sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pohon a znovupoužitelnost nosičů čínských start-upů

launcher-manufacturing-startups-1

Tento článek je dalším z řady pohledů, kterými Jean Deville (kterého zdravím a děkuji za souhlas s převáděním jeho článků do češtiny) zkoumá čínské reálie v pátém roce politiky otevřených dveří pro komerční vesmírný průmysl. V této době vzniklo mnoho start-upů, ze kterých je cca 15 zaměřeno na vývoj nosičů (viz článek Mapování čínských vesmírných start-upů) a všechny doufají, že během 1-3 let budou poskytovat služby vynášení satelitů. Pozorovatelé se shodují, že tento výjimečně vysoký počet výrobců raket povede dříve nebo později ke konsolidacím a bankrotům těch méně úspěšných. Většina z těchto start-upů zřejmě postupně skončí v rukou silných hráčů. Aby zvítězily v tomto čínském závodě nových raket, bude muset každý prokázat kombinaci výjimečné efektivity výroby, silného financování a pokročilého průmyslového managementu. Pro tento článek Jean vybral 11 společností, které uveřejnily alespoň nějaké podrobnosti o svých nosičích.

engine-launcher-technology-map2
Přehled systémů pohonu čínských NewSpace nosičů Zdroj: https://chinaaerospace.files.wordpress.com/

Ve výše uvedeném diagramu jsou jednotlivé vyvíjené nosiče rozděleny podle typu jejich pohonu. Plynou z toho tři zajímavá zjištění:

  1. Téměř každý připravuje raketu na pevná paliva
    Důvodem je poměrná jednoduchost a vyzrálost technologií spojených s tímto typem pohonu ve srovnání s pohony na kapalná paliva, které vyžadují více komplexní systémy, vč. např. kryogenních okruhů čerpání paliva. Některé z těchto start-upů věří, že tato hlavní výhoda je dostatečnou ke snížení nákladů a prokazování finanční efektivity a konkurenceschopnosti nosičů s pohony na pevná paliva (Galactic Energy v interview pro 36kr v říjnu 2018 [1]). Většina těchto start-upů je financována soukromými fondy rozvojového (rizikového) kapitálu a mohou být pod tlakem, aby rychle provedly první úspěšný start (předtím než získají další financování). Prototypy jednoduchých raket na pevný pohon jsou také cestou, jak testovat velký rozsah přístrojů na palubě. To je např. případ raket série OS-X od One Space (viz Čínská soukromá raketa selhala). Dalším silným důvodem pro velké zastoupení pevných pohonů může být transfer technologií z vojenské obasti (podporovaný tzv. Politikou civilně-vojenské integrace, propagovanou čínským prezidentem od roku 2015).  Galactic Energy ale také součaně plánuje střední raketu Pallas-1 na letecký petrolej/LOX [2].
  2. Shoda čínských start-upů ohledně znovupoužitelnosti a VTVL ve stylu SpaceX
    Více než polovina těchto start-upů (7 z 11) rozvíjí také pohon na kapalná paliva. Je to částečně pro jejich výkonnost, ale také vzhledem k možnosti (alespoň část) rakety znovu použít (i když systémy na pevná paliva mohou být také někdy repasovány – jako SRBéčka amerických raketoplánů Space Shuttle). Znovupoužitelnost se zdá být jedním z dominantních důvodů vývoje raket na kapalná paliva čínskými start-upy. Téměř všechny připravované nosiče jsou navrhovány jako znovupoužitelné, často s návratem prvního stupně pomocí motorického přistání. Je zajímavé vidět rozsah souhlasu čínského soukromého sektoru s modelem rozvíjeným SpaceX, zatímco v Evropě a v Rusku stále probíhají vzrušenější debaty o udržitelnosti takového řešení. Vyvíjené rakety na kapalná paliva používají buď letecký petrolej nebo, méně, metan.  Ačkoli metan má lehce vyšší specifický impuls a způsobuje menší rozsah karbonizací (což z něj dělá vhodnější palivo pro znovupoužitelné rakety ve srovnání s leteckým petrolejem). Obecně je s touto technologií mnohem méně zkušeností – jedním z prvních reálně fungujících metanových raketových motorů na světě je Raptor od SpaceX’s – stále jen ve zkušebním provozu. Letecký petrolej je konstruktéry těchto raket považován pro start-upy za technologicky bezpečnější sázku (např. Deep Blue Space [3]).
  3. Absence vodíku je dána kategorií vyvíjených raket
    Další zjištění: žádný z vyvíjených nosičů nepoužívá motory na vodík (resp. směs LH2/LOX). Je to jednoduše dáno tím, že všechny tyto lehké a střední nosiče míří na LEO. LH2 je zajímavé palivo, ale obecně není v atmosféře moc efektivní ve srovnání s leteckým petrolejem (kerosene) nebo i metanem. Těžší čínské nosiče, jako je nový CZ-5 má motory na LH2/LOX, kombinové s pomocnými raketami (booster) na letecký petrolej.

Všěch 11 start-upů zahrnutých do tohoto článku, je možné považovat za ty serióznější. Ostatní jsou buďto v příliš rané fázi rozvoje (jako Space Transportation – viz článek), nebo se zdají být spíše prázdnými skořápkami (jako zřejmě je Dragon Drive).

[1] 低价是商业航天的关键,「星河动力」要将发射成本降低到每公斤十万元, 36kr, 10/10/2018
[2] Chinese rocket company Galactic Energy sets sights on Pallas-1 medium-lift launch vehicle, GBTimes, 19 November 2018
[3] 快讯|深蓝航天完成数千万种子轮融资,顺为资本领投, sohu.com, 8 January 2019

Zdroj textu: https://china-aerospace.blog/2019/04/14/

Zdroj obrázků: https://chinaaerospace.files.wordpress.com/2019/04/

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
7 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
maiden
maiden
5 let před

Evropa a Rusko resi, jak to zaonacit, aby se jim vracelo z vesmiru aspon NECO (napr. motory). Protoze pri urovni planovani, managementu a vedecke zakladny na to proste nemaji. A kazdy clovek, ktery by chtel neco takoveho zaridit ve STATNI agenture, kde jsou vsichni vedatori zamestnani az do duchodu, strka dobrovolne hlavu do opratky. Prace jista pro vsechny, tak proc se vzrusovat. Krom toho, kdyz nejaky odbornik nestaci ve SpaceX, tak s nim Elon Musk nekompromisne vyrazi dvere…
Ale zkuste neco takovyho udelat ve STATNI agenture – pokouset se o neco s lidma, ktery jsou nevyhoditelni – to musi byt zazitek.
Kdyz pracujete ve statnim sektoru, nejde o to neco vymyslet – jde o to nebyt pred ostatnimi stat(d)nimi zamestnanci za aktivniho blbce.

Oproti tomu, Cinani do toho jdou pres start-upy, technologie existuje, cesta je prorazena. Takze jde jen o to, vyrazit po ni co nejlevneji.
A na to jsou Cinani machri…

PS: kdyby tu technologii Musk rovnou odprodal Cinanum jako francizu, tak vydela na licencich. Takhle se to Cinani nauci tak jako tak, akorat to bude trochu dele trvat. A jestli se soudruzi na sjezdu rozhodnou, tak nakonec Cina se SpaceX vytre podlahu.
Ale to jsem tady psal uz pred rokem.

Josef
Josef
5 let před
Odpověď  maiden

Tak horké to nebude. SpaceX nespí a technologický náskok vůči k Číně má šanci udržet. Obtížné to může mít v budoucnu vzhledem ke konkurenci doma.

František
František
5 let před
Odpověď  maiden

Tak číňaňi už létají do vesmíru nějaký ten pátek, rozhodně déle než SpaceX, takže ? Věřte tomu, že jen rozhodnutí soudruhů na sjezdu všechno nevyřeší. Někteří z nás to ještě pamatují.

KarelTv
5 let před
Odpověď  František

No jenže dřív neměli rozvinuté školství a průmysl (kulturní revoluce a podobná zvěrstva), zkrátka neměli pořádné technické a odborné zázemí, takže i kdyby soudruzi něco chtěli, nebylo kdo by to umněl. Myslím že teď se situace rapidně mění.

David R.
David R.
5 let před

Ne, SpaceX určitě nemá zájem nabízet svoje know how, a už vůbec ne zemi, kde se za to jen málokdy platí. V této souvislosti by Vás mohla zajímat tato informace:
https://www.astro.cz/clanky/ukazy/obrazem-kometa-z-rakety-nad-maledivami.html
Na první dojem vás napadne, že šlo o deorbitační zážeh 2. stupně FH, ale pohled sem mi ukazuje, že ten stále létá:
http://stuffin.space/ (chybně je uvedený F9 místo FH, ale je to on – poslední dole ve skupině SpaceX)
Na druhý dojem si potom člověk nejspíš řekne, že tedy šlo o vypouštění zbytku paliva.
No a na třetí dojem (pokud tedy stuffin.space trochu nekecá), si lze všimnout, že objekt „Rocket Body“ má vyšší perigeum, než měl po startu (aktuálně 324 km z původních 205, nevím přesně). Což by bylo vlastně oddálení deorbitace. Je celkem dobře známo, že z raketového stupně po deorbitaci toho dost zbude – velká lehká nádrž funguje trochu jako brzda a zatímco sama shoří, těžké robustní části přežijí (a mohou být vyloveny, rozebrány a okopírovány).
Je tedy z hlediska know-how asi bezpečnější, nechat raketu pár let na orbitě, než morálně zastará.

ldx
ldx
5 let před
Odpověď  David R.

tak to je chytre, to by mne nenapadlo (tedy pokud bych neresil navrat druheho stupne). Halt taky reseni. Teda aspon do doby, nez Cinani nevymysli nejakeho lovce „kosmickeho smeti“, ktery si to stahne a prozkouma primo na orbite.

MartinH
MartinH
5 let před
Odpověď  David R.

Já bych nechtěl hledat někde na dně uprostřed Tichého oceánu spadlej motor z rakety. I  když se podaří z pozorování orčit kam dopadl do vody, tak ješt musíte určit kam na dno dopadne, a to hodně ovlivní mořské proudy a tvar trosek (může při klesání ke dnu zatáčet). Dále vzhledem k vrakům lodí je to celkem malý předmět ve velké hloubce. Můžete ho hledat roky a nic nenajít, a i když ho najdete tak z něho můžete mít pouze kovový škvarek ve kterém byli hlavní části natavené a slili se dohromady…

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.