPA) a odtud půjdou časem i technologie do kosmického výzkumu.
Pozemský vývoj šlape obrovským tempem a vůbec není závislý na projektech z vesmíru. Nové technologie a prostředky diagnostikování a léčení nemocí, energetické zroje – jaderná syntéza, OZE, robotika, robotické obrábění či 3D tisk, biotechnologie výroby potravin i zpracování odpadu. Výzkum má na Zemi obrovskou spoustu výzev a zadání. Vlastně si můžeme říct, že toho ještě pořád umíme strašně málo i pro ten náš pozemský život. Opravdu není třeba žádné nové Apollo, „aby lidi chtěli objevovat a vynalézat víc“.
To, že se prý Apollo ekonomicky několikrát zaplatilo ve vývoji je spíš jen takové chlácholící klišé pro uši daňových poplatníků. Takové Japonsko bylo třeba úplně mimo těch slavných kosmických závodů a jeho rozvoj byl v té době úplně jinde než u těch, kterým mělo utrácení v závodech o Měsíc „prý vývojově pomoci“.
Taky si myslím, že zase tak velký přínos z toho obyčejný člověk nemá ve srovnání s tím jaké peníze se do toho investují. Smysl vidím jen v hledání života ve vesmíru celkově a jestli je nějaký na Marsu, tak k jeho nalezení lépe poslouží roboti než lidé.
Poukázal jste na jeden fakt, základním rozdílem mezi USA a SSSR byla právě ta naprostá izolovanost sovětského výzkumu a jeho výsledků od zbytku země. Systém uzavřených “ vědecko-technologicky-vývojových měst“ kam byly mozky zavezeny i s rodinami a pak přísně hlídáni se, ve srovnání se situací v USA, prokázal jako rozhodující prvek zaostávání sovětů za američany 🙂 ( možná znáte historku, jak si v jednom sovětském vědeckém městečku udělali na koleně linku na mikrovlnky, které pak pašovali ven příbuzným a měli z toho strašlivý oplétačky ?:)
Mimochodem 🙂
To že měl Amstrong v ruce standartní kameru a neměl CCD kvůli údajnému utajení je ve své podstatě lež a chce se mi věřit, že nevíte, že CCD Kamera byla v principu vynalezena až v roce 1969, tedy v roce, kdy už Amstrong na měsíc doletěl a první funkční kamera byla sestrojena až roku 1970 s tím, že nikdo nevěděl jak je odolná proti otřesům, záření, vakuu atd a také nebyla tak malá 🙂
První CCD kamera umožňující přenos v televizní kvalitě byla sestrojena až roku 1975, takže žádní vojáci, žádné spiknutí, žádná tajnost armády, vyvinuto v civilním institutu, civilními vědci, normálně publikováno
Tak dobře. V roce 1970 zřejmě opravdu nebyla aplikace. Ale po tom významném objevu zase na CCD snímačích samozřejmě zase pracovali dřív a ve větším rozsahu vojáci, nezávisle na nějaké televizní kameře s třista řádky. Konečně měli něco co umí podrobně snímkovat zemi a nemusí to posílat nasnímané filmy v pouzdrech na padácích. Že byli mnohem dál než ta vaše kamera v „televizní“ kvalitě z roku 1975 vypovídá, že už v roce 1976 odstartovala špionážní družice s teleskopem velikosti Hubbla a se CCD prvkem a v jeho ohnisku a celou dobře odzkoušenou elektronikou. Projekt KENNAN, družice KH-11 KENNAN.
https://gizmodo.com/how-the-us-built-its-super-secret-spy-satellite-program-5994202
a jéje, takže se k tomu Amstrongovi už nehodláte vyjadřovat, protože je to tak očividný blábol 🙂 a argumentujete nyní tím, že mnohatunová družice z konce roku 1976 ( tedy cca 7 let po letu Apolla 11) už měla rozměrný a nákladně vyrobený CCD prvek , to je vážně skvělá argumentace k tomu, že dle vašeho tvrzení měl mít Amstrong v ruce přenosnou kameru několik měsíců po vynalezení principu a vojákům trvalo jen 7 let to dostat na oběžnou dráhu v pevném zařízení zatímco televizní přenosná kamera byla o rok dříve? 🙂 Je evidentní, že o problematice víte opravdu “ hodně“
Ohledně Grummanu vy mi tvrdíte, že rodiny odborníků bydlely někde za ostnatými dráty, že odbornící a odbornice z kosmickéhp průmyslu nemohli cestovat do hlavního města své země bez bumážky a další podobné nesmysly ? Jejich děti chodily v uzavřeném městě do škol ? Hlouposti na kvadrát
Ohledně vašeho linku, kdyby jste ho pozorněji přečetl, tak by jste věděl, že ještě před KH 11 ,ale již dávno po letech Apolla americká armáda nepoužívala CCD snimače ( které dle vás měl mít k dispozici již Amstrong) ale osvědčenou techniku klasickou…. proč asi ? Protože to tak tajili až se to báli používat?
No nic, je dobré vědět, že stále ještě existuje široká fronta lidí ochotných dokola omílat spiklenecké bláboly a bez ohledu na relitu šířit očividné technické nesmysly jen kvůli tomu, že to “ někomu poslouží a někomu neposlouží“.
Ne. Jde o to, že ať už se udělá jakýkoliv objev tak vojáci nikdy nečekají na civilní sektor až ten ho dovede do nějaké praktické podoby. Vždy jsou to právě vojenská řešení, která pracují daleko rychleji než civilní sektor. A u toho CCD je to zrovna tak. Vojáci opravdu nečekali na to až někdo v roce 1975 vyvine kameru, když oni sami si už realizovali zařízení s vysokým rozlišením pro špionážní satelit. Vojenské technologie jsou to co tlačí pokrok vpřed v mnohem větším rozsahu než nějaký projekt letu na Měsíc.
A možná vám to nedochází, ale Grumman nebo třeba General Dynamics, Northtrop byly (a jsou) všechno především zbrojařské firmy. A ty dobře vědí jak organizovat práci, aby to co se vyvine ve firmě zůstalo pod pokličkou. Jednak kvůli špionáži ze zahraničí, ale také vůči konkurenčním firmám ve své vlastní zemi. Ti tátové opravdu nevypráví doma svým dětem, jaký že to systém vlastně vyvíjejí a fakt nemusí sedět za ostnatým drátem.
Maro,já o voze a vy o koze 🙂
Já tady napíšu, že v SSSR, které tak neuměle hájíte, prostě udělali chybu, že měli uzavřená města kam navezli odborníky i s rodinami a tam je hlídala armáda a policie a vy mi vítězoslavně napíšete, že američtí tátové taky doma nevyprávěli dětem o své práci 🙂
No a pak své tvrzení, že Amstrong měl po měsíci běhat s CCD kamerou obhajujete tím, že americká armáda už 7 let po jeho letu ( a 8 roků po vynálezu) dokázala dostat tento prvek do průzkumného satelitu a že “ nečekali na to až se vyvine civilní, běžně používaná televizní barevná kamera jen rok předtím“, no to snad dá každému rozum nebo vám ne ? Uvědomte si laskavě, že 7-8 let v roce 1969 byla prakticky celá doba, kdy lidstvo dostalo člověka do kosmu, ale vy máte dojem, že celou dobu američané něco tajili zatímco ve skutečnosti celou tu dobu tajili většinu jejich výzkumu sověti. A opak nedokážete ani kdyby jste se rozpovídal o amerických maminkách, které na rozdíl od sovětskách nemuseli být hlídány armádou, policií a tajnou službou a pokud se rozhodly z domova odjet na dovolenou, tak na to nepotŘebovaly ani propustku od uličního výboru strany 🙂
Proto SSSR tak brutálně zaostalo za USA, protože špičkové kosmické technologie a jejich postranní produkty nedokázaly dostat do normálního života, prostě poukaz na boty pro lidi mimo tajná města . Vždyť sověti, kteří navšítívili USA , nejenom CHruščev, ale i lidé z kosmického týmu měli všichni stejný zážitek, měli dojem, že američané jim dělají potěmkinovy vesnice všude kde se octli, nemohli pochopit, že vidí normální průměrné lidi a jejich normální průměrný život, oni byli v SSSR zvyklí, že za plotem základny je podstatně hůř než na základně, ale chápu, je to něco protiruského a to vy nepřijmete…
A napište, prosím, o té „neizolovanosti“ třeba firmy Grumann při vývoji měsíčního modulu nebo při vývoji dnešních vojenských stíhaček a bombardérů. Tyhle stroje jsou úplně jinde než „civilní“ technika. Ale ty „obrovské přínosy“ projektu jako je Apollo pro pokrok civilizace jsou opravdu jen povídačky. Není o nic větší než přínos vývoje kdejakého geostacionárního satelitu nebo vojenské stíhačky.
skus si precitat o prinosoch tu -> https://www.nasa.gov/sites/default/files/80660main_ApolloFS.pdf
potom skus nieco o apollo guidance computer , ktory sa stal zakladom pre fly by wire systemov.
alebo kolko zabavy si mal s joystickom, ktory bol prvy krat pouzity v apolle
atleti by mohli dakovat za absorbcne podrazky na teniskach
bezdotykovy teplomer, bezkablove naradie etc. etc.
uz sa zabudlo. gro ludi potrebuje mat len plne pupky a filozofovat o tom, ze to je drahe, zle , zbytocne.
treba asi dalsiu vojnu a chciet sa mat lepsie, mat ciele, niekam to chciet dotiahnut.
mars je vyzva, ak by sme sa spojili tak mozme mat aj mesiac a mars.
Ale houby. Ty věci vůbec nesouvisí s Apollem. Fly by wire se nasazovala v 70 tých letech na novou stíhačku F16 bez ohledu na to co umělo nebo neumělo Apollo. Absorbční podrážky s tím už vůbec nesouvisí. To bych taky mohl říct, že obrovským skokem v pozemních technologií jsou silikonové gely, turbodmychadla v autech, svítivé LED diody, membránové materiály. Ale sorry s žádným kosmickým výzkumem fakt nestojí ani nepadají. Někdo může i namítnout, že bez toho šíleného výdaje na projekt Apollo a raději jeho věnování do pozemních výzkumů mohl být mnohem dál rozvoj léčby rakoviny nebo technologií kolem jaderné syntézy.
To Apollo není moc vhodný příklad, od počátku to byl ryze politický projekt a věda a technologie tam zdaleka nebyly na prvním místě.
Ty aplikace přišly, co si tam pamatuju, tak systémy pro monitorování životních funkcí astronautů na Měsíci se pak začaly používat na jednotkách intenzivní péče, software lunárního programu NASA byl upraven pro zpracovávání snímků z magnetické rezonance, materiály lunárních skafandrů se používaly na obleky pro hasiče a pak tu byly samozřejmě ty aplikace v „kosmických“ oborech, rozvoj poznání terestrických těles díky laboratorním rozborům měsíčních hornin, skafandry z Apolla se s obměnami používaly/používají na raketoplánech a na ISS atd.
Ale nějaký velký „vědecký a technologický boom“ za Apollem asi fakt hledat nelze. Jak píšu, byl to na prvním, druhém i třetím místě politický projekt. Na druhou stranu, nebýt toho soupeření za Studené války, tak na Měsíci asi nikdo nikdy nebyl.
Dáta ktoré dnes máme k dispozícii z automatických sond sú tak enormne obrovské že ich nespracujeme ani za 100 rokov. Ešte zďaleka nie sú spracované ani dáta z Apolla. Už teraz zbierame toľko dát že drvivá väčšina z nich nebude nikdy spracovaná a vyhodnotená.
Čo sa ťažby surovín týka, to si skutočne myslíte že takéto stroje :
https://www.youtube.com/watch?v=HKVvrQTwWPU
postavíme či nebodaj dopravíme čo i len na Mesiac ? V tomto tisícročí skutočne nie !
Tie pilotované lety na Mars skončia ako Apollo, na Mars dopravíme zopár ľudí a nebudeme vedieť čo s tým. A tak projekt sa dá k ľadu nie na 50 rokov, ale možno na 500 !
Zvládnime aspoň trošičku Mesiac a urobme najprv jeho skutočne detailný geologický prieskum, najprv robotický, neskôr za pomoci ľudí, ak budú vôbec potrební. Možno živých geológov čoskoro nahradia autonómne výskumné vozítka s umelou inteligenciou ktoré to zvládnu nezrovnateľne lepšie, rýchlejšie a lacnejšie ako človek. Tu by malo význam investovať G$ – T$.
A ak skutočne raz budeme mať na Marse či inde takéto ťažobné zariadenia zistíme že sa nemá zmysel tam sťahovať, pretože to tam bude vyzerať rovnako ako na Zemi., ak nie ešte horšie.
🙁
ad. Maro 12:12: souhlas
ad. Štěpán Krňanský
robot versus člověk – když někdo argumentuje tím, že člověk v roveru by se na Marsu pohyboval rychleji než robot, nechápe proč tomu tak je – roboti se pohybují tak pomalu, že chtějí detailně prozkoumat každý kousek Marsu, poněvadž lidé podmínky na Marsu vůbec neznají, tak ani nevědí co je zajímavé a co ne. Podívejte se na snímky Curiozity – jsou to snímky milimetrových detailů, což by asi člověk jedoucí v roveru rychlosti 50 km/hod. ani nezaznamenal. A hlavně dnes člověk vše zkoumá přes přístroje různého druhu, snímky provádí v různém spektru, takže jak člověk, tak robot mají stejné přístroje, vše běží na záznam, který sledují vědci různých oborů na Zemi, člověk by na Marsu sloužil především jako řidič dirigovaný ze Země a příležitostný opravář.
Tady ale nejde jen o rychlost toho zařízení… Vozítko se kousek posune, pak musí nafotit okolí a pošle to na zemi.. Za 30 minut to dostanou lidé a pak se rozhoduje co dál, zda zkoumat detailněji nebo ne, pak to pošlete a za 30 minut to zařízení udělá co chcete..
Když tam přijde člověk tak se rozhlédne, zjistí co je zajímavé a pokud ne jede dál.. Navíc pokryje daleko větší plochu… Mám info ze satelitu, že 40km od nás je něco, co stojí za pozornost.. Sednu a jedu a to samé na druhou stranu… A to co tam najdu můžu vzít zpět s sebou, a můžu udělat daleko detailnější rozbor než je na vozítku… Nehledě na možnost vzít to zpět na Zemi, kde máme úplně jiné možnosti…
Zajímavější je kombinace člověk – stroj.. Co třeba dron, bude ho řídit operátor na Marsu, zaletí se podívat všude po okolí a na zajímavá místa potom pošleme lidi…
Možná někdy bude existovat stroj, který to všechno zvládne, ale to je momentálně sci-fi.. A i kdyby ano, pořád tam máte 30 minut odezvu (ano vím že je to méně podle polohy obou planet). Nemůžete tu věc ovládat přímo, takže buď musí být extrémě inteligentní a nebo jezdit pomalu/létat krátké vzdálenosti).
Je to jako v zivote, nejlevnejsi a nejbezpecnejsi je zustat doma a nevytahnout paty. Pravdepodobnost ,ze se mi neco stane se limitne blizi nule. Konecne i jidlo si muzu objednat pres Internet v supermarketu. Otazka je kam me takovy degenerativni zivot posune jak me obohati.
To same plati pro civilizaci jako takovou. Muzeme zustat na teto planete, pokud nenastane globalni katastrofa/krize, dalsi tisice let. Obcas vyslat nekam automat, ten nam vyfoti par snimku, doveze par sutru. Nebo budeme zkouset, zdolavat dalsi mety a zkouset zit i jinde mimo planetu.
Zaverem – otazka neni robot nebo clovek, ale zkusit nastavit pomer kooperace tak, aby byl synergicky efekt pokud mozno co nejvetsi.
V současné době probíhají dvě robotické mise u asteroidů. Sondy tam beze spěchu zkoumají, bombardují a sbírají vzorky. Cena není nijak závratná a oba asteroidy již zhruba v polovině misí znají vědci dosti podrobně.
Srovnejte se sci-fi nápadem Obamy, pokud to nebyl aprílový žert na který naletěl.
Stálo by nepředstavitelné peníze a výsledkem by byl několika málo metrový balvan někde u Měsíce, který by astronauti ofotili, usekli pár vzorků a na Zemi by to v laboratoři prozkoumali.
V první případě za málo peněz hodně muziky a v druhé za spoustu peněz žádná muzika, maximálně znělka.
Co dodat – možná aplikovat na příběh Marsu.
Přesto teď OsirisRex tak trochu bezradně krouží nad balvany pokrytým povrchem Benu a operátoři si drbou hlavu starostmi s tím, jestli se jim pomocí zvolené metody odběru vůbec něco odebrat podaří. Nápad na přemístění a přímý průzkum asteroidů nebyl až tak zlý. Kromě samotného průzkumu by to pomohlo s vývojem technologií planetární obrany a pak se k tomu mohla přidat Gateway přitáhnout další asteroidy a jejich studium by mohlo být dlouhodobé.
Ak by pri Osiris Rex boli ľudia boli by tam naprosto zbytoční. Za gigantické peniaze nie len žiadna muzika ale absolut – vôbec nič.
Na ťažbu na asteroidoch či planátach budeme potrebovať čosi takýchto rozmerov a hmotností :
https://www.youtube.com/watch?v=rYNNsDR6fD0
To myslíte vážne že to uskutočníme ešte v tomto tisíc-ročí ?
Chápete, že čím toho zařízení za hodinu víc vytěží je větší. Takže rozměry souvisejí s kapacitou těžby. A tudíž při mnohem nižším těžebním výkonu bude stačit mnohem menší zařízení a nikoliv to co zde prezentujete.
Nutný ťažobný výkon je daný našimi potrebami a naša potreba teraz rastie geometrickým radom, a v budúcnosti porastie ešte strmšie, takže potreba ťažiť vo veľkom bude tiež rásť a nie zmenšovať.
🙁
A pořád tu u Marsu vidím i plán C. Tedy let lidí k Marsu, ale s tím, že jejich loď zůstane na oběžné dráze tak jako velitelský modul Apollo na oběžné dráze kolem Měsíce. Na povrchu Marsu už budou čekat modulární roboty s průzkumnými stroji, vrtnými soupravami, zásobami paliva. Lidé je budou ovládat z blízké vzdálenosti, oběžné dráhy Marsu jako pohotoví operátoři. Zrovna jako když operatér ovládá robotického chirurga Da-Vinci nebo smečku dronů na druhé straně planety. Žádná mnohaminutová prodleva se nebude konat. Po několika měsících práce se loď vrátí s lidmi zpět na Zemi s mnohem menšími nároky na palivo, než kdyby ti lidé museli přistávat a znovu startovat z povrchu Marsu.
Ano, není to tak spektakulární a emocionální jako stopa člověka na Měsíci, ale z hlediska výkonnosti a ceny je to super řešení.
Ale o tom ta zpráva STPI je (120,6 miliardy dolarů do roku 2037) – zabývala se marsovskou orbitální misí v délce pobytu 438 dnů na vysoké oběžné dráze Marsu. Zpráva se nezabývala výsadkem lidí na Marsu, viz infografika na str. 51 dokumentu (str. 67 pdf souboru)
https://www.ida.org/idamedia/Corporate/Files/Publications/STPIPubs/2019/D-10510.pdf
Hmmm. Ale v těch obrázcích plánu do roku 2037 mají mezi roky 2032 až 2037 i hodně peněz na vývoj přistání na Marsu.
On to není zlý nápad. Orbitální stanice (nebo stanice na jednom z měsíců) může zajistit dlouhodobou podporu života a výsadky z ní mohou být snadnější a na různá místa než pomocí přímého letu nebo povrchové základny. Samozřejmě, že k trvalému osídlení je povrchová základna a využití místních surovin nezbytné, ale z pohledu výzkumníka by bylo fajn mít možnost se podívat na různá místa planety.
Pro podrobnější vysvětlení uvedu v následujícím textu čísla stran dokumentu v tom PDF souboru, nikoli čísla stran samotného PDF souboru z předchozího komentáře.
Peníze na vývoj přistání na Marsu, vynakládané podle těch obrázků plánu v letech 2032 až 2037, jsou určeny až pro následující misi 2041 (tento rok je uveden v textu na str. 51), a nejsou zahrnuty v částce 120,6 mld. USD vztahující se k marsovské orbitální misi 2037.
V tabulce na str. 84 – 85 je rozpis položek zahrnovaných do orbitální mise 2037 (součet 120,6 miliard USD, z toho 116,9 miliard USD jsou náklady do roku 2037 a 3,7 miliardy USD jsou náklady spojené s touto orbitální misí, ale vynaložené až v letech 2038 – 2040). Tato částka 120,6 miliardy USD je uvedena i v dnešním článku.
Na straně 86 jsou pak uvedeny kompletní náklady na pilotovaný kosmický program do roku 2037, a kromě výše zmíněné částky 116,9 miliardy USD obsahuje mj. 24,6 miliardy USD na marsovské povrchové systémy. Položkový rozpis částky 24,6 miliardy USD je v tabulce na str. 80.
V předchozím komentáři jsem dal odkaz na infografiku konceptu marsovské orbitální mise 2037. Pro změnu teď dám odkaz na infografiku konceptu marsovské povrchové mise 2041 (druhý let stejného DST k Marsu). Je na straně 16 tohoto dokumentu:
https://nvite.jsc.nasa.gov/presentations/b2/D1_Mars_Connolly.pdf?fbclid=IwAR1-fyDsQl_7s5lirt31o3fdljx8iP1LQ1uSYHqz42in9cRnlyRzVuLXyjg
Dostat a usadit člověka (nejen) na Marsu je nezbytné (není třeba planetu terraformovat, stačí, když tam člověk dokáže zařídit takové podmínky, aby tam mohl trvale žít a rozvíjet se), protože Země zde nebude na věky a nemusíme čekat jen do doby, kdy ji sežehne rozpínající se Slunce (jeden větší šutr a je zle). Ekologický není sám provoz Země (a všeho živého na ní), dodnes probíhají v jejím nitru nukleární reakce, přírodních reaktorů bylo dříve nespočet. Několikrát se planeta proměnila v ledovou kouli, život přežil jen tak tak (vyšel však silnější a začal tvořit mnohobuněčné organismy), namále měla hned po zrodu, kdy tělesu velikosti Marsu, které se srazilo s mladou Zemí vděčíme za Měsíc. Vymírání dinosaurů a dalších druhů nemají na svědomí pouze dopady asteroidů, dnes se předpokládá, že za něj může také zvýšená sopečná aktivita, kdy atmosféra plná síry a dalších jedů poškozuje plody ve vejcích. Upozorňují, že planeta si s tím poradila, život také a člověk tehdy vůbec neexistoval, vzácností byl noční savec, náš předek, který se začal starat o svá mláďata, novinka proti ještěrům. Nikdo nehovoří o tom, že jde o věc (dobývání kosmu) snadnou, chleba jak plácají slabomyslní určitě nezlevní (na rozdíl od nich si dále nemyslím, že člověk se nedostane mimo naši soustavu, a že nedosáhne FTL = mají ti „aktivističtí” pomatenci vůbec nějaké technické znalosti, představivost, fantazii?), ale doprovodný výzkum posunuje vědu a dává lidem další znalosti i technologii. Dnes bychom mnoho věcí konče mobily (které už někteří neodtrhnou od očí) neměli, nebýt letů do kosmu. Mimochodem, doufám, že všichni ECO-pošuci už zahodili veškerou elektroniku (ničí planetu, účinná a rentabilní recyklace je často chimérou, snem), dále oblečení nejistého původu (otrocká práce, neekologická výroba), jedí pouze stravu, která 100% nezatížila planetu (nevím o takové, vždy jde o něco za něco). Jak kdysi říkal prezident J.F.K., když budu parafrázovat, člověk se má snažit o dosažení těžších cílů ne lehkých – z nich žádný civilizační posun nekouká. Takže za mě vzhůru k Marsu, novým světům, novým soustavám, dál z naší galaxie. Tam leží budoucnost lidstva ne jednou pojít na domácí hroudě.
To stěhování má být pro celé lidstvo, tj. řádově pro desítky miliard lidí ?
Řád desítek mld. lidí Země pravděpodobně nikdy nedosáhne. Již dnes, jsou studie, kdy se zjišťuje, že i v oblastech s velkou populací začíná porodnost klesat, ano vč. Afriky a Asie. Nakonec se může ukázat, že do roku 2100 nebude na planetě přes 10 mld. ale hodně pod se stále klesající tendencí. Jinak není myšlen přesun všech lidí (proč?), ale postupná kolonizace jiných těles, kde se už budou rodit noví marťané a dál dle názvu soustavy / planety. Člověk narozený na Marsu už považuje za svůj domov Mars ne Zemi a buduje / chrání ji, což nevylučuje obchod a spolupráci Země – Mars. Když se narodíš, jsi také s rodiči, ale pak se osamostatníš, najdeš si svoji partnerku / partnera a založíš novou rodinu – osídlíš novou planetu v případě lidstva, mnoho nových světů. Ta (planeta původu – Země) se stane pouze domovem předků, stejně jako se to stalo občanům USA ve vztahu k Evropě. Takže jednoduše ne, nebude nutné stěhovat mld. lidí najednou, taková katastrofa snad nepřijde, lidstvo je zvídavé, takže pochybuji, že bude čekat na Slunce až do fáze rudého obra / bílého trpaslíka (rudý obr ničí, bílý trpaslík dává nepatrný zářivý výkon) a pokud by se přece něco stalo, je vždy dobré mít technologii a možnosti, jak přemístit na bezpečné místo co nejvíce lidí.
No, takový marťánek, který by navštívil Zemi, by asi moc nechtěl se vrátit do nehostiné pouště a pár podzemním tunelům na rodné planetě. Ono vůbec bude obtížné najít pár kolonistů, kteří by takový život chtěli absolvovat. Samozřejmě, pár let pro výzkumníky by se vydržet asi dalo, ale nic moc, co myslíte?
Otázka času. Až na Marsu budou vybudována kopulemi (či jinak) chráněná města, celé aglomerace s komplexní obslužností, pak bych se vsadil, že tam narození lidé, již Zemi nebudou považovat za domov, nebude jejich rodnou planetou. Vztah k místu, kde se člověk narodil, je sám o sobě velmi silný a nemusí jít o místo, nijak extra pohostinné, srovnání lze nalézt i na Zemi. Navíc se jejich organismus postupně začne přizpůsobovat jejich planetě, což do budoucna může být výhoda. Dlouhé lety vesmírem jsou v prostředích bližších Marsu než Zemi, počínaje slabší (umělou) gravitací a konče třeba tlakem, teplotou, osvětlením (na Marsu je světla ze Slunce o dost méně než na Zemi).
Tvůj příspěvek se mi moc líbí 🙂
Myslím, že obyvatelné stálé základny na Marsu se asi nedožijeme (rád se budu mýlit a chtěl bych ji). Je třeba se na ni připravit a na to je meziplanetární cestování ještě drahé. Byl bych vděčný i za to zapíchnutí vlajky.
Zatím se modlím aby na Marsu nebyl objeven život, protože se obávám, že potom můžeme zapomenout i na tu vlajku (omlouvám se za to rouhání, ale víte co by to mohlo znamenat při přípravě misí…?).
Za reálnou bych viděl spíš cestu přes Měsíc. Proč? Cestu by mohli zvládnout relativně levně i soukromníci. Lze tam testovat technologie na Mars bez nutnosti tahat prototypy přes půl Sluneční soustavy s rizikem ztráty a rozumně rychle vybudovat stálou základnu. Pochybuju v rychlou výrobu paliva na Marsu, třeba ani nebude reálná (to, že tam ty sloučeniny jsou ještě neznamená, že je v rozumném množství vytěžíme). Dokud to neuvidím v reálu v odpovídajících podmínkách, je to pro mě sci-fi.
Bude nutný jaderný reaktor pro výrobu elektřiny ve velkém množství. Na Měsíci by stačily solární panely.
Jen na Měsíci (a oběžné dráze) se může rozvíjet turistika, která reálně sníží náklady za starty. Mars je příliš daleko.
Je třeba reálně otestovat 3D tisk z regolitu, výrobu plynů a kapalin potřebných pro život (žádné He3), zkoumat dlouhodobý život v nízké gravitaci.
Je třeba zatím dostat soukromníky na oběžnou dráhu Země a na Měsíc.
Hodně se mluví o nárazu meteoritu, ale víc exponovaný je myslím Mars a s trochou štěstí se toho za dalších 200-300 let moc nestane a pak už technicky můžeme být zase jinde.
Trochu si taky dloubnu do alarmistů – byly doby, kdy bylo u nás moře, v Antarktidě stromy a Sahara zelená, nebo kilometrový ledovec ve středozemí. Za to, že to je dnes jinak určitě nemůže ani řepka, ani motory s vnitřním spalováním. Dokud máme Měsíc, horké jádro a kontinentální pohyb, tak je život zaručen.
Co říct, je reálné, že Měsíc bude trvale osídlen dřív (chce se mi napsat, už se tak dávno mělo stát, Země – Měsíc je v podstatě dvojplaneta), případně základen na něm bude víc a budou komplexnější. Nicméně zapíchnutí vlajky na Marsu to nevylučuje, jen by šlo o dražší špás. Technologicky ještě na trvalý pobyt na Marsu připraveni nejsme (těch 50 – 100 let možná třeba skutečně bude), i Měsíc bude docela problém, jde o chudé těleso, které nemá ani minimální atmosféru jako Mars (tedy má, ale v podstatě opar, vysoké vakuum), je třeba zajistit ochranu před zářením (lokace na povrchu, umístění pod povrch), jemný prach tam vyskytující se, obrušuje zařízení (vč. hermetizace) ještě více, teplotní výkyvy větší než na Marsu, gravitace velmi nízká. Mars je jako planeta dar, není až tak daleko, není na ní skleníkový efekt rozpalující ji jako Venuši, má přijatelné parametry proti Zemi, velikost (~1/2), hmotnost (1/10 – hustota není o moc nižší), gravitaci (1/3) a prakticky stejně dlouhý den, jen rok je dvakrát delší díky vzdálenosti od Slunce. A více eliptická oběžná dráha také určuje, výraznější rozdíly mezi ročními obdobími. Které jiné těleso je vhodnější? Velké měsíce obrů pod neustálým radiačním bombardováním, zatěžované slapovými silami (a s tím související zemětřesení / vulkanická činnost) mateřských planet? Máme velké štěstí, že v jediné soustavě jsou 3 tělesa s jistým úsilím obyvatelná Země, Měsíc a Mars (všechny v obyvatelné zóně, kdy kapalné vodě na Měsíci a Marsu brání pouze nízký atmosférický tlak – hustota atmosféry). Jo ještě k možnému životu na Marsu, tak zde jde o politické rozhodnutí, pokud potřebujeme, chceme Mars jako další obyvatelný svět pro náš druh – lidi, bude muset po prozkoumání a archivování možný život tam ustoupit. Budeme to my, kdo tam doletí, my, kdo Mars osídlí, my tedy dle mě máme přednost. Hypotetický marsovský život nic z toho nedokázal – prohrál.
Zem tu bude (ak si ju nezničíme sami) cca 10^9 rokov v obývateľnom stave. Naša civilizácia od doby ľadovej trvá smiešnych 10^4 rokov, teda je tu ešte miesta na 10^5 takých civilizácii ako je tá naša.
🙂
Země bude obyvatelná nanejvýš 0,5 – 1 mld. let, než Slunce zvýší výkon a průměr natolik, že ji učiní vyprahlou a neobyvatelnou. Za dalších několik mld. let (3 – 5) dosáhne rudý obr takové blízkosti, že ji zahřeje do kapalného stavu (magma) a rozfoukne jako odkvetlou pampelišku. Hranice Slunce Země nikdy nedosáhne, už dávno bude minulostí. Ohledně civilizací bych byl opatrný, naše je první, která je schopna opustit planetu a dosáhnout vesmírného prostoru. Za ~4,5 mld. let.
Zatím pořád nemáme jistotu, že lidé mohou dlouhodobě žít v nižší gravitaci, ať už na Marsu nebo na Měsíci. Ve stavu beztíže to evidentně nejde. Tedy ne bez nějaké zatím neznámé trvalé léčby nebo rovnou genetické modifikace.
Třeba nám nakonec nezbude, než si vzpomenout na dnes opomíjenou sestru Země Venuši a první trvalá základna bude tam.
Lidé toho dříve nemohli a přece jsme nakonec přestali být vejcorodí, dostali se do fáze opic pak lidoopů a nakonec přišlo to nejlepší, po opuštění jeskyní a vynálezu nákupních megacenter, bylo dosaženo zaplavení planety plasty a mikroplasty, i na ty si nakonec naše těla zvyknou. Člověk je odolný jedinec, i když ne nesmrtelný. Jeden zemře, nahradí ho další (lidé v Evropě prostě nesmí lpět na životě do 100 let jen proto, aby polehávali po domovech a LDN, budoucnost je vždy v nové, mladé generaci, rodič svůj úkol výchovou dětí splnil!) a i na Marsu platí, tam narození se budou svému novému domovu, stále více a více přizpůsobovat. Neobejde se to bez smrti, bez těžkostí, lékařského pokroku, ale oni to zvládnou, my to zvládneme.
Je to nebebezpecne , drahe , vyriesme najprv problemi co mame doma proste to vsetko platilo aj pre kolonizaciu kanady niekedy v 16storoci.
A nech uz si o kanade, usa , australii myslime co chceme je dobre ze su uz len preto ze ludstvo sa nebalo posunut svoje limity a vykrocit do neznama a o to ide.
Prvoplanovo vatsinou kazde posuvanie hranic stoji viac nez prinesie ale bez neho nas uz len caka preslapovanie na mieste.
Dobyvanie marsu s ludskou posadkou alebo bez nej je otom aku cestu si zvolime a ci pojde skutocne krok dopredu alebo len o preslapovanoe na mieste.
Zakladna na marse s ludskou posadkou znamena perspektivne, zakladne na inych planetach, moznost dlhodobeho prezitia vo vesmire, plna znovuotelnost rakiet ako aj nova platforma pre trilionovy business.
Btw inak ked zacinal internet tiez si niektory hovorili naco to komu bude ze vsak to len draha zabavka pre par geekov v armade .
No a v neposlednej rade jednoducho ked dnes nebudeme investovat do toho aby sme tu za 20 rokov mali poriadnu space commerce ktora zamestna miliony ludi tak nas automatizacia , ai zozerie zaziva a ten hladomor nebude len v afrike. Nie nemusi to byt len kvoli nejakemu asteroidu , proste dojdu nam zdroje , nebude nas treba.
Diky za super článek 🙂
Cesta na Mars vede přes stálou základnu na Měsíci, IMHO,
kde se vše odladí. Za 10-20 let půjdeme dál.
V principe suhlasim ako to pisal Kamil 25.4.2019 (09:32) .
Realita a fantazia, sci-fi su dve rozdielne veci. Papier a holywoodske filmy znesu vsetko. Dnes nezijeme v stredoveku, kde boli vedecke poznatky v porovnani s nasimi absolutne chabe. Zivot sa na Zemi vyvijal miliardy rokov. Ako dlho bude trvat ludom na Marse alebo inym znamym planetam, mesiacom sa prisposobit danym podmienkam ? Nikto to nevie, a ani nikdy sa to nebude dat odhadnut. jednoducho na to nemame odpoved, na co odpoved mame, je, ze ludia, ktori by sa aj nejakym sposobom dostali na dany objekt, by s uplnou istotou neprezili velmi dlho. Stale bude fungovat umera, ak by sme chceli zvacsit sance na prezitie ludi na cudzom objekte, potrebovali by sme cim viac ludi dostat na objekt, to si vsak bude vyzadovat ale aj viac zdrojov na ich obzivu a zivot. Ako ich budeme zasobovat? Ved my ani nevieme poriadne zasobovat ISS, nieto este Mars.
Nemyslim si, ze ludia niekedy budu vediet plnohodnotne zit na inym objektoch. Je to hlavne z 3 pricin:
a) zdravotne hladisko, ziadnym sposobom nevieme simulovat stav cloveka v takych extremnych podmienkach v takych dlhych casovych intervaloch,
b) psychologicke hladisko – suvisi to s a), ide o to , ze ci chceme ci nie, clovek ma svoje socialne potreby, ktore sa vyvijali tisice rokov, a v tak extremnych podmienkach bude prave psychika cloveka naslabsi clanok celeho systemu,
c) technicke hladisko – je jasne , ze nase technicke a technologicke schopnosti maju svoje limity, jednoducho nemozeme vyrobit veci, ktore odporuju fyzikalnym zakonom.
Technika a technologie su veci co sa budu stale zlepsovat, (na to netreba lety na Mars) a preto si myslim, ze ludia by sa mali sustredit len na prieskum pomocou robotickych misii.
Co sa tyka financii, tych je v podstate neobmedzene mnozstvo, je dost na Afriku aj na vedu, problem je , ze ich rozdelovanie nie je spravodlive, resp. je riadene ako vyhovuje urcitej skupine ludi, ved sa staci pozriet na FED, vytlacia si kolko potrebuju, proste zijeme v takomto systeme.
Uplne ina situacia by bola ak by sme nasli planetu s aspon podobnymi podmienkami na zivot, (ovzdusie, ekosystem,). To by bolo potom len otazka casu sa tam dostat, ako to bolo v pripade objavenia Ameriky a atd.
..za me teda zdarilej clanek a autorovi ve stoje tleskam..
zdarilej jakozto nebezpecnej (viz komenty pod) ale perfektne zvladnutej
Člověk akorát hádá, kdy co jak to asi bude. Já osobně bych se nejradši nechal zmrazit a nechat se probudit. Ale ne za 100 let, ale radši až za 1000 let, protože za sto let by taky mohlo bejt na Marsu jen o 50 sond víc než teď a víc nic. Bude mi 40 a budu hodně rád, když se přistání lidí na Marsu dožiju (plánuju se dožit minimálně 80 :))
Nejdůležitější argument chybí. Proč neletět na Mars? Protože by to člověk nepřežil! A to jednak zdravotně (nemoc z ozáření, ochabnutí svalů, kostí + další dopady), tak psychicky (deprese, ponorka, ztráta soukromí, sebevražda).
To se nedá říct tak jednoznačně. Abychom pochopili, všechny popisované jevy, musíme je nejprve prozkoumat. K tomu nám slouží jak ISS, tak i budoucí stanice Gateway. Do té doby není možné pronášet podobně jednoznačná prohlášení.
Vliv stavu beztíže a záření na člověka zkoumáme na různých stanicích už skoro 50 let. Takže jednoznačně to říci můžeme. Člověk půlroční cestu na Mars přežije. Ale až tam doletí, rozhodně nebude v pohodě a schopný podávat normální výkony.
Co opravdu nevíme je to, jak bude tělo reagovat na třetinovou gravitaci Marsu. Jestli se stav astronautů bude postupně vracet k normálu jako na Zemi, nebo zůstane stejný, nebo se bude dále zhoršovat.
Souhlas až na to, že úroveň záření na cestě na Mars a zpět a za dobu pobytu na Marsu bude podstatně vyšší, poněvadž na ISS je pod ochranným magnetickým štítem Země. Právě úroveň radioaktivního záření je dle NASA největším rizikem a hlavním předmětem zkoumání na Gatewey.
Ano, myslel jsem přežití včetně návratu. Nevím, proč se nejdříve nezkusí roční pobyt na Měsíci a pak ten pobyt na Marsu jen na 1 měsíc, ta krátká varianta pobytu. Letět tam rovnou na 3 roky je obětování kosmonautů. Článků na téma ztráty fyzického zdraví a psychické pohody při cestě na Mars a zpět je na internetu dost.
„Marsu jen na 1 měsíc“
Z důvodu nákladů na tuto expedici – za 1 měsíc toho moc neprozkoumají – takže ta expedice by nebyla zdůvodnitelná.
1 mesiac na Marse ? Štartovacie okno Mars-Zem sa na Marse, rovnako ako na Zemi otvára raz za cca 2 roky. Ak sa odtiaľ cheme vrátiť musíme počkať na Marse cca 1.5 roka až kým sa okno otvorí a budeme môcť odštartovať z Marsu, potom cca 3/4 roku cesta domov.
Mesačný pobyt na Marse je nemožný !
🙂
😮
Hezký článek jsem pro Mars všemi 10 🙂
Vždycky se najdou remcalové že něco nejde nebo je to moc drahé. To by ani Kolumbus nikam nejel . :-))
Prostě jeden rok se dá do kosmického výzkumu to co se dá do zbraní a to by byl hukot :-)) Radši bych dal 2 % HDP do kosmického programu než do Armády.
A nešla by terraformovat spíše Venuše ?
„To by ani Kolumbus nikam nejel“
Jeho výprava byla zcela účelová – jednalo se o hledání nové dopravní cesty nikoliv nového kontinentu – ten objevil jen náhodou.
Vy asi nevíte jak moc musel Kolumbus básnit o ziscích, které cesta přinese, než dostal peníze na výpravu.
Kolumbus sľuboval že to prinesie takmer okamžite zavratné zisky, takmer bez výdavkov !
Mars možno (len a len možno) nejaké zisky nie skôr ako o 1000 rokov, zatiaľ Mars sľubuje len a len zavratne a zavratne výdaje !
Děkuji za nestandartní článek na kosmonautixu.Cesty na rudou planetu bych se rád dožil, ale myslím že to neklapne.Pro cestu člověka na Mars z jakéhokoli důvodu ,bude potřeba využít nových technologií které určitě efektivněji vyvinou komerční firmy za svoje a vydělají na sériové výrobě a organizace jako NASA je použije jako levnou,vyzkoušenou a spolehlivou techniku -technologii (tak trochu jako Musk).Každá cesta má svůj čas.
„ určitě efektivněji vyvinou komerční firmy ” ?
NEVYVINÚ ! pokiaľ sa na tom nebude dať v rozumnom čase zarobiť. A ten rozumný čas príde najskôr o niekoľko
storočí !
pb 🙂
Myslím, že technologická výzva není v tom, jestli se nám podaří na Mars dopravit korečkové rypadlo z velkolomu Vladimíra Iljiče Lenina, ale v tom, vykonat stejnou práci bez podobných technických fosilií. Ideálně to chce něco hodně malého, co se samo rozmnoží a vykoná potřebnou práci.
No, příštích 100 let to vypadá spíš na to rypadlo. To „něco“ od doby von Neumanna zatím moc nepokročilo.
Priznám sa, že planétu Mars nemusím a môj novo vydaný sci-fi román tento môj názor podčiarkuje. Napriek tomu nie som odporkyňa výskumných letov naň. Čo však silne odmietam je terraformácia Marsu, ktorá je skrátka a jasne fyzikálnym nezmyslom. A let na Mars a dožitie na uzavretej základni? To mi zase pripadá ako oveľa vzdialenejšie sci-fi, než to prezentuje Musk. Myslím, že stopku takýmto projektom dajú psychológovia, ak už nik iný. V porovnaní s doterajším odlúčením od rodnej planéty, ktoré netrvalo u žiadneho astronauta ani dva roky (a napriek tomu toho mali dosť), je to z psychologického hľadiska absolútne neprebádaná pôda, na ktorej však nemáme dôvod očakávať nič dobré.
Takže letom na Mars fandím, ale potom šup šup naspäť na Zem. 🙂
„na uzavretej základni?”
Funkčný uzavretý ekosystém nedokážeeme realizovať ani na Zemi,
Najdi si napr. na Googli, Wiki alebo YouTube :
Biosphere 2
Já jsem příznivcem letu na Mars. Z mnoha důvodů, které tu už zazněli, ale hlavní jsou pro mě zkušenosti, které získají vědci a inženýři. I kdy by to skončilo katastrofou tak poznatky z té zkušenosti budou k nezaplacení. Aspoň pro ten malý okruh špičkových specialistů.
Poctivě jsem si přečetl všechny komentáře a musím říct. že z nich jsem převážně zklamaný. Přijde mi že tu je strašně málo snílků a fantastů.
Lidi zamyslete se. Před lety tu byly lidi, kteří tvrdili že se člověk nemůže pohybovat rychleji než běžící kůň, a ejhle někdo vymyslel vlak a ukázal že to jde. Pak tu většina lidí tvrdila a věřila, že člověk nemůže létal a hleďme někdo jim dokázal, že to jde A když to vezmu přes ty další příklady do současnosti jen si vzpomeňte, jak vypadaly komentáře pod články o firmě spaceX, které psaly že se firma snaží o motorové přistání. Těch ne stovek ale tisíců komentářů, které tvrdili že to nejde, že to je podfuk, a stovky dalších … proč to 100% nejde a nemůže fungovat. A ono to jde! Tak proboha podporujte trochu ty snílky inženýry svou vírou a netvrďte jim že něco nejde, když oni si myslí že to dokážou.
A na závěr, nenašel ani jediného pesimistu, z těch tisíců, kteří dříve tvrdil že přistávat s raketami nejde, že by napsal, no jo tak jsem se splet ono to jde…. Ne jen si najdou další věc o které tvrdí že to nejde…
Pan Pavel, mozno sa zdaju niektore prispevky ako negativne, asi aj ten moj, ale podla mna je to skor len o nepochopeni. Iste uznate, ze priestor na vyjadrenie je tu obmedzeny. Myslim, ze vacsina tu pritomnych ma k technike a prirodnym vedam blizko a zakladna vec v tychto odboroch je drzat sa a pracovat s realnymi udajmi, faktami. dalsia vec je ,ze nemozete preskocit vyvoj,pokrok, az raz budeme mat technologiu , ze sa dostaneme na Mars povedzme za mesiac (cim skor tym lepsie) potom mozme riesit nejake stanice na Marse. To je jednoducho fakt. Ak chcete robit nieco seriozne tak to musite brat do uvahy, ak chcete robit marketing a show tak budete si fakty upravovat podla toho ako vam to vo fantazii vyhovuje. Viete aj mne by sa pacilo cestovat do inej galaxie, a pod. ale na to mame Holywwod. A preto zakladna vec je urcit si priority, a u mna je to vyvinut technologiu na skratenie trvania cesty. Mars k Zemi urcite blizsie nepritiahneme takze ostava iba sa tam dostat za kratsi cas. Preto aj vyskum vidim v sucasnom stave len v robotike a UI.
Nasiel som si clanok z roku 2014.
https://www.kosmonautix.cz/2014/03/jak-dlouho-vlastne-trva-dostat-se-ze-zeme-na-mars/
A staci si pozriet tie komentare , proste vyskum v technologiach skratenia casu letu na Mars sa neposuva nejak vyrazne.
Pribudlo tu dosť realistov a ubudlo snílkov čo lietajú v oblakoch a veria na kúzelnú paličku Harryho Pottera, na Snehulienku a trpaslíkov …
a na to že :
v nedeľu po raňajkách sa za polovičku svojho týždenné platu vyberú na asteroid, tam za 2-3 hodiny nazbierajú tonu zlatých nugetov a doma ešte stihnú večerníček.
To sa skutočne nedá, hoci s tým nesúhlasíte!
Apropo, tona zlata podľa súčasných cien stojí cca 37 miliónov €, čo je smiešna čiastka v rozpočte NASA na jeden rok !
pb 🙂
Tona zlata je cca trochu väčší kôš na prádlo
Reaguji na předcházející příspěvek. Není to všechno tak černobílé. Já osobně jsem motorovému přistávání věřil a fandil od začátku a že to vyšlo mě znovu naplnilo úctou k lidskému rodu. Zrovna tak jsem věřil a vlastně věřím v projekt Mars. Jenže tyto věci jsou v nesrovnatelných poměrech toho co je třeba vykonat. Já jsem vosobní revizi projektu Mars dospěl, přes počátečním nadšení skrze realistické zprávy, které začaly na projekt Mars pohlížet pragmaticky. Prostě vše má svůj čas a okolnosti. V případě projektu Mars jsme si vlastně začali seriózně uvědomovat fakta. To je vlastně podstata té změny pohledu.
v osobní = k osobní revizi…
Vítam Ťa v realite, som rád že je nás o jedneho viac. Kiež by bolo viacej takých.
Ja by som tiež chcel na Mars ale nemienim za pár rokov zruinovať celý svet na najbližších 10.0000 rokov iba na to aby sme na Mars a späť na Zem vozili mŕtvoly, v lepšom prípade zmrzačených a nepríčetných kozmonautov. Bezosporu už dnes by sme to dokázali, všetko má svoj čas, a ten čas zatiaľ očividne ešte nenastal. Musíme sa toho naučiť ešte veľmi, neuveriteľne veľa.
Doporučujem to aj všetkým snílkom, lebo inak budú o 10 rokov frustrovaní znechutení starí dedkovia a babky !
🙂
Ještě jedna myšlenka. Robotika v roce 2050 už bude na mnohem vyšší úrovni než dnes. A právě díky rozvinuté AI, která bude plně autonomní pro dané úkoly, dokáže robot té doby zastat např. 50 % úkolů astronauta za 10 % ceny expedice s lidskou posádkou. Chci říct, že tu realizaci lidského přistání bude předcházet poměrně masivní nasazení roboticko-androidích operací. https://www.bostondynamics.com/
Je ale také možné, že to bude ještě úplně jinak… 🙂
Doporučuji vyhledání představ našich předchůdců o tom, jak bude vypadat svět za 100 let. Také se nedokázali oprostit o aplikovaní soudobého vývoje. A tady vidím veliký potenciál v přelomových objevech.
https://publicdomainreview.org/collections/france-in-the-year-2000-1899-1910/
Obrovské množství komentářů ukazuje, že i mezi fandy kosmonautiky (předpokládám, že je to drtivá většina čtenářů a diskutérů na kosmonautixu) se jedná o hodně kontroverzní téma.
Já jsem velký fanda všech letů do vesmíru a vůbec různých bláznivých projektů, ale zase si sám pro sebe dokážu přiznat, že některé věci jsou z praktického hlediska a pohledu z druhé strany těžko uchopitelné či obhajitelné.
Nezpochybnitelným praktickým přínosem jsou družice, jejichž činnost využíváme dnes a denně skoro všichni. U letů člověka už si, nezlobte se na mě, nemůžu být tak jistý. Já nemám rád takové ty nevyčíslitelné argumenty, jako že jaký ekonomický přínos mají technologie vyvinuté v souvislosti s lety do vesmíru, těžko totiž můžeme predikovat, co všechno by bylo objeveno a vynalezeno, kdyby ony nemalé prostředky byly ve vědě a technice investovány jiným způsobem.
Nicméně přímo k tématu Marsu – lidstvo to nezachrání, pokud se zničíme sami na Zemi je to jasné a přirozený zánik sluneční soustavy postihne stejně i Mars, odhlížeje od toho, za jak dlouho by to mělo nastat.
„Nicméně přímo k tématu Marsu – lidstvo to nezachrání, pokud se zničíme sami na Zemi je to jasné a přirozený zánik sluneční soustavy postihne stejně i Mars, odhlížeje od toho, za jak dlouho by to mělo nastat.“
Ano pokud se o osidleni jinych svetu lidstvo ani nepokusi, tak se dost pravdepodobne nezachrani, stejne jake se nezachranili jine zivocisne druhy v histori teto planety.
Tim co se stane za nekolik miliard let bych se vubec netrapil, ruzne katastrofy jejichz vysledkem muze byt hromadne vymirani zivocisnych druhu na Zemi nas postihuji radove casteji. A je otazka jestli je jednodussi, levnejsi a perspektivnejsi pokusit se osidlovat postupne jine planety, coz znamena i nove prilezitosti, nebo ve stylu porucime vetru desti spoutavat mocne sily Zeme s rizikem, ze pritom nadelame vice skody nez uzitku. A kdyz uz si chceme hrat v tomto smeru, tak uz je stejne lepsi experimentovat treba s Marsem, kde si alespon nepohnojime Zemi , nas zatim jediny domov.
Až dokážeme zabránit vymírání tak vzácných živočišných druhů jako je Nosorožec severní bílý a k tomu vyřešíme x dalších problému na naší planetě tak pro pobavení ať si ti dobrodruzi na tu pustou planetu zaletí. Ale v současné situaci naší planety je to bláznovství. Je to jako když astrolog kráčí po louce a objevuje hvězdy zatím co pod svými kroky nenávratně zašlapává hmyz který je těsně před vyhubení a vůbec ho to netrápí protože on má své hvězdy!
Argumentace že letem na měsíc se nastartovalo spoustu vědních oboru je taky zajímavá. Kdyby se peníze na let na měsíc věnovaly přímo problémům které v te době byly tak by se tyto finance využily daleko efektivně než když vývojem letu na měsíc vznikaly více méně náhodně věci použitelné i k jinému účelu než li k letu na měsíc. Zase ta demagogie že investice do vývoje technologii potřebných k letu na mars jsou lepší než investice do montovny za Prahou. :(. A co takhle investovat do věcí které nás pálí na naši planetě? Např do vývoje lepšího asfaltu s x krát delší životností? Nebo do vývoje léku na rakovinu? Proč zase obhajovat investice do letu na Mars s tím že z toho nejspíše vzejdy i něco použitelného v běžném životě. To je tak neefektivní až hrůza.
Doporučil bych vám, abyste si nejprve zjistil informace, váš komentář je založen na emocích a nikoliv na faktech. Astrologové jsou šarlatáni, to v první řadě. Asi jste myslel astronomy, ale nějak se vám to pomíchalo. Nevadí, ve svém komentáři ale máte větší minely. Problémy, které tu zmiňujete, nikdy nesmí zastavit technický rozvoj. Věda a technika nikdy nesmí zpomalit kvůli podružným problémům, které tu byly, jsou a budou. Nikdy nebudou všechny problémy vyřešeny. Čekat proto s vědeckých vývojem až na dobu, kdy problémy zmizí, je utopie. Kdo tvrdí opak, je naivní snílek. Realita je taková, jak jsem ji popsal. Nemusí se vám to líbit, ale nic s tím neuděláte.
Možná byste si měl také zjistit, kolik věcí se díky kosmonautice používá v běžném životě, kolik poznatků proniklo do materiálového inženýrství či medicíny. Kdybyste věnoval aspoň chvilku hledání informací, nikdy byste nemohl napsat tak pomýlený komentář. Nahraďte tedy raději své emoční výkřiky nějakými fakty, protože tady jste střelil hodně mimo – a navíc několikrát.
Já bych řekl že vaše emoce zastírají realitu ještě více než ty moje :(. Že nevidíte to co nechcete vidět. Jasně jsem napsal že nemám problém s financováním vědy a techniky. Jen jsem proti financování letu na pustou planetu pro to aby jsme si něco dokázali a zjistili že je to pustá planeta. Nejvíce nechápu omílání toho že díky letu na měsíc se vyvinuly nové materiály a technologie. Kdyby se ale neletělo na měsíc a ušetřené finance by se poskytly věděckým laboratořím tak by vzniklo daleko více objevů a poznatku než z toho co se dostalo z vývoje letu na měsíc. A stejné by to bylo s Marsem. A tohle jsem psal už v mém původním příspěvku což jste asi díky svým emocím poněkud přehlídl. Ono vyvinout techniku díky které přestaneme vyhlazovat živočišné druhy naši planety je taky pěkná „věda“ která se nám zrovna dvakrát nedaří. Ale to už pro vás zřejmě není tak atraktivní jako hrát si s robůtky na Marsu. Až se děti za sto let budou učit o vyhynulých druzích této planety a zároveň uslyší o tom že ve stejný čas kdy tyto zvířata vyhynuli jsme financovali let na Mars za účelem jeho poznání tak si budou klepat na čelo!
Nepřehlédl, to tvrzení o tom, že kdyby se neletělo na Měsíc, tak že by se to stejně objevilo, je naivismus. Takhle to nefunguje. Spousta věcí se objeví při cestě, tohle se nedá neplánovat. Vaše představy jsou idealistické a značně naivní. Reálný svět funguje jinak, než jak si jej malujete. Živočišné druhy se mají zachraňovat, neměli bychom na to kašlat, ale technický pokrok se kvůli tomu nikdy nesmí omezovat. Možná ani netušíte, že díky experimentům v mikrogravitaci je možné prozkoumat věci, které jsou pro pozemské laboratoře neřešitelné – i v oblasti lékařství. Takže doporučuju nejprve zjistit fakta a pak psát podobně ostře vyhraněné komentáře. Sundejte si růžové brýle, pak možná uvidíte, že svět je mnohem komplexnější a provázanější.
Jak koukám po delší době, kdy jsem tento můj dříve oblíbený portál vyřadil ze spektra pozornosti pro jeho zanášení „názorovým absolutismem“, vše při starém, jen znatelně výrazněji: neomylní, a pak ten póvl. A jen díky sentimentu, znechucení a lítosti nad zdejším argumentačním úpadkem se dopouštím tohoto nicneříkajícího emocionálního OT, ale na druhou stranu slibuji že už to nebudu dělat.
Prosím? Mohl byste být konkrétnější? Na spolupráci s čtenáři si zakládáme, proto nechápu slova, která píšete. Absolutně netuším, co máte na mysli. Možná kdybyste uvedl konkrétnější příklady, než obecná konstatování, mohli bychom se o nich bavit, vysvětlit si postoje a názory. Ale bohužel z vašeho komentáře se nemám čeho chytit – takže pokud chcete, napište konkrétně, co se vám nelíbí a pojďme o tom diskutovat. Na zpětné vazbě od čtenářů nám vždy záleželo a stále záleží.