Poletí Orion k Měsíci na komerční raketě?

NASA měla za úkol provést misi EM-1 nejpozději do června roku 2020. Jak však dnes přiznal administrátor kosmické agentury, Jim Bridenstine, vývoj nosné rakety SLS potkávají zdržení a komplikace, takže se zdá, že se tento slíbený termín nestihne. Bridenstine zdůraznil, že SLS je pro budoucí plány NASA velmi důležitá – vzhledem ke svému obřímu aerodynamickému krytu a velké nosnosti. Dodal však, že v rámci zachování slíbeného termínu agentura zvažuje mnoho řešení. Jedním z nich je i možnost, že by NASA sáhla po komerčně dostupných raketách.

Jenže na světě momentálně neexistuje žádná raketa, která by dokázala návratovou kabinu Orionu a servisní modul donést k Měsíci – právě zde je místo pro SLS. Podle administrátorových slov však agentura zvažuje možnost, že by se využily dvě soukromé (neupřesněné) rakety – jedna by vynesla kosmickou loď Orion a evropský servisní modul a druhá by letěla s horním stupněm. Na oběžné dráze by pak došlo ke spojení obou částí, které by pak vyrazily k Měsíci.

Orion během příprav na misi EM-1

Orion během příprav na misi EM-1
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net

Toto prohlášení vyvolalo celou řadu otázek, které se však dají sloučit do jediné obecné: „Jak chce NASA během roku a několika měsíců zajistit tak významnou změnu koncepce celé mise?“ Samotné spojení Orionu s horním stupněm není vůbec jednoduchý úkol – obě části by musely být dodatečně vybaveny setkávacími systémy, se kterými se dříve nepočítalo. Úvahy o tom, jak by tato změna ovlivnila připravenost rakety SLS na pilotovanou misi EM-2, administrátor přerušil oznámením, že k certifikaci by měl stačit statický zážeh centrálního stupně na Stennisově středisku.

Osobně se domnívám, že není v technických možnostech připravit Orion a horní stupeň na takto odlišnou misi za pouhých 15 měsíců. Zajistit úspěšné spojení obou těles by také nebylo nic snadného. Stejně tak spoléhat s certifikací nosiče pilotované výpravy na statický zážeh mi přijde minimálně odvážné. Posadit při prvním ostrém letu nové rakety na její špičku kosmickou loď s posádkou je velmi riskantní.

Dovolím si připomenout situaci z února 2017 (viz náš tehdejší článek). Tehdy dočasný administrátor NASA, Robert Lightfoot, avizoval, že agentura zvažuje přepracování mise EM-1 na pilotovanou. Po provedení analýz a studií se ukázalo, že by to bylo drahé, složité a riskantní. Dva roky uplynuly a objevil se nový návrh, který však také nemá velkou šanci na realizaci. Je hezké, že se NASA snaží dodržet slíbené termíny, ale měnit sotva rok před startem celý startovní profil nevypadá chytře. Bridenstine však říkal, že NASA rozvíjí hned několik různých řešení. Věřme, že ty další možnosti budou schůdnější.

Zdroje informací:
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…d00eff47a4971e0ddc5cf1f5dd1efcd6&oe=5D0B4C97
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…e1d30ae8e0ba17a9e1340b3c24e52221&oe=5D1696C6

Poletí Orion k Měsíci na komerční raketě?, 5.0 out of 5 based on 22 ratings
Pin It
(Visited 5 027 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (22 votes cast)
(Visited 5 027 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


110 komentářů ke článku “Poletí Orion k Měsíci na komerční raketě?”

  1. Radomír Vysocký napsal:

    Pane Majere, musim priznat, tohle prohlaseni administratora NASA pana J.B. mne prekvapilo. Pokud by soukroma firma(y) byla v danem case schopna v kooperaci s NASA zvladnout technickou problematiku takoveho reseni a nezbytnou administrativu – co by to znamenalo? Nemohl by to byt ten povestny “hrebik do rakve” pro jiz radu let probihajici projekt SLS? Trochu zoufale. Pan J.B. prece musi vedet, ze je to nerealne. Vime, ze americky kongres-senat nekolikrat obrati kazdy dolar urceny pro NASA a jeji projekty… Spise mne to prijde jako P.R. prohlaseni pro verejnost, jako, ze je porad sance dodrzet harmonogram…

    • Dušan Majer napsal:

      Přiznám se, že i já jsem nejdřív nevěřil a nechápal … tedy teď už věřím, že to řekl, ale stále nechápu. Považoval bych to za snahu ukázat, že se NASA snaží, jak ostatně zmiňuju v článku. Ale myslím, že to dopadne jako před dvěma roky – po analýze se ukáže, že to z mnoha důvodů nejde.

    • BlackSheepOI2 napsal:

      Všetko je vec peňazí a pravdepodobne to čo tu už dlhšie preberáme na fórach a poukazujeme na nerentabilitu SLS pre cesty k Mesiacu musia o to viac rezonovať v amerických vládnych kruhoch. Je asi ťažko im vysvetliť, prečo Falcon Heavy, prípadne Starship nevyužiť a neušetriť peniaze unikajúce na stavbu SLS. Obávam sa , či naše predpoklady a výsledky hlasovania o SLS neboli nakoniec optimistické, vzhľadom na prehlásenia priamo NASA.

      Momentálne však asi neexistuje reálna náhrada za SLS, takže skôr to prehlásenie beriem ja osobne ako istý alibizmus. Teraz nič použiteľné nemáme, investujeme do SLS a v prípade, že to súkromníkom pôjde lepšie a lacnejšie tak prehlásime, kto to mohol vedieť…

      ďakujem pán Majer za šokujúce večerné správy

  2. Charlie napsal:

    Zrovna před pár dny probíhala anketa o uskutečňování SLS startů. Začíná to vypadat, že byla příliš optimistická.

  3. Alois napsal:

    Nic se neděje, konkurence žádná, není kam pospíchat. Viděl bych to jako nezávaznou úvahu.

  4. Hawk napsal:

    Musk mozna kouri travu, ale tihle jedou v necem o ligu vejs.
    Jeste par soupancu v terminech a ve tretim tisicileti zavlaje na Mesici jako prvni vlajka Rise stredu privezena tajkounatem, a kdyz na to koukam, tak zaslouzene.

    • KarelTv napsal:

      No já bych řekl že je to spíš tím, že dnes je míň peněz a všechno se dělá dost konstrukčně složitější než v dobách Apolla. Vemte si dnešní letadla, auta a porovnejte to s dobou před 40ti lety. To je pokrok, ale dnešní výrobky jsou tak složité že vývoj a testování trvá dlouho. I progresivní a dobře řízená firma jako SPACEX, než se dostala k Block 5 a pilotovanému Dragonu, trvalo cca destiletí.

      • Hawk napsal:

        Ano konstrukcne je oproti minulosti rada veci sloztejsich a vyvoj novych modelu(spotrebni elektronikou pocinaje a auty a letadly konce) se oproti minulosti spise zkratil, protoze i vyvoje a vyrobni prostredky jsou na jine urovni.
        Rozpocet NASA se rok od roku navysuje. Spise chybi konkurecni tlak a roli hraje znacny alibismus managementu, nikdo jiz nechce nest za nic odpovednost. Take za rovnitko tlak na terminy = vyssi riziko nehody se schova skoro kazdy, hlavne ti mene schopni.

        • KarelTv napsal:

          Naopak, u nově vyvíjených komplexních projektů se vývoj nezkrátil. Jak dlouho běží vývoj F35 či velkých dopravních letadel ? Neplést si s tím jak výrobci uvádějí na trh třeba auta či elektroniku, že modely jdou rychle po sobě neznamená že vývoj toho co jde právě na trh nezačal už před mnoha a mnoha lety.

          • gg napsal:

            Tak si porovnejte Merlin a F-1 na počet součástek. Je to stejný základní návrh. Co z toho je složitější?

    • Miloš Hůla napsal:

      Manažerská třída jede většinou v koksu.
      A teď vážně.
      Je to velká informace. Minimálně o tom, že uvnitř NASA je velký pohyb. Kam uvidíme?
      Pokud by zvládli přesun EM-1 na komeční nosič, je SLS mrtvá.
      Pokud by to byla pravda bude FH určitě certifikován na human rated.
      Spojení lodi a 3. stupně je jiný výraz pro použití kosmického tahače, o čemž se mluvilo v pondělní tiskovce, takže to do sebe zapadá.
      Poprvé vedení NASA, sice ještě nepřímo, ale řeklo veřejn, že uvažuje odepsat SLS. Jestli je to důvod k radosti nebo zufalství, nelze určit. Probíhá zlom a všechny možnosti jsou otevřené. Je zajímavé kolik nových informací naráz vyskočilo z NASA po úspěšném DM-1.

      • Jan Jančura napsal:

        Nepomůže stačit dodat u FH jen 3. stupeň, musel by se překopat celý centrální stupeň, což se asi nedá zvládnout do roka. Bude to i pro SpaceX znamenat takové zásahy, které mohou významně ohrozit jejich současné priority jako je SHS a Starlink. Nevím zda na to přistoupí.

        • Miloš Hůla napsal:

          Pokud jsem v komentáři použil slova 3. stupeň neměl jsem na mysli přidání 3. stupně na FH, ale vynesení nákladu, který po setkání s Orionem splní funkci 3. stupně na cestě k Měsíci. Tedy třeba použití FH ve známém provedení bez dalších stupňů dvakrát. Podmínkou je, že FH má konstrukčně skutečně deklarovanou nosnost na LEO. To je nevyřešená hádanka.

          • Jan Jančura napsal:

            Tak to jsem Vás špatně pochopil, to má větší logiku. Jinak s Vámi souhlasím, taky mě silně zarazil velký rozdíl mezi deklarovanou teoretickou nosností FH na LEO a údajem v uživatelské příručce.

          • Miloš Hůla napsal:

            Kdyby člověk popustil hodně uzdu fantazii, tak by si položil otázku, kolik bude NASA požadovat starů HF v zamrzlé konfiguraci, aby se rozhodla, že EM-1 bude pilotovaná? 🙂

      • Hawk napsal:

        Na platformu FH by se asi muselo predelat dost veci vcetne Orionu, takze dalsi roky zdrzeni. Vice startu je narocnejsi na koordinaci a pravdepodobne i riziko, ze se neco pos***.
        Nejpesimictejsi scenar, ke kteremu je po dnesku o krok blize, je zruseni SLS vcetne Gateway a Amici se za LEO dalsich minimalne 10-20 let nepodivaji, tedy pokud Elon nespichne Starship nebo do Dragonu nenamontuje zachod a  neozivi napad s vylety kolem Luny pomoci FH.

        • Jiný Honza napsal:

          No tak na Orion i jeho servisní modul se snad na FH vejdou, jde jen o přizpůsobení připojovacího adaptéru.

          A pak samozřejmě o spojení na oběžné dráze. Servisní modul pochází z ATV, která automatické dokování uměla. SpaceX to umí taky. Nebo by se to dalo objednat z Číny. 🙂

          • Jan Jančura napsal:

            Orion a servisní modul se FH určitě vejde, problém je možná jen v připojovacím a adaptéru, ale nevylučuji problém v tuhosti konstrukce 2. stupně FH – zde je možná ten kořen v rozdílu teoretické nosnosti FH na LEO (cca 64 tun) a nosnosti uváděné v uživatelské příručce (11 tun). Základní problém je však odkud rychle vzít urychlovací stupeň pro dopravu sestavy Orionu na dráhu k Měsíci a jestli by tento stupeň byla schopna FH vůbec vynést na oběžnou dráhu.

          • Jiný Honza napsal:

            Souhlas. Ale pokud s tím nápadem šli ven, ať už z jakýchkoli důvodů, předpokládám, že aspoň nějaká varianta je teoreticky realizovatelná.

            Mimochodem Delta IV Heavy by těch 25 tun zvládla taky. A k tomu standardní Centaur a je to…

          • Jakub Vanek napsal:

            jj, Teď jsem to psal do fora, Delta Heavy na Orion se servisním modulem a na Atlas V 552 vynést dvoumotorovy Centaur a může to letět brzo po sobě, neb jsou to 2 rampy.

          • Jarda napsal:

            Servisni modul neumi vubec nic, dokovani na ruske systemy melo ATV, a to se servisnim modulem nijak nesouvisi. Jak uz jsem psal jinde, Orion ma aktivni IDSS, tudiz zadokuje k cemukoliv kde bude pasivni IDSS, coz neni problem pridat kamkoliv. Jen v pripade tahace to bude na horni stranu, takze bude sestava pak vystavena negativnimu zrychleni, ale i takove koncepce uz byly…

        • Dušan Majer napsal:

          Nemyslím si, že by SLS skončila. Administrátor o ní stále mluví jako o nezbytném kroku – stejně jak v případě Gateway.

  5. zargos napsal:

    K závěrům článku se připojuji,to se za tak krátkou dobu stihnout nedá a pokud to vážně posuzují,tak zjevně asi nemají nic důležitého na práci. To už by nosiče museli mít nasmlouvané nyní plus adaptéry ve vývoji.

    Místo toho by raději mohli konkrétně popsat o jaká zdržení a komplikace u SLS se jedná,kdo za tyto odpovídá,jak bylo porušení povinností vyřešeno a co udělali pro to,aby se to již neopakovalo. Nic se neděje jen tak samo od sebe.

  6. Zbynek napsal:

    Mě spíše zaujala myšlenka, že NASA si dovolí poslat lidi na raketě bez zkoušky. Soukromý sektor musí absolvovat min 5 misí se jedním typem rakety apod.
    Hold NASA se vrací k risku jak s raketoplány ale SpaceX a Boeling bude cepovat.

    • Dušan Majer napsal:

      Nepovažoval bych to za vytyčení směru, spíše jen o úvahu možného řešení.

    • Jiný Honza napsal:

      Tak pokud by spojená EM1 letěla úspěšně za použití dvou komerčních nosičích, je SLS automaticky mrtvá a pilotované mise poletí ve stejné konfiguraci. A nutno dodat, že nejspíš za desetinovou cenu a mnohem bezpečněji.

  7. maiden napsal:

    NASA mi zacina pripominat odkladiste lidi, ktery by Musk nezamestnal. Asi uz se zacina cekat i na to, jak dopadne SpaceX, protoze jinak taky muzou miliardy dolarů vyletet luftem uplne zbytecne

    Tenhle plan spada do kategorie: “koukněte, jak jsme kreativní”.
    Za mesic o nem nikdo nevi.

    • Racek napsal:

      To bych tedy osobně netvrdil. NASA řeší problémy asi tak ve stonásobné šíři než SpaceX. A konec konců, všichni výrobci v USA, ale nejen tam, těží z dlouholetých zkušeností a vědeckých i praktických výstupů NASA. A není to jen kosmonautika, ale i třeba i letectví nebo výzkum nových koncepcí a materiálů pro průmysl aj. Tím nechci snižovat úspěchy p. Muska, že. Ale i on má občas dost slabé chvilky…

  8. Jan Jančura napsal:

    Díky za informaci. Škoda, že není známa příčina toho zpoždění. Zřejmě není v americké kosmonautice něco v pořádku – samé odklady a změny. Už to poněkud připomíná Rusko.

    • Dušan Majer napsal:

      To se nedá absolutně srovnávat. V NASA se objevují problémy vinou poměrně komplexního testování složitých technologií, které je drahé a trvá dlouho. V Rusku jsou problémy i se zajištěním relativně běžných vědeckých misí.

      • Jan Jančura napsal:

        Máte pravdu, chtěl jsem to do svého komentáře původně napsat, ale řekl jsem si, že je to zbytečná komplikace příspěvku. Asi má chyba.

        • Jan Jančura napsal:

          Na druhé straně tak zkušené firmy, které se účastní projektu SLS vč. NASA, by s potřebami testování těch náročných technologií a z nich vyplývajících rizik měly umět počítat.

          • Samo2 napsal:

            Úprimne povedané mám dojem že na SLS sa zarába obdobne ako na slovenských dialniciach… Len aby to stálo čo najviac a stále sa to odkladalo nech len peniažky tečú.

          • Racek napsal:

            Zde spíš jde asi o nepříliš šťastné zadání, na kterém se podíleli i politikové z kongresu. Takže teď se s tím holt musí technici z NASA a řešitelé u výrobců nějak vyrovnat. Nepochybně se s tím vyrovnají, ale nelze příliš spěchat. Jednak s tím poletí lidé, nebo opravdu pořádně velké a velice drahé náklady a navíc musí obsluhovat budoucí základny na měsíci či u něj a tam je stopro spolehlivost nutná. Takže dočkejme času … a třeba budeme příjemně překvapeni. Samozřejmě, daňoví poplatníci v USA a spolupracujích zemí se taky řádně prohnou.

  9. HnD napsal:

    Přijde mi, že je to celé nátlak na kongres, aby přidal víc peněz na vývoj.

    • Jiný Honza napsal:

      To by byl poměrně riskantní krok, taky by jim to mohli po tomhle “blbnutí” zatrhnout úplně. Ale možná je to forma tlaku na dodavatelské firmy (ULA, Orbital ATK). SLS pro ně musí být téměř ideální zlatý důl.

      • Malky napsal:

        Riskantní pro NASA? Když v NASA tu raketu nikdo nechce, existuje jen kvůli kongresu, a dostávají na ní víc peněz než chtějí? Kdyby kongres SLS zrušil, v NASA by z toho měli radost. Ale to kongres samozřejmě nikdy neudělá.

  10. frank napsal:

    Levný a jasný způsob jak dostat Muska do hry, lépe řečeno jak ho přinutit udělat i něco jiného než BFR 🙂
    Na druhou stranu, setkání na oběžné dráze Země nevyšlo jako nejlepší řešení ani za Apolla a mám takový dojem, že nevyjde ani dnes, přece jenom mít na parkovací dráze jen jednu část s rizikem, že druhá se nedostaví na setkání mi nepřijde příliš výhodné…

    • Miloš Hůla napsal:

      Od 60. let se významně zvýšila životnost a spolehlivost zařízení v kosmu. Takže asi dnes není problém, aby tahač čekal na oběžné dráze třeba týdny, možná i měsíce. Tedy pokud bude palivo skladovatelné. Jaký vliv bude na řešení mít použití paliva s horším Ips skladovatleného paliva je otázka.

    • Jiný Honza napsal:

      No teď jste pohřbil naději na jakoukoli modulární kosmickou stanici.
      Vždyť na její stavbu, zásobování by byly potřeba možná i stovky letů a spojování různých modulů a lodí na oběžné dráze.
      🙂

      Možná je to lákadlo pro Muska, ale spíš bych to viděl tak, že dělají bububu na dodavatelské firmy, aby se trochu zklidnily.

      • frank napsal:

        to si nerozumíme, hovořím jen o faktu, že k jednomu jedinému letu z oběžné dráhy pryč jsou potřeba dva starty a nemluvím o pravidelné dopravě, nebo výstavbě stanice na oběžné dráze země, mluvím o letu k Měsíci 🙂
        Prostě o představě toho, že se na oběžnou dráhu dostane jeden prvek ze dvou a start druhého se nepovede nebo bude významně odkládán v čase.
        Pokud by se to celé skládalo u modulární stanice na oběžné dráze, tak si dovedu představit, že to tam chvíli bude moci počkat, ale představte si situaci jako s havárií Sojuzu, určitou chvíli to pak vypadalo, že se se může stát, že ISS bude nějakou dobu bez posádky.

  11. Kamil napsal:

    Jaká je váha celé sestavy?

  12. qmox napsal:

    Beriem to ako dobru spravu pre spacex a sancu pre BFR ci Falcon Heavy. Konieckoncov pri tom progrese aky ukazal spacex a falcon heavy by to tam mohol dostat. Skoda len ze tych skoro 14mld ktore nasa vynalozila nemohlo byt minute efektivnejsie.

  13. Přemek napsal:

    Hmm, zajímavá debata nad zvláštním sdělením… Podle mě se NASA, i na základě skvěle zvládnuté DM1, nějak vnitřně rozpohybovala i díky Jimovi Brindenstonovi (mimochodem zajímavý chlápek, Dušane, co takhle nějaký článek o něm? :). Podle mě je ta myšlenka úplně nereálná, vnímám to jako takový zkušební balónek. Jaké budou reakce… Ukázka, že i v NASA se můžou objevit “kacířské/odvážné” myšlenky. Ty podle mě razí právě JB. Ale je to jen pocit. Zkrátka, nějak podvědomě vnímám, že se celkově “hnuly ledy”, což byl mimochodem cil Elona, a po desetiletích se NĚCO zásadního začíná dít. Cítím nadšení i z NASA… Toť za mě.

  14. Martin napsal:

    Mozno je to dobre.
    Vyzera to tak, ze komercna sfera uz dokaze predbehnut stat (NASA) v nosicoch. Tak naco platit neefektivne peniaze za nosice, ked si mozeme vynesenie nakladu objednat? Ostavajuce peniaze je mozne pouzit na vyskum inde.

    Pokial sa rozhodne NASA odpisat SLS, tak to bude tazke rozhodnutie – ale vyzera ze je ekonomicky nevyhnutne.

    Ale pockajme par mesiacov, co z toho vypali.

  15. Jan Jančura napsal:

    Myslím, že tady činíme předčasné závěry o ukončení programu SLS a jeho nahrazení FH. Podle mne není reálné do roka upravit FH pro vynesení 25 tun na LEO, vyrobit urychlovací stupeň(jaký?) a upravit Orion a servisní modul pro připojení na urychlovací stupeň, vyřešit jejich spojení na LEO apod. Takže to je spíš nějaká divná hra ze strany NASA, jak ostatně píší ostatní diskutující.

    • BlackSheepOI2 napsal:

      FH by nemal mať problém s 25tonami na LEO, podľa stránky SpaceX je nosnosť 63,8ton na LEO.

      • Jiný Honza napsal:

        Reálná nosnost FH je zřejmě omezena mechanickou pevností adaptéru a druhého stupně. Kolik je maximum v současné verzi se veřejně neví. Ve standardní nabídce je jen něco málo přes deset tun.

        • Cx napsal:

          A zároveň se Musk vyjádřil, že ten limit 10t není nepřekonatelný.

          • Yokotashi napsal:

            Neni nutne vynest 2x 50 tun na LEO a tam to spojit. Je mozne treba vynest 2x 10 tun (nebo kolik vazi samotnu orion) na drahu prechodovou k lunarni a spojit to tam.

            Samozrejme se pridaji dalsi problemy. Krome inklinace bude potreba jeste resit polohu apogea, obeh bude trvat mnohem dele a tak. Nicmene pokud tam bude nejdriv tahac a teprve potom lidi a pokud bude mit orion dost paliva na to, aby snizil perigeum do atmosfery (samozrejme zazehem v apogeu), tak to je udelatelne.

            Dalsi teoreticka moznost by byla nevynaset naklad, ale cerpadlo. Kdyz se na orbite potkaji dva 2. stupne F9/FH a dokazi precerpat palivo do toho, u ktereho je orion, tak nebude potreba ani ten treti stupen. Ale udelat tohle bezpecne a za 14 mesicu asi nedokze ani Musk, ledaze by na tento zpusob dopravy doatal nasmlouvanych opravdu hodne zakazek.

      • Jan Jančura napsal:

        To vím taky, ale problém je v tom, že v uživatelské příručce pro F9/FH je uvedena max. nosnost 11 tun, tak si tedy vyberte. Někteří ten rozdíl vysvětlují v omezené nosnosti použitého připojovacího adaptéru, ale je to pravda? Není problém spíš v tuhosti 2. stupně rakety? Mi se totiž nezdá, že by si SpaceX úmyslně snižovala nosnost FH, kdyby to bylo jen v konstrukci adaptéru, přece by mohla rovnou nabídnout jiný adaptér s vyšší nosností.

    • KarelTv napsal:

      Tady se SpaceX trochu vymstilo že nemají silnější/pevnější 2. stupeň aby mohli vynášet těžší náklady. Jsem zvědav jestli FH poletí někdy alespoň s 20-30t nákladem, nehodilo by se jim to teď třeba na Starlink ? Místo toho hned řeší superambiciózní Starship, projekt který je běh na delší trať a může dopadnout jakkoli.

  16. BlackSheepOI2 napsal:

    Zaujímalo by ma, v prípade ak nejde len o politické vyhlásenia, o akom nosiči uvažujú. Falcon Heavy(reusable/non-reusable) ako jediná momentálne dostupná ťažká raketa. Starship, New Glenn, Vulcan?

  17. Jiný Honza napsal:

    Jedna americká firma vyvinula těžkou, částečně znovupoužitelnou a relativně levnou raketu. A zároveň kosmickou loď, která zvládá automatické dokování a pravděpodobně i cestu na Měsíc včetně přistání.

    Do toho znovu začal před lety přerušený mezinárodní hon na Měsíc. A Americký prezident ho chce vyhrát…
    Třeba se opravdu začnou dít věci.

    • Racek napsal:

      Nezačnou. Vina spočívá již na Obamovi, který zarazil na mnoho let vývoj superrakety a tohle připomíná, musím to říci, ne zcela povedenou skládačku s dílů a součástá z různých dob a skladů. Asi to nebyl nejlepší nápad, že. Nepochybuji, že se to podaří vyřešit – nic jiného nezbývá a američtí konstruktéři jsou schopní, ale ten čas a peníze.
      Současně žádná komerční raketa nemůže SLS nahradit. O nosnosti FH k měsíci již bylo pojednáno výše a jeho uzpůsobení by bylo velmi náročné, ne-li nemožné. O rozdílu mezu Dragonem a Orionem snad nemá cenu mluvit. A to automatické setkání předvedl stařičký Sojuz skoro před 50 lety.

      • Vojta napsal:

        Ta skládačka se projektovala už před Obamou. Ten vývoj pozdržel (částečně i kvůli krizi) a vyškrtl druhou prapodivnou skládačku, která by se teď hodila, ale spolu s ekvivalentem SLS (který by byl také potřeba) by to celé stálo o dost víc.

        • BlackSheepOI2 napsal:

          Skladačku plánovali aj v ZSSR v časoch N-1, rovnako aj neskôr pri Angare. Pravdepdobne tých problémov tam bude viac.
          Predsa len národná hrdosť sa lepšie buduje na najväčšej rakete ako na pospájaní modulov na orbite …

  18. Cx napsal:

    Tak Orion už stykovací uzel má. Musí se něčím připojovat k DSG, tak proč ho nepoužít i pro spojení s tahačem.

  19. dfxxfd napsal:

    Co ak je SLS az tak velmi pozadu, ze by trvalo vyrazne kratsi cas upravit obidve casti na spojenie na obeznej drahe, ako cakat na SLS? Potom by davali zmysel komercne rakety. Dva lety FH alebo Delta IV Heavy to snad zvladnu.

  20. David R. napsal:

    Když se tak dívám na ceník Spacex a SLS, mám už nějakou dobu takovou (jistě že nerealizovatelnou) představu. Že by ti chapi na ISS měli přestat s pěstováním salátu a běháním na pásu, čapnout brašnu s golou a hasákem, a začít tam venku dělat nějakou pořádnou práci. Třeba spojit do kupy pár kousků hardwaru, jako jsou třeba Orion, 3. stupeň, a podobně. Koneckonců, vynést tam pár přídavných nádrží navrch by nestálo majlant, a sestavička může mít ve finálu třeba 160 tun, čímž by pokryla plnou verzi SLS, že.

    Ano, udržet palivo v tekutém stavu, než pánové dotáhnou poslední matici a eventuálně nastoupí, to je krapet problém. Ale je až zas tak velký? Umělo to už Apollo. Ohřát a promíchat. Bude li vše O.K., kousek se s tím proletět, jen tak na zkoušku. Zadokovat zpět k ISS, dotankovat, poslední kontrola a letí se.

    Jen se to pořád odkládá, ale ve vzdálenjší budouvnosti stejně není jiná ekonomická možnost.

    • 3,14ranha napsal:

      ocituji co napsal pan M. Oplatka když se 27.10.18 řešilo EVA na ISS:

      “Udělat si “krátkou EVA” není tak jednoduché, jak se může zdát. Nehledě na délku výstupu je potřeba provést mnoho přípravných prací počínaje kontrolami skafandrů, přes přípravu přechodové komory a mnoho dalšího. Příprava na EVA začíná několik dní předem a jak je z článku patrné. Těch dní není k dispozici dostatek, aby se kromě výstupů stihly i další klíčové činnosti.”

      Jedna věc je údržba stanice (ta se prostě udělat musí, jinak by následovala evakuace a konec programu), nebo třeba jednorázová naplánovaná zkouška spojovacích systémů pro budoucnost.

      Ale něco zcela jiného je po 6ti členné posádce chtít montovat hloupé rakety, když LEVNĚJI a RYCHLEJI je postavíte na zde na Zemi. Kromě reálných překážek jste v rovnici zcela vynechal cenu práce kosmonauta, natož cenu práce kosmonauta během EVA !

      Celé to krachuje na tom, že z vesmírného programu jsou samotní lidé to nejdražší a nejkřehčí. Dnes se dlouze debatuje odkdy je vůbec při průzkumu vesmíru NEZBYTNÁ lidská posádka (co už nezvládnou automaty). Nikdo nebude plýtvat časem kosmonautů jako by to byli ukrajinští dělníci – jedině kdyby na tom přímo záviselo přežití lidstva. Jinak jde o čisté plýtvání.

      • milan ch napsal:

        Naopak, celé to na tom stojí.
        Lidstvo přežije jen když se v budoucnu někam přesune.
        Průzkum vesmíru je důležitý, ale …
        pokus o malou nadsázku:
        „Dnešní realita je bohužel taková, že když se na ISS zvenku zašpiní okno, tak několik dní budu plánovat EVA jak vezmu hadr a půjdu ho zvenku otřít.“
        Člověk se bude muset opravdu naučit zvládat lehce běžné věci, jinak bude sedět zavřenej v modulu a pěstovat salát.

      • Miloš Hůla napsal:

        Bral bych komentář Davida R jako velkou nadsázku. S náročností EVA máte určitě pravdu a práce kosmonauta je drahá. Na druhou stranu pokud na oběžnou dráhu dostanete náklad SLS komerčními nosiči do půl mld. tak vám na “práci kosmonauta” zbyde min. půl mld. a tak drazí kosmonauti zase nejsou.

        Prohlášení J.B. je určitě špičička ledovce z hlediska informací a prací, které neznáme. Nevíme co je uděláno, kde domluveno, ale neřekl bych že si J.B. pustil nezávazně pusu na špacír se soukromými úvahami.

        Stejně tak nevíme, co dělá SX a co má dohodnuto a na čem pracuje pro svého nejlepšího zákazníka, ke kterému byla SX vždy extrémě korektní. Když se podívám zpět na velký a rychlý vývoj verzí F9, tak si dokáži představit, že už dávno pracují na novém pevnější a delším 2. stupni FH.

        Škoda, že zatím není k dispozici NG, a jetřeba říct, že tempo BO není nijak oslnivé. Není dobré dávat všechna vejce do jednoho košíku. Nebo že by se to celé dalo zvládnout jinak i Deltou a Atlasy? To by pak ze SLS dělalo úplný nesmysl.

      • Vít Výmola napsal:

        Ta myšlenka sestavení na oběžné dráze není špatná, nová taky úplně ne, ale jistě by to bylo jinak:
        1) Ne u ISS. ISS je na to zbytečně velká a složitá, ať slouží výzkumům. Montážní stanice může být mnohem menší, jednodušší a jednoúčelová.
        2) Většinu sestavení zvládne automatika, podobně jako dnes dokování. Případně může být využita vzdálená manipulace. Ani jedno z toho nevyžaduje lidi na oběžné dráze.
        3) Design sestavování, který by vyžadoval EVA, je už od začátku špatný. Všechno by mělo jít udělat zevnitř nebo vzdáleně.
        4) Pokud na něco budou potřeba lidé, provedou to až jako dokončovací práce těsně před odletem.

  21. dfxxfd napsal:

    Este by mohli pouzit raketu Energija 🙂

    Ma dva uspesne lety za sebou. Jeden so stanicou Poljus a druhy s Buranom.

  22. Ľubomír Mlích napsal:

    A mně se to líbí. Myslím si, že pokud se tento krok nepodaří realizovat, nevadí. Důležité je vykročit tímto směrem, říct, že je dobré, aby NASA přestala stavět nosné rakety a stavěla raději kosmické lodě.

    Vykročit směrem k budoucnosti, kdy NASA využívá k běžné dopravě na oběžnou dráhu a dál stroje vyrobené komerčními firmami stejně jako používají letadla. A můžou se soustředit na experimenty.

    • Hawk napsal:

      Zase napr. bez raketoplanu by pravdepodobne nebylo ISS a bez ISS by to mela SpaceX mnohem tezsi a napr. Dragoni by ani nevznikly.

      • maro napsal:

        Bez raketoplánu by ISS byla. Ale třeba v menším rozsahu. Třeba něco jako dva Miry vedle sebe. Nakonec ten Mir taky nestavěli s raketoplánem. A třeba by i vyšla levněji. Akorát by se to stavělo déle.

    • jregent napsal:

      Souhlas, ať se ledy hýbají 🙂

  23. Hawk napsal:

    Na tuto krkolomnou koncepci , treba pomoci dvou ctyrkovych delt,mohli najet uz hodne davno bez SLS a Gateway mohla uz fungovat.

    • Urbis napsal:

      Nebo mohli rovnou postupně vylepšit Deltu na supertěžkou raketu jak bylo plánováno původně.

      • Hawk napsal:

        Myslim ze se jak o Delte tak Atlasu jeden cas lehce uvazovalo o upravach na verzi super heavy, bohuzel tenkrat asi nikdo nepocital, ze vyvoj SLS zabere dve nebo tri federalni petiletky nebo jak dlouho se to vlastne vlece.
        Porad doufam, ze ten nesmysl s vice starty na jednu misi je jen hec jak popohnat dokonceni SLS. Jinak si ten veletoc v cilove rovince vysvetlit nejde.

  24. maro napsal:

    Super. Tento nápad je samozřejmě stejně starý jako lítání do vesmíru samotné. Ale dnes na to máme o dost lepší technologie, především v navigaci a přesnějším a ekonomičtějším manévrování na oběžné dráze. Bylo by skvělé, kdyby to konečně někdo pořádně otestoval. Je to od dost lepší počin než jen “tupé” vyslání jedné “hrubé”, hodně drahé rakety. A taky o dost atraktivnější pro veřejnost a tedy i prestiž NASA, která to musí zkoordinovat a zčásti i realizovat.

  25. zdeňek napsal:

    David. R. Má pravdu. Nejlepší by bylo oba díly vynést k ISS a tam to celé spojit +vynést dost paliva pro dotankovaní nádrží.

    • maro napsal:

      No, ale ne blíž než na dva kilometry. Ten kousek už si montéři doletí a kdyby se něco špatného stalo, tak je šance, že to nesmete i tu ISS.

  26. KarelTv napsal:

    Myslel jsem že EM-1 mělo být hlavně o testování SLS spolu se sestavou Orionem+servisní modul. Samotný Orion už bezpilotně letěl, akorát bez servisního modulu. Kdyby letěli bez SLS, nebo jen s horním stupněm, tak toho tolik navíc neotestují.

    • Dušan Majer napsal:

      Vzdálenost od Země, s tím spojená radiace, dlouhodobější mise než EM-1 … je toho víc.

    • Vítek napsal:

      Souhlas! Taky jsem v misi EM-1 vždycky viděl hlavně test rakety SLS, oblet Měsíce prázdným Orionem se mi zdál takový sekundární. No a co pak? Pak přijde mise EM-2, kdy bude nutné na zbrusu novou SLS posadit rovnou posádku. To se mi taky moc nelíbí. Stejně si ale myslím, že EM-1 poletí spíš na SLS, jen třeba o něco později, ne příští rok.

  27. Jan Jančura napsal:

    Podle mých výpočtů to bude velmi komplikované, neboť mi vychází, že urychlovací stupeň pro vynesení sestavy Orion+servisní modul z parkovací dráhy u Země k Měsíci by potřeboval při ΔV 3,1 km/s mít výchozí hmotnost (vlastní stupeň vč.paliva) 33 tun což je za mezí nosnosti 2. stupně rakety Delta IV Heavy/DCSS s hmotností cca 30 tun.

  28. BJ napsal:

    Můj osobné názor (vyjádřený i v anketě:-)) – jestli má ještě někdo v NASA rozum tak se SLS zařízne uplně a ty miliardy se prostě odepíší. Hlavně ať to udělají rychle a nelijí do tohoto projektu stovky tisíc dolarů denně. Nikdy jsem nechápal, že ho vůbec vymysleli.

    Viděl jsem před X lety dokument o konci raketoplánu – starší technik si tam stěžoval: “celý život jsem repasoval motory na další start, co teď budu dělat”. A obávám se, že těchto stížností někoho napadlo “tak vezmeme starý HW a něco z toho poskládáme a udržíme si i lidi”.

    BJ

    p.s. …nevím jestli platí i pro rakety (jako pro letadla) “když je hezká tak dobře létá”, můj osobní názor, SLS je vyložené škaredý zabastl starých HW technologii:-)

  29. Josef Pinkas napsal:

    Loď Orion i se servisním modulem má hmotu cca 26 tun a vlastmí dv 1855 m/s.
    Saturn 5 vynesl 48 tun k Měsíci pomocí SIVB. Přitom měl Saturn 5 LEO nosnost 140 tun.
    Pro vodíkový TLI stupeň a vynesení 26 tun k Měsíci by raketa musela mít nosnost na LEO min. 76 tun. Tedy žádná komerční raketa, ani FH na to nestačí, zvlášť když nemá vodíkový 2.stupeň. Ovšem kdyby se využilo dv vlastního servisního modulu Orionu, řekněme v hodnotě 1500 m/s na FH by zbylo cca dv k Měsíci cca 1600 m/s, což by mohl zvládnout. Problém je, jak už v této diskusi bylo vícekrát zmíněno, zda 2st FH by skutečně mohl vynést hmotu 26 tun bez úprav, které by snížily jeho nosnost – viz adapter.

    Samozřejmě, kombinací nosnosti 2x FH by bylo možno dvěma starty Orion k Měsíci dostat. Jako TLI stupeň by bylo možno použít Centaur o hmotě 23 tun, pokud by 2x FH vynesly Orion i Centaur na protáhlou eliptickou dráhu. Spojení v apogeu dráhy a pak TLI k Měsíci, Lépe by byl start z perigea po prvním obletu Země. Při startu z běžné LEO (např. při použití Delta 4H + FH) by musely být jako TLI spojeny dva Centary paralelně.

    • Jan Jančura napsal:

      Ještě doplňuji svůj předchozí komentář – celková hmotnost urychlovacího stupně + Orionu + servisního modulu by činila min. 58 tun, což je na hraně nosnosti FH Žádný jiný současný nosič by toto zatížení nezvládl. Přitom je to pouze orientační propočet, skutečné nároky budou vyšší, navíc není předmětný urychlovací stupeň rozměrově kompatibilní s FH.
      Jinou možností je, jak navrhuje p. Josef Pinkas, buď využít motor Orionu, nebo vyslat kolem Měsíce pouze Orion bez servisního modulu a urychlovací stupeň Centaur dvě raketami (např. FH a Delta IV Heavy), problém je se skutečnou nosností FH a rovněž v tom, že se pod stávající kryt FH se Centaur nevejde (je delší) . Otázkou, je zda se neztrácí význam celé této operace a není lepší počkat na dokončení SLS.
      Podle mne není rozumné, okamžitě ukončit financování SLS, poněvadž se na několik let se přeruší jakýkoliv vývoj na výstavbu orbitální stanice u Měsíce a prozatím investované peníze “vyletí komínem”. Nechť se využijí rozestavěné dvě rakety a pak se uvidí jak dále.

    • Jiří Hošek napsal:

      Josef Pinkas: “Loď Orion i se servisním modulem má hmotu cca 26 tun a vlastní dv 1855 m/s …. kdyby se využilo dv vlastního servisního modulu Orionu, řekněme v hodnotě 1500 m/s na FH by zbylo cca dv k Měsíci cca 1600 m/s, což by mohl zvládnout. ”

      Delta-v 1855 m/s měl mít Orion s nerealizovaným servisním modulem od Lockheed Martin v rámci zrušeného programu Constellation.
      Realizovaný Orion se servisním modulem od Airbus má delta-v 4390 ft/s, tedy 1340 m/s.
      Zdroj: https://www.nasa.gov/sites/default/files/fs-2014-08-004-jsc-orion_quickfacts-web.pdf

  30. David R. napsal:

    Chtěl bych poděkovat lidem, kteří vyslovili souhlas a mým názorem (výše). Jistě, je to psáno jako nadsázka (snad je to ze stylu zřejmé). Nicméně to poselství je v tom, že ve vzdálenější budoucnosti prostě jiná cesta nevede. Prostě se bude vynášet po částech nejlevnějšími nosiči a montovat. Elektrárny, zrcadla, hotely nebo rakety – to je naprosto jedno. A samozřejmě, že to nebudou dělat všechno kosmonauti ve skafandrech (kdo tuhle nadsázku nepochopil, ať se zamyslí).
    Ale když zůstaneme při zemi, někde se s tím musí začít, nějaké první krůčky. A ty bohužel nikde nevidím. Snad jedině SpaceX – není to sice mnoho, ale nápad s přečerpáváním paliva na orbitě před vysláním SpaceShip k Marsu – to je vlastně ekvivalent stavby 4x větší rakety na zemi! Tam někdo přemýšlel jak ušetřit, ne jak utratit rozpočet. A přečerpává se už desítky let, takže nic nového a i tudy by, pánové z NASA, vedla cesta k Měsíci. Bez SLS. Nebo, co třeba takhle třeba tahač s iontovým motorem, co by létal s jednotlivými díly z LEO ke Gateway a zpět? VASIMR leží ve skladišti a sedá na něj prach. Ale asi není dost dobrý, stará chemie je lepší. A nebo by to bez stometrové rakety nebylo dostatečně mega a wow a čučavé (vyberte si).

  31. Josef Pinkas napsal:

    Ještě dodávám k mému předchozímu příspěvku:

    Vycházím z udávané nosnosti FH – 64 tun na LEO. Jelikož bude potřebovat silnější adaptér cca pro 30 tun a zřejmě větší kryt nákladu, vyjdu z LEO nosnosti jen 60 tun. V tom případě, když ponese Orion + jeho serv. modul, celkem 26 tun, mu zbude na LEO 34 tun paliva. Na LEO tedy bude počáteční hmota Mp = 34 tun + 26 tun + 5 tun suchá hmota 2.st FH = 65 tun (suchá hmota dle https://www.spacelaunchreport.com/falconH.html )

    Konečná hmota bude Mk = 26 +5 tun = 31 tun .Z Ciolkovského rovnice vyjde snadno pro Isp 3410 Ns/kg dv = 2525 m/s

    Neboli, pro oblet Měsíc by FH potřeboval od servisního modulu Orionu pomoc ve výši jen cca 600 m/s z jeho zásoby 1855m/s. Neboli na nějaké případné korekce by zbylo dost.

    Proč tedy Bridenstine mluvil o nutnosti 2 startů? Nemyslím si, že to jen tak plácnul, že snad takové věci předem konzultuje. Je více možností: Buďto nevěří v oficiální údaj nosnosti FH (jako více lidí), nebo není správná udávaná suchá hmota 2.st. FH, nebo by raději viděl prověřené nosiče jako je Delta 4H nebo Atlas 5. Ale to by vyžádalo 2 starty, spojení ve vesmíru a to je značně složitější.

    Pro účel vyvedení Orionu na dráhu s obletem Měsíce s jedním nosičem bych viděl nejlepší New Glenn s LEO nosností cca 50 tun, ale vodíkovým 3.stupněm. Má větší průměr, větší kryt nákladu a jistě i silnější adaptér. S mírnou pomocí servisního modulu Orionu by to zvládl. Bohužel,ten do r. 2020 zcela zřejmě nebude

    • Jan Jančura napsal:

      S tím výpočtem i dalším textem naprosto souhlasím, bohužel mne to nenapadlo. Ten FH mi je záhadou, zejména jeho účel. Podle uživatelské příručky má nosnost téměř shodnou jako F9. Vypadá to na první pohled tak, že jen k F9 přidali dva startovací stupně, a ten centrální stupeň upravili jen tak, aby to uchycení zrealizovali. Další zásahy do 1. a 2. stupně neprováděli. To by mi dávalo smysl, jen jako reklama pro vypuštění toho auta k Marsu. Nevím, nerozumím tomu.

      • maro napsal:

        F9, nosnost na LEO 22800 kg
        FH, nosnost na LEO 64000 kg
        podle wikipedie

        • Jan Jančura napsal:

          K Maro 16.3.2019 (00:12)
          Ty údaje samozřejmě znám, ale nejsem si jistý, zda jsou oficiálně potvrzené SpaceX. Znám prozatím jen jeden jejich oficiální dokument a to je uživatelská příručka pro F9 a FH z ledna 2019, kde se píše pouze o nosnosti 11 tun na LEO. Podle mých propočtů se mi jeví ty údaje jako jen teoretické (výpočtové), když počítám s minimálními gravitačními a aerodynamickými ztrátami.

  32. Jaroslav Jansa napsal:

    Když má NASA problém dodržet termín EM1 že SLS nebude včas hotov že by zaskočily FH a DH ale nepůjde to s jedním startem ale kdyby Orion mohl dokovat prázdný u ISS kde se připojil druhý stupeň falconu s palivem pro let k Měsíci tak by se takto mohl uskutečnit i EM2 s tím že by na ISS již přestoupila posádka do Orionu dopravená Crew Dragonem. Možná by při návratu Orion přibrzdil na orbit a spojil se opět s ISS a domů se vraceli s Dragonem či Starlinem a Orion by byl schopen takto dalších letů podle harmonogramu NASA.

  33. Jaroslav Jansa napsal:

    Když bude Orion dokovat u Gateway pro přestup posádky, tedy výměny posádek a doplnění paliva do servisního modulu tak může taky tak dokovat u ISS.

    • Dušan Majer napsal:

      U první mise se Orion nemá k ničemu připojovat.

      • Jaroslav Jansa napsal:

        Ano ale to v případě startu s SLS kdy by letěl s Orionem jedním vrzem a to jak víme FH ani DH nesvedou jinak by si maxi raketu SLS moli dát za klobouk.

        • Jan Jančura napsal:

          K Jaroslav Jansa:
          První mise EM1, pokud vím, poletí bez posádky, takže není žádný důvod parkovat u ISS. Nevím proč by měl Orion ze servisním modulem přistávat a čerpat palivo u ISS? FH je schopen je vynést na oběžnou dráhu u Země i s palivem, problém je vynesení na translunární dráhu.
          P. Josef Pinkas zde uvedl několik návrhů, jak dopravit tuto sestavu na translunární dráhu, všechny naráží na problém nejasné skutečné nosnosti FH a na případnou nutnost jejich úprav, což je zase časový problém.
          Zastavovat na zpáteční cestě u ISS je dosti nesmyslné, poněvadž to bude potřebovat tu stejnou energii jako při odletu s oběžné dráhy u Země k Měsíci.

    • Jarda napsal:

      Ani NASA, ani SpaceX, ani ULA, proste nikdo z americanu nema technologii na tankovani cehokoliv ve vesmiru. Jediny planovany dokovaci system IDSS nema dodnes definovany spojky pro vymenu plynu a kapalin, a nic podobneho nikdy na americke strane neexistovalo.
      Jediny kdo to ma vyvinute a otestovane jsou rusove s [email protected] a cinane s upravenym APAS.
      Takze zadne dotankovani kdekoliv. Ani Gateway se nevi jak bude zasobovana.

      • Samo2 napsal:

        IDSS nieje mechanizmus ale štanadard a má možnosť vyhradenú pre prenos kvapalín len zatiaľ nieje zahrnutá v štandarde. Rovnako NASA dlhodobo testuje na ISS prenos kvapalín pomocou externého experimentu RRM na ISS. Prebieha už 3tia fáza dopravená na ISS pomocou Dragonu na CRS-16.

        • Samo2 napsal:

          3tia fáza zahŕňa kvapalný metán podobný čoilen experimentálny transfer kryogenických tekutín sa doposiaľ neuskutočnil.

        • Jarda napsal:

          To je samozrejme kravina. IDSS nema definovany a ani v konceptu navrzeny mechanismus pro prenos plynu a kapalin. A IDSS je primarni standard ze ktereho se vychazi. Je uplne jedno jak te sve implementaci rika ktera agentura, vzdy je to system IDSS.
          Jestli mate jine informace, prosim odkaz na aktualizovany dokument novejsi nez je rev. E. nebo alespon studii nebo navrh.
          Veta “má možnosť vyhradenú pre prenos kvapalín len zatiaľ nieje zahrnutá v štandarde” je kravina sama o sobe, to muzu rict ze ma moznost roztahnout se na desetinasobek prumeru, jen to jeste neni zahrnute ve standardu…
          RRM se tyka robotickeho doplnovani paliva satelitum, notabene takovym, ktere na to nejsou uzpusobeny. V podstate roboticke napojeni na pozemni servisni pristupy. Nema nic spolecneho s dokovanim lodi, moznostmi IDSS, vodou, vzduchem/kyslikem ani xenonem. Nema nic spolecneho s nicim, o cem je rec v prispevku na ktery reaguji.

Zanechte komentář