sociální sítě

Přímé přenosy

    krátké zprávy

    Gateway, Artemis IV a V

    Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.

    Latitude

    Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.

    O3b mPower

    Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.

    Atomic-6

    Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.

    LeoLabs

    Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.

    Skynopy

    Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.

    NOAA

    Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    Cesty za kosmonautikou: Deutsche Raumfahrtausstellung Morgenröthe-Rautenkranz

    Budova muzea v Morgenröthe-Rautenkranz

    V tomto týdnu uplynulo čtyřicet let od mise prvního německého občana za hranice atmosféry. Sigmund Jähn spolu s Valerijem Bykovským usedli 26. srpna 1978 do křesel v Sojuzu-31, aby jako třetí mezinárodní posádka podnikli let k orbitální stanici Saljut 6. V té době na stanici pobývala druhá dlouhodobá expedice ve složení Vladimir Kovaljonok / Alexandr Ivančenkov a „internacionálové“ jim při odletu zanechali svůj Sojuz a odletěli v jejich starém Sojuzu-29. Sovětsko-německá posádka přistála 3. září 1978. Sigmund Jähn se v Německé demokratické republice okamžitě stal, stejně jako jeho kolegové z programu Interkosmos ve svých domovských státech, veřejně známou osobností, kterou režim rád a často využíval k propagaci. Německo a zvláště pak Jähnovi rodáci v Sasku se rozhodli svého význačného rodáka uctít i jiným způsobem. Vzniklo tak malé muzeum v jeho rodném městečku Morgenröthe-Rautenkranz. Expozice byla založena v roce 1979 a v roce 1992 se stala celoněmeckým muzeem, jež má připomínat německé kosmické cestovatele. Jednoho srpnového dne se rozhodli tři členové redakce Kosmonautixu podniknout výpravu do Saska, aby se mohli na vlastní oči přesvědčit, zda muzeum stojí za návštěvu.

    Z Chomutova, kde jsme si dali sraz, nás cesta do Morgenröthe-Rautenkranz nejprve vedla přes Krušné hory, aby krásné výhledy a romantická zákoutí vystřídaly nekonečné německé hvozdy. Zhruba po hodině a půl od startu z Chomutova se lesy rozestoupily, aby odhalily hezké malé údolíčko s několika desítkami domků, jimž vévodila nepřehlédnutelná hala muzea.

    Výprava Kosmonautixu před krásně udržovaným MiGem
    Výprava Kosmonautixu před krásně udržovaným MiGem
    foto: Karel Zvoník

    Po svém založení expozice využívala prostor místního nádraží, a podle pamětníků (zdravíme Brno!) to nebyly prostory z nereprezentativnějších, přesto se zde do roku 1989 vystřídalo přes půl milionu návštěvníků. Exponátů i návštěvníků neustále přibývalo a postupně bylo zřejmé, že stávající prostory již nejsou ani zdaleka dostačující. V březnu 2007 se proto výstava přestěhovala do speciálně postavené haly, vedle které je pro návštěvníky připraveno poměrně velké parkoviště, malá planetární stezka, několik historických parabolických antén používaných při komunikaci s družicemi a nejmladší návštěvníci si určitě rádi zadovádí na tématických prolézačkách a houpačkách v dětském koutku. Před halou muzea také najdeme krasavce v podobě letounu MiG-21F-13, který sedlal Sigmund Jähn v dobách svého působení v německé armádě. Pojďme však do muzea samotného.

    Po zaplacení vstupného a poplatku za pořizování fotografií se návštěvníci ocitnou v hlavní hale muzea. Hned vedle vchodu jsou tabule s fotografiemi a podpisy kosmonautů a astronautů, kteří zatím muzeum navštívili. Celé hale vévodí maketa základního bloku stanice Mir. Vchod do jejích útrob je však o úroveň výše, proto zatím zůstaňme v přízemí. V době naší návštěvy nefunkční simulátor lodi Sojuz svým zpracováním nijak nezaujal. Ve vitrínách se však lze pokochat ucházejícími maketami skafandru SK-1 (z programu Vostok) a Mercury, nejrůznějších modelů a artefaktů, návštěvníky možná zaujme ne zcela dokonalá, nicméně dostačující maketa kabiny Mercury i se záchrannou věžičkou.

    Krásný model Sojuzu TM v řezu
    Krásný model Sojuzu TM v řezu
    foto: Karel Zvoník

    Naopak příjemným překvapením jsou makety družic Symphonie, Helios, rakety Ariane 5 nebo kosmického kluzáku Eugena Sängera (mimochodem – na zpáteční cestě jsme projížděli kolem jeho rodiště, bývalého města Přísečnice, dnes zatopeného stejnojmennou přehradou). Co ale celou naši trojčlennou výpravu kolektivně nadchlo, to byla maketa Sojuzu TM v měřítku 1:5 v částečném řezu. Nejsem znalcem modelařiny, nicméně tak dobře zpracované detaily jsem ještě nikde neměl možnost spatřit. Pokles dolní čelisti pak způsobí ještě dva modely – sledovací komplex s parabolickými anténami a startovní rampa i s raketou Sojuz, obojí velmi detailní, ale hlavně – vyrobeno z několika desítek tisíc sirek! Před tvůrcem nezbývá než smeknout klobouk až na zem.

    Přízemí haly pak skrývá ještě malý kinosálek, ve kterém byl během naší návštěvy promítán krátký film „Cesta na ISS“. Právě tady bylo možné ocenit všímavost a ochotu personálu muzea. Když jsme se rozkoukávali po exponátech, přišla za námi jedna z pracovnic a řekla nám, že nemusíme mít strach – až uvidí, že jdeme do kinosálu, nechá u filmu zapnout české titulky. Svůj slib skutečně dodržela, milé gesto, svědčící o zájmu o návštěvníky…

    Interiér makety základního bloku Miru
    Interiér makety základního bloku Miru
    Foto: autor

    Z přízemí haly vedou dvoje schody. Jedny vedou k maketě Miru, druhé pak do další části expozice. Zmíněná dřevěná maketa základního bloku Miru je zajímavým kouskem. Byla používána evropskými astronauty k seznámení s interiérem stanice, proto je hodně detailní. Mnoho ovládacích panelů a součástí je zde sice pouze namalováno na stěnách, nicméně pokud člověk malinko přimhouří oči, lze se bez problémů vžít do pocitů obyvatele stanice. Vstup je omezen řetízkem zhruba na metr od vstupních dveří, i tak si však lze pohrát s některými detaily, například otevřít jídelní stůl. Když vezmeme v úvahu historii tohoto exponátu, jedná se podle mého názoru o jeden z vrcholů výstavy.

    S pocitem dítěte, kterému berou jeho oblíbenou hračku, jsme se s maketou Miru rozloučili a zamířili po druhých schodech do další části expozice. Předem přiznám, že při pohledu zvenčí na halu, rozměry připomínající větší obecní tělocvičnu, jsem si nedělal iluze o rozsahu expozice. Právě část v patře mě však rychle vyvedla z omylu a občas jsem nevěděl kam dřív. Úvod této části expozice je věnován počátkům astronomie a raketového průmyslu, dále je zde sekce pilotovaných letů, nepilotovaných letů a úplně na konci je prostor pro dočasné speciální výstavy.

    Spalovací komora motoru rakety V-2 i s ramínkem a motykou
    Spalovací komora motoru rakety V-2 i s ramínkem a motykou
    Foto: autor

    V sekci historie najdeme hlavně dochovaný (byť zkorodovaný) exemplář spalovací komory rakety V-2 vyrobené v pekelných podmínkách podzemní továrny Dora. Jako odlehčující prvek zde působí malá motyčka a ramínko na šaty ve stejné vitríně jako ona komora. Nechápavé pohledy návštěvníků vymažou popisky (které jsou v celém muzeu bohužel pouze v němčině), které napoví, že se jedná o předměty vyrobené z materiálu ze zřícených raket V-2.

    Ani další vitríny v patře expozice se nenechávají zahanbit. Najdeme zde sbírku originálních skafandrů (Sokol-K, Sokol KV-2, Orlan-DMA včetně kombinézy s vodním chlazením, kombinéza Forel pro případ přistání na vodní hladinu), vitríny věnované lunárním expedicím Apollo (včetně jednoho ze záložních kusů experimentu pro zachycování slunečního větru) a další obrovské množství upomínkových předmětů, maket, součástek, jež se podívaly do vesmíru a občas také podivných rarit. Mezi ně patří například kusy sežehnutého betonu z rampy pro Sojuzy a z rampy pro Protony.

    Lze zde najít předměty méně zajímavé, předměty zajímavé i předměty vzácné a překvapivé. Vesměs se jedná o dary kosmonautů a astronautů tomuto muzeu a Sigmundu Jähnovi. Takto se do malého městečka uprostřed saských lesů dostal například kousek solárního článku z Miru, fólie z experimentu „Biostat“ prováděného během mise Apolla 16, kousek voštinové struktury z Buranu a podobně. I Češi jsou zde zastoupeni – Vladimír Remek muzeu věnoval svou kompletní pilotní kombinézu včetně helmy a dýchače.

    Toto zrcátko zažilo výstup do otevřeného prostoru...
    Toto zrcátko zažilo výstup do otevřeného prostoru…
    Foto: autor

    Velkou část expozice tvoří vitríny věnované jednotlivým německým astronautům. Je to jejich „domácí hřiště“, proto se nechtěli nechat zahanbit. Mezi velmi zajímavé úlovky patří například originální kus výztuže motoru SRB u osobních věcí Ulricha Waltera a Hanse Schlegela, detailní rozpis aktivit Alexe Gersta pro den startu při jeho prvním letu, či tavicí pícka, která se vezla na palubě mise STS-9 a kterou věnoval Ulf Merbold. Největší prostor má samozřejmě Sigmund Jähn. V části věnované jemu najdeme mimo jiné kusy ovládacích panelů z trenažérů Saljutu a Sojuzu nebo kameru MKF-6, která byla součástí vybavení Saljutů i stanice Mir.

    Sekce bezpilotních letů nabízí možnost prohlédnout si zblízka jeden krycí panel z rakety Ariane 5, kusy materiálu z jednotlivých vrstev izolačních dlaždic ze zamýšleného evropského raketoplánu Hermes nebo návratovou kapsli Mirka, jež byla vypuštěna jako součást družice Foton-8 a samostatně se vrátila na Zem po několikadenním letu v říjnu 1997. Hračičkové se také mohou vyřádit s dálkově ovládaným modelem marsovského vozítka Curiosity, které sice jezdí pouze dopředu a dozadu, na druhou stranu ovšem částečně simuluje zpoždění mezi povelem a provedením příkazu.

    Některé exponáty jsou vskutku svérázné...
    Některé exponáty jsou vskutku svérázné…
    Foto: autor

    Poslední část expozice byla v době naší návštěvy věnována darům, jež po své misi obdržel Sigmund Jähn. Některé vkusné, jiné méně, nad některými jsme museli vyprsknout smíchem. Nechyběly ani dary od kolegů kosmonautů, například rukavice skafandru Orlan, kterou použil při svém výstupu Thomas Reiter v říjnu 1995. Této části expozice dominuje velká skupinová fotografie, na které jsou zachyceni všichni dosavadní němečtí pokořitelé kosmu.

    Nelze zde vyjmenovávat všechny exponáty, jistě bychom suchým výčtem brzy vážené čtenáře unudili k smrti. Každá návštěva však musí jednou končit a vzhledem k tomu, že nás čekala dlouhá cesta domů, museli jsme zamířit ke schodům do přízemí a k východu. Tady čekalo poslední překvapení. Aby se návštěvník dostal z expozice ven, musí projít malou setmělou místnůstkou, kde je na pozadí hvězdné oblohy umístěn papírový model stnice ISS, ke které zrovna směřuje raketoplán. Nejedná se o nijak detailní modely, nicméně jako rozloučení s expozicí toto řešení nepostrádá jisté kouzlo…

    Raketoplán přilétá k ISS ve východu z expozice
    Raketoplán přilétá k ISS ve východu z expozice
    Foto: Karel Zvoník

    Poslední zastávkou je malý obchůdek se suvenýry. Paleta nabízeného zboží je sice chudší, ale dá se zde pořídit drobnost, která bude návštěvníkovi zdejší muzeum připomínat. Lze zde zakoupit také několik knih včetně Jähnovy autobiografie, bohužel, všechny publikace pouze v němčině.

    A na závěr otázka, která se možná čtenářům honí hlavou: má cenu se do Morgenröthe-Rautenkranz vydávat? Pokud jste skutečným fandou a fajnšmekrem, pak zcela určitě a jsem si jist, že nezůstane u jediné návštěvy. Naše trojice v muzeu strávila přibližně 4,5 hodiny a některé exponáty jsme pouze přelétli. Pokud zarytým fandou nejste a o kosmonautiku se zajímáte v rámci zanícení pro techniku obecně, stojí za to udělat si malou zajížďku, pokud se nacházíte poblíž česko-německých hranic v saském regionu (ideálně poblíž hraničního přechodu v Klingenthalu, který je od muzea vzdálen cca 15 km).

    Některé členy výpravy prohlídka lehce unavila...
    Některé členy výpravy prohlídka lehce unavila…
    Foto: autor

    A ať už patříte k té či oné skupině, pokud budete mít při své návštěvě stejně skvělé spolucestovatele jako já, bude určitě i pro vás návštěva muzea Deutsche Raumfahrtausstellung perfektním zážitkem…

     

     

     

     

     

    Cena vstupného: Dospělí 6 €; děti od 6 do 16 let 3,50 €; děti do 6 let zdarma; rodinné vstupné 16 €
    Fotopas pro nekomerční účely: 2 €
    Audioprůvodce v češtině: zdarma
    Přístupnost pro vozíčkáře: ano, muzeum je vybaveno výtahem
    Otevírací doba: denně krom 24.-25. 12. 10:00 – 17:00 hodin (pokladna zavírá v 16:30)
    Parkoviště: Hned vedle výstavní haly, parkovné zdarma
    Webové stránky: www.deutsche-raumfahrtausstellung.de
    Adresa a poloha: Morgenröthe-Rautenkranz, Bahnhofstraße 4, 08262 Muldenhammer
    50.4617283N, 12.4924928E

    Zdroje obrázků:
    archiv autora
    archiv Karla Zvoníka

    Hodnocení:

    0 / 5. Počet hlasů: 0

    Sdílejte tento článek:

    Další podobné články:

    Komentáře:

    Odběr komentářů
    Upozornit
    25 Komentáře
    Nejstarší
    Nejnovější Nejvíce hodnocený
    Inline Feedbacks
    Zobrazit všechny komentáře
    mol
    mol
    6 let před

    Díky za inspiraci.

    Jirka
    Jirka
    6 let před

    Díky pánové za zajímavý tip a pěkný popis expozice.

    Jirka
    Jirka
    6 let před

    Pěkný článek,v Sasku je spousta různých zajímavostí a krásná příroda.Doporučuji prozkoumat.P.S.Přísečnice bylo město.

    Lukas
    Lukas
    6 let před
    Odpověď  Jirka

    Dej prosimte nejaky dalsi typ v okoli co stoji za to videt? Kdyz uz ses teda zminil

    Karel Zvoník
    6 let před
    Odpověď  Lukas

    Pokud myslíte Sasko, tak je tam například moc pěkné muzeum minerálů. Celé Krušné hory jsou hornickou historií proslulé. Doporučím Vám tuto stránku: http://www.krusnehory-erzgebirge.eu/mista/mestske-a-hornicke-muzeum-freiberg

    tonda
    tonda
    6 let před

    Děkuji ti za hezký článek!Pokud budete pořádat další výpravu a zbylo-li by místo,velmi rád bych se zúčastnil!

    Jirka
    Jirka
    6 let před

    Tak to zní výborně. Oproti tomu Sojuz 28 v leteckém muzeu Kbely působí spíš jako že je tam trpěný (není to přece letadlo). Je to jediný exponát vztahující se k vesmíru a polovina lidí, co chodí kolem, ani neví, co to je (protože si nepřečtou maličkou a nepříliš detailní popisku). Taky mne sklamalo, že přes tmavá plexiskla prakticky dovnitř není vidět, natož a by se dal vnitřek vyfotit (pořád jsem ještě nikde nenarazil na dobré fotky vnitřku Sojuzu, zejmána orbitální sekce.) Aspoň je pod střechou a tak nerezne, jako polovina leteckých exponátů 🙁 Nicméně i tak to byl pro mne zážitek…

    Jirka Hadač
    Jirka Hadač
    6 let před

    Byl jsem tam předloni a nevybavuju si, že by tam byl skafandr nebo vlastně cokoliv, kromě návratové kabiny.

    Jirka Hadač
    Jirka Hadač
    6 let před
    Odpověď  Jirka Hadač

    https://www.lidovky.cz/remkuv-skafandr-ci-kubisova-bomba-unikatni-vystava-ukaze-vyjimecne-predmety-ceske-historie-g9v-/kultura.aspx?c=A180507_160724_ln_domov_rsa
    Co vím jistě, tak náhradní bombu Kubiše sem viděl v roce 2016 jako součást expozice ve vojenském historickém muzeu na Žižkově. Jen teď nevím, jestli to bylo v horních patrech (stálé expozici), nebo ve sklepě, kde byla výstava V ulicích protektorátu.
    Takže je možné, že skafandr je opravdu součástí stálé expozice v Kbelích. Dle webu VHU skafandr věnoval Vladimír Remek po svém letu VHU.

    Jirka Hadač
    Jirka Hadač
    6 let před
    Odpověď  Jirka Hadač

    Měl si pravdu ty, Ondro, výslovně tady píšou, že ho tam mají a vystavují.
    http://www.vhu.cz/muzea/zakladni-informace-o-lm-kbely/expozice-lm-kbely/

    Jirka Hadač
    Jirka Hadač
    6 let před

    Tak, teda, oceňuju, že ten Mir je rovně, dodnes vyprávím historku o tom, co dokáže s člověkem udělat hlava – narážím na maketu Miru v Brně. 🙂
    Jinak moc hezké, docela jsem byl zvědav, jak ta vaše akce v tu středu dopadla, pánové. Hezký článek, Ondro, a bydlet jako Karel blízko hranic, udělal bych si tam výlet taky.

    Amper
    Amper
    6 let před

    Ten dreveny kosmonaut , ona kuriozita – k tomu je potreba poznamenat ze vyroba techto drevenych panacku (doma jim rikame Huliči – jsou rozpuleni a po vlozeni „frantika“ jim jde kouri z ust) je v tradicni remeslo prave v krusnych horach (na nemecku strane) a delaji je tam do ted. „Znackove“ stoji pomerne dost penez a na obchod s nimi (a dalsimi vecmi z krusnych hor jako jsou treba svicny do oken nebo ruzne tocici se pyramidy) je i v Berline 😀

    Takze se vcelku nedivim ze kdyz se jejich rodak vydal do kosmu tak musel dostat i vlastni podobenku ve forme huliciho pajdulaka.

    Jedna poznamka pro mladsi rocniky – Sigmund Jahn se stal natolik respektovany ze ve filmu Godbye Lenin je postaven do role prebirajiciho tajemnika strany v NDR ktery zajisti pomale slouceni se zapadnim nemeckem. Pokud neznate tak film doporucuju i z jinych duvodu 😀

    Amper
    Amper
    6 let před
    Odpověď  Amper

    jeste jsem si uvedomil – vousata figurka vedle kouriciho kosmonauta je louskacek na orechy. Ma na sobe stylizovanou podobu (hlavne cepice) uniformy pilota NDR

    ptpc
    ptpc
    6 let před

    Ondro, a keď porovnáš túto výstavu s výstavou Cosmos Discovery, ktorá bola lepšia?

    ptpc
    ptpc
    6 let před

    Ok. 🙂

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.