Výzkum na ISS – Oční tlak i výměna elektroniky

Od vydání zatím posledního dílu našeho nepravidelného miniseriálu uplynulo skoro půl roku. Dnes se ale opět podíváme na palubu Mezinárodní vesmírné stanice, abychom nahlédli pod ruce trojici astronautů, kteří zde tráví svou půlroční misi. V jejím rámci na ně čekají desítky nejrůznějších experimentů z mnoha vědeckých oborů. Včera, tedy 17. ledna se třeba zaměřili na výzkum změn tlaků v hlavě a očích, což jsou věci, které člověka ve vesmíru trápí docela často. Ale kromě vědy přišel čas i na údržbu vědeckých přístrojů a systémů podpory života.

MPSR (Multi-Purpose Small Payload Rack) v modulu Kibó.

MPSR (Multi-Purpose Small Payload Rack) v modulu Kibó.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Anne McClain z USA a David Saint-Jacques společně od rána testovali tok kapalin v lidském těle, které je ve vesmíru. Dvojice se kromě jiného pustila i do skenování očí, k čemuž využili hned několik přístrojů. Jejich cílem bylo změřit nitrooční tlak a jeho změny způsobené změnou rozložení tekutin v jejich tělech.

Pak se jediná žena na palubě pustila do propojování kabeláže a připojování různých prvků zařízení MPSR (Multi-Purpose Small Payload Rack), které se nachází v japonském vědeckém modulu Kibó. Její kanadský kolega se naopak věnoval výměně elektroniky v inkubátoru Kubik. Toto zařízení se nachází v evropském vědeckém modulu Columbus a umožňuje výzkum semínek, buněk i malých živočichů.

Velitel 58. dlouhodobé expedice, Oleg Kononěnko včera také nezahálel. Na starost měl nejprve údržbu systémů pro podporu života i dalších důležitých součástí v ruské části stanice. Nejzkušenější člen současné posádky pak zakončil svůj den výzkumem, na kterém spolupracoval i se dvěma výše zmíněnými astronauty. Cílem experimentu Vzajmodějstvje bylo lépe poznat, jak lidé z různých konců světa reagují na různé situace a jak se učí žít ve vesmíru společně.

Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://c2.staticflickr.com/8/7873/46778515481_46f81a7eec_k.jpg
https://www.nasa.gov/mission_pages/station/research/experiments/iss030e051039.jpg

Výzkum na ISS - Oční tlak i výměna elektroniky, 5.0 out of 5 based on 13 ratings
Pin It
(Visited 1 220 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (13 votes cast)
(Visited 1 220 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


6 komentářů ke článku “Výzkum na ISS – Oční tlak i výměna elektroniky”

  1. Jana napsal:

    Jé, tak to by mě zajímalo, na co ohledně zkoumání nitroočního tlaku a souvislostí přijdou.

    • slappy napsal:

      Taky mě to zajímá. Kdyby z toho pokaženého zraku astronautů alespoň vzešel nějaký průlom v léčbě orbitopatie, glaukomu a podobných neduhů, bylo by to skvělé.

      Tady je souhrn dosavadních výzkumů na toto téma:
      https://www.nasa.gov/mission_pages/station/research/experiments/1038.html

      Pár výtažků ve zkratce:
      Asymetrické změny tvaru očí setrvávají i více než 600 dnů po dlouhodobém kosmickém letu. Ojedinělý krátkodobý let však téměř vliv nemá (dobrá zpráva pro kosmické turisty).
      Patologické změny očí postihují většinu astronautů a opakovaný kosmický let (a to už i krátkodobý) problémy dále zhoršuje.
      Některé studie naznačují, že změny nijak nesouvisí se zvýšenou radiační zátěží.
      V očích dochází k otokům, zploštění bulvy, skvrnám na sítnici, zhutnění očního nervu a k dalším nekalostem..
      Mikrogravitace kromě pohybu tělesných tekutin zdá se ovlivňuje i metabolismus přenosu některých vitamínu a látek souvisejících se zrakem.

      • Petr napsal:

        Lidské tělo není na stav beztíže a obecně prostředí mimo Zemi samozřejmě postavené.
        Tohle jen ukazuje, kolik problémů by s dlouhodobými lety bylo.
        Opravdu jen velký optimista si může myslet, že se brzy bude kolonizovat Mars. SpaceX už na to staví rakety :).
        Mám raděj výzkum pomocí kosmických sond. Jsou to podstatně efektivněj vynaložené prostředky.
        I když samozřejmě mít malou stanici na oběžné dráze kolem Země jako je ISS a zkoumat tyhle věci je taky důležitý.
        Na Měsíci pokud máme myslet vážně dlouhodobější pobyt pár lidí, tak bude potřeba stanici zakopat pod povrch.
        Pokud by tam měl člověk žít opravdu dlouhodobě, bude se muset zjistit, jak tělo reaguje na sníženou gravitaci. Může se objevit plno problémů, na první pohled nepostřehnutelných.

      • Jana napsal:

        Díky za info. Já se s glaukomem na jednom oku už narodila, tak mě to zaujalo. Také doufám, že ze sledování vzejdou nějaké poznatky. Netušila jsem, že zrovna tohle astronauty až tak moc trápí.

  2. Tomas Mik napsal:

    Dekuji za prehled prace na iss.

Zanechte komentář