Japonská sonda Hayabusa-2 vysadila před pár dny na povrch asteroidu Ryugu dva malé průzkumné moduly MINERVA-II1, které nás šokovaly zaslanými snímky. Ještě jsme se ani nestihli z téhle nadílky vzpamatovat a už je tu další porce. Tentokrát míří k povrchu asteroidu Ryugu větší výsadkový modul – francouzsko- německý MASCOT (Mobile Asteroid Surface Scout). Jeho rozměry jsou 29,5 cm × 27,5 cm × 19,5 cm a váží 9,5 kg. Stejně jako moduly MINERVA-II1 se i MASCOT má pohybovat po povrchu pomocí poskakování.
Na své palubě nese kameru, infračervený spektrometr, magnetometr a radiometr, kterými prozkoumá povrchovou strukturu a mineralogické složení, nebo vlastnosti místního magnetického pole. Modul je vybaven pouze bateriemi, které zajistí jeho provoz po dobu zhruba 16 hodin.
Zdroj: http://www.hayabusa2.jaxa.jp
Překlad: Dušan Majer
Zdroje informací:
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
https://www.dlr.de/rb/en/Portaldata/38/Resources/images/musc/mascot/mascot-600×400.jpg
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/en/topics/20181002e_MSC_schedule/img/Fig1en.jpg
Hajabusa
Jak se to vezme, verze s Y je již zažitá. Stejně tak u čínské stanice Tiangong se tento název používá častěji místo transkripčně správného Tchien-kung.
Infografika se mi bohužel zobrazí pouze na pár vteřin, než se načte LiveBlog, pak zmizí. Testováno v Chrome i Firefoxu na Win7. Jinak díky za online přenos!
Díky za upozornění, opraveno!
Spravil som kratke videa aj z predoslych manevrov:
https://www.youtube.com/watch?v=LMQGSSiGxU0
https://www.youtube.com/watch?v=FFBczNog_oA
Díky moc!
Tohle nemá chybu. To jsem nečekal, že bude “ přímý přenos „, Díky.
Přiznám se, že jsme s tím taky dopředu nepočítali. 😀
U psaného blogu se mi zobrazuje reklama. Je to v pořádku? (Myslel jsem, že zde nejsou žádné reklamy…).
Na našem blogu nejsou žádné reklamy, ale pro psané přenosy používáme službu 24liveblog, která pro free používání vkládá mezi aktualizace reklamní bloky. Není to tedy reklama, kterou bychom tam vkládali my, nebo z ní měli jakékoliv příjmy. Je to stejné, jako když do článku vložíme video z YouTube a v něm se ukáže reklama.
Díky za vysvětlení 🙂
Rádo se stalo.
Aktuální je též Os-Re – brzdí a NH koriguje dráhu. V dalekém Vesmíru je zkrátka živo.
O OR dnes vyjde krátký článek.
Výška 2,5 km a odpočet dopadu -7 hodin.
Škoda, že nemá solární panely.
S ohledem na úkol mise nemá smysl je mít.
To se u PHILAE říkalo taky a pak si každý přál větší baterii, ale je jasné že u takových prcků se kompromisy bohužel dělat musí.
Kdo si to přál? Máte nějaké odkazy na odborné články podporující toto tvrzení?
Člověk nemusí být odborník a publikovat v Science, aby si přál delší (ať už jakoukoliv) činnost Philae nebo třeba jen delší spojení s ním. Řekl bych, že je to přirozená lidská vlastnost.
Neříká se mi to snadno, ale mohu souhlasit s tím přáním. Myslím si ale, že by výše uvedené mělo být pojato úplně jinak. A to tak, jaký inženýrský um dokázal z tak jednoduché mise pro vědce vytřískat hodnotné data přetavené v publikace.
To bezesporu. Je skvělé, že i při částečném selhání se Philae podařilo získat a na Zemi dopravit tolik informací. Pokud si pamatuji, tak stažení nejdůležitějších dat se podařilo doslova za minutu dvanáct.
Myslím, že to říkal v některém rozhovorů po přistání přímo S. Ulamec, když se ho ptali co by na Philae změnil.
Takže Goldstone bude komunikovat do 1:20 a poté bude středisko Usuda se sondou ve spojení přímo bez DSN? Sympatický přístup. Načasovat rozhodující fázi na možnost spojení vlastní anténou. Ať to má JAXA komplet.
65 metrů a 9 minut – pospíchám na čekanou, ale tohle si nenechám ujít, půl hodiny ještě počkám.
Odhozeno, nejnižší bod sondy byl 54 metrů, nyní má již přes 100 metrů, -2 minuty.
Odpočet se zastavil na nule ve 4.04 našeho času, doufám, že to byl dopad. Sonda byla již ve výšce 180 metrů. Jdu do lesa.
Jaké je tíhové zrychlení na povrchu ryugu?
Doporučuji na podobné dotazy nejprve použít google.
https://en.wikipedia.org/wiki/162173_Ryugu
cca 60000x menší než na zemi. Tedy člověk by tam vážil cca 1 gram a kousek.
Tak podle videopřenosu (z control centra v Japonsku, ne z Ryougu:-) dopadl modul nevhodně orientován – nejsem si zcela jistý, ale asi mysleli nevhodnou stranou dolů, takže udělali cíleně skok dříve než původně počítali. Předpokládají, že brzy začne třetí denní cyklus vědeckého programu – den je údajně cca 7,6 hod.
Modul má pracovat 16 hodin. Je to životnost baterií, nebo kumulovaná doba měření? Jak se do toho promítnou otáčky asteroidu ? Předpokládám, že díky otáčení bude vždy několik hodin bez spojení. Bude na tu dobu vypínán, aby se šetřily baterie ? Dík.
Je to životnost baterií – měřit se bude i v noci. Osobně se domnívám, že vždy po nějakém čase nastane další měření, aby bylo možné porovnat údaje v noci a za dne.
To znamená, že dnes Mascot končí.
Ano.
K obr. z 10:46 … Nějak si ten stín Mascota nedokážu dát dohromady se směrem světla od slunce.
Mrkněte na náš Facebook – řešilo se to tam a astronom Petr Scheirich to vysvětlil velice dobře.
Ať si tu fotku prohlížím jakkoliv, tak tam vidím díry a ne balvany. A je tam dost detailů, které mi to svým stínem potvrzují- proto se nemohu nějak ztotožnit s vysvětlení Petra Scheiricha. Přes to si myslím, že vysvětlení toho stínu satelitu je jednoduché. Slunce máme v zádech a díváme se na levý okraj asteroidu – kamera nesměřuje osou na stín, ale k okraji asteroidu. . A protože asteroid není placka, díváme se na jeho silně zakřivený okraj – proto takové dlouhé stíny.Ještě kousek vlevo, a jsme na okraji, kam už Slunce bude svítit tečně.
Tak opravdu tam jsou kameny které vrhají stíny. Proto vaše následné úvahy nemá smysl rozebírat. Automaticky jsou chybné.
Tenhle efekt (rozpoznání zda nějaký útvar vystupuje nad nebo do povrchu) jsme jednou řešili na Diskusním fóru u fotek kráterů.
Kupodivu má tento „problémek“ docela dost lidí. Souvisí to s „rozšifrováním“ viděného v mozku. Ale proč to tak je to nevím. U vás jak vidno to funguje i u kamenů. Je to taková zvláštnost, ale někdy je to na palici 😉
Na Facebooku se objevil dobrý návod. Dejte si tu fotku vzhůru nohama a dívejte se na ni jedním okem.
Rád bych tomu věřil, tenhle efekt převrácení znám z mnohých pozorování Měsíce. Jenom jsem nenašel jediný balvan, kde by byl stín od jeho špičky, vždy to je tak nějak u kraje od jeho valu.
A když si představím, že jako satelit stojím nad koulí (asteroidem), tak od mého stínu na něm budou všechny předměty na povrchu té koule vrhat stín směrem od mého stínu . Tady tomu je v téhle části, co zabírá snímek, dle vysvětlení P. Scheiricha, obráceně 🙂
MilAN: snímek zabírá příliš malou část povrchu, proto není třeba si ho představovat jako kus koule. Úplně pro představu postačí rovina.
Nerozumím tomu, proč by stín měl začínat u „špičky“ balvanu. Stačí dostatečně strmý úhel osvětlení k tomu, aby to tak nebylo. Nakreslil jsem „bokorys“ a „půdorys“ pro různé tvary balvanů, snad to z toho bude zřejmé:
http://sajri.astronomy.cz/tmp/balvany.jpg
A s tou koulí a stíny rozbíhajícími se do stran to taky není pravda, záleží na úhlu osvětlení. To by snad zas mohl osvětlit tento obrázek:
http://sajri.astronomy.cz/tmp/balvany2.jpg
Milane a proč by měl kámen vrhat stín „od jakési špičky“. Kámen vrhá stín dle nasvíceného průmětu a v něm jeho „špička“ nemusí vůbec figurovat.
Je to úplně na bednu. Minule jsem takhle tápal já a někdo mi to velmi pěkně vysvětlil, tak to zkusím…
Základní věc pro pochopení je, že nejsvětlejší místo (zdánlivý odlesk slunce) není odlesk, ale označuje místo, odkud při prodloužení osy světlé místo, fotoaparát (sonda) dojdete ke slunci – bez ohledu na sklon terénu/asteroidu v tom místě. Tj. z těchto údajů je zřejmé, že slunce svítí zleva zdola. Pak je všechno jasné.
Efekt nejsvětlejšího místa je tzv opoziční efekt, projevující se na nerovných površích – protože v tom místě nejsou vidět žádné stíny, jeví se nejsvětlejší.
to: Pavel 69 :
tohle je logické a s tím nemám žádný problém. Ale závěr vychází z toho, že kamera je uprostřed snímku a tudíž svítí sluce z tohoto směru , t.j. spojnice střed snímku /stín sondy. Ale ze stejné polohy můžu namířit kameru doprava nahoru.Pak bude subsolární bod v levém dolním rohu a střed snímku vpravo nahoře. To by při stejné úvaze ale svítilo Slunce zprava shora.
Vůbec nechci tvrdit, že je to tak a myslím, že to je v tenhle okamžik nepodstatné. Všichni čekáme, až se objeví nějaký snímek s povrchu 🙂
Taky jsem viděl neustále „díry“, ať jsem se snažil vidět balvany.
Pak jsem si tedy obrázek stáhl a otočil a byly tam balvany jak vyšitý. Oběma očima. No a teď se dívám na ten původní a už mi nejde vůbec si ty díry ani představit. Asi se mi přeprogramoval softvér v hlavě :o)
Problém s rozlišením mezi kameny a krátery je častý. U tohoto obrázku mi taky chvilku trvalo, než jsem správně mozek „přepnul“.
Je to dáno tím, že náš mozek je po milionech let evoluce zvyklý na to, že vše je nasvětleno seshora a vrhá stíny směrem dolů. Když si tedy na obrázku bez kontextu může vybrat, vybere právě tuto orientaci. Proto někomu může pomoci obrázek otočit.
Jo všem díky za vysvětlení. Když jsem přehodnotil velikost – naskočilo to „hlavě“ samo. Původně jsem myslel, že je to z větší vzdálenosti a to placatý jsou krátery. Že to všechno jsou šutry je hezky vidět i vlevo nahoře.
Tak jak to dopadlo ? Kdy budou publikovány fota z povrchu a výsledky měření. Na kolika stanovištích modul měřil a kde na povrchu spočívá ?
Na německém portálu je pořád jeden snímek a běží tam vzdálenost vlastní sondy od asteroidu. Dík.
Na twitteru zatím nic, poslední zpráva je, že se měří tak uvidíme, hlavně aby se jim povedlo všechna data stáhnout na orbiter včas.
Zatím nevíme, čekáme.
Gratulace k uzasnemu uspechu, vsem 🙂
A jako k čemu ? Pokud máte pozitivní zprávy podělte se s námi.
Odpovdate si sam „V každém případě excelují Japonci – hned tři landery úspěšně vysazeny na povrch “ Preji pjekny den 🙂
A co ty Minervy, ta měly tuším sluneční články, ještě pracují ?
Měly by, ale informace chybí.
Já vím, že je to jen takový šutr, ale když je to tak napínavé! A ty maličké zázračné stroječky… fakt technická lahůdka. Užívám si to.
Podle mě je pravě tohle budoucnost kosmonautiky při průzkumu Sluneční soustavy. No a až vyvineme řádově účinější pohony, pak teprve přijde čas pro člověka.
A samozřejmě, zase vždy perfektně připravená podrobná presentace, plná srozumitelných informací. Díky.
Rádo se stalo. 😉
Alespoň základní informace by mohli uvolnit. Je divné když byly prakticky ihned snímky když se Mascot přibližoval k povrchu a z povrchu nic. Kdo to blokuje japončíci či ESA.
V každém případě excelují Japonci – hned tři landery úspěšně vysazeny na povrch a to ještě čtvrtý čeká.