sociální sítě

Přímé přenosy

    krátké zprávy

    Gateway, Artemis IV a V

    Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.

    Latitude

    Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.

    O3b mPower

    Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.

    Atomic-6

    Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.

    LeoLabs

    Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.

    Skynopy

    Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.

    NOAA

    Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    Čínský letový plán

    Chang e 4 model

    V roce 2019 se Čína pravděpodobně stane první mocností, které se podaří poslat sondu na odvrácenou stranu Měsíce. 8. prosince 2018 ostartovala z kosmodromu Xichang svou lunární sondu Chang’e 4 prostřednictvím rakety Long March 3B. Chang’e 4 dosáhla orbitu Měsíce 12. prosince 2018, i když podle neověřených zpráv možná ne se správnými parametry. Lander má přistát v 186 kilometrovém kráteru Von Kármán uvnitř obří impaktní pánve South Pole – Aitkin Basin začátkem ledna 2019. Experti údajně odhadují čínské šance na úspěšné přistání jen 50:50, jedno je však již nyní jisté: Číňané včas naplňují harmonogram postupných kroků své kosmické expanze.

    Cíl přistát na odvrácené straně Měsíce číňané oznámili několik let předem, s určením roku 2018, kdy se to má provést. Splnit cíle se podařilo u i předchozích cílů – nepilotovaný let kosmické lodi (1999), pilotovaný let (2003), kosmické stanice Tiangong 1 (2011) a Tiangong 2 (2016), stejně jako nákladní loď Tianzhou 1 (2016), která se připojila ke stanici Tiangong 2.

    Mezi další kroky, které jsou před čínskými státními agenturami – China Aerospace Science and Technology Corp (CASTC) a China National Space Administration (CNSA), které jsou přísně sledovány příslušnými stranickými orgány, patří:

    • sonda k Marsu a debut středního nosiče Long March (Dlouhý pochod) 8 v roce 2020,
    • sonda k asteroidům v roce 2022,
    • suborbitální pasažérské lety (mezi 20 – 100 km) do roku 2025,
    • mise k Jupiteru do roku 2029,
    • debut těžného nosiče schopného vynést 100 t na LEO do roku 2030,
    • znovupoužitelný raketový nosič do roku 2035,
    • shuttle s nukleárním pohonem a vesmírné solární elektrárny do roku 2040.

    Do roku 2045 chce být Čína vedoucím státem v pronikání do vesmíru a následně chce rozšířit svůj program širokého výzkumu a využívání planet, asteroidů a komet Sluneční soustavy. V návaznosti na získané výsledky a zdroje má být později zahajena i vesmírná kolonizace.

    Máme se tedy na co těšit. Doufejme jen, že ostatní státy (i soukromníci) nebudou jen sedět a budou statně Číně sekundovat – a třeba oni budou těmi vedoucími entitami.

    Zdroj informací: https://thediplomat.com/
    http://www.chinadaily.com.cn/
    https://www.forbes.com/
    https://ct24.ceskatelevize.cz/

     

    Hodnocení:

    0 / 5. Počet hlasů: 0

    Sdílejte tento článek:

    Další podobné články:

    Komentáře:

    Odběr komentářů
    Upozornit
    42 Komentáře
    Nejstarší
    Nejnovější Nejvíce hodnocený
    Inline Feedbacks
    Zobrazit všechny komentáře
    Petr Scheirich
    Petr Scheirich
    6 let před

    Kráter Von Kármán leží uvnitř obří impaktní pánve South Pole-Aitken (takto celé je to oficiální název), což je jeden z největších známých impaktních kráterů ve Sluneční soustavě, s průměrem 2500 km. South Pole-Aitken sám o sobě je jedním z nejzajímavějším míst na povrchu Měsíce, kde se dá přistát, a to nejen proto, že je na odvrácené straně. Vznikl podobně jako moře na přivrácené straně, ale na rozdíl od těchto moří nebyl vyplněn bazaltovou lávou při následném vulkanismu. Předpokládá se proto, že jeho dno zasahuje až do svrchního pláště Měsíce. Pokud se Číňanům podaří na místě určit složení povrchu (v plánu to mají), bude to bomba.

    zdeňek
    zdeňek
    6 let před

    Tak té kolonizace se už asi nedožiju a přitom to začne být zajímavé.

    Racek
    Racek
    6 let před
    Odpověď  Roman Vyhnánek

    No, já určitě ne … Ale i tak jsem zažil dost.

    Xaver
    Xaver
    6 let před
    Odpověď  Roman Vyhnánek

    Já taky ne a jsem za to rád.

    Alois
    Alois
    6 let před

    Propagátoři “ pokory v kosmonautice“ by se měli do Číny opřít. Zatím je asi 30 let za Amerikou. Ostatně už jeden, též totalitní stát se kdysi stejně chvástal a skončilo to obrovskou ostudou.

    Xaver
    Xaver
    6 let před
    Odpověď  Roman Vyhnánek

    Zdánlivě nebetyčný. Geopoliticky je v mezi nimi naopak velká podobnost.

    Petr Poruban
    Petr Poruban
    6 let před
    Odpověď  Roman Vyhnánek

    Plány na desítky let dopředu jsou dobé jako určitý výhled, neměly by se ale brát moc vážně. Nikdo neví co bude. Faktorů, které se budou měnit je příliš a nedá se odhadnout, který převáží.
    Například Čína má podobné věkové složení populace jako Japonsko. Jen možná o 20 let posunuté. S miliardou stárnoucích důchodců roste ekonomika jinak, než když nastupuje ta miliarda mladých lidí do práce. Což se možná už začíná projevovat.
    Možná to ale díky robotům a automatizaci nebute takový problém. A různých faktorů bude víc. Na to jak to bude si musíme počkat.

    Jen se mě zdá, že se opakuje situace z 60. let. Kdysi jsem si četl z té doby časopisy. Bylo to v 80. letech a běžně se tam psalo, že v 80. letech už budou lidi dávno na Marsu:). Naivita prvních „velkých“ úspěchů. Z ničeho nic první družiče, lety lidí do vesmíru a dokonce přistání na Měsíci. Prakticky během 10 let od začátku kosmické éry. Nikdo nevnímal, že další kroky budou mnohem obtížnější. Už jen kvůli větší bezpečnosi musel přijít velký rozvoj technologií. Dosažení o něco náročnějších cílů není dražší 2x ale třeba 100x, nebo to prostě nešlo vůbec. A pak jsou tady další „komplikace“. Co když v Číně bude revoluce a ta miliarda lidí na vesnicích se začne ptát, proč si nežijí jako my na západě?
    Měli by jsme se soustředit na to co je a nespekulovat co bude za 30 let.

    Hawk
    Hawk
    6 let před
    Odpověď  Alois

    Klidne starsi, s technologiemi 60-70 let muzete mit jak stanice ve vesmiru, tak i zakladny na Mesici.
    Mozna kdyby Saturn 5 spichnul planetolet na obezne draze, tak i Mars. Je to tez o financich a pristupu, spolecnost snehovych vlocek a predpisu na vse mozne i nemozne vyzaduje vse nejmene 50x zazalohovat, vyzkouset a zabezpecit, to sice bajecne svedci stagnaci, ale jiz tolik ne prukopnickym a riskantnim projektum nepreje.

    Racek
    Racek
    6 let před
    Odpověď  Hawk

    No, jak znám Čínu, dokonce i z osobní zkušenosti staré víc jak 60 let, její vývoj připomíná vše jiné ale stagnaci rozhodně ne. Jedou jako ta raketa už 40 let. Stačilo jen, aby schopnostem jejich lidí se povolila uzda a nikdo jim do jejich věcí nekecal. Konec konců, jsou daleko nejstarší existující civilizací a sami vědí, co je pro ně dobré.

    Xaver
    Xaver
    6 let před
    Odpověď  Racek

    „Stačilo jen, aby schopnostem jejich lidí se povolila uzda a nikdo jim do jejich věcí nekecal.“
    Což se v Číně určitě neděje, jelikož tam strana kecá úplně do všeho a čím dál tím víc pod vedení Xi Jinpinga.

    tycka
    tycka
    6 let před
    Odpověď  Hawk

    „vyzaduje vse nejmene 50x zazalohovat, vyzkouset a zabezpecit“
    Je to většinové přání voličů a NASA jen toto politické přání jen plní.

    Hawk
    Hawk
    6 let před
    Odpověď  tycka

    tycka: Sice jsem o podobnem prani volicu neslysel, ale v principu mi je jedno jestli je to prani volicu nebo alibismus managementu, aby se v pripade nestesti schoval za stit z razitek.
    Mimochodem spise bych veril ,ze vetsi cast volicu resi nizke dane, dostupnou zdravotni peci a odchod do duchodu treba ve 40ti, nez aby nespala kvuli bezpecnostnim protokolum pilotovanych letu NASA.

    tycka
    tycka
    6 let před
    Odpověď  tycka

    Prostě jen nemají rádi havárie, které jsou navíc pak omílány stále dokola některými diskutéry a novináři.
    Buď bez havárií a nebo vůbec – jde o pověst USA.
    Jiné státy taky moc neriskují a i proto smrtelné havárie nemají.

    maro
    maro
    6 let před
    Odpověď  Alois

    Proč si myslíte, že v totalitním státě, specielně v oblastech blízkých vojenským technologiím, musí jít technologický pokrok nějak pomaleji? Takové totalitní hitlerovské Německo před druhou světovou válkou naopak ukazuje, že technologie můžou jít hodně rychle dopředu. Stačí přimíchat trochu nacionalismu, aby totalitní vláda získala i občany a jejich nadšení pro věc na svou stranu. Dnes se v Číně děje totéž.

    Vladimír Todt
    Vladimír Todt
    6 let před

    „shuttle s nukleárním pohonem“ tak na to jsem zvědavej.

    Jan Regent
    Jan Regent
    6 let před
    Odpověď  Vladimír Todt

    doufam ze to nakopne vyvoj jadernych pohonu v USA 🙂

    Spytihněv
    Spytihněv
    6 let před

    Někde jsem četl, že přistání by se na rozdíl od trojky mělo odehrávat vertikálně, tedy asi kolmým sestupem. Řekl bych, že pokud bude Queqiao předávat signál ihned, nemělo by zpoždění být o moc delší než u trojky, takže z pohledu řídícího střediska by mělo jít o podobnou operaci.

    Spytihněv
    Spytihněv
    6 let před
    Odpověď  Roman Vyhnánek

    Ona je to neofiko informace, i když od zkušených pozorovatelů, takže na tom asi něco bude. Hádám, že by bylo reálné změnit místo přistání v případě nedosažitelnosti kráteru Von Kármán. Koneckonců čas na oběžné dráze netlačí. Vikingy taky nad Marsem řešily, kam se posadí.

    marian
    marian
    6 let před
    Odpověď  Roman Vyhnánek

    Sonda je na správnej dráhe, len rádioamatéri pri všetkých svojich skúsenostiach nezohladnili to, že hoci rovina dráhy sondy v priestore ostáva rovnaká, mesačný povrch pod ňou sa otáča. 😀 Kvoli tomu si spočiatku mysleli, že sonda je na takej dráhe, z ktorej nemôže pristáť na odvrátenej strane. O tom všetkom bol tento zbytočný povyk. Na svoj trápny omyl ale už prišli (resp. boli naň upozornený) a následne im vyšlo, že k pristátiu v kráteri Von Karmán dôjde s veľkou pravdepodovnosťou 1. -2. januára.

    ptpc
    ptpc
    6 let před
    Odpověď  Spytihněv

    Máte pravdu.
    Pristávacia trajektória bude rozdielna. Sonda Chang´e 3 pristávala po parabolickej krivke, kdežto sonda Chang´e 4 má pristávať vertikálnym spôsobom.

    David
    David
    6 let před

    Myslím si, že „západní“ agentury by měly přestat být „zaprděné“ a přizvat Čínu ke spolupráci. Teď je ještě doba, kdy by to byl loajální spojenec (taikonaut na ISS, spolupráce na projektech jako je tento). Počítám, že za 50-60 let bude Čína kosmický gigant, jenž už ohledy nebude potřebovat brát. A může se stát v kosmu potencionálně „uraženým“ bezpečnostním rizikem. Peníze, kvalitní lidské zdroje a čas na to mají.

    Alois
    Alois
    6 let před
    Odpověď  Roman Vyhnánek

    Nedivte se tomu. Amerika musí chránit své špičkové a tudíž vojensky zneužitelné technologie. Čínský zájem o “ spolupráci “ je jasně motivován špionáží, obdobně jako to svého času zneužili Sověti a zneužívají Rusové.

    Radim
    Radim
    6 let před
    Odpověď  Alois

    Naprostý souhlas, stačí se podívat vlevo nahoru do Krátkých zpráv – Čínskou vládou nastrčený „Start-up“ jako snada dostat se ke špičkovým technologiím…

    Čína opravdu není optimální partner pro spolupráci…

    Xaver
    Xaver
    6 let před
    Odpověď  Roman Vyhnánek

    Jedině dobře, že je Američani odmítli. Čína o skutečnou spolupráci nejeví zájem, ta má jediný zájem a to získat jakýmkoli způsobem know-how a technologie a stát se světovým hegemonem, který se nebude muset na nikoho ohlížet. Naivní obdivovači Číny zde na stránkách si to stále nechtějí připustit.

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    6 let před
    Odpověď  Xaver

    Vážený pane, jste na našem webu evidentně nový. My tady politiku neřešíme. My se věnujeme kosmonautice. V ní fandíme bez rozdílu všem, kteří do vesmíru pronikají a činí tam vědu. Neděláme rozdíl, zda jde o USA, Evropu, Čínu, Rusko nebo Indii. My jsme web o kosmonautice. Politika se řeší na tuně jiných míst na internetu. My se věnujeme kosmonautice a od politiky se držíme dál.

    MichaelM
    MichaelM
    6 let před
    Odpověď  David

    A nebylo by lepší vyčkat až v Číně přestanou vládnout komunisté za pomoci marxismu-leninismu a stane se z ní takový velký Taiwan, který nebude, například, systematicky krást IP?

    Radim
    Radim
    6 let před
    Odpověď  MichaelM

    Nejde o formu, ale podstatu. Doporučuju přečíst si pár kvalitních knížek o čínské historii.

    S Čínou se spolupracovat samozřejmě dá a spolupracuje. Ale daný partner musí být pořád ve střehu a nepodlehnout iluzi přátelství či dokonce altruismu. Pro Čínu neplatí „China first“, ale „China only“.

    Xaver
    Xaver
    6 let před
    Odpověď  MichaelM

    Hmm, než se tohle stane, tak se na Zemi možná vystřídá ještě 6 generací… Zatím spíš režim v Číně utahuje kontrolu nad vším. Moderní technologie mu k tomu výborně posloužily.

    maro
    maro
    6 let před
    Odpověď  MichaelM

    Čína je prostě království a taková království s rozumně nastavenými hospodářskými parametry můžou mít velmi dlouhé trvání. Kdo ví jak dlouho bysme my tady ještě budovali totalitní Rakousko Uhersko, kdyby nebylo těch dvou světových válek.

    Xaver
    Xaver
    6 let před

    „Máme se tedy na co těšit.“

    Ne, já se opravdu netěším. S ohledem na čím dál větší politické ambice Číny a s ohledem na jejich čím dál tužší režim spíš vidím v jejím posilování ve vesmíru hrozbu pro západní svět, jelikož vesmírné technologie zcela jistě nebude Čína využívat jen pro civilní oblast.

    Marek Tokarcik
    Marek Tokarcik
    6 let před

    Koľko odborníkov na medzinárodnú politiku.. zdravý rozum však hovorí, že čínska expanzia do vesmíru nemôže byť pre planétu Zem ničím iným ako PRÍNOSOM.

    sam
    sam
    6 let před
    Odpověď  Marek Tokarcik

    V podstate jakakoliv expanse do vesmiru je prinosem pokud chce civilizace dlouhodobe prezit.
    Spoluprace kosmonautiku slusne zazdila na desetileti, jediny velky projekt ISS za celych 30 let je ostuda, tak snad cinska konkurence ji opet nakopne.

    Hawk
    Hawk
    6 let před
    Odpověď  sam

    sam: je to tak, skonceni programu Apollo zazdilo kosmonautiku na spoustu let,po odpadnuti Ruska slo vse do kytek. Chybela konkurence a motivace.

    Energeticka sobestacnost, to uz funguje defacto na ISS. Na Mesici se muze zacit postupne testovat potravinova sobestacnost, zkouset stavba obydli z mistnich zdroju, prumyslova vyroba.
    Prakticke zkusenosti jsou nejcennejsi, pokud ne, muze se mudrovat a dlouze teoretizovat na Zemi, davat na odiv knizeci vize co je mozne a nemozne,dlouze snit o superrobotech, kteri udelaji vse za lidi, ano tak to muze trvat desitky i stovky let. Otazka je zda zde listvo za desitky ci stovky let zde na Zemi jeste bude.

    Stephen Hawking: Lidstvo vyhyne, pokud do 200 let nedokáže kolonizovat vesmír
    https://www.novinky.cz/veda-skoly/208363-stephen-hawking-lidstvo-vyhyne-pokud-do-200-let-nedokaze-kolonizovat-vesmir.html

    tycka
    tycka
    6 let před
    Odpověď  Hawk

    „Energeticka sobestacnost, to uz funguje defacto na ISS.“
    Energetická soběstačnost v reálu znamenala, že je to včetně výroby solárních panelů a akumuátorů.
    Takováto energetická soběstačnost není žádnou novinkou. I v ČR jsou soběstačné objekty a to jen proto, že vybudování elektrické přípojky na velkou vzdálenost by stálo mnohem víc.

    Hawk
    Hawk
    6 let před
    Odpověď  Hawk

    tycka: Mylite se . Doporucuji vyhledat kombinaci pojmu ostrovni FVE system a energeticka sobestacnost.
    Pardon, z me strany vse. Diskuse s lidmi snazici se mit za kazdou cenu na vsechno odpoved je ztratou casu. Navic uz je to zcela mimo tema clanku. Hezky vecer

    tycka
    tycka
    6 let před
    Odpověď  Marek Tokarcik

    “ jakakoliv expanse do vesmiru je prinosem pokud chce civilizace dlouhodobe prezit.“
    V současné době nikoliv – neboť vybudování zcela soběstačné kolonie je zcela nemožné z důvodu náročnosti výroby potřebného technického vybavení pro přežití. To lze vyrábět pouze na Zemi a bude to platit ještě nejméně desítky let. I na Marsu všechny potřebné suroviny zcela určitě neleží na jednom místě například.

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.