V minulých dnech udělali inženýři NASA významný pokrok při korekcích záložního gyroskopu Hubbleova teleskopu, který nesprávně hlásil extrémně vysokou úroveň otáček. Tento gyroskop musel být aktivován poté, co teleskop vstoupil do nouzového režimu, když mu 5. října selhal jeden z aktivních gyroskopů. V minulých dnech se podařilo otáčky záložního gyroskopu snížit a nyní jsou již v tolerovatelném rozmezí. Vstupu vlajkové lodi kosmické astronomie zpět do provozu tak brání už jen dodatečné zkoušky. Ty ověří, zda je celý systém schopen fungovat spolehlivě.
Gyroskop slouží k měření rychlosti, jakou se teleskop otáčí a je potřebný k tomu, aby se Hubble mohl otočit a zůstat „uzamčený“ na nějaký cíl. Uvnitř gyroskopu se rychlostí 19 200 otáček za minutu točí setrvačník, který se nachází uvnitř hermeticky uzavřeného kontejneru, který je označován jako float. Ten je pak ponořen do husté tekutiny. V této tekutině jsou ponořeny tenké kabely, jejichž tloušťka odpovídá lidským vlasům a skrz které protéká elektřina. Elektronika v gyroskopu detekuje drobné pohyby v ose, kolem které se setrvačník otáčí a o těchto údajích informuje Hubbleův řídící počítač.
Gyrospkopy pracují ve dvou režimech – vysokém a nízkém. Vysoký režim slouží k hrubému měření velkých přesunů když se teleskop otáčí od jednoho cíle k druhému klidně i přes celou oblohu. Nízký režim je naopak mnohem přesnější a umožňuje měřit drobné rotace ve chvíli, kdy teleskop pozoruje nějaký objekt, na který je doslova uzamčený.
Ve snaze opravit nestandardně vysokou rotaci záložního gyroskopu se pozemní tým rozhodl celý gyroskop 16. října restartovat. během tohoto procesu byl gyroskop na jednu sekundu zcela odpojen a poté došlo k jeho restartu, než se setrvačník zastavil. Cílem bylo odstranit jakékoliv závady, které mohly nastat během jeho aktivace 6. října. V té době měl tento kousek za sebou už 7,5 roku ve vesmíru, kdy nebyl aktivní. Po restartu se však žádné zlepšení nekonalo.
18. října proto řídící tým poslal na teleskop několik pokynů k manévrům (otočkám) v opačném směru. Tyto manévry měly odstranit případnou překážku, která mohla float v trucujícím gyroskopu posunout mimo osu a výsledkem mohly být extrémně vysoké otáčky. Během každého manévru byl tento gyroskop přepnutý z vysokého do nízkého režimu, což se běžně nedělá. Cílem bylo opět přesunout jakoukoliv překážku, která se mohla nahromadit kolem floatu.
V dalších hodinách přišly první pozitivní zprávy – tým si všiml, že údaje o rotaci výrazně klesly, takže bylo možné po krátkou dobu měřit jejich hodnoty i v nízkém režimu. O den později, tedy 19. října provedl pozemní tým dodatečné manévry a přepínání režimů gyroskopu, které podle všeho problém vyřešily. Trucující gyroskop nyní vypadá v pořádku jak ve vysokém, tak i nízkém režimu. Pozemní tým ale nechtěl usnout na vavřínech a provedl tedy ještě dodatečné manévry, které měly zjistit, zda gyroskop zůstane stabilní v provozních limitech i v době, kdy se bude teleskop otáčet. Tým však během těchto manévrů neodhalil žádný problém a mohl pokračovat ve sledování chování gyroskopu přes víkend, aby se ujistil, že je jeho chování stálé.
V novém týdnu se operátoři rozhodli, že provedou dodatečnou sérii zkoušek zaměřenou na ověření chování gyroskopu v podmínkách podobných těm, které bude zažívat během rutinního vědeckého provozu včetně přesunů k různým cílům, „zamykání“ na cíle a provádění přesného zaměřování. Jakmile budou tyto testy dokončeny, bude se Hubble moci vrátit zpět do normálního vědeckého režimu.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/…/10/2018-10-23-23_11_00-sts061-99-009-Paint.jpg
http://www.stsci.edu/itt/review/2gyro_handbook/images/gyro_exploded_00012.jpg
http://static1.uk.businessinsider.com/…reactions-wheels-guidance-sensors-nasa.png
Přes sofistikovaný popis se stejně prakticky jedná jen o ono klasické “ kopnutí/úder pěstí do tý krabice “ ( percussive maintenance:), je téměř neuvěřitelné,že tyhle metody jsou tak účinné.
Na strojní průmyslovce k tomu kdysi jeden náš profesor v laboratoři říkal „když to nejde tak se zkusmo provede úderová kalibrace“.
Zajímalo by mě, jestli by stejně fungoval i tzv IT syndrom, tedy že samotný příchod technika závadu odstraní 🙂
Znám to z práce, přijdu ke stroji poradit seřizovači, co s problémem a přes veškerou snahu mi není schopen problém ukázat. Ani jeden se nezlobíme a v klidu se rozejdem 🙂
ono to má pojem, IT syndrom, já to bral vždycky jako obyčejný strach PC z příchodu admina 🙂 A musím říct, že to normálně funguje 🙂 A úderová kalibrace je skvělá na neroztočené ventilátory (hlavně do toho nebouchej a zavolej Dana, přijdu, bouchnu, koukají 🙂
ale dost OT, hlavní je, že si HST ještě chvíli zapozoruje. Dobrá zpráva.
ono to úplně OT není, stačí si vzpomenout, jak Alan Bean ( Apollo 12) opravoval na Měsíci kameru kladívkem 🙂