SLEDUJEME: Crew Dragon se vrací domů

Druhého března jsme společně sledovali start Falconu 9 s prvním exemplářem lodi Crew Dragon, o den později jsme byli svědky toho, jak se tato kosmická loď poprvé připojuje k Mezinárodní vesmírné stanici. Další dny byly ve znamení fotek, kterým dominovala plyšová Zeměkoule, kterou Crew Dragon přivezl a nyní přichází čas loučení. Mise DM-1 totiž zdaleka není u konce. Sám Elon Musk při postartovní tiskové konferenci prohlásil, že největší strach má z průchodu atmosférou kvůli nesymetrickému tvaru návratové kabiny. V tomto článku najdete psaný online přenos z odletu od ISS a přistání v Atlantiku. To hlavní nás čeká až zítra, ale článek vydáváme už dnes, abyste o této události věděli včas.

Ještě než se dostanete k psanému přenosu, připravili jsme pro Vás základní informace o tom, co nás v pátek 8. března čeká. V 8:00 našeho času začne NASA TV vysílat přenos věnovaný chystanému odpojení – k tomu by mělo dojít v 8:31 našeho času. Crew Dragon se v neděli ke stanici připojil automaticky bez pomoci robotického ramene – stejně tak se automaticky i odpojí a vzdálí od stanice. Po oddělení bude přenos na NASA TV na několik hodin přerušen, zatímco pozemní týmy budu vyhodnocovat připravenost lodi na závěrečnou fázi mise.

Oranžově je vyznačena dráha návratu lodi Crew Dragon z mise DM-1.

Oranžově je vyznačena dráha návratu lodi Crew Dragon z mise DM-1.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Ve 13:30 našeho času začne přenos na NASA TV znovu. Crew Dragon by měl své motory zapálit proti směru letu ve 13:53, čímž zpomalí a sníží perigeum, tedy bod oběžné dráhy, který je k Zemi nejblíže. Následovat bude vstup do atmosféry, během kterého bude loď chránit tepelný štít. Poté Crew Dragon vystřelí padáky, na kterých se snese ve 14:45 do vln Atlantiku. Zajímavé je, že loď bude při návratu prolétávat nad územím Spojených států – obyvatelé kanadských provincií Britská Kolumbie a Alberty, nebo amerických států Washington, severní části Oregonu, Idaho, severní části Utahu, západní Montany, jižní části Jižní Karolíny, Georgie a severovýchodní Floridy tak mohou na ranní obloze vidět loď vstupující nad jejich hlavami do atmosféry. O vylovení Crew Dragonu se postará loď GO Searcher, která již 6. března vyplula z floridského přístavu na volné moře.

Systém, který používáme pro psané přenosy, Vás na novou zprávu upozorní pípnutím a sám novou informaci načte. Není tedy potřeba stránku aktualizovat ručně. Ulevíte tím i serveru, na kterém náš web běží a který pravděpodobně zažije v dalších hodinách další nápor návštěv. Stránku aktualizujte pouze v případě, že se nějaká zpráva neobjeví opravdu dlouho (jinými slovy – nemačkejte, prosím, F5 každou minutu 😉 )

Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
https://blogs.nasa.gov/
https://www.elonx.cz/

Zdroje obrázků:
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=47552.0;attach=1547943;image
https://pbs.twimg.com/media/D0–EOnX0AAsDSR.jpg:large

SLEDUJEME: Crew Dragon se vrací domů, 5.0 out of 5 based on 23 ratings
Pin It
(Visited 24 629 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (23 votes cast)
(Visited 24 629 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


153 komentářů ke článku “SLEDUJEME: Crew Dragon se vrací domů”

  1. jozef napsal:

    Sám Elon Musk prohlásil, že největší strach má z průchodu atmosférou kvůli nesymetrickému tvaru návratové kabiny.

    To je ale fatálny problém aj v prípade, že kabína pristane dobre.

  2. Laďa napsal:

    Hloupý dotaz naprostého laika mimo mísu.
    Na ISS je mikrogravitace. Jaká síla způsobuje, že se předměty začnou vznášet? Nemyslím si, způsobuje “pád” ISS, když stejný úkaz byl vidět i v kabině při startu CD.

    • Petr Šída napsal:

      Můžeš si to představit různě, buď tak, že jde o rovnováhu odstředivé síly pohybu po Lužnicí a gravitační síly

      Nebo

      Jako nekonečný volný pad kolem země

      Každopádně jak u ISS tak CD jde o stejnou situaci

    • Petr Šída napsal:

      Po kružnici… Zatracené automatické opravy

    • Vladimír Todt napsal:

      Nejlépe to vysvětlovat kdysi dětem jeden sovětský kosmonaut tuším. Ostatní vysvětlení jsou kostrbatá a méně názorná nebo pro laiky zcela zmatečná.

      Když jste ve výtahu a ten se s vámi utrhne, tak padáte s výtahem dolu a pocítíte taky mikrogravitaci (obecně stav beztíže) v rámci padajícího výtahu (než se v něm při dopadu na dno výtahovém šachty zabijete).

      – Když hodíte kámen normálně šíkmo nahoru do dálky, tak ten po chvíli dopadne zpět na Zem.
      – Když hodíte kámen větší rychlostí, tak dopadne dále. Když ještě větší, tak dopadně ještě dále 500 10000 20000 atd. km daleko.
      – Kámen letí a snaží se stále spadnou zpět na Zem ke které je přitahován gravitací.
      – Zem je ale kulatá, takže jak kámen házíte dála a dále, tak ona pod ním svým zakulacením jakoby více více úhýbá dolu a bude více více vidět, že kámen z větší a větší části Zem oběhne než dopadne.
      – Když hodíte kámen rychlostí 7,905 km/s, tak Zem už oběhne celou a ze zadu vás praští do hlavy. Budete mít bouli a řvát bolestí. 🙂
      – Když kámen budete házet ještě větší rychlosí, tak bude od Země obíhat dále a dálě po větší a větší elipse až když ho hodíte rychlostí větší než 11,18 km/s tak se utrhne z gravitačního pole Země a už ji nebude obíhat a uletí pryč od Země.

      – Tedy kosmické lodí/družice na oběžné dráze Země se snaží spadnout zpátky dolu na Zem, ale letí tak rychle, že než se začnou přibližovat zpět k Zemi, tak ta svým zakulacením pod nimi “uhýbá” také dolu a ony na Zem zpět dolu nikdy nemůžou dopadnout a tím obíhají kolem Země. Je to tedy stejně jako když padají lidé ve výtahu jako kosmocké lodi, ale výtah nikdy nemůže dopadnout na dno výtahové šachty.

    • Vladimír Todt napsal:

      Jinak vznášení se ve stavu beztíže různě náhodně způsobují normálně trubulence vzduchu, ventilace – jsou tam větráky, aby se tam hýbal vzduch, zbytkové vibrace apod.

      • Jirka Hadac napsal:

        Presne tak a co se tyka “indikatoru beztize”, tak tam proste sekundu predtim bylo zrychleni, tedy fungoval, motory a najednou motor zhasnul a pak uz zacal naplno fungovat zakon akce a reakce. A zemekoulicka se odrazila :-).

        • havec napsal:

          Spis nez o akci/reakci tady jde o zakon setrvacnosti. Na volnou castici nepusobi zadna vysledna sila, pohybuje se tedy rovnomerne primocare/nebo je v klidu. Po vypnuti motoru se volnymi casticemi stavají vcechny predmety v lodi i cela lod sama, cela skupina predmetu bude tedy pokracovat rovnomerne primocare stejnou rychlosti a pri tom relativni rychlosti mezi jednotlivymi predmety budou nulove.

          • Dan napsal:

            Ty předměty jsou ve stejné inerciální soustavě, jako zbytek lodi. To, že se po vypnutí motoru ty věci vznesou je dáno tím, že při práci motorů byly ke stěně/křesle tlačeny silou, která je samozřejmě deformovala (plyšovou Zeměkouli zcela jistě). V okamžiku, kdy síla přestala působit se deformace ztratila, plyšák si “srovnal tvar” a poodskočil.

        • Karel napsal:

          Ten důvod, proč se ta hračka odlepí od povrchu, na kterém při práci motorů ležela, je vlastně stejný, jako proč to s cestujícím ve vlaku po zastavení vlaku škubne.

          Ta hračka i ten povrch, na kterém leží, je působením neinerciální síly (aka umělé gravitace) trošku zmáčklá/zmáčklý. Když síla přestane působit, přemění se tahle potenciální energie v kinetickou.

          I zde platí zákon zachování hybnosti, takže odskočí nejen ta hračka, ale i ta loď, a to na opačnou stranu. Jenže loď má mnohem větší hmotnost, takže si toho nikdo nevšimne.

    • Martin Havrila napsal:

      Pan Todt to napisal uplne presne. Moj oblubeny popis je, ze stav beztiaze na orbite nieje nic ine ako volny pad, akurat ze mame taku velku bocnu rychlost, ze vzdy padame za horizont, v podstate nestihneme spadnut lebo sa vzdy posunieme rychlo nabok. Medzi stavom beztiaze na orbite a volnym padom teda nieje ziadny rozdiel, lebo ta bocna rychlost je konstatna, takzeju nejako nepocitujeme.

      Na druhej strane popis pomocov odstredivej sily je uplne nespravny. Jednak je odstrediva sila, len sila domnela(pomocna) a teda v Newtonovskej fyzike neexistuje, podobne ako coriolisova sila. A ak by posobila aj odstrediva sila v protiklade ku gravitacnej, tak by bol silove posobenie v rovnovahe a museli by sme sa hybat po priamke, co orbita urcite nieje.

      • Miloš napsal:

        Ještě jednou palec nahoru. Zajímavé jsou pohyby těles na oběžné dráze. Chtějí-li výše, tak musí zvýšit boční rychlost. Chtějí li k zemi, tak snížit boční rychlost. Vše se musí přesně spočítat podle směru, tahu motoru a délky zážehu. Navíc přistání musí jít po přesným úhlem atd.

      • maro napsal:

        Ale no tak. Odstředivá síla je normální pojem stejně jako odstředivé zrychlení. A i vysvětlení s gravitací. Stačí jednoduchý myšlenkový postup. V kosmu ve stavu beztíže, daleko od hvězd a planet spojíte dvě stejné koule dlouhým napnutým lanem a roztočíte je vůči sobě tak, že celá soustava koule-lano-koule bude rotovat kolem svého středu, který je právě uprostřed toho lana. Tedy každá koule působí na to lano odstředivou silou, kterou to lano vyrovnává tahem způsobeným odstředivou silou protější koule. No a teď v jednom okamžiku vyměníme spojující lano za hmotné těleso umístěné přesně tam, kde byl střed lana. To těleso má právě takovou hmotnost, že přitažlivá síla, kterou působí na letící kouli má stejnou velikost jako tahová síla, kterou předtím táhlo lano. Pro kouli se nezměnilo vůbec nic dál obíhá kolem středu soustavy, protože ta odstředivá síla není nyní vyrovnávána tahem lana, ale gravitací hmotného tělesa umístěného uprostřed soustavy. Jak prosté.

      • Dan napsal:

        Popis čehokoli pomocí síly je nesprávný. Sílu nelze fyzikálně definovat, aniž bychom na sílu samotnou odkázali. Ale používáme jí coby matematický předpis, který je v rozumných mezích docela přesný, protože kdybychom na všechno měli aplikovat kvantovou teorii pole nebo obecnou relativitu, moc bychom si nepokecali.
        A pokud reagujeme na dotaz, jak to vlastně s tou mikrogravitací je, proč si to tam volně poletuje, tak kombo odstředivá/gravitační síla je pro popis tohoto dostačující stejně, jako neustálé padání za současného neustálého míjení cíle.

    • Nikita Lieselotte napsal:

      Příčin to má hned několik. Jednou z nich je už výše zmíněná potenciální energie namotaná v pružnosti předmětů, která se uvolní v momentě, kdy přestane působit přetížení způsobené prací motorů, ale po hříchu není to jediný důvod, proč předměty poletují. Je to pouze důvod, proč se vznesou při vstupu do letového režimu mikrogravitace. Nemalý vliv má jistě proudění umělé atmosfery uvnitř lodě a navíc, mechanika letu celé soustavy je dána vyrovnáním gravitační a odstředivé síly, přičemž je třeba si uvědomit, že ekvigravitační plochy rozhodně netvoří hladký geoid, ale je to pěkná oranice. K tomu přidejme setrvačnost těch předmětů, přičemž každé ústrojí, kde se vyrovnávají nějaké dvě síly a k tomu tam máte tlumení (což je v našem případě setrvačnost), může být buď přetlumené, nedotlumené, či na mezi stability (což je ale u nějakého volně létajícího bazmeku uvnitř lodě docela nepravděpodobné), takže poloha volných předmětů a lodě musí navzájem měnit polohu už jen kvůli gravitační oranici ve které to celé letí. A ano, je to jeden z vlivů, který každý šutr lehce brzdí. Dokonce existoval experiment na toto téma (používaly se v něm i české přístroje), kde se právě pomocí setrvačnosti dvou rozdílných těles právě tyto gravitační nepravidelnosti měřily.Takže ty věci tam vždy budou nějak poletovat i v případě, že loď žádným způsobem svoji dráhu nekoriguje, čistě na základě toho, že mají rozdílnou setrvačnost proti celé pevné části lodě. To je jeden z důvodů, proč hovoříme o mikrogravitaci, nikoliv o stavu beztíže.

    • Karel napsal:

      To je pořád keců o mikrogravitaci, až to spoustu lidí zmate.

      Mikrogravitace je jen cizí slovo pro stav beztíže na oběžné dráze, nic víc za tím nehledej.

      Na palubě lodí na oběžné dráze kolem Země ve skutečnosti není zcela čistý stav beztíže. Loď létá v gravitačním poli Země, takže na palubě se trochu projevují slapové síly. Loď také nepluje v absolutním vzduchoprázdnu, takže trochu brzdí. Loď může taky pomalu rotovat, což vytváří další setrvačné síly ( a setrvačné síly, to je jen převlečená gravitace). Zkrátka, na palubě není úplný stav beztíže. Je tam ale stav velmi, velmi blízký stavu beztíže.

      Někomu ale ta malinká odchylka přijde tak zásadní, že používá slovo “mikrogravitace”. Přitom pro naprostou většinu běžných jevů, které může fanoušek kosmonautiky pozorovat na záběrech z oběžné dráhy, je to zcela nepodstatné. Je trošku tragédie, že někteří popularizátoři kosmonautiky tohle podporují.

      Stav beztíže v lodi na oběžné dráze (ale nejen tam, ale i třeba v utrženém výtahu) je způsoben tím, že loď (ale i ten výtah, pokud ho něco nebrzdí) padá stejně rychle jako předměty v ní. Vždycky.

  3. dfxxfd napsal:

    Mimochodom, plysak Zem ostava na ISS 🙂

    Astronautka Anne McClain si ju nechala.

  4. maro napsal:

    To okénko v poklopu je dost dobré. Pořád jsem si říkal, kterým okýnkem se koukají na přibližující se ISS. Ale že budou mít průzor přímo zepředu mě nenapadlo. Výhoda stykovacího systému NDS/APAS-95/APAS-89. Paráda.

    • Radim Pretsch napsal:

      Ze sedaček do něj neuvidí a při příletu a dokování budou určitě připoutáni na svých místech.
      Každé okénko sice posádka určitě ocení, při příletu k ISS však budou, zejména piloti, odkázáni na kamery.

      • maro napsal:

        Při dokování nemusí sedět v sedačkách. A nakonec i kdyby, tak maličká kamera může být umístěna přímo za tím okénkem a ještě přes ni můžou vidět i ostatní, kdyby chtěli. Při dokování Sojuzu je taky někdy kosmonaut i v orbitálním modulu.

        • Radim Pretsch napsal:

          Při dokování může dojít k situaci, která by vyžadovala manévrování (viz např. náraz Progresu M-34 do Miru v roce 1997). To poslední co v takový moment potřebujete, lépe – rozhodně nechete, je volně poletující astronaut po kabině.

          Neznám bezpečnostní předpisy, ale osobně si myslím, že astronauti budou muset být připoutání. Koneckonců není to výlet, při kterém jde především o pěkný výhled a pokoukání.

          Čistě lidsky je to pár destítek minut. Během následujícího pobytu mají astronauti dost, a lepších, přiležistostí, užívat si výhledy do okolí.
          Jak jsme se shodli, kamera je postačující řešení.

          • František Dobrota napsal:

            Jaké zrychlení dokáží manévrovací motorky lodi udělit?

            Nečekám, že to budou nějaké velké hodnoty. Poletující astronaut tedy asi problém nebude.

          • Radim Pretsch napsal:

            Zažil jste někdy situaci v tramvaji, když nečekaně přibrzdí? Co se i při nepatrném zrychlení (tady tedy záporném) děje s lidmi, kteří to nečekají?

            Nejde o to, že by poletující astronaut něco rozbil nebo se zranil. Stačí, když pilotovi v rozhodujícím okamžiku přejede nečekaně nohou nebo rukou kolem obličeje, žduchne do něj, atp.

            Je to jen můj názor, mohu se plést. Ale nemyslím si, že by takové riziko stálo za kouknutí z průzoru.

  5. Vendelin napsal:

    Toto uteklo. Budu muset zdrhnout dřív z práce

  6. Husita napsal:

    Tak snad to klapne a startům s posádkou už nebude nic bránit.

  7. Michal Vojtěch napsal:

    Dobrý den, to bude pristavat v to. To stavu nebo z toho ještě něco odpadne

  8. BlackSheepOI2 napsal:

    mozno otazka mimo, poklop sa kedy zavrie ?

  9. Hawk napsal:

    Skoda tak peknou masinku zahodit.

    https://www.teslarati.com/spacex-no-crew-dragon-spaceship-reuse-nasa-astronaut-launches/

    Jeste me napadlo jestli se mohou na LEO stykat i vzajemne dva Dragony 🙂

  10. Lukáš Král napsal:

    Ten brzdicí zážeh obstarávají ty malé motorky Draco? A nevíte, jak je Dragon během zážehu orientován? Tj. které motorky pracují?

  11. Martin Hebert napsal:

    Všimli jste si změny úhlu sedadel pro průchod atmosférou?

  12. Lukas napsal:

    Ako vkastne brzdi,pomocou super drago alebo len tryskami pre orientaciu.dakujem

  13. Rudolf Šíma napsal:

    Dobrý den majore Rogozine, tak jsme se konečně dočkali …. 🙂
    Blahopřeji SpX a děkuji Kosmonautixu. Jsem nadšen.

  14. Zbynek_Mc napsal:

    Jen upozornění pro pana Majera na malou chybku v anketě vpravo:
    1.místo 1038hlasů – 20procent
    .
    .
    .
    celkem: 1214 hlasů
    – to jaksi procentně nesedí.

  15. Vendelin napsal:

    Zdálo se mi to nebo byl Dragon zamotaný do jednoho padáku??

  16. zvejkal napsal:

    Parada!

    jo, po tom splashdowne som ho nevidel na hladine, ale mozno som len slepy. Dufam, ze sa nepotopil.

  17. Vendelin napsal:

    Ta fotka lodi go searcher svádí k tomu že by na ni mohly přistávat první stupně

  18. B.Boruvka napsal:

    Uzasny! celej den jsem byl v hokne ale ted se divam na zaznam a super! Diky za psanou reportaz!

  19. Spytihněv napsal:

    ČT 24 dobře živě pokryla celou akci prostřednictvím jako obvykle nadšeného Daniela Stacha. A slyšeli jsme i Dušana Majera.

  20. Lukas napsal:

    Neviem, či sa o nasledovnom niekde písalo, ale bolo by možné použiť draco motory v prípade, že by zlyhali padáky? Viem, že motorické pristávanie sa zavrhlo, ale dokázali by ich použiť, ak by hrozil dopad na hladinu v plnej rýchlosti ? Ďakujem

  21. L. Pospíšil napsal:

    Co ty hlavní padáky, jak do sebe narážely a přetáčely se, to bylo OK?

  22. Vladimír Todt napsal:

    DM-1 přistání byl ve skutečnosti zastírací manévr, aby se jim lidi a novináři nepletli v Boca Chica při přesunu spodku skokana, který je už přemístěn na launch pad.:D

  23. Hubert napsal:

    Tak je dobojováno, jsem rad, že jsem byl pri tom ale zaroven je mi trochu smutno. Byl to skok z 21. stoleti o 50 let zpatky. Takhle lovili Apollo v 70. letech minuleho stoleti. Uz aby tu byl Starship a bylo to takove…. dustojnejsi 😉

    • Dušan Majer napsal:

      Víte, ono je to takové nefér srovnávat kosmické lodi jen podle způsobu přistání. Taková auta mají také pořád čtyři kola a jeden volant a přitom se stále vyvíjejí. Crew Dragon je sice vylovován stejně jako Apollo, ale tím asi veškerá podobnost končí. 😉

      • Hubert napsal:

        Právě proto, že je to supermoderní vesmírná loď a tahají ji z moře jako velkého tuňáka, mi to přijde takové nedůstojné 🙂

        • maro napsal:

          To je stejný nesmysl jakoby jste říkal že poslední model Rolls Royce je už tak moderní a drahé auto, že je pro něj nedůstojné, že si stále ještě špiní pneumatiky prachem silnice, když už se přece mohlo pohybovat daleko důstojněji. Třeba tak, že by se elegantně vznášelo nad zemí. A on se ten Dragon od toho Apolla zas tak moc neliší. Samozřejmě že má superpočítač, spoustu software, dotykový displej a fůru plastů uvnitř. Ale třeba ty motory jsou právě tak extrémně jednoduché jako u toho Apolla a spoléhají na jistu zapálení a hoření hypergolického paliva. Zrovna tak padáky, tepelný štít nebo třeba dokovací port.

          • Hubert napsal:

            Mmmm ne. Nechápete me. Já říkám, že… poslední model Rolls Royce je už tak moderní a drahé auto, že je pro něj nedůstojné… aby se nechal tahat koněm. Ale dost už těch metafor.

      • tycka napsal:

        V případě závady by mohla dosednou na neplánované místo na pevnině. Vzhledem k hustotě osídlení USA by to mohl být problém – mohla by někoho zranit.
        Sojuz už taky párkrát přistál na neplánovaném místě z důvodu poruchy řídícího systému.

  24. VojtaCSC napsal:

    Dobrý den,

    měl bych krátký dotaz. Posádka bude vystupovat hned jak bude Dragon v moři, nebo až ho vytáhnou? Děkuji

  25. Ctirad napsal:

    Chtěl bych se zeptat, jak nebo kdo upevní lano na Dragona před vytažením na loď. Parádní psaný přenos. Děkuji.

  26. Vendelin napsal:

    Rád bych Vám všem poděkoval za zprostředkování přímého přenosu k této misi. Práci kterou děláte je velkým přínosem pro všechny fanoušky kosmonautiky

  27. RiMr napsal:

    Skvělá práce od všech, vč. Kosmonautixu samozřejmě 🙂

    Jeden obecný dotaz – jsem jediný, kterému ten nový fousatý plešatý komentátor SpaceX moc nesedí? Nemá v sobě jakousi tu zasvěcenou pokoru či co, kterou v sobě mají ostatní komentátoři.

    • maro napsal:

      Ale tak zase k němu dali tu krásnou blondýnku, která působí pokorněji než ta černoška co tam byla před ní. Tak se to vyrovnává.

    • Martin Gembec napsal:

      Mě se na začátku ranního přenosu zdálo, že toho chlapíka představila jako zástupce z NASA, ale teď nevím. Nemohu dohldat záznam. Každopádně ta komentátorka snad měla být nějaká inženýrka ze SpaceX, ale rád si to nechám upřesnit, jací lidé to byli.

      • bohyn napsal:

        Kate Tice – program reliability engineer
        Dan Huot – NASA public affairs officer

        • RiMr napsal:

          …aha… takže trefa… místo inženýra pýár mistr světa…

          • RiMr napsal:

            Tak jsem si ho vygooglil a je to “chvalabohu” clovek NASA. Tak snad tam tedy moc casto lidem z fabriky ze SpaceX misto zabirat nebude 🙂
            Ja raci duveryhodne typy jako John Insprucker nebo Michael Hammersley. O te krasne bloncce s roztomilymi prebrepty ani nemluve 🙂

          • Dušan Majer napsal:

            Jelikož to byl společný projekt NASA a SpaceX, tak přenosy (na NASA TV i ve vysílání SpaceX) moderoval jeden člověk od SpaceX a jeden od NASA. Dan Huot se objevuje i u jiných událostí NASA a je proto logické, že byl i tady. ale je logické, že se každému divákovi nemůže líbit projev všech lidí.

          • RiMr napsal:

            Však ano, to není nic proti němu, jen jsem se podělil o svůj pocit “nesouladu” s komentátorem 🙂
            Jsem po půlce života v reklamních agenturách už holt asi trochu vysazený proti suchým a odměřeným “hele kámo” vousáčům 🙂 A hlavně o to vůbec nejde 🙂
            Hlavní je mise a ta se vyvedla, jsem moc zvědavý, co a jak závažného NASA vyšťourá 🙂 Protože něco určitě 🙂

        • Martin Gembec napsal:

          Díky za upřesnění jmen a funkcí. Hlavně si myslím, že to byl skvělý tah ta kombinace z obou společností. Jediné, co mi vadilo je, že nešel FullHD přenos. Pan Huot mi připadal, když to řeknu odlehčeně, jako někdo, komu se přestěhovaly vlasy na spodek hlavy 😀 Ale jeho projev byl profesionální a kvůli tomu tam byl 😉

  28. Fangate napsal:

    Zdravím. Rád chodím na tento web a děláte výbornou práci. chci se zeptat proběhl vůbec abort test při maximálním namáhaní na crew dragonu. (tedy za letu) mam pocit někde jsem ho prošvihl. Zkoušel jsem hledat ale nikde jsem nic nenašel. A s mojí zrovna nepokročilou angličtinou se na cizojazyčných stránkách moc nevyznám. Díky za jakoukoliv odpověď.

  29. Hawk napsal:

    SpaceX by potrebovala dalsi kosmodrom. Pilotovaneho Dragonu se muzeme dockat az pristi rok, abort test bude totiz mozna az v cervenci.

    K DM2:

    “Ta je sice oficiálně stále plánována na červenec, ale podle NSF proběhne nejdříve koncem léta, takže nejspíš si počkáme minimálně do září. Navíc se šušká, že bude docela úspěch, když se vůbec stihne misi provést do konce roku. ”

    https://www.elonx.cz/spacex-vynese-prvni-satelity-pro-starlink-uz-v-kvetnu-ale-pilotovany-crew-dragon-se-opozdi/

  30. Viktor napsal:

    Nevíte někdo, co se stalo se spodní část Dragonu, která obsahuje solární panely na trupu?
    Byla odpojena před sestupem?
    Pokud už to tu někde zaznělo tak se omlouvám.

  31. František napsal:

    Já jsem velký fanda SpaceX, co dokázali je obdivuhodné. Pokud jde ale o koncept vesmírného plavidla pro lidi, je mi bližší Starliner. Crew Dragon mi připadá jako koncept auta na autosalonu – všechno futuristicky krásné, ale sériový vůz by to asi nebyl. Líbila se mi tady v nějaké diskusi poznámka, že Tesla je skvělé auto, ale nastavovat si ventilaci ve třetí úrovni menu na dotykovém displeji není úplně ideální (v Tesle jsem v životě neseděl, takže nevím, jestli to je pravda, ale jde o princip) Jasně, že autonomní řízení je v 99,9% případů lepší, než řízení pilotem, ale pokud se něco pokazí … Prostě v Crew Dragonu budou létat pouze pasažéři. Kéž by to tak bylo co nejdřív i na silnicích 🙂

    • Do značné míry s vámi souhlasím. Dovolím si ale podotknout jeden důležitý fakt. Crew Dragon už není koncept ale právě ten “sériový vůz”. Ty futuristické koncepty aut na autosalonech jsou skutečně jen koncepty a my víme, že je na silnici nepotkáme. Crew Dragon už ale koncept není. A jak je vidět, první letový model se navzdory negativním předpovědím jeho odpůrců od toho konceptu představeného před lety vzhledově příliš neliší.

    • RiMr napsal:

      “v Crew Dragonu budou létat pouze pasažéři.”

      Ano, správně, je to pendl na ISS nebo pouťová labuť pro ty majetnější.
      Když třeba v Londýně jedu “šalinou” bez řidiče, taky neřeším, že to neřídím, nebo že tam ten řidiš dokonce ani není a řídí “Mr. Silicone” 🙂

Napište komentář k Vladimir Todt

You must be logged in to post a comment.