Doprava nákladu na stanici u Měsíce

Agentura NASA bude vedoucí organizací, která bude koordinovat vývoj stanice Deep Space Gateway (nyní již označována jen jako Gateway), která bude kroužit kolem Měsíce. Tato základna se má stát kotvištěm pilotovaných i robotických misí, které zamíří k povrchu Měsíce a jednou i k Marsu. První kosmická laboratoř na oběžné dráze Měsíce bude dočasným domovem a pracovištěm astronautů, kteří zde mají trávit najednou až tři měsíce. Po velkou část bude stanice neobydlená a budou na ní probíhat cenné experimenty. Ale i v této době by měla být schopna přijímat nepilotované zásobovací lodě.

Agentura nyní vyzvala americké firmy, aby představily své projekty na zásobování stanice u Měsíce. Tato výzva byla publikována 23. října a má NASA pomoci lépe pochopit možnosti dopravy nákladu, vybavení a dalších věcí včetně jídla jak na stanici, tak i opačným směrem. NASA přijímá návrhy do 2. listopadu. Agentura stojí hlavně o možnosti logistických modulů z hlediska přepravy nákladu v hermetizovaném i nehermetizovaném prostoru.

Vizualizace stanice Gateway zhruba v polovině její stavby - ke stanici je připojen i zásobovací modul.

Vizualizace stanice Gateway zhruba v polovině její stavby – ke stanici je připojen i zásobovací modul.
Zdroj: https://www.nasa.gov

NASA předpokládá, že budou potřebné minimálně tři zásobovací mise, přičemž první by mohla na stanici v roce 2024 dopravit robotickou paži. Tu by měl podle webu agentury dodat mezinárodní partner, ale je prakticky jisté, že tohle bude opět zakázka pro Kanadu. Předpokládá se, že při prvních dvou logistických misích bude logistický modul vynesen komerčními nosnými raketami, ale po dostavbě Gateway bude k dispozici nákladový prostor SLS. Po připojení ke stanici se logistický modul použije jako sklad a úložiště odpadků. Ve veřejně dostupných materiálech jsou definovány i následující požadavky:

  • Musí obsahovat systémy pro řízení a navigaci, pohonné systémy, zařízení pro výrobu elektrické energie a být schopen připojení ke stanici Gateway.
  • Musí být vybaven dokovacím zařízením, které splňuje standard IDS (International Docking Standard)
  • Musí být schopen samostatného zániku během tříleté služby.

Agentura NASA již dříve vyzývala americké firmy, aby předložily své návrhy související se stavbou stanice u Měsíce. Tímto způsobem dostala třeba návrhy týkající se stavby základního kamene nové stanice – modulu PPE (power and propulsion element), který má stanici dodávat elektrickou energii a zajišťovat manévrování a komunikační možnosti. Samotnou stavbu stanice má z velké části zajistit raketa SLS, která bude jednotlivé moduly vynášet vždy s pilotovanou lodí Orion.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/gateway_banner.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/gateway-ppe-esprit-usum-lm-arm.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

75 komentářů ke článku “Doprava nákladu na stanici u Měsíce”

  1. Brodský napsal:

    Teda, jestli na to mají firmy 10 dní, tak to stěží stačí sebrat všechny papíry dohromady a poslat.

    • ventYl napsal:

      Ak sa na to pozrieme uprimne, tak je takato vyzva v podstate formalita. Je viac menej zjavne, ze subjektov, ktore su schopne nieco take dodat v takom termine je malo.

      Ak sa bavime o starte v horizonte 6 rokov, tak by to pre kohokolvek ineho nez NG, SpX a Boeing (a dajme tomu este Virgin s Dreamchaserom) znamenalo vyvijat od nuly kompletny dopravny system (minus raketa) s poziadavkami striktnejsimi nez pre dopravu nakladu na ISS v prvej faze.

      Zaujimave podla mna akurat bude, co tam ponukne SpX. Ci nejaku vytunenu verziu Dragona, alebo rovno BFR 🙂 S Dragonom budu mat vyhodu, ze ak ho vytunia spravne, tak maju sancu zniest naklad na Zem a tym padom by mali miesto iste. Zaroven by to mohlo ozivit certifikaciu SuperDraco.

    • Jiří Hošek napsal:

      Těch 10 dnů stačí. Tato výzva je totiž pouze prvním nástřelem, aby NASA zjistila možnosti průmyslu. NASA očekává, že jedna mise dopraví ke Gateway až 5 tun nákladu v přetlakovém prostoru a až 2,6 tuny v nepřetlakovém prostoru, ale minimální požadavek v tuto chvíli nestanovila. Zatím nebyl stanoven ani požadavek na objem logistického modulu, energetické možnosti, řízení, navigaci, komunikaci, dobu přepravy, životnost atd. To vše bude určeno později na základě dat získaných z nabídek průmyslových společností. Po Novém roce se předpokládá další výzva, na jaře konečná výzva, a do konce rozpočtového roku 2019 udělení zakázky (resp. zakázek – i strategie nákupu bude stanovena až na základě zpětné vazby z průmyslu) s financováním od fiskálního roku 2020 (FY2020 = 170 mil. USD, FY2021 = 196 mil. USD, FY2022 = 196 mil. USD, FY2023 = 141 mil. USD). Samozřejmě, tento plán je závislý na mnoha proměnných.

  2. Petr napsal:

    „Musí být schopen samostatného zániku během tříleté služby.“
    Hmm, tato věta mi nějak nedává smysl ….

  3. Roman89 napsal:

    Prvně se říkalo, že stanice Gateway má být společným projektem NASA a Roskosmosu s přizváním dalších mezinárodních partnerů, ale nyní se zdá že už je to celé čistě v režiji američanů. No a Kanaďané jim přispějou robotickou paži.

  4. Jiný Honza napsal:

    Tři zásobovací mise? Sice je tam slovo minimálně, ale stejně mi to přijde v porovnání s ISS neuvěřitelně málo.

    Jsem docela zvědavý, jak si poradí s automatickým spojováním dvou nepilotovaných „lodí“ někde u Měsíce.

  5. Alois napsal:

    A čím by Rusové přispěli ? Nemají a nebudou mít v době stavby ani raketu, ani kosmickou loď. Aby stavěli cosi jako Japonci či Evropa a čekali, zda to tam Američané dopraví je vskutku pro Rusko potupné. Ostatně mohou být spokojeni, Američané se v dohledné době na Měsíc nevrátí a pohádky o vlastní stanici a letech na Mars nic nestojí a hlavně nejsou termínované.

  6. Josif napsal:

    Až teď mi vlastně došlo, že nevím, jak se chtějí zbavovat odpadu. Na ISS je to jednoduché, pošlou naloženou loď shořet do atmosféry. Jak to budou řešit u Měsíce, kdy je návrat zpět k Zemi mnohem náročnější? Založí snad skládku na oběžné dráze Měsíce?

  7. Jirka Hadač napsal:

    Otázka tak do pléna, jaké budou dokovací porty (CBM, IDA či jiný) či vůbec způsob dokování se asi zatím neřešilo, předpokládám.

    • Jiří Hošek napsal:

      Podle RFP musí mít logistický modul navigaci, energii a pohon umožňující autonomní připojení ke spojovacímu uzlu užitkového modulu nebo obytných modulů Gateway pomocí spojovacího uzlu kompatibilního s IDSS.
      V odpovědi NASA na dotaz z průmyslu bylo upřesněno, že uzel musí být vyroben podle standardu IDSS.

  8. frank napsal:

    Vždycky když vidím jméno Gateway tak si vzpomenu na Heechee :), škoda že se toho pan Pohl nedožil…

  9. Brodský napsal:

    Omlouvám se, ale pokusil jsem velmi zvláštním odhadem přijít na to, jak by na tom byl F9 a FH při vynášení na orbitu měsíce.
    Odhad dělám velmi drze porovnáním se Saturnem 5.
    Ten při startu měl hmotnost 2950 t, na LEO vynesl 140 t, a na oběžnou dráhu měsíce 35 t.
    Tedy: těch 35 t je asi 1/84 startovní hmotnosti a těch dále je to 1 / 4 z nosnosti na LEO.
    F9 má startovní váhu 549t a na LEO 22,8t. Pro FH je to 1420t a 64t.
    Takže: F9: 549/84 = 6,5t a  22,8 / 4 = 5,7 t Kupodivu 2 podobná čísla.
    No a  FH: 1420/84 = 17t a  64/4 = 16 t. Zas 2 podobná čísla.
    Z tohoto naprosto nejhrubšího odhadu je to na oběžnou dráhu měsíce F9 asi 6t, FH asi 16t.

    Z toho mě vyplývá, že s těmi 16ti tunami by se už dalo něco dělat. Potíž spočívá v tom, že údaje o nosnosti na LEO jsem bral ze stránek Spacex.com. A obávám se, že F9 na LEO nikdy nevynesl psaných 22 tun (nemluvě o tom co zatím vynesl FH).
    Celé to ovšem beru jako hrubou představu, jaké asi rakety musí být pro dosažení Deep Space Gateway.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.