Agentura NASA bude vedoucí organizací, která bude koordinovat vývoj stanice Deep Space Gateway (nyní již označována jen jako Gateway), která bude kroužit kolem Měsíce. Tato základna se má stát kotvištěm pilotovaných i robotických misí, které zamíří k povrchu Měsíce a jednou i k Marsu. První kosmická laboratoř na oběžné dráze Měsíce bude dočasným domovem a pracovištěm astronautů, kteří zde mají trávit najednou až tři měsíce. Po velkou část bude stanice neobydlená a budou na ní probíhat cenné experimenty. Ale i v této době by měla být schopna přijímat nepilotované zásobovací lodě.
Agentura nyní vyzvala americké firmy, aby představily své projekty na zásobování stanice u Měsíce. Tato výzva byla publikována 23. října a má NASA pomoci lépe pochopit možnosti dopravy nákladu, vybavení a dalších věcí včetně jídla jak na stanici, tak i opačným směrem. NASA přijímá návrhy do 2. listopadu. Agentura stojí hlavně o možnosti logistických modulů z hlediska přepravy nákladu v hermetizovaném i nehermetizovaném prostoru.
Zdroj: https://www.nasa.gov
NASA předpokládá, že budou potřebné minimálně tři zásobovací mise, přičemž první by mohla na stanici v roce 2024 dopravit robotickou paži. Tu by měl podle webu agentury dodat mezinárodní partner, ale je prakticky jisté, že tohle bude opět zakázka pro Kanadu. Předpokládá se, že při prvních dvou logistických misích bude logistický modul vynesen komerčními nosnými raketami, ale po dostavbě Gateway bude k dispozici nákladový prostor SLS. Po připojení ke stanici se logistický modul použije jako sklad a úložiště odpadků. Ve veřejně dostupných materiálech jsou definovány i následující požadavky:
- Musí obsahovat systémy pro řízení a navigaci, pohonné systémy, zařízení pro výrobu elektrické energie a být schopen připojení ke stanici Gateway.
- Musí být vybaven dokovacím zařízením, které splňuje standard IDS (International Docking Standard)
- Musí být schopen samostatného zániku během tříleté služby.
Agentura NASA již dříve vyzývala americké firmy, aby předložily své návrhy související se stavbou stanice u Měsíce. Tímto způsobem dostala třeba návrhy týkající se stavby základního kamene nové stanice – modulu PPE (power and propulsion element), který má stanici dodávat elektrickou energii a zajišťovat manévrování a komunikační možnosti. Samotnou stavbu stanice má z velké části zajistit raketa SLS, která bude jednotlivé moduly vynášet vždy s pilotovanou lodí Orion.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/gateway_banner.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/gateway-ppe-esprit-usum-lm-arm.jpg
Teda, jestli na to mají firmy 10 dní, tak to stěží stačí sebrat všechny papíry dohromady a poslat.
Ak sa na to pozrieme uprimne, tak je takato vyzva v podstate formalita. Je viac menej zjavne, ze subjektov, ktore su schopne nieco take dodat v takom termine je malo.
Ak sa bavime o starte v horizonte 6 rokov, tak by to pre kohokolvek ineho nez NG, SpX a Boeing (a dajme tomu este Virgin s Dreamchaserom) znamenalo vyvijat od nuly kompletny dopravny system (minus raketa) s poziadavkami striktnejsimi nez pre dopravu nakladu na ISS v prvej faze.
Zaujimave podla mna akurat bude, co tam ponukne SpX. Ci nejaku vytunenu verziu Dragona, alebo rovno BFR 🙂 S Dragonom budu mat vyhodu, ze ak ho vytunia spravne, tak maju sancu zniest naklad na Zem a tym padom by mali miesto iste. Zaroven by to mohlo ozivit certifikaciu SuperDraco.
V této fázi předkládání návrhů jde hlavně o představení základních možností. NASA nechce žádné super podrobné návrhy, spíše jen kostru možností, se kterými může počítat.
Ja by som neodpisoval ani Blue Origin s New Glennom.
NASA je taky neodepisuje. 🙂
(viz rok 2024, sloupec Gateway Logistics)
Tak BO má obrovské štěstí, že má Elona. Nevím od koho by jinak opisovali. Berte to prosím malinko s nadsázkou – Nemám rád Bezose!!
U toho Dragonu bych v případě snášení na Zem uvažoval i o tom, jak má připravený tepelný štít. To asi ví nejlépe NASA a SpaceX, ale takový návrat z „cis“lunárního prostoru a z LEO je energeticky jiná liga.
Ano, to je pravda, ale netreba zabudat na to, ze SpX chcela poslat v Dragone ludi na oblet mesiaca. Predpokladam teda, ze tomu stitu veria.
Chtěla, souhlas, otázka zní, jestli neuvažovali o jeho dodatečném zesílení pro tento případ. Ale to ví jen ona a NASA.
Štíty Dragonů jsou od začátku dimenzované na návrat z hlubšího vesmíru. Proto také při návratu z LEO přijdou jen o drobný kousek jeho tloušťky. 😉
Je skutečně hlavním důvodem proč se nepoužívají-nebudou keramické destičky jako tepelný štít na Dragonu/crew kvůli bezpečnost??
Přitom nauka a vývoj o materiálech pokročila neuvěřitelným způsobem ať už jeho výroba či vývoj již na úrovni nano.
Přitom keramické materiály v dnešní době díky kombinaci organických či anorganických sloučenin jsou na neuvěřitelné úrovni z pohledu vlastností-tepelné ochrany a hlavně úspory HMOTNOSTI (která je nejvíce žádaná u těchto technologií).
Viz. SpaceX a jejich PICA-X.
A nebo je to kombinace ekonomické úspory + bezpečnosti?
Je pravda, že ablativní štít je homogenní a tím pádem odpadá určitým způsobem pravděpodobnost odloupnutí jedné části keramické destičky atd..a levnější tedy.
Pokud si dobře pamatuju přednášku Jaroslava Kousala na téma tepelných štítu, případná misinterpretace jde na můj vrub a dopředu se omlouvám… Ty keramické destičky se nedají použít. Dragon má malý vztlak, tím pádem má větší přetížení při reentry, z toho plyne to, že je štít při sestupu vystaven daleko většímu tepelnému namáhání, zkrátka by to nevydržel. Můžu doporučit shlédnout tu přednášku, vysvětluje to tam dost jasně, s obrázky i grafy a krok za krokem. On má každý typ tepelné ochrany svou určitou hranici, za kterou ho již nelze použít.
Děkuji za vysvětlení určitě shlédnu zajímají mě ty limity. Ale z LEO orbity to určitě není problém. Ovšem Crew je samo koncipován pro deep space takže tím by to bylo vysvětleno.
Přednáška se jmenuje Žhavé konce kosmických letů a je na youtube. Jaroslav Kousal. Samozřejmě, při letu z LEO není problém, a jak psal Dugi, štít je dimensován i pro lety ze vzdálenějšího prostoru, proto je možno tvrdit, že pro LEO je opakovaně použitelný.
Těch 10 dnů stačí. Tato výzva je totiž pouze prvním nástřelem, aby NASA zjistila možnosti průmyslu. NASA očekává, že jedna mise dopraví ke Gateway až 5 tun nákladu v přetlakovém prostoru a až 2,6 tuny v nepřetlakovém prostoru, ale minimální požadavek v tuto chvíli nestanovila. Zatím nebyl stanoven ani požadavek na objem logistického modulu, energetické možnosti, řízení, navigaci, komunikaci, dobu přepravy, životnost atd. To vše bude určeno později na základě dat získaných z nabídek průmyslových společností. Po Novém roce se předpokládá další výzva, na jaře konečná výzva, a do konce rozpočtového roku 2019 udělení zakázky (resp. zakázek – i strategie nákupu bude stanovena až na základě zpětné vazby z průmyslu) s financováním od fiskálního roku 2020 (FY2020 = 170 mil. USD, FY2021 = 196 mil. USD, FY2022 = 196 mil. USD, FY2023 = 141 mil. USD). Samozřejmě, tento plán je závislý na mnoha proměnných.
Tak ten minimální požadavek bude určitě důležitý, protože ze současných kontraktorů pro CRS2 tyto požadavky plně nesplňuje ani jeden, jedině Dream Chaser uveze tolik hermetizovaného nákladu. Ale ten se staví v jednom exempláři. A taky bude zajímavé, čím to budou dovážet, protože ty současné existující zásobovací lodi jsou všechny určené pro LEO a třebas takové počítače dragonu nejsou moc odolné proti radiaci.
Nikoho neodepisuju, ale budou asi muset zapracovat na hardwaru.
Uvedené hodnoty nejsou minimálním požadavkem, ale horní hranicí.
Samozřejmě, jsem si toho vědom, vaše příspěvky čtu vždy velmi pečlivě, protože vím, že jim jim předchází důkladné studium problematiky. Proto jsem zmiňoval, že podstatné budou i ty minimální. Takový Dragon pro CRS2 uveze jen minimální množství hermetizovaného nákladu.
„Musí být schopen samostatného zániku během tříleté služby.“
Hmm, tato věta mi nějak nedává smysl ….
V originale je to iste. Predpokladam, ze ide o poziadavku na to, aby bol modul schopny samostatneho pohybu a riadeneho zaniku aj po trojrocnej sluzbe. Mna na tom skor zarazaju tie tri roky. To bude asi riadny zahul na hydrazinove systemy. Tiez nevidim dovod na to, aby nakladna lod dokovala na stanici tri roky. Tipol by som si, ze tam chceli byt tri mesiace a vyznam tej poziadavky ma byt, aby odpojena lod nevytvorila dalsie kozmicke smeti.
Logistický modul musí být schopen zániku v limitu tří let, nikoli po třech letech provozu.
Tak většina komerčních a vědeckých družic je schopna manévrovat mnohem déle než jen tři roky. To bych jako problém neviděl.
Spíš by mě zajímalo co myslí tím samostatným zánikem. Jestli to má být jen odsun na nějakou parkovací dráhu, rozplesknutí o Měsíc nebo dokonce návrat na Zem.
To asi navrhnou ty firmy, na co se cítí.
„Tak většina komerčních a vědeckých družic je schopna manévrovat mnohem déle než jen tři roky. To bych jako problém neviděl.“
To je sice možné, ale já jsem citoval z RFP.
In addition, the module will depart the Gateway and perform self-disposal without assistance after a period of no more than three years of cislunar space operations.
Tak to nebylo v RFP, ale až v upřesnění na základě dotazů z průmyslu:
„Must be capable of self-disposal within three years of space operations“
Já chápu že to tam je. Jenom mi 3 roky nepřijdou jako nějak zvlášť zásadní požadavek. Byla to reakce na příspěvek ventYla ne na váš.
Prvně se říkalo, že stanice Gateway má být společným projektem NASA a Roskosmosu s přizváním dalších mezinárodních partnerů, ale nyní se zdá že už je to celé čistě v režiji američanů. No a Kanaďané jim přispějou robotickou paži.
Vedoucí úloha NASA v tomto projektu je pochopitelná, ale na projektu se bude podílet i Evropa – bude dodávat servisní moduly pro Oriony a za to dostane astronauta na palubu. Stejně tak se Evropa bude podílet i na některých modulech stanice. To samé Japonci. Takže nebude to americká stanice, ale opravdu mezinárodní – jen NASA bude mít vedoucí roli. Podle nedávných zpráv Rusové z projektu odstoupili, což se vzhledem ke stavu jejich kosmonautiky dá chápat.
Právě se mi ta situace okolo zapojení rusů do projektu zdála dost nepřehledná a na žádnou oficiální zprávu o odstoupení jsem nenarazil. Ale máš pravdu, že ekonomicky by to v současné chvíli asi neutáhli. Rusové mají dost svých starostí s nedokončenými projekty jako je raketa Sojuz-5, Federacija a zprovoznění nosičů Angara atd.
Není to sice originální zdroj, ale v zásadě zachycuje to hlavní: https://www.denik.cz/ze_sveta/dalsi-spor-rusko-se-nemusi-zapojit-do-budovani-stanice-na-mesici-s-nasa-20180925.html
Ono se hodně argumentuje nedostatkem financí na ruský kosmický program. To však není vše. Nemyslím si, že kdyby se našel zdroj, který by dal dostatečnou finanční injekci, že by se nějak zásadně situace změnila. Gateway sice má být mezinárodní stanice, ale především jde o to ji skutečně vybudovat. Na to jediné by měl být kladen důraz a není důvod zapojovat někoho za každou cenu.
No tak podle te zprávy z Deníku je ta situace vlastně ještě více nepřehledná. Rogozin nejdříve řekne, že pro Rusko „druhořadá role“ v projektu není přijatelná a že si postaví vlastní stanici, následně mluvčí Ustimenko slova Rogozina krotí a říká, že od projektu neodsupují. Je v tom ještě větší guláš než jsem si myslel. 😀 V každém případě se vztahy pěkně ochlazují už i v kosmické spolupráci.
Ono se to vzhledem k aktuálním problémům na ruské straně dalo čekat.
Ruská kosmonautika je v krizi až po uši, těžko říci, jestli je to jen o penězích.
A navíc je Rusko se západem v ekonomické a politické válce. Asi se nedá čekat, že se zrovna teď budou nadšeně „družit“.
Dokonce bych hádal, že jakmile budou mít USA aspoň jednu funkční osobní loď a omezí peníze za „taxikaření“, stopnou rusové i svoji část ISS. Tedy pokud do té doby zase nedojde k nějakému mezinárodnímu oteplení a všeobecnému potřásání rukou.
Zdaleka nejde jen o financování ruské spoluúčasti. I technicky a kapacitně je takový projekt mimo schopnosti ruského pilotovaného programu.
Mezinárodní spolupráce v kosmu naopak posiluje. Jak ISS, tak Gateway jsou toho důkazem. Že Rusové zůstávají pozadu, to je jen a pouze jejich chyba. Nikdo na ně nebude čekat a narozdíl od výstavby a provozu ISS by se od nich vyžadoval opravdu rovnocenný přístup. Po kterém ostatně Roskosmos tak sebevědomě volá.
V prvé řadě je třeba Rogozinova slova brát asi s hodně velkou nadsázkou, ten chlap má asi hodně velkou fantazii. Vyvýjená ruská superraketa zcela určitě neodstartuje dříve než za 10 let a podle toho jak vypadá tempo s vypuštěním modulu Nauka to na nějakou ruskou stanici u měsíce nevidím ještě hodně dlouho.
V této infografice, přeložené do češtiny, je barevně znázorněno, které části budou mezinárodní. Infografika je z července a jak je vidět, už tehdy byla ruská výroba přechodové komory nejistá.
Tři zásobovací mise? Sice je tam slovo minimálně, ale stejně mi to přijde v porovnání s ISS neuvěřitelně málo.
Jsem docela zvědavý, jak si poradí s automatickým spojováním dvou nepilotovaných „lodí“ někde u Měsíce.
Očekává se, že první požadavek/výzva/kontrakt bude na tři zásobovací mise.
A čím by Rusové přispěli ? Nemají a nebudou mít v době stavby ani raketu, ani kosmickou loď. Aby stavěli cosi jako Japonci či Evropa a čekali, zda to tam Američané dopraví je vskutku pro Rusko potupné. Ostatně mohou být spokojeni, Američané se v dohledné době na Měsíc nevrátí a pohádky o vlastní stanici a letech na Mars nic nestojí a hlavně nejsou termínované.
Jestli Rusko nema raketu ani kosmickou lod tak nevim co ma ESA nebo JAXA. A skluzy jsou pro kosmonautiku typicke. Rusko drzelo pilotovane lety po dobu co NAsa kutilo po zruseni STS novy pilotovany system, ktery doted neni funkcni.
ESA nebo JAXA maji v soucasne dobe uveritelnou spolehlivost a kvalitu
ESA pozoruhodne improvuzuje v misi ExoMars
https://kosmonautix.cz/2018/09/roskosmos-oznamil-vyrazne-zpozdeni-rika-michal-vaclavik/
Není možné srovnávat v tomto směru Rusko s ESA nebo JAXA. Evropa a Japonsko totiž jako součást svého podílu na projektu DSG na rozdíl od Ruska nenabízeli, že poskytnou loď a raketu.
Jenže tohle není LEO, proto je momentálně pro Rusko lepší se “ zhrzeně držet stranou“ protože většina jejich nových programů se zásadně opozdila a opožďuje, sám jste na to trefně upozornil, část zpoždění jde určitě za tím, že Rusko “ drželo“ obsluhu ISS, ale jistě jste si ráčil všimnout, že je to držení v zásadě plně zaměstnalo a nějak jim nezbyl čas a prostředky na vlastní rozvoj….
Vždyť i raketa Proton už byla schopná k obletu Měsíce s posádkou (program Zond). Ovšem nestalo se tak především z důvodu toxického hydrazinu. Jenže dnes mají rusové k dispozici ještě Angaru 5, která má o něco větší nosnost než Proton a hlavně nespaluje nebezpečné palivo. Takže si myslím, že by pro rusko nebyl až takový problém vyslat k Měsíci menší náklad.
A v čem by letěli, že by v muzeálním Sojuzu – tomu věří jen pan Leonov.
Pane Alois, neříkám nic o tom, že by tam měli letět lidé ve starém Sojuzu, pouze říkám že nosič k dispozici je, to je celé.
Sojuz je schopny obletu Mesice – viz. projekt Zond, pocitalo se i s obletem Mesice pomoci 2. kosmonautu. Hypoteticky jako propagace by to po 50 letech mohlo mit velky ohlas.
Lunarni program je velke sousto, ale Rusko by mohlo v budocno koupit neruskou cast ISS. Cena by nemusela byt vysoka, pokud se nebudou delat naschvaly ,ma stanice shoret v atmosfere nebo jeste muze nekomu slouzit a z prodeje mit penize.
hawk : rusko by mohlo koupit levně ISS 🙂
Problém je , že Rusko v poslední dob omezilo ruskou přítomnost na ISS z rozpočtových důvodů…
Navíc po nedávných problémech se nikdo z ruské agentury ani kosmického průmyslu neodváží převzít odpovědnost za celou ISS ať už bude levná nebo za hubičku 🙂
Ono se stačí podívat co se stalo s Federací, v podstatě ji má opět zastoupit Sojuz, tedy technologie která létala ještě před Apollem 🙂
Angara se zatím nijak zvlášť neprosadila ( 2 lety za 5 let ) a jeden z důvodů je, že se jí nedaří v konkurenci Falconu a čínských raket prodávat na trhu nosičů, protože je výrazně dražší, to svědčí o tom, že ruský program nemá dostatečnou vlastní náplň ( Let Angary 5 je nákladově o 40 milionů dolarů dražší než Falconu 9. Proto ten úkrok k Sojuzu 5, který by měl být stejně drahý jakou současný F9 ale poletí až v roce 2024…
Navíc i na současném komerčním trhu nosičů má Rusko podíl cca 10 procent, přitom před pár lety dokázali pokrýt až 50 procent potřeb světového trhu i to svědčí o tom, v jaké pozici se ruský kosmický průmysl ocitl po pouhých několika letech tlaku konkurence….
Představa, že v takové situaci bude Rusko mít potřebu koupit ISS je proto nereálná a nerealistická, spíš bych čekal novou menší vlastní stanici s nižšími provozními náklady a využitelnou kapacitou, nebo spolupráci s někým vzadu, Čína nebo Indie, to by dávalo větší smysl 🙂
Takže se dá říct, že za všechno může SpaceX Elon Musk to s tou znovupoužitelností svých raket pořádně zkomplikoval všem hráčům na poli kosmických letů. Ani samotná NASA zdaleka nevypouští tolik raket. Takže nebýt SpaceX, kdoví jak by to dnes vypadalo.
Tomu se říká pokrok! Není chybou průkopníků, že ostatní nestíhají jejich tempo. NASA nikdy nevypouští vlastní rakety – své náklady vynáší většinou na soukromých nosičích – od SpaceX, či ULA. výjimkou byly Saturny, raketoplány a v budoucnu SSL – to jsou nosiče od NASA.
To Roman : Ale nosič sám o sobě zdaleka nestačí, musí nést kosmickou loď schopnou cestu Země- Měsíc absolvovat a to Sojuz není a ani nikdy nebyl. Vzdor tvrzením pana Leonova ani za dob Sovětů to možné nebylo, kdyby ano tak by Sověti jistě neváhali, stejně jako neváhali v projektu Voschod, či v počátcích projektů Sojuz / na LEO / a Saljut.
Roman89 napsal: „Jenže dnes mají rusové k dispozici ještě Angaru 5 ….. Takže si myslím, že by pro rusko nebyl až takový problém vyslat k Měsíci menší náklad ….. pouze říkám že nosič k dispozici je“
Když nepočítám rakety Sojuz-2.1b pro sondy Luna 25 až 27, tak takový let se předběžně chystá až na rok 2025 – Luna-28 (Luna-Grunt) – Angara-A5M/KVTK, start z Vostočného. S Pleseckem pro lunární mise nepočítejme.
Samozřejmě Dušane 🙂 SpaceX jsou machři a ostatní se mají co učit…
Alois:
Roman 89 použil termín „náklad“, ne „pilotovaná kosmická loď“.
To Hawk:
I kdyby, a to opravdu čistě hypoteticky, Rusové dostali ISS zadarmo, tak by jim byla k ničemu. Neufinancovali by její provoz (natož koupi) a neměli by pro ni využití.
Ovšem proč by ji vůbec kupovali? Pominuli předchozí odstavec, pak pokud bude ve stavu, že už pro ni ostatní partneři nebudou mít využití, tak to ji už nedokáže využít nikdo.
“ musí nést kosmickou loď schopnou cestu Země- Měsíc absolvovat a to Sojuz není “
Ale to neni pravda:
„Upravené Sojuzy o váze zhruba 5000 kg byly vynášeny novou sovětskou raketou Proton. Tento nosič dokázal vyslat loď pouze na oblet Měsíce bez možnosti přejít na jeho oběžnou dráhu. Po podobné trajektorii se pohybovalo Apollo 13 při svém nouzovém letu. Případného obletu by se mohli účastnit maximálně dva kosmonauti. “
https://cs.wikipedia.org/wiki/Program_Zond
“ Pominuli předchozí odstavec, pak pokud bude ve stavu, že už pro ni ostatní partneři nebudou mít využití, tak to ji už nedokáže využít nikdo.“
To je celkem chybny zaver, kdyz ji NASA chce privatizovat…
https://technet.idnes.cz/naklady-na-iss-budou-platit-soukromnici-f0v-/tec_vesmir.aspx?c=A180212_092312_tec-kratke-zpravy_vse
Přesně tak, pan Alois by měl více číst, než jen plácat nesmysly.
„Přesně tak, pan Alois by měl více číst“
using the current manned spacecraft
http://tass.com/science/1024510
„A čím by Rusové přispěli ?“
Krásně to shrnul Jim Bridenstine 19. října v rozhovoru pro TASS:
„Posuzujeme otázku konkrétní účasti Ruska, ale nechtěl bych sdělovat detaily. Pokud Rusko shledá potřebným a pokud generální ředitel Roskosmosu Rogozin shledá potřebným, oznámí to sám.“
https://tass.ru/interviews/5695901
typo: „Po vlekou část bude“
Díky moc, opraveno.
Až teď mi vlastně došlo, že nevím, jak se chtějí zbavovat odpadu. Na ISS je to jednoduché, pošlou naloženou loď shořet do atmosféry. Jak to budou řešit u Měsíce, kdy je návrat zpět k Zemi mnohem náročnější? Založí snad skládku na oběžné dráze Měsíce?
Na oběžné dráze Měsíce nesmí zůstat. Podle RFP musí provést vlastní likvidaci.
uz su zname parametre drahy DSG? Pokial by to nebolo prilis energeticky narocne, staci lod s odpadkami nasmerovat na mesiac. Pri naraze by sa rozlozila na atomy, takze nejake zamorenie mesiaca smetim nehrozi.
Pokud vím, stále platí dráha L2 Southern 9:2 lunar synodic resonant NRHO podrobněji popsaná v posledních třech větách tohoto článku:
https://kosmonautix.cz/2017/12/moznosti-letu-s-prvnim-dilem-stanice-u-mesice/
Idealni by bylo nasmerovat do Slunce, muze to tam letet roky nebo na Mesici se muze vyclenit nejaky krater na odpadky, jestli nebudou nejaci ekolunarni aktivisti proti. Jestli to bude na Mesici pristavat setrne, mozna by sly ty veci casem(ktery nehraje roli) zrecyklovat, biodpad pouzit na farmach apod..
Let ke Slunci by byl neuvěřitelně energeticky náročný – viz Parker Solar Probe. Přistání na Měsíci je zase náročné a drahé, než abychom tam posílali jen odpadky.
Stačí poslat na heliocentrickou dráhu. Od Měsíce by to mělo být méně energeticky náročné než zpět na Zemi. I když pokud použijí halo orbitu (obecně výhodnější i kvůli zásobování), tak by to neměl být problém ani tak.
Otázka tak do pléna, jaké budou dokovací porty (CBM, IDA či jiný) či vůbec způsob dokování se asi zatím neřešilo, předpokládám.
Podle RFP musí mít logistický modul navigaci, energii a pohon umožňující autonomní připojení ke spojovacímu uzlu užitkového modulu nebo obytných modulů Gateway pomocí spojovacího uzlu kompatibilního s IDSS.
V odpovědi NASA na dotaz z průmyslu bylo upřesněno, že uzel musí být vyroben podle standardu IDSS.
Vždycky když vidím jméno Gateway tak si vzpomenu na Heechee :), škoda že se toho pan Pohl nedožil…
Ano, přesně. Gateway je prostě parádní název.
Omlouvám se, ale pokusil jsem velmi zvláštním odhadem přijít na to, jak by na tom byl F9 a FH při vynášení na orbitu měsíce.
Odhad dělám velmi drze porovnáním se Saturnem 5.
Ten při startu měl hmotnost 2950 t, na LEO vynesl 140 t, a na oběžnou dráhu měsíce 35 t.
Tedy: těch 35 t je asi 1/84 startovní hmotnosti a těch dále je to 1 / 4 z nosnosti na LEO.
F9 má startovní váhu 549t a na LEO 22,8t. Pro FH je to 1420t a 64t.
Takže: F9: 549/84 = 6,5t a 22,8 / 4 = 5,7 t Kupodivu 2 podobná čísla.
No a FH: 1420/84 = 17t a 64/4 = 16 t. Zas 2 podobná čísla.
Z tohoto naprosto nejhrubšího odhadu je to na oběžnou dráhu měsíce F9 asi 6t, FH asi 16t.
Z toho mě vyplývá, že s těmi 16ti tunami by se už dalo něco dělat. Potíž spočívá v tom, že údaje o nosnosti na LEO jsem bral ze stránek Spacex.com. A obávám se, že F9 na LEO nikdy nevynesl psaných 22 tun (nemluvě o tom co zatím vynesl FH).
Celé to ovšem beru jako hrubou představu, jaké asi rakety musí být pro dosažení Deep Space Gateway.
tieto nosnosti sú samozrejme bez „reusable“, inak je to tak 1/3 🙂 ale áno, ak by využili plný potenciál Falconu Heavy, tak tam dopravia slušný náklad