Spekulovalo se o tom už několik týdnů, ale teď je to již oficiální – NASA se dohodla s ostatními agenturami na změně harmonogramu pilotovaných výprav. Do kosmu poletí Jessica Meir, Andrew Morgan si střihne prodloužený pobyt na stanici, stejně jako Christina Koch, která se navíc stane rekordmankou. Tato žena dorazila na ISS 14. března a podle nového plánu se má vrátit až v únoru 2020! Stane se tak držitelkou rekordu za nejdelší nepřerušený pobyt ženy na oběžné dráze. Toto prvenství zatím drží Peggy Whitson, která na přelomu let 2016 a 2017 pobývala na ISS 288 dní. Christina bude nejen součástí dříve plánovaných expedic 59 a 60, ale i 61 – a to vše při své první kosmické misi v životě! Jen o pár dní jí uteče celkový americký rekord, který drží Scott Kelly. ten na přelomu let 2015 a 2016 strávil na stanici 340 dní.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Plánovaný harmonogram je následující:
24. června: Na Zemi se vrací posádka Sojuzu MS-11 (Anne McClain, David Saint-Jacques a Oleg Kononěnko) a 59. dlouhodobá expedice končí. Na stanici zůstává posádka Sojuzu MS-12 (Alexej Ovčinin, Nich Hague a Christina Koch), která tvoří zárodek 60. dlouhodobé expedice.
20. července: Z Bajkonuru startuje Sojuz MS-13, který na ISS doveze Alexandera Skvorcova z Ruska, Andrew Morgana z USA a poletí i italský kosmonaut Luca Parmitano. Ti se stanou součástí 60. dlouhodobé expedice, která bude šestičlenná. Parmitano a Skvorcov se vrátí v únoru 2020 s Christinou Koch a Andrew Morgan bude pokračovat v prodlouženém pobytu.
25. září: Startuje Sojuz MS-15 s posádkou Oleg Skripočka, Jessica Meir a Hazzaa Ali Almansoori. Poslední jmenovaný je ze Spojených arabských emirátů a na ISS poletí na několikadenní pobyt, přičemž byl pozván ruskou agenturou Roskosmos.
3. října: Na Zemi se vrací Sojuz MS-12 – Ovčinin a Hague nechají na ISS Christinu Koch a do volného křesla k nim usedne Hazzaa Ali Almansoori. Jessica Meir, Oleg Skripočka a Andrew Morgan se vrátí na Zemi na jaře 2020.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Prodloužená mise Christiny Koch a Andrew Morgana umožní vědcům nasbírat informace o vlivech dlouhodobého pobytu v kosmickém prostoru na lidský organismus, což je klíčové pro budoucí lety k Měsíci a k Marsu. Za uplynulých 50 let má NASA slušné povědomí o různých faktorech, čemuž pomohl i roční pobyt Scotta Kellyho a Michaila Kornijenka, nebo prodloužený pobyt Peggy Whitson. Ukázalo se také, že na tyto podmínky reagují lidé odlišně a že je potřeba určit tolerovatelnou úroveň změn pro muže a pro ženy. Kromě lepšího porozumění dlouhodobým vlivům kosmického prostředí umožní tato změna lépe využít čas pro výzkum na stanici.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/19-030_koch_0.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/19-030_morgan_0.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/19-030_meir_0.jpg
Zajímavé. Zatím není v rozpisu Crew Dragon. Jsou o něm nějaké novinky nebo je termín pořád nejistý? Aspoň, že nepilotovaných Starliner už má datum.
pilotovaný test by měl proběhnout někdy kolem letních prázdnin. Pak se uvidí.
Dobrý den,
už se ví, kde ti 3 „navíc“ budou těch několik nocí mezi 25/9 a 3/10 spát? Pokud se nepletu, tak standardních míst na spaní je tam 6. Funguje to tak, že kde si kdo ustele, tam si i lehne, nebo jsou dopředu rozdělené pozice? Kdo bude mít právo na svou postel – MS-15 nebo MS-12? 🙂
Děkuji za odpověď
Jirka
Na ISS jsou k dispozici skládací spací kóje TeSS, které umožní ubytování všech. A místa mají daná předem.
Trochu off-topic, ale už dlouho chci následující napsat. Prosím berte následující řádky čistě jako názor. Nesnažím se a ani nechci založit nějaký flame.
O co jde? O přechylování ženských příjmení, které redaktoři na kosmonautixu většinou nepoužívají (tj. např. Peggy Whitson namísto Peggy Whitsonová). Podle mě je to škoda, protože přechylování prostě patří k našemu jazyku. Bez něho mohou vznikat různá nedorozumění.
Například „Clinton navštívila Merkel“. – Navštívila německá kancléřka americkou političku? Nebo naopak? Či bývalého amerického prezidenta navštívila německá kancléřka? Z vět „Clintonová navštívila Merkelovou. Clintonovou navštívila Merkelová. Clintona navštívila Merkelová.“ je to už zřejmé.
Ano, je to možné řešit různě opisy profesí dotyčné (astronautka, prezidentka, kancléřka…), avšak asi ne úplně vždy. Chápu argument, že cizinkám měníme jména a že je korektní psát je, tak jak to mají ve svém ID. Mám k tomu ale protiargument. Mužům-cizincům jména přeci také měníme – viz v článku použité tvary, např.: „pobyt Scotta Kellyho a Michaila Kornijenka“ namísto „korektního“: „pobyt Scott Kelly a Michail Kornijenko“. Menší protiargument je pak také to, že i ostatní jazyky si jména cizinců různě přizpůsobují (např. přivlastňování v angličtině: „Dusan’s blog“).
To, že mají ostatní národy problémy s našimi háčky a čárky a vypouštějí je, i když používáme stejně jako oni latinku, neřeším. To je vždy vizitka nevzdělanosti dotyčných – viz třeba nedávný případ v mediích, kdy si hokejistu Jordána v USA spletli s basketbalistou Jordanem / či korektně Jordan 🙂
Každopádně díky za článek i za všechnu dosavadní práci. Moc si ji vážím.
Přechylování ženských jmen v redakci považujeme za nežádoucí jev. Pokud k původnímu jménu přilepíme koncovku -ová, pak vlastně té ženě dáváme jiné jméno, než jaké má v občanském průkazu. je to o úctě k těm lidem. Když se někdo jmenuje Whitson, tak se nejmenuje Whitsonová. V extrémním případě bychom se dostali třeba k islandštině, která všem ženám dává koncovku -dóttir. A bylo by opravdu nevhodné k ní lepit ještě koncovku -ová, když už pohlaví určuje -dóttir.
Tu islandštinu jsem uvedl jen tak pro zajímavost, ale krásně to ilustruje celou problematiku. Měli bychom každého nazývat tak, jak se jmenuje. Výjimku tvoří samozřejmě hlásky, které jsou v češtině těžko vyslovitelné, nebo úplně nevyslovitelné, ale to není případ koncovky -ová. Když Američané mluví o nějaké ženě, tak také neškrtají české -ová nebo islandské -dóttir. Berou její jméno v originálu. Pokud samozřejmě třeba Češka žije v USA, pak je pochopitelné, že si změní jméno na verzi bez -ová, zdá se, že to už je zase něco jiného, ale není. Pokud k tomu tato žena rozhodne, tak na to okolí musí reagovat a začít používat verzi bez -ová. Ať už o ní mluví Američan nebo Čech.
Ale zpátky k naší diskusi. V redakci jsme o tom chvíli diskutovali a shodli jsme se, že je potřeba být na webu pokud možno konzistentní, aby blog působil uceleným dojmem a aby nebyly články ve stylu každý pes, jiná ves. Jelikož si náš web zakládá na úctě a slušnosti ke všem, o kterých píšeme, považujeme za samozřejmost, že budeme ženy oslovovat tak, jak si ony samy přejí, jak mají napsáno v rodném listě. Pokud se nějaká žena jmenuje Koch, pak se nejmenuje Kochová – byla by to neúcta vůči její kultuře. Vámi zmíněný příklad je extrémní ukázkou a mluvčí, který by takovou větu použil, by pouze prokázal svou jazykovou topornost. Jak jste sám napsal, čeština je bohatý jazyk, který dokáže tyto drobné nuance vystihnout i jinými formami než je koncovka -ová. Ve svém komentáři mícháte dvě odlišné věci do jednoho – jedna z nich je přechylování a druhé je skloňování. U žen skloňujeme jejich křestní jména – třeba pobyt Christiny Koch, nebo s Christinou Koch a tak dále. To není měnění názvu, to je pouze zasazení onoho slova do kontextu věty. Vámi uvedený příklad: „pobyt Scott Kelly a Michail Kornijenko“ považuji za nešťastnou formulaci, která možná pramení ze základního nepochopení podstaty, o čem přechylování je.
Děkuji za odpověď.
Není zač.
Tak každý jazyk si přizpůsobuje jména svým zvykům a nikdo to neřeší, jen Češi. A dělá to i angličtina, z Jágra je Jagr, z Haška je Hasek a že Šatana Satan. Tak nevidím jediný důvod, proč by si cizí jména nemohla přizpůsobovat i čeština. A legitimaci těm lidem tady vystavovat nebudeme. Nepřizpůsobená jména nefungují v české větě a činí vyjádření nesrozumitelné.
Je fakt, že na kosmonautixu to neřeším.
To je něco jiného – tam se nahrazují písmena, která daný jazyk nemá. Něco podobného děláme třeba u čínských nebo japonských názvů.
Rád bych poděkoval Kosmonautixu právě za to, že nepřechylují jména. Považuji to za krajně neštastné a prznící původní jméno, takže jednoznačně v tomto přístupu Kosmonautix podporuji.
Znám mnoho lidí, kteří sami nesnáší, pokud jim někdo jméno přechyluje, takže proč jim zbytečně ubližovat…
Díky za názor. Myslím, že je to základ slušnosti – respektovat každého, jak se jmenuje.
Vzhledem k tomu, že američané česká(a v širším pohledu slovanská) jména nerespektují, nechápu proč my bychom měli respektovat jména jejich.
Neřekl bych, že naše jména nerespektují. Mají třeba problém s háčky a čárkami, ale třeba koncovku -ová dodržují. Za příklad mohou posloužit tyto odkazy z nedávné doby,kde anglicky píšící autoři zmiňují v nadpisech české ženy a používají koncovku -ová, protože je to jméno té ženy, neodebírají jí tu koncovku, aby to odpovídalo jejich tradici. Respektují originální verzi:
https://www.thetimes.co.uk/article/martina-navratilova-blasts-cheating-transgender-women-in-sport-8fmjbnh99
https://www.bbc.com/sport/winter-olympics/26070795
https://www.cbc.ca/player/play/1451120195755
A hlavně bychom se nikdy neměli rozhodovat, zda se budeme chovat slušně jen proto, že se třeba někdo slušně nechová.
Z pozice člověka doprovázejícího cizince v ČR, i z pozice příslušníka národnostní menšiny, které za minulého režimu byly úřední mocí direktivně počešťována příjmení (včetně přidání -ová), Vám za takový přístup děkuji.
Nevidím důvod, proč bez dovolení měnit někomu příjmení..
Nemáte zač děkovat, beru to jako samozřejmost. Děkuji Vám za názor.
V tom případě je změnou jména i skloňování mužských jmen, takže pokud chcete být konzistentní, neskloňujte ani je. Z úcty k nositelům.
To snad nemyslíte vážně. Buďto si děláte legraci, nebo nechápete základní podstatu rozdílu mezi přechylováním a skloňováním. I česká jména se přece skloňují. Když řeknu, že jsem tam byl s Karlem Novákem, tak to neznamená, že se ten člověk jmenuje Karlem Novákem. Skloňování slouží k zasazení slov do věty. U přechylování tato funkce není, jelikož se dá nahradit jinými větnými formami. A když řeknu, že jsem tam byl s Christinou Koch, tak skloňuji křestní jméno, čímž se celá situace elegantně řeší.
No, po pravdě celá ta věc kolem přechylování vznikla právě kvůli tomu, aby se ženská příjmení dala skloňovat. Takže si vždycky musíte vybrat z jedno ze dvou zel: Diskriminovat ženy buď přechylováním příjmení nebo tím, že jim příjmení nebudete skloňovat. V případě nepřechylování pak třeba záleží na tom, jak jména ve větě seřadíte. Například: „Byl tam (pan) Koch s (paní) Koch.“ versus „Byla tam (paní) Koch s (panem) Kochem.“ Není to tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.
Ano, v tom máte pravdu, ale čeština má prostředky, jak takovou (nepříliš často se vyskytující) větu upravit, aby byla srozumitelnější. Stačí tam dát křestní jména – už ta hodně napoví o pohlaví nositele, případně ještě funkci daného člověka, aby to bylo ještě jasnější. Věta se sice o pár slov prodlouží, ale není to nic hrozného.
Já naprosto souhlasím s panem Majerem a děkuji, že označují lidi jejich skutečnými jmény.
Díky, těší mne, že jsou lidé, kteří to vidí stejně.
Nemyslím to vážně, ale taky neberu váš argument, že nepřechylování ženských jmen je jakýmsi projevem úcty. A tak jako je skloňování jmen nutné, aby se dala zasadit do české srozumitelné věty, je jím i přechylování ženských jmen.
Jenže k tomu, aby bylo ženské jméno zasazeno do kontextu věty nemusíme sahat k přechylování. Dá se to vyřešit i jinými jazykovými prostředky, aby byla věta srozumitelná.
Souhlas s redakční politikou, je to vaše politika, ale…….
ale jen pro jistotu na Islandu je ovšem dóttir jen pro ženy ale také son jen pro muže ( na to se často zapomíná) , takže se nejedná o přechylování ale o doplnění jména ve smyslu „jméno“-dcera nebo „jméno“-syn toho/té, může to být jak syn matky tak dcera matky nebo dokonce dcera matky a otce toho a toho:)
Je pak legrační, že zrovna tenhle i pro Islanďany zmatečný systém se líbí českým feministkám a občas ho dávají za příklad:)
V rodině máme s problémy přechylováním značné zkušenosti,( příbuzenstvo i dlouhodobý pobyt v USA) a je nutno dodat, že jak my “ nerespektujeme přechylováním“ jiné jazyky, tak oni zase nerozumí tomu, že členové jedné rodiny mohou mít jiné příjmení a nerespektují to:)
Letenky které koupí manželka a jsou vystavené na její jméno dělají na imigračním problémy mě a našim synům, protože v pasech jsou jiná jména, letenka koupená mnou pro manželku to samé… trošku nekorektně : Problémy mají zejména jižanky-afroameričanky na imigračních přepážkách :), ty si na tom pošmáknou , afroameričanům mužům to zvedne obočí ale odklepnou to, latinoameričanům je to šumák, ty to chápou 🙂
No a ještě k tomu respektu k cizím jménům, zkuste v USA říci že máte rádi Jágr(a), 99 procent fanoušků hokeje vůbec nebude vědět o koho jde 😀
Samozřejmě, máte pravdu, kdo třeba sledoval tažení islandských fotbalistů na Euru 2016, ten si bude všechny -sony pamatovat velmi dobře. 😉 Ale v předchozím komentáři jsem to nezmiňoval, protože jsem nechtěl už tak dlouhý komentář natahovat tématickými odbočkami, navíc jsme řešili ženská jména, tak jsem zmínil pouze verzi islandských ženských jmen.
To máte pravdu, že to dělá zmatky, protože ve většině světa je běžné, že má celá rodina stejné příjmení. Na výjimky lidé často nejsou zvyklí. Ale asi mi i sám potvrdíte, že když třeba Američané mluví s paní Novákovou, tak jí nezačnou říkat Novak, ale používají její koncovku -ová. A o to jde.
Na konci zmiňované problémy s výslovností jsou něco trochu jiného. Jednotlivé jazyky jsou unikátní v tom, že používají určité zvuky, které třeba jinde nejsou. Má je každý jazyk – není to jen české ř. Každý aspoň trochu normální mluvčí se snaží najít jakousi rovnováhu mezi originálem a vlastním jazykem, který využívá ve chvíli, kdy jsou ve jméně stěží vyslovitelné hlásky či jejich skupiny. Takže ani my v Čechách nevyslovujeme jména tak jako rodilí mluvčí, ale vždy se snažíme tomu originálu co nejvíce přiblížit. Specialitou jsou pak jména japonská či čínská, kde už je potřeba poměrně složitá transkripce a stejně jsme od originálu hodně daleko, protože naše jazyky stojí na odlišných principech.
K islandštině: tahat do problematiky přechylování islandštinu je omyl, protože Islanďané nemají příjmení, nelze je proto přechylovat. Totiž Sigurd Sigurdsson nebo Kristin Sigurdsdóttir je jméno + patronymum (stejně jako ruské Jurij Alexejevič) a patronymum se v češtině nepřechyluje.
K argumentu „měníme jména“ – vždy mi přišlo iracionální a absurdní že koncovka -ová má být „nepřípustné měnění jmen“, kdežto pádové koncovky měněním jmen nejsou.
No a je smutné, že lidé z celého světa zacházejí s cizojazyčnými jmény podle gramatiky svého jazyka, a klidně je upravují a přizpůsobují, toliko někteří Češi se za gramatická pravidla češtiny stydí.
Myslím si, že bych se spíše měl stydět, pokud bych někomu měnil jméno. Pravidla českého pravopisu by se měly vztahovat jen na slova česká, protože jakmile se aplikují na cizojazyčné výrazy, vznikají paskvily.
Přechylování je jedno z pravidel českého jazyka…. Argument v redakci jsme diskutovali neberu. Také jste mohli diskutovat nad pravidlem o omezení rychlosti v obci a přestat dodržovat dopravní předpisy. A argumentovat jménem v průkazu je opravdu mimo.
Nebude další úrovní psaní háčků a čárek? I psaní i/y je divné. A těch pádů co čeština má….
Super web a celou skvělou práci co provádíte, jste odstřelil větnou frází… V redakci jsme diskutovali….
Já už jsem tady v diskusi psal, že čeština a její pravidla jsou fajn, ale mají se uplatňovat pouze na slova česká. Jakmile se někdo snaží pravidla českého pravopisu aplikovat na cizí slova, vznikají z toho většinou paskvily. Váš argument o čárkách nebo i/y je mimo. Nám jde jen o to, abychom lidem neměnili jména, což považujeme za elementární slušnost.
Dovolím si podpořit Pavle Seemana. Jazykové standardy nastavují média, normou jsou pak ta veřejnoprávní. Zde je přechylování standardem/ normou. Proč? Jsou to česká media v Čechách pro české publikum. Angelu Merkel určitě neuráží, že o ni v ČT referují jako o Angele Merkelové.
Mě to taky hodně tahá za uši. Svou roli v mém případě ale sehrává, že mám přechylování hodně zažité. To sebekriticky přiznávám. Ale objektivně si opravdu nevybavuji větší rádio, TV stanici nebo periodikum, které by nepřechylovalo.
Je to o určité elementární úctě. Neřeším, zda to danou ženu uráží, či nikoliv. A na tomto názoru nezmění nic, jestli to nějaká stanice používá, nebo ne.
Tak chcete být populární a srozumitelní, neprechylování vás činí nesrozumitelnými. A myslím, že těm kosmonautkám je srdečně jedno, jak se o nich píše v nějakém neznámém nesrozumitelném jazyce
Jak jsem psal, je jedno, co si ta daná žena myslí, nebo ne, jestli jí to vadí či nikoliv. Hlavní je úcta k jejímu rodnému jménu. Pokud bude mít ve jméně -ová, milerádi o ní tak budeme psát.
Za mne z čistě laického hlediska je lepší to přechylování. Asi stará škola 🙂 Holt se mi to líp čte a jak už bylo naznačeno, čtenář intuitivně ví, o jaké pohlaví se jedná.
S jedinou výjimkou – přechylování některých, vesměs ruských, ženských příjmení. Místo Ivanová říkat Ivanovová vypadá a zní dost divně. Zvlášť když už defacto přechýlené je v originále.
Ale rozhodnutí redakce akceptuji a nemám problém si zvyknout.
Díky, jsem rád, že náš názor akceptujete, toho si vážím.
Já jen dodám, že z mého pohledu jde hlavně o možnost dalšího vyhledávání a indexace názvů a jmen v našich článcích. Vždycky se mi líbilo, že naše články vyskakují i při vyhledávání jmen obecně na celém webu. Taky se mi líbí, že neřeším úpravu jména při dalším vyhledávání, protože je prostě mezinárodní a veškeré informace najdu pod ním. To platí i o dalším vyhledávání našich čtenářů, kteří to mají pak jednodušší 🙂
Určitě by se dala najít spousta pro i proti přechylování. Hodně z nich už tady v diskuzi zaznělo. Je také dobře, že se Kosmonautix rozhodl pro jednotný přístup. Ovšem dávat rovnítko mezi „prechyluji = nemám úctu ke jménu/k člověku“ je příliš velká zkratka. Subjektivně to tak někdo může cítit, to ano, ale dělat z toho objektivní pravdu…
Jasně, nikoho k tomu nenutíme, jen jsme sdělili svá stanoviska a důvody, které nás k tomu vedou. Je samozřejmě na každém, aby zvážil, zda s tím souhlasím, nebo zda má jiný názor, na který má samozřejmě právo.
Úcta, neúcta, ta dáma se prostě jmenuje Koch, ať už se to někomu líbí nebo ne. Když na ni zavoláte Kochová, nebude tušit o koho se jedná.
V nepřechylování vidím spíš neúctu k češtině než úctu ke jmenovaným, které si ty články stejně číst nebudou. Jsem rád, že nejsem sám komu tento přístup k češtině vadí. Buďme rádi za veřejnoprávní média, kde češtinu umí používat správně.
Vámi zmiňovaná úcta k češtině je v tomto případě jen prázdnou frází. Čeština má svá pravidla a ta by se měla dodržovat, s tím souhlasím. Problém však nastává, když chceme češtinu naroubovat na cizokrajné reálie. V tu chvíli to začíná drhnout. Čeština by neměla lidem měnit příjmení, když se tak nejmenují. Tečka. Američané také Češkám neodřezávají -ová.
Rodný list, občanka, jmenovka jsou jedna věc a psát o daném člověku v rozvitém textu je věc druhá. A pokud chcete, aby ten text byl srozumitelný, tak si jméno prostě přizpůsobite pravidlům české věty. Nevidím v tom žádnou neúctu a nepřechylování nepovažuji za projev nějaké úcty.
Jasně, každý máme jiný názor. Můžete si také založit svůj web a tam klidně ženám přechylujte jména až do aleluja, máte na to plné právo. My máme názor jiný a proto to budeme na našem webu příslušně užívat.
Kdy se pripoji Cygnus?
Zítra před polednem.
Dekuji za odpoved.
Není zač.
A co elementární úcta k rodnému jazyku?
Úcta k rodnému jazyku se má projevovat pouze tam, kde se to rodného jazyku týká. Příjmení žen cizích národností sem nespadá.
Jazyk slouží hlavně k dorozumívání, a proto by měl být srozumitelný. Projevování úcty je druhořadá formální funkce. Např. když americký vědec zveřejní výsledky v imperiálních jednotkách, tak nebudete ctít jeho hodnoty, ale převedete je do srozumitelné SI hodnoty.
Mícháte jablka a hrušky. Metrický systém užívá celý svět a hlavně jednotky se mezi sebou dají převádět. Je stejné když řeknu, že něco měří 3 metry, nebo 17,56 weghrabenů (jednotka, kterou jsem si právě vymyslel), pokud je mezi metry a weghrabeny jasně daný převodní poměr. Pak můžeme mezi obě formy dát znaménko rovná se. Ale mezi Koch a Kochová se to prostě vložit nedá, protože ta paní má v rodném listě pouze jednu verzi.
Myslím si, že by bylo možné používat kompromisní verzi a psát např. o Koch(ové). Kdo si potrpí na původní tvar závorku přeskočí a srozumitelnost zůstane zachována.
Já nevím, co všichni mají s tou srozumitelností. Vždyť se to dá perfektně pochopit i bez té koncovky.
Jenže tím „vypnutím“ koncovky „ová“ jste taky efektivně vypnul skloňování ve všech pádech. Takže to se pak ozvou cizí muži, že i oni chtějí „vypnout“ skloňování ve všech pádech, protože se v těch větách přece nepoznávají. Obamy, Obamovi, Obamu, Obamo, Obamovi, Obamou.
Opět srovnáváte nesrovnatelné. U žen se to jednoduše vyřeší tím, že se bude skloňovat jejich křestní jméno nebo funkce. Dá se to velmi jednoduše obejít. Nesnažte se v tom hledat překážky, které neexistují.
to si nejsem tak jistý, jedna sonda na Mars by mohl o jednotkách vyprávět 🙂
Jasná věc. Já jsem třeba také „ová,“ a kdyby mi ho někdo ubral, možná bych ani neregistrovala, že se mluví zrovna na mě. Jsem zkrátka zvyklá na to, jak se jmenuji. Ale třeba moje neteř je Češka s africkým příjmením. Ta „ová“ nebude ani omylem. Jmenuje se tak, jak je to přirozené pro ni a nikdy nás nenapadlo to řešit. Zkrátka je to tak, jak to je. Navíc by to v jejím případě znělo hrůzostrašně 🙂 . V médiích mi přechylování cizích příjmení vadí. Jsem ráda, že to neděláte.
Díky za názor. Jsme rádi, že jsou tu lidé, kteří to vidí podobně. Většinou se totiž ozývají jen ti, kdo s něčím nesouhlasí.
Vidím to stejně a chápu vaši logiku.
Co mě ale překvapilo byla výslovnost jména Christiny Koch. Nějak automaticky jsem četl jak vidím „Koch“. Pochopil bych ještě „Koč“, ale pokud jsem dobře poslouchal, výslovnost jejího příjmení je „Kok“.
Přijde mi to zajímavější téma.
Díky za dobrý postřeh. Já osobně preferuji výslovnost Koch, protože mám pocit, že je to bližší originální výslovnosti. Určitě na konci není měkké č, přesně jak píšete, ale taky se mi to nezdá jako stoprocentní k. Spíše takové změkčené k, které se blíží spíše ch.
P.S. Také jezdíme do Vídně a ne do Wieny, Drážďan a ne Dresdenu atd. …
Bohužel se někteří sami a dobrovolně odnárodňují. Smutné.
Vámi zmíněné názvy jsou historicky zakořeněné vlivem dřívějších událostí. Ale týká se to jen těchto velkých sídel. Třeba takové Řezno alias Regensburg zná většina lidí spíše v originální podobě (mimochodem zrovna tenhle český název považuju za velmi nepovedený). A je to správně, protože když pak chci o tom městě zjistit nějaké informace a napíšu jeho originální název, dostanu se k hledaným informacím rychleji, než kdybych zadával výraz český, který pouze zdržuje.
A když Vám, řeknu že zítra jedu do Běláka, budete vědět kam to vůbec jedu?
Mám jednu osobní: Je to opravdu nutné? Nechcete nás nechat dále psát o kosmonautice. Dle mého by to bylo přínosnější. 🙂
🙂 čekal jsem, kdo tenhle „argument“ v této debatě vytáhne. To je ale samozřejmě něco úplně jiného.
ostatně Němci nejezdí do Prahy, do Liberce nebo do Brna, ale do Brünn, Reichenberg či Prag 🙂
Dyk je to jedno. Hlavně že dojedou a nechají tu prachy 🙂 .
Od přechylování to přešlo do překladu – jiná věc. Cizincům se to „po našem“ třeba blbě vyslovuje, to bude celé.
I když třeba Auschwitz-Birkenau známe všichni i bez překladu.
Překládat jména je zvrhlost. Takový bývalý USA prezident „Jirka Křoví“ by způsobil, že bych pro záchvat smíchu ze zpráv už neměla nic.
Cekal sem dlouhou diskuzi na tema dlouhodobeho pobytu. Jazykozpytny koutek fakt ne. Co se da delat.
Nemluvilo se nahodou o moznem prodlouzeni dlouhodobeho pobytu Nicka Hagueho? A nezajima me, jestli sem to sklonoval spravne. Tusim, ze se psalo, ze by mohl prekonat Poljakova. Coz by byla docela bomba. A zvlast k tomu pozadavku prekonani o 10%, nebo se rekord neuzna.
Kazdopadne Christine preju hodne stesti a at se ji rekordni pobyt povede, tim, ze tam zustane pres 300 dni, se zapise do top 10 nejdelsich pobytu.
Ano, i o Nickovi bylo občas slyšet, musím říct, že mne výběr Christiny překvapil.
Já považuji přechylování ženských jmen jako elementární úctu k Českému jazyku. Nepřechylování jako „elementární úcta“ k té ženě je absolutní nesmysl. To by pak někdo mohl říct, že elementární úctou k cizím mužům je neskloňování jejich jména ve větách v různých pádech, protože „přece oni tam chtějí vidět své jméno nezměněné“. Vlastně jediný pád, ve kterém dnes vidí cizí muž své jméno nezměněné je ten první. Ve větě „Prezident Klaus se sešel s prezidentem Obamou“ by taky mohl bývalý americký prezident horovat za „elementární úctu“ a chtít tam vidět své jméno tak jak je všude v anglických textech zvyklý. Tedy: „Prezident Klaus se sešel s prezidentem Obama a povídali si o hrozném kandidátovi Trump“. To je ale hnus, že?
Mícháte dohromady dvě věci, které spolu absolutně nesouvisí. Při skloňování zůstává první pád originální – kdo co – Klaus, Obama, Trump. První pád nám dává jakýsi základ, originál, se kterým pak další pády pracují, ale první zůstává vždy originální. Při přechylování se však první pád mění z např. Koch na Kochová. Při dalším skloňování z toho další formy vychází, ale problém je v tom, že první pád není originální, je změněný. V tom je zakopaný pes.
P.S. A s poznámkami o úctě k češtině na mne, prosím, nechoďte, to mi přijde jako velmi trapný argument, který se snaží hrát na city místo logických argumentů.
Musím říct, že s trapným argumentem jste přišel jako první vy. A to je ta vaše „elementární slušnost“. Má trapně demagogicky podsunout člověku, který se přesně řídí pravidly českého jazyka, že tu „elementární slušnost“ postrádá.
Čeština prostě není „úplně stejně rovnoprávná“ a tak zatímco cizím mužům „zmrší“ jméno v šesti pádech, ženám je „zmrší“ v sedmi pádech a v tom prvním pádě to dělá proto, aby vůbec bylo to „mršení“ v ostatních 6 p8dech realizovatelné. Ale stěžovat si na to je stejný nesmysl jako si stěžovat na Číňany, Japonce, Korejce, Rusy, Bulhary, že v tom jejich „rozsypaném čaji“ to své jméno vůbec nemůžete vidět. Stejné jako si stěžovat na „ignorantské“ Američany či Němce, že vám z vašeho jména vyhodili ščřž a dlouhé á.
Vy jste si asi tu diskusi nečetl celou. Psal jsem, že existují jazyky, u kterých je nutné přistoupit k transkripci, jelikož používají jiné písmo. Vždy bychom se však měli snažit, aby naše verze byla originálu co nejpodobnější, což jde někdy velmi těžko – třeba u čínštiny či japonštiny. Tyto jazyky se od našich velmi liší a originál stoprocentně napodobit nejde, ale měli bychom se snažit se mu co nejvíce přiblížit. Koncovka -ová je v takovém případě nepřípustná, protože se výrazně odchyluje od originálu. Stejně tak mám pochopení pro mluvčí cizích jazyků, kteří mají problémy s našimi jmény – stejně jako my bojujeme s jejich. Ale asi sám uznáte, že ani Američané, když mluví s paní Novákovou, tak ji neosloví Novak. Ano, zkrátí jí třeba dlouhé á na krátké, ale -ová jí nechají. Nemění jí jméno.
Znovu zopakuju, že čeština je dobrý jazyk, má propracovaná pravidla, ale ta by se měla uplatňovat jen u slov českých. Jakmile se někdo pokusí je naroubovat na slova cizí, vznikne z toho paskvil. A ještě k té úctě – ono je rozdíl se ohánět prázdnými argumenty o úctě k jazyku, které jsou v tomto případě zbytečné a uvést, že respektování originálního jména je projevem úcty k jejímu nositeli. Až si založíte vlastní web, klidně tam přechylujte až do aleluja, ale na našem webu máme prostě pravidla stanovená takto a tato diskuse to nezmění.