Náš pětidílný seriál mapující vývoj připravované rakety BFR od společnosti SpaceX se dnešním vydáním přehoupne do své druhé poloviny. I dnes se podíváme na přeloženou část obřího článku, který vyšel před několika týdny na webu nasaspaceflight a který má dohromady kolem deseti tisíc slov. Na přípravě tohoto anglicky psaného originálu pracovalo několik měsíců několik specialistů z tamního fóra a právě díky tomu se podařilo do článku dostat ověřené a v mnoha případech i doposud nezveřejněné informace. Minulý díl končil v roce 2014, kdy se experti z webu NSF pustili do simulací a předpokladů podoby rakety BFR, o které byly k dispozici jen hrubé náznaky.
V lednu 2015 se SpaceX rozhodla změnit kurs vývoje a snížila tah motoru Raptor na 2 256 kN. Nebylo tehdy upřesněno, jak se tato změna odrazí na celkovém tahu nosiče či jeho designu. Bylo jisté jen to, že raketa bude mít hodně motorů. Budoucnost vývoje tak pro odbornou veřejnost mimo firmu zahalila nejistota a kolega z Voroncovova týmu přišel s myšlenkou, že SpaceX přistoupila na radikálně odlišný přístup. Jeho myšlenka vycházela ze základního předpokladu – ve snaze ušetřit náklady na vývoj motorů, SpaceX mohla jednoduše ztrojnásobit počet motorů Raptor, aby kompenzovala výrazné snížení tahu těchto motorů. Tato teorie byla v říjnu 2015 potvrzena.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Experti z webu NSF vypracovali na základě dostupných dat analýzy, které naznačují, že by parametry nových motorů mohly vést k nosiči s hmotností 5200 tun, který by na prvním stupni pohánělo 27 motorů Raptor. Horní stupeň měl mít podle očekávání tři motory Raptor upravené pro provoz ve vakuu, přičemž oba stupně by měly průměr 12,5 metru. Z analýzy však vyplynulo, že by s sebou tato změna přinesla menší negativní vliv na výkon celé sestavy, který by byl způsoben zvýšením počtu motorů. I přesto by taková raketa dokázala na nízkou oběžnou dráhu Země dopravit náklad o hmotnosti 280 tun.
V roce 2016 členové portálu NSF zjistili, že v loňském roce SpaceX zvažovala velké množství různých designů, které by přicházely v úvahu pro stavu lodi MCT (Mars Colonial Transporter). Postupně z těchto možností vykrystalizovaly dvě základní designové cesty. První z nich počítala s tím, že kosmická loď MCT měla být jakousi obří verzí klasické návratové kabiny s vlastními motory pro odlet z Marsu, což byla možnost, kterou SpaceX aktivně zvažovala. Druhá možnost počítala se vztlakovým tělesem, které by bylo také vybavené vlastními motory pro odlet z Marsu.
Koncept kabiny byl ověřenější a také konzervativnější, ovšem nesl s sebou nevýhodu menší nosnosti a prostoru pro náklad, posádku a palivo. Naopak koncept vztlakového tělesa nabízel větší nosnost a prostor, ovšem byl méně prověřený. Experti z NSF se nakonec shodli, že bez ohledu na výběr konkrétního designu lodi MCT, je pravděpodobné, že objekt vstoupí do atmosféry bokem, aby byl atmosféře vystaven maximální možnou plochou. V té době nebylo jisté, zda bude přistávat horizontálně jako letadlo, nebo vertikálně na svou spodní část. Horizontální přistání by s sebou neslo výhodu snazšího vykládání a také bezpečnějšího přistání, ovšem z inženýrského hlediska by bylo složitější.
Jedním z hlavních rozhodování při návrhu systému byla volba, zda bude kosmická loď integrována do horního stupně nosné rakety, čímž by se ušetřily vývojové prostředky a klesla by komplexnost celé mise, nebo zda SpaceX zvolí samostatný horní stupeň, aby maximalizovala výkon. O tom, jak složitý byl výběrový proces svědčí třeba to, že v červenci 2015 vytipovali experti z NSF více než dvacet různých možností pro kosmickou loď MCT.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Ale SpaceX v té době postihla závada při startu Falconu 9 – 28. června 2015 raketa havarovala při letu s lodí Dragon a tato událost měla na firmu velmi neblahý vliv. SpaceX zaznamenala ztrátu 260 milionů dolarů kvůli nemožnosti startovat, dokud se nevyšetří příčina selhání. Odborníci z NSF následně zjistili, že vinou těchto problémů bylo oznámení SpaceX o plánech na lety k Marsu odsunuto na dobu, kdy se společnost vrátí do provozu.
Vyšetřování nehody a finanční ztráta sice vývoj nové rakety zpomalily, ale nezastavily. SpaceX pokračovala v pokrocích při vývoji motoru Raptor a kyslíkový preburner (generátor plynů / předspalovací komora) podstoupil ve stejném měsíci test s plnou zátěží. V srpnu 2015 pak Elon Musk oznámil, že motor Raptor by měl využívat poměr kyslíku vůči metanu 3,8:1. Experti z NSF se dostali k dalším podrobnostem v říjnu téhož roku. Celá sestava měla být 180 metrů vysoká a SpaceX počítala s jedním prvním stupněm o průměru 12 metrů. Raketa měla při startu generovat tah 62 239 kN a měla být schopna při znovupoužitelnosti vynést na nízkou oběžnou dráhu 236 tun nákladu.
Loď měla být schopna uskutečnit přelet k Marsu za 3 – 5 měsíců i když by byla plně naložena nákladem stovkou kolonistů a posádkou. U Marsu by loď vstoupila do atmosféry a zpomalila kombinací atmosférického odporu a motorického přistávání se zážehem motorů proti směru letu. První plány počítaly s vytvořením předběžné marsovské základny, která by vznikla z deseti kosmických lodí, které by přistály relativně blízko od sebe. S využitím jeřábů a robotů by pak mohla začít první výroba paliva.
Energii pro základnu i pro továrnu na výrobu paliva by měla dodávat kombinace malých jaderných reaktorů a rozložených solárních panelů. Jakmile by byla postavena tato základní kolonie, měla podle plánu k Marsu vyrazit nejméně desítka kolonistů s posádkou na první pilotovanou misi k Marsu, aby mohla kolonie začít skutečně fungovat. Kosmické lodě by se z Marsu vracely při každém vhodném startovním okně, aby se na Zemi zkontrolovaly a případně upravily před dalším použitím v dalším startovním okně.
Plán tak částečně připomínal Zubrinovy plány, ale obnášel i Elonovu novinku v podobě dotankování na kolonizační lodi na oběžné dráze Země, s čímž Zubrinův plán nepočítal – svou roli v tom sehrála i snaha SpaceX o plnou znovupoužitelnost všech částí jejich raket. Plány se postupně zaměřily na jediný typ nosiče, který by vynášel jak kosmickou loď, tak i tankery k jejímu dotankování na oběžné dráze. Podle dostupných informací SpaceX počítala s 27 motory Raptor, jak předvídal Voroncovův tým a toto číslo bylo i ve shodě s počtem motorů na tehdy připravované raketě Falcon Heavy.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
27 raketových motorů by představovalo největší počet motorů na jakékoliv raketě od doby, kdy se k pohonu sovětské neúspěšné lunární rakety N-1 používalo 30 motorů NK-15. Jen samotná hmotnost pohonných hmot v prvním stupni by v takovém případě o několik set tun překonala kompletní startovní hmotnosti celých raket Saturn V nebo N-1.
Odborníci z NSF také zjistili, že pohonná jednotka by také měla výrazně vyšší ideální rychlost pro oddělení než v případě jednorázově použitelných Falconů 9 – to by zajistily efektivnější motory Raptor. Souhrn plánů ukázal, že SpaceX stojí o opakované používání jak pohonné jednotky (prvního stupně), tak i horních stupňů (kosmických lodí a tankerů), přičemž samotný první stupeň by měl zvládnout minimálně 15 startů. Díky opakovanému používání obou částí by nosnost na nízkou oběžnou dráhu Země klesla na 200 tun. Experti z NSF velmi rychle poznali, že toho může být dosaženo jedině tak, že by SpaceX přistávala s obřími prvními stupni na nějakém ostrově, nebo plovoucí plošině kotvící v dráze letu. Tím by byla penalizace v nosnosti mnohem menší (jen asi 4 – 12,5%) než téměř poloviční snížení nosnosti při návratu na pevninu.
O samotné kosmické lodi a tankeru bylo k dispozici méně informací – u obou se předpokládala délka 60 metrů, tvar vztlakového tělesa a vertikální přistávání. Loď má být schopna dokování s jiným exemplářem a přenosu paliva. Poměr tahu pohonné jednotky vůči lodi/tankeru byl poměrně nízký 5:1 – většina raket má většinou poměr minimálně 8:1.
Specialisté z NSF zjistili, že tento poměr znamená, že by na lodi bylo pět motorů Raptor uzpůsobených pro provoz ve vakuu. Očekávalo se, že tento nižší poměr tahu nastal kvůli snaze SpaceX o snížení delta-v prvního stupně, aby byl snáze znovupoužitelný. Až později zjistili, že tři centrální motory Raptor optimalizované pro provoz v atmosféře by se používaly během přistávání lodi. Rozložení motorů přidalo zálohu pro let, ale daní za to bylo navýšení suché hmotnosti.
Samotná kosmická loď by byla tvořena velkou obytnou sekcí, v jejíž horní části by bylo mnoho pokojů pro cestující. Pro náklad by byla vyhrazena spodní sekce lodi nad motory Raptor. Ty by čerpaly pohonné hmoty z dvou centrálních potrubí, která by procházela skrz nákladový prostor. Toto rozložení by umožnilo snadné vykládání těžkého nákladu jako jsou třeba dopravní prostředky nebo jaderné reaktory.
Kosmická loď a tanker by byly vybaveny pěticí rozložitelných přistávacích nohou, která by se neskládala k tělu jako v případě Falconu 9. Nepočítalo se s instalací záchranného systému LAS na kosmickou loď, což překvapilo celou řadu expertů z NSF, protože na palubě lodi může být až sto kolonistů. Oproti tomu pro pilotované lety soukromých lodí k Mezinárodní vesmírné stanici na objednávku NASA je záchranný systém vyžadován.
Ačkoliv by raketa využívala schopnosti spalování podchlazených pohonných hmot, kterou představil Falcon 9 v1.2 a několika verzí jednoho motorů k pohonu všech částí, bylo by tu i několik důležitých rozdílů. Nádrže na palivo by měly být vyrobeny z uhlíkových vláken, což je výrazná změna v celém oboru, která by umožnila stavbu mnohem efektivnějších raket.
Palivový systém by také neměl být tlakován plynným heliem, což používá celá řada amerických raket (a což vedlo ke zničení dvou horních stupňů Falconů 9 při dvou ostrých misích). Místo toho chce SpaceX používat plynnou formu obou složek pohonných hmot k autonomnímu tlakování nádrží. Tím by došlo k eliminaci hlavního rizikového faktoru při penalizaci nosnosti jen zhruba 1 %.
Odborníci z NSF také zjistili, že SpaceX zvažovala i jiné kombinace paliv a okysličovadel a kromě vybraného kyslíku s metanem se velmi daleko dostala i směs na bázi kyslíku s etylenem. Bez ohledu na vybraný průměr rakety, obří BFR zmíněný v plánech by byl nejefektivnějším nosičem na nízkou oběžnou dráhu v historii. Dosavadní rekord v držení jednorázového Falconu Heavy (4,49% startovní hmotnosti) by překonal o více než půl procenta. Na základě relativních procent by hmotnost nákladu vůči startovní hmotnosti byla o zhruba 11% vyšší než u další nejefektivnější rakety v pořadí. Nosič by měl poměr tahu vůči váze 1,36, což znamená, že by teoreticky mohl odstartovat i s většími nádržemi na palivo.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Portál NSF sestavil tým špičkových expertů, kteří byli doporučeni raketovými konstruktéry Dmitrijem Voroncovem a Chuckem Lonktonem (spoluzakladatel DIRECT Project), aby udělali pořádek v číslech a designových prvcích. Tým se pustil do práce a výsledkem byly upravené hodnoty. Specialisté se nejvíce přikláněli k návrhu, ve kterém se výška sestavy dostala na hodnotu 105 metrů, průměr narostl na 15 metrů a celá dvoustupňová raketa by vážila zhruba 5 500 tun. Během procházení různých návrhů a hodnot podle dostupné dokumentace, dospěli k několika poznatkům.
Ve výsledné hodnotící zprávě uvedli, že výška sestavy 180 metrů již není aktuální a raketa bude velmi pravděpodobně výrazně nižší. Bylo také pravděpodobné, že hodnoty výkonu byly velmi konzervativní, když simulace ukázaly, že nosič s daným průměrem vynese více než 280 tun nákladu na LEO s hmotnostní optimalizací ve stylu Falconu 9.
Experti z NSF také zmínili, že návrh potřebuje vyrábět na Marsu zhruba 100 kW elektrické energie ze solárních panelů pro podporu života 100 kolonistů a posádky. Jelikož Mars dostává podle vzdálenosti od Slunce ve srovnání se Zemí jen 37 – 51% slunečního záření, měly by solární panely lodi vyrábět v okolí Země zhruba 270 kW, aby u Marsu splnily energetické požadavky. Ohledně jaderných reaktorů, které by podle expertů měly napájet základnu, se předpokládá využití thoriových reaktorů s roztavenou solí. Výhodou je, že Mars má k dispozici poměrně zajímavé množství thoria, takže o palivo by nebyla nouze.
Členové týmu také vytipovali několik oblastí, kde mají pochybnosti a na čem bude muset SpaceX ještě zapracovat. Jedním z těchto témat byly třeba absence zmínek o záchranném systému, nebo možnost zásahu úlomku do motoru nebo lodi během přistání na Marsu či při startu z něj. Simulace ukázaly, že motory Raptor na startující lodi by pod sebou uvolnily sílu srovnatelnou s účinky hurikánu 5. (dosud nejvyšší) kategorie, což by zvýšilo riziko zásahu nějakým úlomkem.
Specialisté z NSF potvrdili nové detaily o vývoji projektu v únoru 2016. Společnost měla vybrat návrh prvního stupně s výškou 81 metrů a průměrem 12 metrů, který má zhruba dvojnásobný tah oproti Saturnu V. Větší verze s výškou 88 metrů, průměrem 14 metrů a tahem 3× větším než Saturn V byla opuštěna. Jedním z možných důvodů pro tento vývoj může být to, že konstrukce s průměrem 12 metrů by pro případ nehody vyžadovala menší vyklizenou oblast – jen asi 8 kilometrů kolem rampy. SpaceX tuto vzdálenost vyhodnotila podle výpočtů tlakové vlny, jejíž účinky by v této vzdálenosti poklesly pod nebezpečné limity. Cokoliv většího, než dvojnásobek tahu Saturnu V by s sebou neslo problémy při výběru místa startu kvůli výrazně větší uzavřené oblasti.
Tah motoru Raptor byl snížen o 13 % na 1 961 kN, což si vynutilo další změnu v architektuře systému. Ukázalo se, že by první stupeň měl disponovat 42 motory Raptor, takže by bylo při startu dosaženo celkového tahu 82 362 kN, což je o 23,4 % více než dříve. Tato verze měla nést 3 650 tun pohonných hmot při poměru kyslíku vůči palivu 3,58. Stupeň měl přistávat u startovní rampy na pevnině místo mořské plošiny. Během sestupu a přistání měl používat kombinaci roštových kormidel a trysek poháněných horkými plyny. Tato změna by umožnila SpaceX jednodušší provoz a vylepšila náklady na nosnou kapacitu.
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/09/2018-09-18-021215.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/01/2018-04-08-131700.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/01/2018-04-08-131831.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/01/2018-04-08-132233-621×350.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/01/2018-05-07-133641.jpg
Lidi, já nevím, ale mám z toho takovou trošku závrať. Ta raketa je sakra něco úplně jiného než co tu kdy bylo, obrovské jako prase. A ta podobnost motorové sekce s N1 taky na klidu moc nepřidá. Termíny jsou neuvěřitelně napjaté. A oni si v klídku vinou uhlíkovou nádrž. Člověk má v hlavě spoustu příkladů, jak spousta naplánovaných věcí nevyšla, jak se protáhla a zkomplikovala, takže furt jen čeká, jak i tady „za rohem“ něco vyskočí a protáhne vše o rok, o dva o tři. Na druhou stranu Falcon Heavy šlapal na první pokus, prostě parádně. Ta firma je fakt z jiného světa. Kdyby stavěli raketu pro dvacet lidí, budiž, byla by to evoluce proti těm 3 ze Sojuzu či 7 z raketoplánu. Ale oni tam fláknou rovnou stovku. Člověk může jen tajit dech a věřit a „modlit se“, že se tahle věc nikdy nedostane do seriálu What Went Wrong…
Již jinde se diskutovalo, že zabezpečení životních podmínek posádky pro 100 lidí a let k Marsu je v podstatě nemožné při této velikosti. Jedině, že by letěla ještě nákladní loď a z té by se průběžně doplňovaly zásoby.
Nelze to srovnávat s dopravním letadlem letícím po celou dobu v atmosféře. V letadle vše potřebné zajišťují motory – přetlakování kabiny a tím i dodávku vzduchu a vyhřívání i zajišťovaní dodávky elektrické energie. Zásoby jídla a či objem nádrží toalet odpovídá době letu.
Takže ten udávaný počet lidí nemusí odpovídat realitě.
Také jsem se nad tím počtem pozastavil. Každopádně je téměř jisté, že na Mars poletí jako první nějaká menší „technická“ posádka, uvést do provozu základnu. Takže se reálná kapacita jistě důkladně otestuje. Ony tyto technologie budou při kosmických letech vždy stěžejní. Stačí si přečíst jaké byly několikrát problémy s toaletami na ISS. Recyklační systém bude muset být zálohován, pro vše náhradní díly. Logisticky to bude velmi náročné. Ale nevěřím že by to zanedbali. Ale doufám že jestli projektanti viděli přistání na Marsu v seriálu Mars od HBO, Gravitaci a Armagedon, že jim někdo řekne, že takhle to opravdu nefunguje 🙂
Na výrobu náhradních dílů by možná stačila 3D tiskárna.
Zatim se Muskovi vse povedlo, pokud vyjde toto, verim ze jeho hlava ma misto na Mount Rushmour jiste nebo by mu mohli postavit ohromnou sochu na mysu Canaveral.
Musk bude zvěčněn v rámci terénních úprav Cydonia Mensae. 😉
Muskova tvář tam už přece dávno je. 🙂
Na videu NASA a Boeing testuje výrobu velkých kompozitních nadrží.
Jenže N-1 používala motory NK-35, které neumožňovaly provést statický zážeh pro kontrolu, že je vše ok. Prostě je v továrně smontovali a drželi si palce, že to při startu rakety dobře dopadne. Jak to dopadlo je historie…
Kvôli čomu nemohli prejsť statickým testom?
Pokud vím používali prudce korozivní palivo.
N-1 létala na kerolox. Historie není můj silný obor, ale myslím, že statické zážehy nešly kvůli masivnímu tahu při zážehu.
Myslím že ich staticky testovať mohli no nestíhali a preto bol testovaný možno každý druhý. A potom samozrejme hlavný problém bol ten že vynechali statické testy prvého stupňa kvôli obrovskému ťahu.
Nemohli. Ty motory byly konstruované jako „jednorázovky“, tedy bylo možné je zažehnout jen jednou (Kuzněcov však motory vylepšoval a pokud by startovala další N-1, měla by už motory schopné opakovaného zážehu a tudíž předem otestované). Pro testy se bral určitý počet kusů z každé série a předpokládalo se, že pokud tyto motory obstojí, budou OK i ostatní.
Statické testy prvního stupně se nedělaly, protože nebyly peníze na zkušební stav, tím pádem probíhalo testování až za letu.
Pokud si dobře pamatuju, nebyly restartovatelné. Prostě se vyrobila série, vzal se kus/y na test a když fungovaly dobře, byla celá série prohlášena za letuschopnou.
příště si vlákno přečtu až do konce, ať tu neduplikuju, slibuju 🙂
Ono to s N1 není tak jednoduché. Dneska se bohužel vžila „logická“ zkratka: „N1 měla 30 motorů a proto byla neúspěšná“. To ovšem není pravda.
Raketa neuspěla, protože nebylo dost peněz na její vývoj, takže se nedaly dělat zkoušky motorů tak, jako to dělal von Braun s F1.
Koroljov proto musel zvolit jednodušší způsob odstraňování chyb za pochodu (ostatně stejně postupoval i u R7). Posledním hřebíčkem do rakve N1 bylo vystřídání Koroljovova nástupce Mišina Valentinem Gluškem, který N1 bez nadsázky nenáviděl a celý projekt proto okamžitě zařízl (a začal vyvíjet vlastní superraketu Eněrgija), takže my dnes vlastně nemůžeme s jistotou říct, jestli by N1 nakonec fungovala. Koroljov věřil že ano.
Vyvozovat z toho jakékoli závěry ve vztahu k BFR je proto chybné.
Jednak dnešní technologie jsou mnohem dál a hlavně u SpaceX určitě nepanuje takový chaos a bratrovražedná atmosféra jako v ruském, dřive sovětském kosmickém programu.
Projekt N-1 sice začal za Koroljova, ale ten zemřel v lednu 66 a první let N-1 byl až v únoru 69, takže mohl ovlivnit tak úvodní design, ale zkoušky a testovací lety rozhodně nikoliv…
Nejsme ve sporu.
Ve snaze o stručnost (sáhodlouhé příspěvky nikdo nečte a N1 je v téhle diskusi vlastně OT) jsem to možná nevyjádřil dost jasně.
Ano, samozřejmě, průběh samotných zkoušek už Koroljov řídit nemohl;
nicméně byl to on, kdo vymyslel základní koncepci N1, kdo se smrtelně rozhádal s Gluškem a vyšoupnul ho (což byl nakonec ten zásadní hřebíček do rakve projektu), kdo přivedl Kuzněcova a kdo rozhodl kolik bude mít raketa motorů.
Co se týče těch zkoušek, myslel jsem tím že také (vzhledem k nedostatku času a peněz)určil způsob testování rakety – vlastně šlo o metodu pokus/omyl na způsob: „postavíme raketu, vypustíme raketu, zjistíme proč vybuchla, postavíme novou, vypustíme raketu a tak stále dokola, dokud nebude fungovat“. Velmi podobně probíhal vývoj R7.
Jasně že pokočilý vývoj a zkoušky samotné už řídil Mišin, nicméně ten byl pravou rukou Koroljova od samotného začátku a v podstatě tedy jen pokračoval v linii určené Koroljovem.
Důvodem jeho odvolání bylo celkové (řečeno dnešními slovy) manažerské selhání; vaz mu zlomila nejen N1, ale mimo jiné i vývoj lodi Sojuz a občas až nepochopitelné chyby v komunikaci a jednání s ostatními vlivnými činiteli kosmického programu ať už armádními či ostatními civilními.
Osobně si myslím, že kdyby projekt pokračoval, mohla raketa létat do roku 1978, tedy deset let po američanech.
Jestli Gluško udělal dobře, když projekt ukončil a začal vyvíjet Eněrgii dnes můžeme jen spekulovat. Každopádně právě zastavení nedokončeného vývoje (zahrnující likvidaci veškerého vyrobeného hardwaru a zničení všech plánů) je příčinou, proč je N1 dnes hodnocena jako neúspěšná.
Ještě jednou zopakuji, že hledání jakoukékoli podobnosti s BFR je proto dost pochybné.
A je to tady: https://www.novinky.cz/veda-skoly/484152-rusko-dalo-kosem-nasa-stanici-u-mesice-pry-zridi-vlastni.html Kdo to nečekal? Omluva za OT.
To už spíš věřím, že vznikne japonská měsíční základna:
https://echo24.cz/a/SAny8/japonci-chteji-lidskou-kolonii-na-mesici-hotova-by-mela-byt-asi-za-10-let
Zajímavé. I ta věta „Dalším z plánů firmy je proměnit téměř celý povrch vesmírného tělesa na jednu velkou solární elektrárnu.“ To už začíná znít jako, že se někdo bude chtít pokusit na tom Měsíci kolíkovat parcely, s čímž asi budou mít „trošku“ problém ostatní země.
Putin už neví jak by se více zviditelnil. Bohužel dělá vše pro to, aby za pár let byl označen jako diktátor, který stáhl Rusko do odloučení od ostatního světa.
Prosím, neodbíhejme od kosmonautiky k jiným tématům, děkuji.
Osobne ma to neprekvapuje. Žiadna z krajín s vlastným vesmírnym programom nepríjma vylúčenie zo spoločných programov s nadšením. Čína nedostala možnosť zúčasniť sa ISS ako projektu z dôvodov, ktoré sú známe asi len USA. Zároveň Čínsky vesmírny program je postavený na ZSSR základoch, podobne ako aj Ruský či Indický. Je teda logické a očakávateľné, že tieto krajiny nájdu skôr zhodu vo vývoji a smerovaní,v projektoch. Navyše to v súčasnej dobe ešte potvrdzuje vzájomne vyhrotená politika založená na odmietaní, reštrikciách medzi západom a východom.
Tu vôbec nejde o diktátorstvo, demokraciu, kapitalizmus či komunizmus, ide o financovanie finančne veľmi náročných projektov, technickom zázemí a politickej vôli.
Nemyslím si, že USA samostatne dokáže ufinancovať svoje plány. Aj zapojenie súkromného sektora má svoje podmienky a obmedzenia.
Držím palce skokanom ako SpaceX, Blue Origin, ale obávam sa, že aj im časom dôjde dych v inováciach.
Oveľa pozitívnejšie na mňa pôsobia systematický postup a vývoj v kozmickom priemysle Číny či Indie.
Především jde o to, aby partneři byli schopni dodržet své projekty, jinak spolupráce nemá žádný smysl a stává se z ní jen politická fráze. Kosmonautika potřebuje výsledky. To jediné se počítá. A pokud jde o spolupráci zemí BRICS, tak tady si nemyslím, že by se Indie nějak nadšeně vrhala do spolku s Ruskem. Čína s tím problém sice mít asi nebude, ale opět půjde spíše o politické spojenectví, čínská kosmonautika je na tom v současnosti lépe než ta ruská. Jinými slovy řečeno – Čína současné Rusko v kosmonautice nepotřebuje.
Mohu se zeptat, jak tato diskuse souvisí s tématem článku? Prosím, poslední dobou se nám tu čím dál více v diskusích rozmáhá utíkání od tématu. Vraťme se k systému, který tu funguje již několik let!
pán Majer, tu by som odporúčal trošku tvrdší postup, môj kolega, ktorý spravuje web venujúci sa histórii takéto príspevky nekompromisne maže, proste sú mimo tému a tým je porušené pravidlo diskusie, podobne to je napr. na armádnich novinách, ak sa tam debata uberie smerom mimo od témy článku, dôjde k premazaniu vlákien… zároveň si myslím, že ak sa k tomu nepristúpi tak sa to bude zhoršovať ako na iných diskusiách, nakoľko tento web začína byť stále populárnejší čo zo sebou sprevádza aj stále častejšie návštevy ľudí, ktorý diskutujú o inom alebo v horších prípadoch trollov, prajem pekný deň (zároveň tým, že je aj toto offtopic by mal byť tento príspevok zmazaný)
Díky za názor. Smazání komentáře považuji až za krajní možnost, kdy selžou všechny ostatní mechanismy. Vím, že někdy není jiná cesta, ale mazání s sebou nese další negativní vlivy. Stále se snažím věřit, že naši čtenáři jsou rozumní lidé a stačí je usměrnit. Pokud se ukáže, že to neumí, budu se podle toho muset zařídit.
Je to tak jak pise Aurelius, dan popularite a kvalite. Je to nekdy tezke, nekdo napise 1/4 prispevku vecne o kosmonautice, aby se nereklo a zbytek prospikuje politickym tlachanim odpovidajci jeho preferencim.
Jestli se prici primo cenzura, staci to hazet do rubriky odpad, nejlepe to podle me maji na PCtunningu, kde ten prispevek nechaji, ale zabali ho, tak ze jde rozklinout, myslim ze mazou az totalni extremy.
„Čína nedostala možnosť zúčasniť sa ISS ako projektu z dôvodov, ktoré sú známe asi len USA“
Ty důvody jsou celkem známé – Čína je na úrovni Saljutu ze 70. let minulého století. Přizvání k ISS by znamenalo únik cenných informací jak Ruska, tak i USA Číně.
Prostě rozdílná – horší – úroveň Čínského vesmírného programu oproti USA a Ruska.
to tyčka:
Ak by som aplikoval váš pohľad na vec, tak India by bola na úrovni začiatku 60-rokov a predsa s ňou USA nemajú problém spolupracovať…
Čekali to všichni. Jenom ne z uvedeného důvodu. Představa, že BRICS dá dohromady nějakou společnou měsíční misi je utopie. A Rusové odešli z projektu jenom z finančních důvodů. V Roskosmosu teď nemají ani na tužky, natož na měsíční projekt.
Moc překvapující to zas není. Samozřejmě, že by tam hráli druhé housle. Navíc v dnešní atmosféře neustálého obviňování by to fakt extrémně drhlo. Takže Putin si určitě bude chtít pořádně užít roli osvíceného diktátora, krále který rozvíjí svoji zemi bez ohledu na kritiku ze zahraničí. Nakonec Čína se snaží přesně o totéž. Moderní království. Inspirace v konfuciánském císařství je jednoznačná. Proto tu bude spíš spolupráce Ruska a Číny, které se ještě nějaké ruské know-how bude hodit.
Zajímavé je ono překvapení absencí LAS. V tomto případě by tam místo věžičky na špici asi muselo být SRB,nebo přidat možnost kabinu s cestujícími odstřelit od zbytku BFS, což by se na nosnosti dost projevilo. V obou případech by se pak muselo vyřešit přistání,nejen na Zemi,ale i na Marsu. Jinak leda katapult.
Nějak to řešené být musí, nevěřím ve start lidí bez LAS. Nabízí se i řešení 2-3 SRB po stranách BFS, které by po ukončení činnosti 1. stupně mohly být využity k dalšímu zrychlení BFS. Použít na to hlavní motory BFS je naprosto nemožné, nabíhání motoru s uzavřeným cyklem je pro tento havarijní stav příliš pomalé.
Podle mě to vůbec řešené být nemusí, BFS záchranný systém mít nebude. Neměly ho ani raketoplány, ani letadla, tak proč by ho měla mít BFS…
Jenže u raketoplánů to byl právě jeden z jejich nedostatků.
Letadla jsou o několik řádů bezpečnější technologie, odepsat při komplikacích sto lidí bude pro projekt konečná (mám teď na mysli dopravu v rámci Země).
Trebaze NASA financuje SLS, neco by SpaceX na vyvoj BFR prihodit mohla , i armada nebo ESA, jestli se to povedete bude to revoluce, vesmir se stane od LEO po Mesic dostupny. Mars bych nechal s otaznikem, ale vypada to pro malou skupinu realisticky, pokud by roboti pripravili zazemi(energii, vodu, automaticke farmy).
Je to vse na tenkem lede, jak vidno staci nehoda F9 a SpaceX to razem, naprosto pochopitelne, meni priroity. Nejake cizi zdroje by se hodily.
„Trebaze NASA financuje SLS, neco by SpaceX na vyvoj BFR prihodit mohla , i armada nebo ESA, jestli se to povedete bude to revoluce, vesmir se stane od LEO po Mesic dostupny.“
Krásný sen, kéž by přispěli k financování!
Děkuji za článek nabitý informacemi.
Dává nahlédnout do složitosti rozhodováni konstruktérů, kde mrška fyzika neuhne a neuhne 🙂
Rádo se stalo. Těší nás, že můžeme přinášet tyto informace.
Pokud se nepletu, BfR/BFS je spolu s NG, Omegou a Vulcanem prihlasena do EELV-2. Takze tak. A nejsem si jisty, ze by NASA obhajila dalsi vrazeni penez do SpaceX a jejich nove rakety v teto fazi. Uz jim zaplatila/zaplati neskutecne miliardy i tak.
Čo ako počítam, tak na tom prvom obrázku som napočítal len 26 trysiek. Tak akých 27 motorov prvého stupňa?
Vlastne na druhom obrázku zvrchu.
Vůbec poprvé jsem narazil na zmínku o únikovém systému na BFS, což mě napadlo vzápětí, co byl před lety celý BFR systém prezentovaný. Absence bude velký risk. Je otázka, jestli je při těchto rozměrech něco takového realizovatelné, aniž by se za to platilo podstatným snížením užitečné hmotnosti. Navíc mi jako velké riziko připadá využití stabilizačních ploch jako přistávacích vzpěr, pochopil-li jsem to správně. Při vstupu do atmosféry by dvě spodní (dá-li se to tak nazvat) vzpěry byly přitaženy směrem ke „směrovce“ a před přistáním se rozevřou a jejich konce utvoří ideálně vrcholy rovnoramenného trojůhelníku, chápu to správně? Ale při komplikacích při rozevření křídel nebude BFS po dosednutí stabilní, v nejhorším případě se prostě položí na bok.
Ano, chápete.
Řekl bych, že s vyjímkou exploze na rampě by to Raptory na BFS mohly zvládnout.
A při explozi samotného Raptoru na BFS? Nebo poškození přistávacích – jak to jen nazvat…
Jsou tu tři body, kterým vubec nevěřim. První bod jsou určitě termíny realizace všichni asi tuší proč. Druhý bod je naprosto přesné přistaní BFB
(booster) na přistávací rampu bez nohou. Když člověk vidi jak ty Falcony přistavaji nakřivo tak tomuhle odmitam věřit. Stači mala chybka a tu rampu mužou stavět znova. Posledni bod. Když Falcon 9 vynese družici tim padem je mise splněna a zaplacena. Pokus o přistání už byl jen takový bonus navic při kterém se to mohlo nacvičovat. Falcon 9 určitě co se tyče ceny je oproti BFR velice levná záležitost. Kdýž se člověk podivá kolikrát jim ten Falcon vyletel do luftu tak odmitam věřit, že BFS to zvladne na poprve a že je tyhle pokusy ekonomicky nepoloži na kolena. Toto neni kritika ale fakta. Ja jsem velky obdivovatel SpaceX a drzim jim palce.
Nemyslím, že přistání do kotevních svorek je nemožné. Téměř vždy existují technická řešení, která daný problém zvládnou, ať už si je člověk dokáže či nedokáže představit. Techniku motorického přistání ve Spacex vypilovali tak, že je z toho dnes téměř rutina. Není nutné se toto vše učit s BFR znovu. Je to jak po autoškole v osobáku skočit za volant Tatry – pokud je člověk trochu šikovný, tak to taky hned nenapere do prvního sloupu. Já bych byl optimista.
Rozhodně to není žádná rutina. A stačilo udělat ten stupeň trošku jinak, těžší a pevnější, tedy centrální stupeň Falcon Haavy a už se hladké přistání nekonalo a stupeň šel do kytek, tedy do moře.
Nepovedeni pristani centralniho stupne FH nemelo nic spolecneho s jeho strukturou..
No to je spíš na diskuzi, nakolik jim získaná data a zkušenosti s Falconama můžou být nápomocná s BFR. Přeci jen tenkrát začínali na zelené louce prakticky se vším, čili to se asi nedá úplně porovnávat…
„Kdýž se člověk podivá kolikrát jim ten Falcon vyletel do luftu tak odmitam věřit“
Pokud se bavime o rutinnich startech Falconu 9, tak vidim pouze jeden pripad „ve vzduchu“ a jeden na na rampe.
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Falcon_9_and_Falcon_Heavy_launches
„Kdýž se člověk podivá kolikrát jim ten Falcon vyletel do luftu tak odmitam věřit, že BFS to zvladne na poprve a že je tyhle pokusy ekonomicky nepoloži na kolena. “
Jenže my se nebavíme o startu – my se bavíme o přistání, které se testovalo na raketě, která už k ničemu jinému nebyla dobrá, a trvalo to pěkně dlouho.
Tato raketa bude velice drahé a její úplné zničení během pokusu o přistání bude proto velkou ekonomickou ranou.
Ano, i když testy budou dělat na maketě, stejně to bude drahé. Navíc budou muset testovat přistání obou stupňů. Nehoda takového monstra při startu by byl jiný mazec, kdovíco by to zdemolovalo, bouchnout to blízko rampy, to platí i o SLS. Takže zatím tomuto projektu moc nevěřím. U F9 SpaceX postupovala zcela odlišně. Novinky testovali postupně a chytře tak aby je to nepoložilo, kdyby to nešlo. A nosič začal poměrně rychle vydělávat na vynášení komerčních satelitů.
no nehoda takého monštra by bol možno najväčší nejadrový výbuch v histórii ľudstva, podobná vec sa podarila Sovietom s ich raketou N-1
Aurelius: Tak explozi v Halifaxu to asi určitě nepřekoná: https://cs.wikipedia.org/wiki/Halifaxsk%C3%BD_v%C3%BDbuch
Přesně jak napsal Tyčka ja nepišu o startech ale o přistání.
Jenže s tím přistáním to bude fungovat trochu jinak, Falcon je malý a lehký (tedy proti BFR), takže nemůže na motor zaviset nad plochou. na to má merlin moc velký motor, takže přistání je vlastně přesné dobrždění a flák s tim o zem, kdyby motor hořel o chvilku déle, už zase letí pryč a je konec
BFR je mnohem těžší a tak se dá předpokládát, že výkon jediného raptoru půjde zaškrtit tak, že bude moci viset na místě
a to se pak přistává jak do peřin a hlavně, dá se korigovat prostorová nepřesnost
mrkněte na přistávání Blue Origin a jejich New shaparda
edit: merlin má samozřejmě velký výkon … jdu na kafe, už ho potřebuju
K prvnímu bodu – Souhlasím, termíny se asi určitě posunou.
K druhému bodu – Ano, tohle přičítám spíše kreativitě animátorů, než že by o tom skutečně inženýři přemýšleli.
K třetímu bodu – Nezapomínejte, že SpaceX od té doby nasbírala ohromné množství zkušeností s motorickým přistáváním. Zatímco u Grasshopperu a pak u prvních Falconů se vše učili, tady už mají na čem stavět.
No ono přistání spodku BFR by mělo být tak nějak z podstaty stabilnější než u F9 spodku. 1. BFR má relativně širší spodek – menší střižné síly mez spodkem a vrškem spodku. 2. Spodek BFR je težší než u F9.
Tedy to bude celkově padat lépe jako řízení pád cihly (BFR) než jako řízení pád špejle (F9).
Jenže zde je ta cihla velká jako panelák 😀
A ta špejle jako 3 paneláky 🙂
Zkouším si představit 100 lidí na tak malém prostoru několik měsíců pohromadě bez možnosti mít soukromí… To snad nikdo nikdy nezkusil ani v rámci experimentu?
No a další věc. Pokud to bude poskočení u země, nebo týdenní let kolem měsíce, tak to bylo už vyzkoušeno že to lidé vydrží. Ovšem pokud žít bez ochrany ionosféry před slunečními erupcemi prakticky alespoň rok – no tak to tu ještě nebylo (3 měsíce, tam, půl roku čekat na vhodnou pozici Marsu a Země, a zase 3 měsíce let zpět). Dále pak zajistit, že podpora života na lodi bude bez problémů fungovat celý rok je silný optimizmus.
Potom je tu další věc: Případná havárie se 100 lidmi může firmu totálně položit.
Vidím to tak na rok 2030 při velkém optimizmu. A to držím palce jak můžu.
To snáď s “ Případná havárie se 100 lidmi může firmu totálně položit.“ nemyslíte vážne. Rovnako sa dá postaviť k prvým letom nových lietadiel. Ak by padla taká A380 na odpis by bolo až 500 hláv …
Predpokladá sa, že BFS/BFR bude spĺňať istú (najviac za daných okolností dosiahnuteľnú) bezpečnosť. To ostatné je porovnateľné s inými dopravnými prostriedkami.
Transport Zem -> Mars je ďaleko a súhlasím s Vami, že skôr ako 2030 to nebude.
Tak ako niekto skôr naznačil, nový dizajn vesmírnej lode s pohyblivými plochami sa mne osobne nepozdáva. Pohyblivé časti, podobne ako meniteľná šípovosť krídel u lietadiel je riešením, ktoré sme zvládali ale pre náročnosť a hlavne z dôvodu šetrenia váhy sa to nepoužíva. Preto na tento posledný návrh pozerám osobne dosť skepticky. Ale som príliš slabý technik aby som vedel pozadie a benefity tejto konštrukcie.
“ Ak by padla taká A380 na odpis by bolo až 500 hláv “
Už jen při neexistenci jakéhokoliv záchranného systému a smrti 100 lidí během startu, kdyby je mohl ten systém zachránit. Nebude podle mne zas tak velký problém pro odpůrce SpaceX dosáhnout toho, že zodpovědní představitelé skončí ve vězení za trestný čin zabití z nedbalosti.
Letadla mají mnohem větší pasivní bezpečnost – dokáží například přistát i bez motorů. A havárie motoru též většinou neskončí havárií letadla.
Pokud by byla havárie, až po dejme tomu při 50 startu, tak by se možná dala neexistence záchranného systému odůvodnit – jako je tomu u letadel.
Raketoplán měl též splňovat bezpečnost, jako mají letadla – pravděpodobnost havárie nakonec byla pod 2% – i to bylo stále, alespoň pro NASA a veřejnost moc.
Raketoplán taky neměl záchranný systém už z principu. A létal a nezabalili to hned ani po druhé katastrofě. Myslím, že počet lidí k Marsu by byl nižší. Já to odhaduji na 10-30 při dočerpání na oběžné dráze. Jsou to to ale jako vždy do skutečného startu jen spekulace 🙂
Pri všetkej úcte, dosť pochybujem o možnosti pristania bez motorov na moderných veľkých lietadlách.
„ani po druhé katastrofě“
Z důvodu nutnosti dostavět ISS a moduly se tam jinak dostat nedaly.
re: BlackSheepOI2
US Airways 1549(nouzové přistání letounu A320-214 na řece Hudson v roce 2009)
Těch přistání letadel bez motorů je více,
např A330 na Azorách – cca 120km bez motorů, – https://en.wikipedia.org/wiki/Air_Transat_Flight_236
nebo Air Canada 767 – https://cs.wikipedia.org/wiki/Let_Air_Canada_143
ale jsme offtopic
re: BlackSheepOI2
nejnovější nouzové přistání na vodě je pár dní starý let Air Niugini PX73 (boeing 737).
Ono se to nezdá a žádná letecká společnost se tím nechlubí, ale technika ani lidský faktor není bezchybný a havárie a anomálie se stávají.
Nějaká nouzová opatření tedy rozhodně musí být vyžadována i při startech BFR i pokud by tato raketa měla být stejně spolehlivá jako pasažérské letouny (respektive právě proto).
Hezky preklad, Dusane, skvele se to cte. Malinko mi v tom chybela jedina vec. Odhady expertu byly skvele, jen bych tam pridal informaci, kdy pak prisla SpaceX s oznamenim, ktere se krylo, ci nekrylo s odhady expertu. Ale to uz by nebyl preklad, ale naprosto jasna uprava.
Tesim se na dalsi dily
Je to tak, chci do toho článku jen minimálně zasahovat. Ale občas se takové potvrzení objeví. pokud se nepletu, bylo to v minulém díle.
„Pri všetkej úcte, dosť pochybujem o možnosti pristania bez motorov na moderných veľkých lietadlách.“
To se již úspěšně víckrát stalo. Třeba proto, že jim prostě došlo palivo během letu.
A třeba zde je to popsané:
https://technet.idnes.cz/kdyz-za-letu-dojde-palivo-kam-az-letadlo-doplachti-fv3-/tec_technika.aspx?c=A070115_193057_tec_technika_NYV
Ďakujem za informácie. Beriem na vedomie. Aj keď popravde neviem či je to aj testované, teda let bez motorov, a vyžadované pre získanie licencie.
Skôr som chcel vyjadriť to, že raketa má iné pravidlá správania sa ako lietadlá. A teda niektoré veci od nich prirodzene očakávať nemôžme.
Vyžadováno to, pokud vím, je. Určitě je to důkladně simulováno. Ostrý test přistání bez motorů se nejspíš nedělá. Mělo by se testovat vypínání jednotlivých motorů za letu a nejspíš i uvedení všech motorů do volnoběžných otáček (což se plachtění dost blíží).
Úplně bezpečné to rozhodně není, ale šance na záchranu cestujících (a někdy i letadla) je slušná.
Mohol bi mi niekto vysvetliť, čo značia jedotlyvé parametre v ináč skvelej tabuľke porovnávajúcu rozne palivá, dokázal som identifikovať len teplotu a rýchlosť spalýn.
Duško
Pokud se bude hodnotit pocet umrti na pocet km, tak kosmodoprava je rekl bych uz od pohledu zdaleka nejbezpecnesji. Treba Appolo, ale i raketoplan je z tohoto hlediska superbezpecny system. A to jeste neleta SLS k DSG a BFR k Marsu. Kouzlo statistiky.
A podle novinaru je prave hledisko umrti na pocet km nejdulezitejsi!
Takze prosim, neotirejte se o STS jako rizikovy dopravni system, letadlo je proti raketoplanu z hlediska rizika prepravy cestujicich motorizovany hromadny plechovy wingsuit. Dekuji 🙂
“ Nejdůležitější sloupec je ten první, který ukazuje počet obětí na miliardu kilometrů cesty (vztažené na jednoho cestujícího).“
Zdroj: https://technet.idnes.cz/jak-bezpecne-je-letani-letecke-nehody-statistiky-f64-/tec_technika.aspx?c=A150324_175335_tec_technika_pka
„A podle novinaru je prave hledisko umrti na pocet km nejdulezitejsi!“
Ale jen u dopravních prostředků v rámci dopravy z jednoho místa na zemi na jiné místo.
Prakticky to znamená to, že pokud mám být pracovně v Paříži – tak nejbezpečnější je tam letět letadlem a nejméně bezpečné je tam dojet autem.
Píšu schválně pracovně a v rámci Evropy – neboť takto se již cestovalo zcela běžně vlaky například za obchodem již ve 30. letech minulého století.
V kosmonautice to může být bráno jen počet úmrtí na jeden let – na jednu dopravu k ISS například.
Tohle vám neprojde, protože sice pravděpodobnost havárie na kilometr je stráášně malá, ale když do toho vehiklu nasedáte, tak víte, že těch kilometrů uletíte na ten jeden let strááášně moc, takže vám ta pravděpodobnost, že to s vámi kiksne, zase dost roste.
Pěkný článek, ale bohužel až moc sci-fi 🙂
Jen doufám, že extrémně finančně a technologicky náročná BFR nakonec nepohřbí celou SpaceX i s převratným F9. To by byla dost škoda.
Myslím, že si na to dají pozor.