Americká sonda OSIRIS-REX provedla včera důležitý manévr, který je předpokladem k dosažení kurzu pro přílet k asteroidu Bennu v prosinci letošního roku. Zážeh označovaný jako AAM-1 (Asteroid Approach Maneuver) měl za úkol snížit rychlost přibližování sondy k asteroidu – v dalších týdnech budou následovat i další brzdící manévry, ale AAM-1 byl svým rozsahem jednoznačně největší. Před jeho provedením se sonda každou sekundu přiblížila k asteroidu Bennu o 491 metrů. Po manévru už to bylo jen 140 m/s. Pozemní týmy zatím pracují na vyhodnocování telemetrie a sledovacích dat. Během dalších dní bychom měli s jistotou vědět, zda vše proběhlo správně. Už základní analýza ale ukazuje, že máme nárok na optimismus.
Oficiální profil mise OSIRIS-REx na svém Facebooku použil trefná přirovnání, aby si lidé lépe představili, jak se od sebe jednotlivé rychlosti liší. V originále se používaly vzdálenosti, které mají vztah ke Spojeným státům – my si je aplikujeme na Českou republiku.
AAM-1 provedený včera snížil rychlost z 491 m/s na 140 m/s. V originále bylo uvedeno, že zatímco před manévrem by sonda za hodinu přelétla z Miami na Floridě do New Yorku, po manévru by to už bylo jen z letiště v San Franciscu na letiště v Los Angeles. My můžeme říct, že před manévrem by sonda za hodinu přeletěla z Prahy do Madridu (1 767 km), ale po manévru už by to stačilo jen na cestu z Brna do polského Štětína (504 km).
Manévr AAM-2 přijde za několik týdnů a po něm klesne rychlost přibližování jen na 5,3 m/s. Originál uvádí, že sonda by po něm za hodinu přeletěla z jednoho konce ostrova Manhattan na druhý. My si zase můžeme říct, že sonda by za hodinu touto rychlostí přeletěla vzdálenost od sochy svatého Václava na Václavském náměstí v Praze do Staré Boleslavi (19 kilometrů).
Manévr AAM-3 sníží rychlost přibližování jen na 11 cm/s. Touto rychlostí by sonda za hodinu přeletěla od špičky Empire State Building na úroveň silnice. Jinými slovy by sonda touto rychlostí za hodinu uletěla z výstupu z brněnského vlakového nádraží ke Staré radnici (396 metrů). Poslední manévr bude AAM-4, který je naplánován na 12. listopadu. Sonda při něm zpomalí jen na rychlost 4 cm/s, což by za hodinu stačilo na přeplavání tří olympijských bazénů. Na české poměry by sonda za hodinu přeletěla od pomníku Jana Husa na Staroměstském náměstí ke zdejšímu orloji a zase zpět (144 metrů). Třetího prosince by pak sonda měla dorazit do vzdálenosti dvaceti kilometrů od asteroidu.
Zdroje informací:
https://www.asteroidmission.org/
https://www.facebook.com/
Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net…ae3d76b11ed5e89b951f0bc5acff37e0&oe=5C14EACB
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…37757b42f0ed5425779564e0b77b51e8&oe=5C60439F
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…12f5a053f5da5f6b9d51876c4a5789de&oe=5C255CA1
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…7464b774097f4133aa74714339ea5e65&oe=5C5ACBE4
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…376400684ddc76ce86cea7fb565b5f96&oe=5C1F6A5A
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…0f1349f1f2edfb6c2dee5f3f282875fe&oe=5C5080B2
Jen bych doplnil že sonda je 180 tis km od cíle, což je polovina vzdálenosti Země-Měsíc.
Na webu https://www.asteroidmission.org/where-is-the-spacecraft/ je uvedeno 165 400 km k 1. říjnu.
Trochu mi ale nesedí počty, mohl by mi někdo prosím pomoct? Jestliže snížila rychlost na 140 m/s, to je 12 tisíc km/den a tedy už jen nějakých 12 dnů do příletu, jak je možné, že manévr AAM-2 bude až za několik týdnů? Bojím se, aby nepřeletěla 😀
Vzájemná rychlost přibližování bude mírně klesat (i bez manévrů), což je dáno tvarem heliocentrické dráhy sondy a heliocentrické dráhy asteroidu (nepřibližují se k sobě rovnoměrně po přímce), ale jinak Váš výpočet zhruba sedí.
Do 15. října by vzájemná rychlost měla klesnout na cca 100 m/s (vzdálenost klesne na 6500 km) a na tento den je plánován manévr AAM-2.
V originále je uveden časový údaj „in a couple of weeks“, což doslovně přeloženo znamená za pár týdnů. A to vlastně odpovídá, uvážíme-li, že „pár“ znamená dva :-).
Líbí se mi že používáte Brno 😀
Ono by se našlo dost lidí, kteří by nám dali dost nevybíravě najevo, kdybychom měli pouze Prahu 😀
Na sichr, štatl je betelnější 🙂
Já jsem z Jihlavy, takže mám právo vyhlásit neutralitu. 😀
Pragocentrik ovšem tápe 🙂
Na stránkách NASA už skočila rychlost na 0,14 km/s a vzdálenost n 165 tis km. Z toho plyne, že se manévr zpomalení podařil.
A proč nezůstat u pozemských rychlostí?
Manévr AAM1 je jako když nadzvuková stíhačka sníží svou rychlost na cestovní rychlost vrtulového Turboletu z Kunovic.
Manévr AAM2 pak jako když ten Turbolet přistane a jede po zemi rychlostí obyčejného cyklisty na výletě na Karlštejn.
AAM3 je jako když se ten cyklista změní na zvolna nalétávajícího komára ve vaší ložnici.
AAM4 je pak proměna toho nalétávajícího komára na lesního mravence lezoucího po zemi.
Rychlosti jak na dlani.
Pěkně!
Tak tyhle rychlosti si umím představit 🙂
Máme to v dnešní době prazvláštní jednotky. Zatímco 144 m/h si dovedu představit docela dobře, tři olympijské bazény mi dělají trochu problém.
Každý to má jinak a proto chceme vyjít vstříc všem.
Do poslední korekce, tj. do 1.10. vydávala NASA zprávy o poloze a rychlosti sondy jednou za týden. Nyní přešla na denní k 0,00 UT. Dnes byla vzdálenost příkladně 153 tis. km.
tušíte jak dlouho AAM1 manévr trval? za jak dlouho iontový motor na sondě sníží rychlost o těch 351m/s? Nějak jsem žil v představě, že taková změna rychlosti bude trvat i několik dní/týdnů
OSIRIS-REx má chemický pohon.
04.10 v 00.00 UT 141 tis km , rychlost přibližování 0,14 km/s.
Přemýšlím, jak se taková rychlost sondy vlastně měří, nebo z jakých telemetrických údajů se při tom měření/výpočtu dá vycházet? Radar ta sonda nejspíš nemá, a stejně by se neměl od čeho odrážet. Ze zpoždění signálu se dá určit vzdálenost od Země, ale bude tam postačující přesnost i k určení rychlosti?
K určování rychlostí sond a jejich změn je využíváno Dopplerova jevu u rádiových vln, pomocí kterých sonda se Zemí komunikuje.