Historie nám už mnohokrát ukázala, že NASA umí pro své mise vybrat velmi atraktivní lokality. Ostatně stačí si vzpomenout jen na pár příkladů – astronaut Jim Irwin před lunárním pohořím Hadley Apennine, Hubbleův teleskop a jeho Pilíře stvoření, nebo Cassini a její mozaiku Saturnu. Také planeta Mars nabízí mnoho vizuálně zajímavých lokalit, které můžeme obdivovat třeba díky detailním snímkům z roveru Curiosity. Lokalita Elysium Planitia, kam má 26. listopadu přistát sonda InSight však z hlediska vizuální atraktivity nikdy nebude konkurovat výše jmenovaným místům. Jednoduše proto, že je to jednolitá, rovná pláň.
Zdroj: https://www.nasa.gov
„Kdyby Elysium Planitia byla salátem, tvořil by jej římský salát a kapusta – bez dresingu,“ dává velmi neobvyklé přirovnání hlavní vědecký pracovník celé mise Bruce Banerdt z kalifornské Jet Propulsion laboratory a hned přidává další nezvyklé přirovnání: „Pokud by to byla zmrzlina, pak vanilková.“ Místo přistání mise InSight může vypadat monotónně, ale přesně takové prostředí je pro tuto misi vhodné.
Zdroj: http://spaceflight101.com/
„Dřívější mise k Marsu studovaly jeho povrch, kaňony, sopky, horniny a půdu,“ vysvětluje Banerdt a dodává: „Ovšem stopy po procesech, které formovaly planetu můžeme najít jen tak, že budeme naslouchat jejich důkazům, které jsou zahrabané hluboko pod povrchem. Právě tohle je úkolem mise InSight – studovat vnitřní stavbu Marsu a dělat to, co dělají lékaři – měřit puls, teplotu a reflexy.“
Tyto údaje umožní vědcům nahlédnout v historii planety do historie až do dob, kdy se ve Sluneční soustavě formovaly kamenné planety. Úspěšný výzkum bude závislý na datech ze tří samostatných vědeckých přístrojů.
- Šestisenzorový seismometr SEIS (Seismic Experiment for Interior Structure) bude zaznamenávat seismické vlny, které prochází vnitřními strukturami planety. Studium těchto vln prozradí vědcům mnoho informací o jejich původu. Vědci předpokládají, že původcem seismických vln na Marsu mohou být tzv. marsotřesení, nebo nárazy meteoritů na povrch.
- Přístroj HP3 (Heat Flow and Physical Properties Package) dokáže zakopat svůj senzor hlouběji, než kam se kdy cokoliv na Marsu dostalo. Tento hloubkový senzor bude měřit teplo plynoucí z nitra planety k povrchu. Tato měření pomohou vědcům určit, zda jsou Země a Mars vytvořeny ze stejné základní látky.
- Třetím hlavním výzkumným prvkem je přístroje RISE (Rotation and Interior Structure Experiment), který využije antény na landeru k měření kývání rotační osy Marsu. Tento fakt je velmi důležitý, protože nám může prozradit informace o jádru planety.
Aby mohl InSight dělat svou práci, musí přistát na vhodnou lokalitu. Třínohý lander se neumí přesunout na jiné místo – vždy zůstane tam, kde přistane. „Výběr vhodné přistávací oblasti na Marsu hodně připomíná koupi nového domu. Všechno je to o lokalitě,“ říká Tom Hoffman, projektový manažer mise InSight z JPL a dodává: „Poprvé v dějinách jsme při vyhodnocování přistávacího místa na Marsu museli zvažovat i to, co je pod povrchem. Nepotřebovali jsme jen bezpečnou lokalitu pro přistání, ale také povrch, skrz který bude moci proniknout pětimetrová teplotní sonda.“
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Lokalita zároveň musela být dostatečně osvětlena a nabízet příjemnou teplotu. Důvodem jsou samozřejmě solární panely, které budou sondě dodávat elektrickou energii a elektronika, která potřebuje zůstat během základní mise (26 měsíců) v příhodných teplotních podmínkách. Tým se proto při hledání poměrně rychle zaměřil na oblast v okolí rovníku, kde by solární panely měly zajištěnou dostatečnou dodávku elektrické energie po celý rok. Ovšem hledání lokality, která je dost bezpečná pro přistání, rozložení panelů a vyložení vědeckých přístrojů, zabralo trochu déle.
Zdroj: https://regmedia.co.uk
„Ta oblast musela mít nízkou „nadmořskou výšku“, aby měla nad sebou dostatečně silnou vrstvu atmosféry pro bezpečné přistání, protože sestup bude hodně závislý právě na odporu atmosféry, který zpomalí sestup. Nejprve bude sestava brzdit štítem a pak přijde ke slovu padák – ty se postarají o ztrátu většiny rychlosti,“ popisuje Hoffmann a dodává: „Poté přijdou ke slovu brzdící raketové motory – proto potřebujeme rovnou plochu pro dosednutí. Aby ta lokalita nebyla moc zvlněná a relativně bez kamenů, na kterých by se mohl třínohý lander převrátit.“
Z 22 potenciálních lokalit splnily pouze tři z nich (Elysium Planitia, Isidis Planitia a Valles Marineris) základní požadavky inženýrů. Aby bylo možné vybrat z těchto tří finalistů vítěze, přišly ke slovu údaje z amerických sond, které krouží kolem Marsu. Při analýze se ukázalo, že Isidis Planitia a Valles Marineris jsou příliš větrné a mají mnoho kamenů.
Zůstala tedy 130 kilometrů dlouhá a 27 kilometrů široká přistávací elipsa na západním okraji rovné a hladké lávové planiny. „Těším se na první snímky z povrchu a ještě mnohem více se těším na první vědecká data, která odhalí, co se děje hluboko pod nohama landeru. Tam je totiž jádro zájmu této mise. Elysium Planitia je skvělé místo,“ raduje se Banerdt.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Mise sondy InSight začala 5. května startem rakety atlas V. Po 205 dní dlouhé cestě přijde 26. listopadu krátce před 21:00 SEČ přistání na Marsu. Několik hodin po dosednutí se rozevřou solární panely sondy a inženýři začnou poprvé kontrolovat své pracovní prostředí. Následovat bude vyložení přístrojů SEIS a HP3 na povrch, k čemuž dojde zhruba tři měsíce po přistání. Pak teprve bude moci začít vědecká fáze.
Zdroj: https://www.nasa.gov
InSight byl vybrán jako 12. mise v rámci programu Discovery, který vznikl v roce 1992, aby podporoval časté vypouštění cenově limitovaných průzkumníků Sluneční soustavy s velmi úzce zaměřenými vědeckými cíli. Misi řídí JPL pro Vědecké ředitelství NASA (NASA’s Science Mission Directorate). Program Discovery vede Marshallovo středisko z alabamského Huntsville, o stavbu sondy a přeletového modulu se postarala firma Lockheed Martin Space v Denveru.
Na projektu se podílí i řada evropských partnerů – třeba francouzská kosmická agentura CNES (Centre National d’Études Spatiales) nebo německá DLR. CNES dodala přístroj SEIS s významnou pomocí německého Institutu Maxe Plancka pro výzkum Sluneční soustavy, švýcarského technologického institutu ETH, Imperial College a Oxford University ze Spojeného království a svůj díl měla i JPL. Německá DLR se zase postarala o návrh a výrobu přístroje HP3. Na závěr Vám ještě připomeneme video o úkolech mise InSight, které ještě před startem opatřil českými titulky náš kolega Michael Voplatka.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://mars.nasa.gov/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
http://www.jpl.nasa.gov/missions/web/insight.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/main-pia22743-nasa.jpg
http://spaceflight101.com/…/pia19813_20150713_insight_prep_for_acoustics1-512×384.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia13573-16.jpg
https://regmedia.co.uk/2015/05/28/insight_mars_lander.jpg?x=1200&y=794
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia19143_ellipse.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia22204.jpg
Trošku to vypadá jako návrat do roku 1975 do doby Vikingů 🙂
Doufejme, že vydrží minimálně tak dlouho.
Dovolím si doplnit, že sonda je 16 dní od přistání ve vzdálenosti cca 4 mil.km. Zítra v T-15 dní je plánována korekce TCM-4, Další je plánována na T-8 dní – TCM 5 a poslední v T-22 hodin – TCM 6.
Máme sa na čo tešiť. Mňa len mrzí že to bude opäť severná pologuľa kde pristáli či sa pokúšali o to všetky doterajšie misie.
Na južnej zatiaľ nič. A sú tu 2 viac ako pozoruhodné miesta.
1. Hellas Planitia – najväčší a najhlbší kráter kde je i najnišie položené niesto na Marse a teda i najhrubšia a najhustejšia atmosféra, vďaka nej by sa tam dokonca aj voda krátkodobo udržala v tekutom stave. Impaktujúce teleso muselo byť obrovské a pravdepodobne prerazilo marsovský plášť a asi aj takmer presne na opačnej strane Marsu vytlačilo do hora teraz najvyššie miesto na Marse s množstvom sopiek. Okrem toho je tam najbližšie k jadru Marsu. Dno krátera vyzerá hodne hladké, určite by sa tam našlo aj vhodné miesto na pristátie.
2. Argyre planitia, druhý najväčší kráter v oblasti najväčších a najrozsiahlejších pohorí na Marse. Tiež veľmi hlboké, ale dno tiež sa zdá byť dosť rovné, aj keď vybrať si bude ťažšie a pristávanie náročnejšie.
Myslím že obe miesta by stáli za to. Rád by som sa dočkal aj takejto misie.
Ľudia z NASA o tom bezpochyby vedia viac ako ja, tým viac ma prekvapuje že v tejto oblasti Marsu nie je naprosto žiadna aktivita.
pb 🙂
Možná v kráterech přistávat nechtějí kvůli možnému nedostatku světla. Snadno by se mohlo stát, že by sonda byla po přistání většinu času ve stínu.
Myslím, že je pro preferenci robotického průzkumu na severní polokouli zcela jasný technický důvod.
Zima na jižní polokouli je, díky velmi protáhlé elipse dráhy Marsu, o hodně delší a značně studenější než na severní polokouli :), to znamená větší nároky na vybavení/odolnost sond…..
O svetlo v týchto kráteroch, či skôr iba pánvi by som sa až tak nebál. Oba krátery majú priemr cez 1000 km a ani okrajové valy vysoké 10 km sú na obzore iba drobná hrbolčeky a aj tie by pri zakrivení povrchu Marsu boli pod obzorom – Curiosity je tiež v kráteri Gale. A Hellas je približne od rovnako južnejšie ako kráter Gale severnejšie, takže asi rovnaké svetelné podmienky.
Horšie to bude so zimou, tá je na južnej pologuli skutočne o hodne drsnejšia ako na severnej. Ale nie je to moc ďaleko od rovníka – približne obratník , takže tam by tie zimy nemuseli byť až tak kruté.
pb 🙂
Co jsem byl na přednášce kosmoklubu v planetáriu tak tam bylo řečeno, že právě celá jižní polokoule byla vyřazena kvůli zimě.
„Z 22 potenciálních lokalit splnily pouze tři z nich (Elysium Planitia, Isidis Planitia a Valles Marineris) základní požadavky inženýrů.“
Mám pocit, že toto je chybná formulace. Podle mého názoru všech těchto 22 potenciálních lokalit (přistávacích elips) leží na Elysium Planitia. V roce 2013 byly vybrány 4 a později tato 1 vítězná pláň.
Cituji článek na webu NASA: „Of 22 sites considered, only Elysium Planitia, Isidis Planitia and Valles Marineris met the basic engineering constraints.“
Hm, to je dostatečně důvěryhodný zdroj a tudíž ano. Ani nevím, jak jsem přišel na to svoje. Měl jsem to takto zafixováno už delší dobu. Díky za upřesnění.