Včerejší úspěšný start rakety Sojuz 2-1B znamenal návrat těchto nosičů do služby po selhání pilotované mise Sojuz MS-10. Zdálo by se, že stačí vypustit ještě několik raket z této rodiny, které ověří spolehlivost, pak poletí na ISS pilotovaná loď a všechno je vyřešeno. Jenže situace je mnohem zamotanější, než se může zdát. Neúspěšný start dvoučlenné posádky Sojuzu MS-10 prakticky roztrhal veškeré harmonogramy práce na Mezinárodní vesmírné stanici a i kdyby se opravdu na začátku prosince na ISS dostala nová posádka, stále bude potřeba vyřešit mnoho věcí, které se jako jednoduché označit nedají.
Shrňme si ale jednotlivé aspekty celé situace hezky popořadě. Jedním z omezujících faktorů je doba, po kterou může Sojuz MS-09 pobývat ve vesmíru. Peroxid vodíku v jeho nádržích se pozvolna rozkládá a certifikovaná „životnost“ lodi je 200 dnů. Původně se spekulovalo o tom, že by se možná za současné mimořádné situace mohl pobyt Sojuzu prodloužit, ale to nyní již podle všeho nepřichází v úvahu. „Roskosmos přitvrdil a pro návrat Sojuzu MS-09 jako nejzazší datum striktně určil 31. prosince 2018. To s sebou nese obrovské problémy na logistiku na ISS, kdy bude pouze 10 až 16 dní šestičlenná posádka,“ vysvětluje Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com/
Posádka by totiž v tomto období měla nepředstavitelně nabitý harmonogram. „Mimo standardního předání stanice bude potřeba vyložit a naložit HTV-7, postarat se o Progress MS-10, Cygnus NG-10 a Dragon SpX-16. Zejména HTV-7 se začíná jevit jako problém. Jeho životnost u stanice je sice papírově 180 dní, ale JAXA se nyní vehementně snaží (i sama pro sebe) doložit že tomu tak opravdu je,“ vysvětluje Michal Václavík. Hlavní problém se v tomto směru týká především náhradních baterií, které japonská loď na ISS přivezla a které měly být během podzimu nainstalovány na vnější část stanice během několika výstupů do volného prostoru a složitých robotických operací.
Zdroj: http://www.spaceflightinsider.com
„Pokud (baterie – pozn. red.) nebudou vytaženy, tak by s nimi HTV-7 odletělo a shořely by v atmosféře, což by byla rána pro dosluhující energetický systém ISS,“ popisuje Michal Václavík nejčernější scénář, jaký přichází v úvahu a dodává: „Baterie sice lze roboticky z HTV-7 vytáhnout, ale nelze je nikam uložit a už vůbec ne zapojit.“ Když totiž staniční paže vyjmula z útrob lodi paletu s bateriemi, nemá ji kam odložit. Robotická paže tak v této fázi není schopna vykonávat jinou činnost, protože drží paletu. Tím pádem by nemohlo dojít k zachycení žádné přilétávající lodě (Cygnus, Dragon) ani k oddělení již připojené lodě HTV. Vzniká tak nepříjemná patová situace. Paletu je možné uklidit zpět do lodi a paži uvolnit, ale nejde nechat baterie na stanici a poslat loď pryč.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com
Japonská loď je připojená k modulu Harmony a okupuje tak jeden ze dvou dokovacích portů, které využívají i americké soukromé lodě. 15. listopadu by přitom měla ke stanici vyrazit výše zmíněná zásobovací loď Cygnus a na přelom listopadu a prosince je zatím plánovaný start lodi Dragon. Pokud tedy bude HTV u stanice, nebude mít ISS dostatek portů pro připojení obou amerických lodí. Ve hře je možnost odložení startu Dragonu na pozdější termín, čímž by se situace alespoň částečně vyřešila.
Zdroj: http://spaceflight101.com
NASA se navíc již začíná připravovat na pilotovaný let Sojuzu a plánuje tedy náhradní termíny výstupů do volného prostoru nutné k instalaci baterií. „NASA si teď předběžně alokovala 2 (výstupy do volného prostoru – pozn. red.) s možností navýšení na 4. Tady jde vidět ta urgentnost,“ upozorňuje Michal Václavík a hned přidává další komplikaci, která se týká dříve avizované kontroly navrtané lodi Sojuz: „Roskosmos zatím nepotvrdil, zda chce či nechce provést inspekční EVA orbitálního modulu Sojuzu MS-09.“
Na celé věci je nejhorší výrazný časový press. Všechny výše uvedené úkoly by se měly splnit prakticky během deseti dnů, kdy bude posádka kompletní, tedy šestičlenná. Pozemní týmy proto musí řešit logistický hlavolam s několika neznámými. Moc dobře vědí, že je potřeba udělat všechno, ale na to za současné situace není čas. Je tedy potřeba určit, co je opravdu nezbytné a co může s přimhouřením oka počkat. Nesmíme navíc zapomínat, že celý výše uvedený scénář stojí a padá s tím, že se v prosinci na ISS opravdu dostane loď Sojuz s posádkou. Pokud dojde k odkladům, pak může celé plánování začít znovu a do hry se dostane i možnost dočasného opuštění stanice. Doufejme však, že tak daleko situace nedospěje.
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
https://c2.staticflickr.com/2/1921/44656419914_ad5e9825b1_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1946/30030033377_a33c467cb8_k.jpg
http://www.spaceflightinsider.com/wp-content/uploads/2018/09/htv7_iss_battery_l-1.jpg
http://spaceflight101.com/iss-expedition-50/wp-content/uploads/sites/118/2017/01/EVA-39-38.jpg
Říká se, že všechno souvisí se vším. Tohle je opravdu názorná ukázka provázanosti. Plánovače čeká „maturita“. Jsem zvědav, jak bude vypadat konečný scénář.
Situacia nie je zavideniahodna. Ako sa pise v clanku, ide o to zvazit priority; ak strata baterii a ich nahrada v buducnosti bude prilis nakladna, tak by stalo za zvazenie odlozit starty zasobovacich misii. Tym padom by mala posadka cas postarat sa o HTV, obhliadnut Sojuz a starty dracika a labude by sa mohli naplanovat podla zvazenia NASA a moznosti dopravit dalsich ludi na stanicu.
Legrace to nebude ani při odložení zásobovacích letů. Do té úzké mezery mezi příletem nového a expirací starého Sojuzu (a HTV) musí nacpat všechny potřebné EVA (minimálně tři).
Nevím, jak je to s Rusy a ovládáním robotické paže nebo s možností provést smíšenou EVA (Rus + západní astronaut). Nedělá se to, ale možná budou muset v tomto ohledu experimentovat, aby se aspoň něco stihlo ještě před příletem nového Sojuzu.
Je to pěkně zamotané a to ještě do toho může,i když je to málo pravděpodobné,zasáhnout let Dragonu DM1.Otázka na Michala Václavíka:Mají rusové k dispozici jen loď TMA-11+raketu,další bude až někdy v dubnu,nebo je možné vypustit i další posádku ještě dřív,aby byla ISS obsazena šesticí?
DM1 temer s jistotou odlozi, bohuzel 🙂
Diky za souhrn situace
Dřív to možné nebude, protože ten Sojuz MS Rusům opravdu chybí a ztrátu se podaří nahradit až někdy začátkem roku 2020.
Zajímavé, nikdy by mě nenapadlo, že systém obslužná ruka – unifikovaná paleta nemá někde unifikované odložiště na potom, jeden takový chybějící úchyt a co to nadělá problémů….
prave v tom je problem ze vo vesmire nefunguje bezna fraza „tak to zatial polozte sem…“.
drzim palce vesmirnym agenturam, urcite najdu najlepsie riesenie. a ak sa sucasna posadka vrati na zem so sedivymi vlasmi, tak sa tomu nebudem vobec cudovat.
tak odložit se dá ledacos, otázka je jak dlouho to pak bude na stejné dráze:)
Rozhodně mě překvapilo, že na tohle se nemyslelo, v podstatě by stačil někde v dosahu ruky stejný úchop/zámek.
Na druhou stranu jsem si skoro jistý, že na Miru nebo na Skylabu by se našel nějaký kus drátu a nějak “ by se to někam dočasně přiheftlo“:)
Presne. Dve gurtne a je to uchytené
Taky mě to překvapilo. Měl jsem pocit, že hlavní nosník je, mimo jiné, jedno „nekonečné“ skladiště.
Potíž s improvizovaným přikurtováním někam na nosník je v tom, že by tak jako tak vyžadovalo EVA. To už ty baterie můžou rovnou osadit tam, kam patří. Aby takové odložení něco řešilo, muselo by proběhnout zcela robotizovaně.
škoda, že na podobné „pocem, podrž to tady“ ještě nelze použít Robonauta ve volném prostoru
snad se někdy dočkáme
Porad je jednodussi udelat kratkou EVA, kdy se pleta nekam foukne robotickou rukou, privaze tkanickou od boty a hotovo, nez kompletni instalaci.
Myslim, ze maximalni tah manevrovacich motoru ISS je tak maly, ze by to ta tkanicka unesla. A pokud ne, tak predpokladam, ze v NASA maji dost lidi, kteri maji sostatek informaci, aby dokazali spocitat cim to musi privazat.
Udělat si „krátkou EVA“ není tak jednoduché, jak se může zdát. Nehledě na délku výstupu je potřeba provést mnoho přípravných prací počínaje kontrolami skafandrů, přes přípravu přechodové komory a mnoho dalšího. Příprava na EVA začíná několik dní předem a jak je z článku patrné. Těch dní není k dispozici dostatek, aby se kromě výstupů stihly i další klíčové činnosti.
Porad je kratka EVA jednoho cloveka vyrazne mene prace, nez dve az tri dlouhe EVA dvojice lidi.
Drzim palce, at to nejak zvladnou.
V čem je problém palety? Pustím ji, ne na dlouho, poletí zároveň se stanicí, za dva měsíce ji kousek dál chytnu… Jen se do ní nesmí strčit (asi ten problém)
Jakýkoliv objekt, tedy i paleta s nákladem, není schopen udržet bez řídicího systému a nějakého pohonu let ve formaci se stanicí ani několik hodin, natož tak dní či měsíců. Ve hře je příliš mnoho rušivých faktorů, které dráhu objektu ovlivňují. Nehledě na to, že by paleta mohla narazit do něčeho, co nechceme, nebo by klidně mohla být i přímo u stanice, ale byla by třeba otočená tak, že by kotvící bod pro robotickou paži nebyl přístupný.
To ukazuje, jak bude v budoucnu logisticky složité zásobovat základnu na Měsíci nebo na Marsu, pokud dojde k nějakému selhání při startu nebo při cestě k základně.
Tady jsme na LEO, tj vlastně na dosah a agentury mají připravené zásobovací mise a zásoby na stanici jsou dostatečné i při případných odkladech, ale jeden nevyřešený problém (výměna aku) spouští celou řadu následných problému.
Díky za podrobnou informaci a jsem zvědav, jak se to nakonec povede vyřešit.
To není moc „na dosah“, když se nekonají alespoň týdenní lety s posádkou a každodenní lety s nákladem. Až poletí BFR, pak bude spousta věcí „na dosah“.
Aj zakladna pri mesiaci bude potrebovat pre spolahlive fungovanie niekolko nezavislych nosicov a kozmickych lodi. Spoliehat sa na jedinu – BFR – nie je rozumne. ukazuje to aj aktualna situacia na ISS, ktora sa dost dlho spoliehala len na soyuzy. Preto je len a len dobre, ze sa sucasne vyvyja BFR/BFS, SLS/crew aj feredacja.
Je sice pravda, že redundance je důležitá, ale SLS bych do toho fakt netahal. To spíš třeba New Glenn bude užitečnější pro jakoukoli rychlejší reakci.
Ani jsem si neuvědomil, jak moc je teď stanice závislá na robotické paži. Nejenže by nebylo možné dopravit nehermetizovaný náklad, ale kromě Sojuzu/Progressu se k ní bez paže nic dalšího nepřipojí. ATV už nelítá a nové lodě Starliner a Dragon 2 také ještě ne.
No já mám pocit, že při té poslední opravě bylo napětí celkem hmatatelné.
Ale těch obdobně klíčových systémů, na kterých fakticky stojí existence ISS je víc, takže robotická paže zas tak nevyčnívá.
Já si naopak myslím, že je dobře, že se něco podobného stalo. Zatím to není vyloženě tragédie. Při problémech se toho naučí víc, než když všechno šlape, jak má. A při větších vzdálenostech se takové zkušenosti budou hodit 😀
na jednu stranu souhlas, škola to bude dobrá – například se jasně ukazuje, že slabé financování vesmírných programů se může nehezky prodražit
na druhou stranu bych byl opatrnější (protože výše uvedené platí v případě, že to dopadne dobře) – v nejhorším případě by to mohlo taky znamenat začátek konce ISS …… (ať už z jakéhokoli kombinace nejrůznějších důvodů)
držím palce, snad to šťastně skončí
Tak uchytnych bodu PDGF (a variaci) je tam hromada, a navic jeste pasivni IDSS na hlavnim nosniku… akorat nikoho nenapadlo udelat k tomu i nejaky mezikus 🙂
Z tohoto článku je patrné, že ta havárie byla potřebná, protože se projevilo, že nejsou k dispozici žádné „plány B“ co by s něčím podobným počítaly a že je nutné takové plány vypracovat.
BTW: Nesleduji to podrobně. V článku se píše o šestičlenné osádce. V sojuzu co nedoletěl měli přiletět jen dva. Jak by to probíhalo, kdyby bylo všechno v pořádku? To ještě do konce roku měl někdo přiletět?
Ne, v posádce této expedice by bylo pět lidí, ale pobývali by tam několik měsíců v pěti lidech, takže by všechny úkoly bez problémů stihli.
V tom planu B by mely byt roboticke prostredky riditelne i ze Zeme.
Ale to souvisi asi s nedostatjem financi ze to nebylo dovyvinuto
Na Mwsici a u Mwsiceto bude nezbytne
Situacia, je zvladnutelna easy. Nech pokracuju v plane. Vsetky instalacky baterii atd, nech su tam do prichodu novej posadky. Sojuz 09 , cau, moze prazdny zhoriet bez posadky, sucasna 3jka ostane makat. Alebo nech nieco poslu na zem. Nova parta 3ch pride a budu pokracovat 6ti, v tom istom Sojuze prva 3jka sa zvezie na zem. Hore ostanu na par dni, bez Sojuzu a hned prileti dalsi aby to vyrovnali, tak ako to ma byt. Cestou nieco poslu. Mandarinky napr.
Vidím, že si to představujete jak „Hurvínek válku“ 😀 Nechávat lidi na stanici bez možnosti návratu domů není příliš chytré. Situace, kdy se posádka musí schovávat do Sojuzů kvůli ohrožení kosmickým smetím nebo jinému nebezpečí nejsou výjimečné. Vždy musí být možnost záchrany.
Tady je totiž nedodělaná spousta věcí, ovšem za všemi problémy stojí jediná věc – aktuálně existuje jen jediný letuschopný stroj (typ) pro dopravu posádky, který se aktuálně dostal do problémů, což byla ale otázka času než se stane. Uzemnit raketoplány bez existující náhrady byl velký nesmysl a toto jsou vše jen důsledky toho rozhodnutí, nic víc.
Díky za zajímavé informace.
Ale „nezáviděníhodný logistický hlavolam“ to je docela přehnaný titulek. Každý kdo se někdy staral o firmu nebo každá matka více dětí zažívá občas horší „logistické problémy“.
Chápu, že pro jakýkoli politicko-byrokratický aparát je obtížné až nemožné reagovat pružně na nečekané situace nebo dokonce improvizovat. Ale palce jim držím, v ISS se už utopilo dost peněz a úsilí (a troška i od nás) aby se jen tak jednoduše odepsala.
Ukažte mi matku více dětí, která řeší problémy, které pracují s možností ztráty techniky za mnoho milionů dolarů v podobě špičkového technologického vybavení – to ani leckterá firma nemusí řešit. Přehnaný titulek to není.
Já opravdu nevím, jak byste si ten titulek představoval. Každou chvíli se u nás najde někdo, komu nějaký nadpis připadá bulvární, jindy zase přehnaný. Nebylo by nakonec lepší dávat článkům jen pořadová čísla?
Neberte to tak zle, je to jen příspěvek do diskuse. 🙂
A mimochodem skoro každá matka operuje denně s možností ztráty, ohrožení nebo negativního vlivu na vývoj toho nejcennějšího, co v osobním životě existuje. Je většinou schopná předvídat, plánovat, improvizovat, a hlavně přijmout zodpovědnost a včas rozhodnout, když dojde na nečekané situace. A jako otec to možná jednou pochopíte.
🙂
Já bych to zle nebral, kdyby to byl osamocený komentář, ale už jsem opravdu alergický na podobné návrhy do diskuse. Udělat nadpis není jen tak. Na webu nemáme reklamy, které by nám vyšší návštěvností více vydělávaly, tak proč bychom dělaly bulvární nebo přehánějící nadpisy. Navíc ten nadpis opravdu nepřehání.
Bavíme se o hmotných škodách, nemyslím si, že je vhodné do diskuse vtahovat emoční hodnoty a tak dále, protože o to přece v téhle diskusi nejde. ISS, což je unikátní vědecká laboratoř celého lidstva je vystavena mimořádné situaci, která od pozemních týmů vyžaduje mimořádné vypracování krizových postupů, se kterými se nepočítalo. Jedná se o největší krizi svého druhu v celé historii stanice. Pokud byste problémy popsané v článku nenazýval logistickým hlavolamem, tak já se ptám, co by se na ISS mělo stát, abyste to nepovažoval za přehnané označení. Vaše argumenty mi připadají jako bagatelizace celého problému, což si podobná situace nezaslouží ani v nejmenším.
No dobře, je to logistický hlavolam. Ale trochu takový jako pro začátečníky. 🙂
Pokud úředníci trvají na tom, že výstup na kompletní výměnu baterií se provede, jen když bude posádka v plném počtu, nejspíš budou muset něco jiného odložit. Když se to tedy všechno za deset dní nestihne.
Mimochodem, po nepovedeném startu Sojuzu nikdo moc nečekal, že by další posádka mohla letět ještě před koncem roku. Předpokládám, že v ten okamžik prostě baterie odepsali a řešili jiné „logistické hlavolamy“.
Situaci zlehčuji asi proto, že většina lidí i firem je na výpadek jedné či dvou dodávek čehokoli, více či méně připravená. A u unikátního projektu za miliardy bych to očekával taky.
Vidím, že tady máme dalšího špičkového odborníka, jakým byl o několik příspěvků výše jan vrkovec, pro kterého „Situacia je zvladnutelna easy.“ Pro vás je to zase hlavolam pro začátečníky. Zavolejte, prosím, do Houstonu, a dejte jim své návrhy. Určitě vám budou neskonale vděční za záchranu miliard dolarů.
Očividně si vůbec neuvědomujete, o co tady jde, jaké faktory jsou ve hře a co všechno je v sázce. Jinak byste nepsal takové hlouposti a nesrovnával problém ISS s každodenními problémy matek či logistických firem. To vůbec není o nějakých bateriích. V článku je popsána pouze špička ledovce. To je o jednom problému za desítky až stovky milionů dolarů, který navazuje na druhý, stejně drahý, který navazuje na třetí, ještě dražší, a tak dále. Každá hodina života a práce astronauta na ISS stojí desítky tisíc dolarů. Tím, že jsou tam nyní jen tři, teď není možné provádět všechny naplánované práce a experimenty a peníze tak letí oknem. Pokud se nepodaří Sojuz zprovoznit včas, bude se muset stanice uvést do autonomního provozu a oknem vyletí ještě mnohonásobně více. Nemluvě o řadě experimentů, které tím budou ztraceny, jelikož probíhají dlouhodobě a potřebují obsluhu člověka. Kromě toho každá práce navíc v rámci čehokoliv neočekávaného opět ubírá čas a tím pádem i peníze tam, kde byly původně investovány. A to je jen jeden příklad z mnoha. Takto bych mohl pokračovat.
Pro příště tedy, prosím, komentujte téma článku namísto jeho nadpisu, kterému nerozumíte. Nezlehčujte situaci bagatelizováním největšího problému jaký doposud postihl největší mezinárodní projekt lidstva za stovky miliard dolarů. To, že nerozumíte tomu, jaký je rozdíl mezi výpadkem dodávky logistické firmy a současnou situací na ISS, neznamená, že je ta situace triviální.