12. září otočila sonda OSIRIS-REx svou kameru MapCam se středně širokým zorným polem vstříc planetce Bennu, který byl v té době vzdálen zhruba jeden milion kilometrů a začala fotit. Nesnímala však pouze asteroid samotný – sonda se mezi jednotlivými snímky vždy o kousek pootočila – ze strany na stranu i nahoru a dolů. Celkem během této precizní choreografie vzniklo 64 snímků, kterými bylo okolí planetky doslova proskenováno. Ale nebylo to poprvé – už o den dříve se podobná mozaika skládala z fotografií pořízených kamerou PolyCam, která má úzké zorné pole.

V dalších dnech se snímky dostaly na Zemi a vědecké týmy je mohly začít procházet. Hlavní pozornost se přitom zaměřila na jakékoliv náznaky prachu v okolí planetky. Ten by totiž mohl pro přibližující se sondu představovat riziko. Analýza dopadla dobře – nepodařilo se odhalit žádné riziko, tedy alespoň prozatím. Tohle skenování totiž nebylo zdaleka poslední – jak se bude sonda přibližovat, bude se snímkování opakovat. Na snímcích se pak kromě prachu budou hledat i drobné měsíce, které mohou kolem planetky obíhat.

Komety jsou známé tím, že se z jejich povrchu uvolňují prachoplynové výtrysky, které v jejich okolí vytváří známé ohony a koma, ale podobné jevy byly v minulosti pozorovány i u asteroidů. Pokud by se na snímcích pořízených v polovině září ukázala přítomnost prachu v okolí Bennu, znamenalo by to, že tato planetka měla v nedávné minulosti (řádově týdny či měsíce před focením) povrchovou aktivitu výtrysků kometárního typu.

OSIRIS-REx byl navržen tak, aby odolával nepříjemným podmínkám, které panují ve vesmíru včetně občasných kolizí s drobnými částicemi, ale průlet skrz prachový výtrysk by pro solární panely i palubní přístroje představoval velké riziko. Pozemní týmy už měly dokonce připravené náhradní plány pro případ, že by se u Bennu podařilo objevit prach. Sonda by provedla brzdící manévr, který by ji umístil do dostatečné vzdálenosti od plynetky, odkud by bylo možné prachovou aktivitu studovat podrobněji.

Přítomnost prachových výtrysků by naznačovala, že Bennu má aktivní ložiska ledu či jiných těkavých látek. Objev zmrzlé vody na Bennu by byl pro vědce důležitý, protože cílem studia tohoto objektu je také odpověď na otázku, zda planetky mohly před miliardami let dopravit na vznikající Zemi vodu a organické látky. Výtrysky by také měly dopad na to, odkud bude sonda odebírat v roce 2020 materiál a také, co se dá v tomto materiálu očekávat.

„Asi bychom z bezpečnostních důvodů nechtěli odebírat vzorky blízko výtrysku,“ popisuje Carl Hergenrother, vedoucí pracovní astronomické skupiny kolem OSIRIS-REx, který pomáhal s hledáním nebezpečí na snímcích a dodává: „Ale na druhou stranu by to bylo zajímavé, protože v okolí výtrysků se mohou nacházet podpovrchové zásoby těkavých materiálů.“

Druhé hledání prachu v okolí Bennu je naplánované na dva jarní dny roku 2019 – tehdy bude sonda pouze 5 km od povrchu planetky. Tehdy má přímo na povrchu hledat stopy po výtryscích. Během tohoto hledání se bude Bennu nacházet mezi Sluncem a sondou (OSIRIS-REx tedy bude ve vysokém fázovém úhlu), aby byl jeho povrch nasvícen světlem z pozadí. Díky tomu budou případné prachové výtrysky mnohem lépe vidět. Některé ze 13 mozaikových snímků budou mířit mimo asteroid, takže výtrysky budou dobře vidět proti vesmírné temnotě.

Prachové částice ale nejsou jediným nepřítelem, na kterého si musí sonda dávat pozor. V dalších týdnech přijdou ke slovu opět kamery PolyCam a MapcCam, aby hledaly přirozené satelity, které krouží kolem planetky Bennu. Může jít o jakékoliv kamínky s velikostí větší než 10 centimetrů, které jsou dost jasné  na to, aby byly vidět (minimální požadované albedo je 0,03). Ačkoliv většina planetek disponuje extrémně slabým gravitačním polem, které je dáno jejich malou hmotností (Bennu má průměr zhruba 500 metrů), stále jsou tyto objekty schopné udržet si malé měsíce. Třeba taková planetka 243 Ida, což je druhý zblízka navštívený asteroid v historii, překvapila svého času vědce tím, když sonda Galileo odhalila malý měsíc, který kolem ní krouží – ten je dnes znám pod jménem Dactyl.

Při hledání měsíců v okolí Bennu mají kamery pořídit sérii přesně naplánovaných mozaiek, které pokryjí oblast kolem Bennu. Nejprve kamera PolyCam zmapuje celou Hillovu sféru (zjednodušeně oblast, kde mohou měsíce vzhledem k síle gravitačního pole být) a na snímcích se budou hledat objekty větší než jeden metr. Pak přijde druhá fáze – po přiblížení na menší vzdálenost se zapojí kamera MapCam. Ta bude pátrat po menších měsících až do průměru 10 centimetrů, které mohou existovat pouze na drahách blíže k Bennu.

Podobně jako v případě prachových výtrysků, platí i u případných měsíců, že při jejich objevení by byl aktivován speciální plán. Sonda by provedla brzdící manévr, který by zastavil přibližování k planetce ve vzdálenosti 40 – 50 kilometrů. Pozemní týmy by pak několik týdnů vyhodnocovaly snímky ze sondy, ze kterých by se snažili určit oběžnou dráhu měsíce kolem planetky. Jakmile by měli k dispozici parametry oběžné dráhy, začali by se rozhodovat, jak tato skutečnost ovlivní další průběh mise a hlavně jak předejít kolizi s tímto měsícem. V další fázi by se mohla sonda zaměřit i na měsíc a jeho studium. Vědce by zajímaly jeho fotografie, ale i údaje o barvě, odrazivosti, tvaru, velikosti a dalších faktorech.

Podobnost s výtrysky panuje i v dalším ohledu – šlo by o vědecky cenný objev. „Pokud bychom objevili přirozený satelit, tak by nám zmapování jeho oběžné dráhy umožnilo zpřesnit odhady hmotnosti Bennu ještě než bychom vstoupili na jeho oběžnou dráhu, nebo dokonce než bychom se vůbec přiblížili,“ popisuje Hergenrother a dodává: „Hodně by nám to prozradilo i o historii Bennu.“

Zdroje informací:
https://www.asteroidmission.org/

Zdroje obrázků:
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2018/10/Dust-Plume-Search.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2018/09/MapCamDustSearch-1.jpg
https://www.asteroidmission.org/…/2018/10/Comet_on_27_March_2016_NavCam.jpg
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2018/10/417_Ida_Dactyl_main.jpg