Start kosmické rakety je vždy ohromná podívaná. Není tedy divu, že se fotografové snaží na čipy svých aparátů zachytit onen prchavý okamžik startu a přenést do snímku nespoutanou dravost raketových motorů, které s hromovým duněním tlačí raketu k obloze. Pečlivě proto nastavují clonu, expoziční čas, vybírají nejvhodnější objektiv a pak si ještě se snímky hrají v programech, které umožní zlepšit kontrast fotek. Svými díly se pak právem chlubí na internetu a my, fandové kosmonautiky pak doslova slintáme nad jejich výtvory. Skupina fotografů nevynechala ani nedělní start druhé nejsilnější rakety světa. Delta IV Heavy vynášela sondu Parker Solar Probe a fotky, které se o pár hodin později objevily na internetu, jsou jedním slovem přenádherné. Ostatně přesvědčte se sami.
Zdroj: https://rbalephotos.smugmug.com
Zdroj: https://rbalephotos.smugmug.com
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net
Zdroj: https://c1.staticflickr.com
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroj:https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net
Zdroje informací:
https://www.mikekillianphotography.com/
https://www.facebook.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://www.facebook.com/
Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…66a44f0660d35aa879ac5be9427353bb&oe=5C140976
https://photos.smugmug.com/Rocket-Launches/…/9cb61c5d/X3/IMG_0821-X3.jpg
https://photos.smugmug.com/Rocket-Launches/…/51a69cfd/X3/IMG_9686-X3.jpg
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…ad7d7750e95d6b4085022923b1c9e609&oe=5C02C281
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…94af117f3d64136df97b89d76511a9f1&oe=5BC7506F
https://c1.staticflickr.com/1/914/43085284575_0b7bbc1b1d_o.jpg
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…af87e73eb57311c4fe26f9811f899cbf&oe=5C060FCA
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…c9fc34b58225de79fd52caae748290b0&oe=5BFC5BA1
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…f78b954d602de06c06b4df26bea1f1ef&oe=5BF688DE
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…77acc72f9a908985180b0d9537f05431&oe=5BC586C7
https://pbs.twimg.com/media/DkfFP0jU4AAy0bH.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/DkZSJ47X4AEAyXD.jpg:large
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…4539ae1bac7e016f6a3ea83684672f89&oe=5C056B69
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…664d0b8d83b5d1aba37502d4c88e5250&oe=5BF528E0
Přihodím sem jednu zajímavost, takový pohled z druhé strany – Destin Sandlin je raketový inženýr a v podstatě měl na starosti celý tým, který se staral o raketu. Z galerie pochopíte více 😉
https://imgur.com/gallery/xFMcoN4
Paráda, moc díky!
youtube kanál Smarter every day, jeden z mojich obľúbených.
Mimochodem, to je ten, co dělal to binaural immerison video startu FH, na které se zde v diskuzích v té době objevilo asi 50 odkazů.
Jsou to bezesporu nádherné fotografie.
jenom mi není jasné, odkud jsou snímky foceny. Přeci jenom riziko exploze rakety tu stále je a fotografie jakoby zespodu musely bít pořízeny z celkem blízké vzdálenosti. Anebo se používají nějaké dálkově ovládané přístroje?
Také mi není ohledně nedělního startu jasné, proč byla sonda umístěna pod několikanásobně vyšším aerodynamickým krytem, než bylo vzhledem k její velikosti nutné. Chápu, že ULA používá standardizovaný kryt, ale u takto víjímečné mise by určitě nebyl až takový problém vyrobit kryt menší – každý ušetřený kilogram se promítá do výsledné rychlosti. Anebo je důvodem celková aerodynamika rakety, podobně jako u vozu Formule 1, kde má třeby i nepatrné vychýlení klapky na předním křídle zásadní vliv na obtékání vzduchu okolo zadní části?
Těch fotografií je to vcelku jednoduché. Každý z fotografů používá několik aparátů a některé z nich jsou v bezprostřední blízkosti rampy. Výsledná fotografie je odvislá od zvolené optiky a nastavení. Během startu tam samozřejmě fotograf není, ten se zdržuje v prostoru pro novináře, kde má další aparát na stativu. Fotoaparáty u rampy jsou ovládáný spouští, která reaguje na zvuk. Tzn. že se sekvenční snímání spustí hlukem při zážehu motorů 😉
https://www.youtube.com/watch?v=Ydh0lnHiTKs
Díky za odkaz!
A já doplním, že aerodynamika a vlastně celková letová stabilita rakety v tom hraje určitě velkou roli.
Takže je to zhruba tak jak jsem si myslel. 🙂
Děkuji moc za odpovědi.
Porovnaj tie rýchlosti a budeš vedieť že aerodynamika u rakiet hrá ešte omnoho-omnoho dôležitejšiu úlohu ako u formuly 1.
pb 🙂
Ta aerodynamika nejspíš nebude největší problém. Falcon 9 startuje s Dragonem bez krytu, totéž do budoucna Starliner na Atlasu, SLS se bude stavět s několika různými tvary čumáku (samozřejmě předpokládám složité výpočty a změny nastavení rakety). Hlavní potíž bude v tom, že kryt se vyrábí v nějaké formě, která se využívá opakovaně, je obrovská a hodně drahá. Vyrábět extra formu na start (i když výjimečný) se kvůli pár ušetřeným metrákům nevyplatí. Delta IV Heavy je silná dost.
Dragon má na dockovacím portu aerodynamickou čepičku, kterou odhazuje. Jinak kryt samozřejmě nepotřebuje.
Ono se řekne metrák sem, metrák tam, ale u letů na takhle extrémní dráhy ve výsledku znamená každý kilogram hmotnosti rozdíl milionů kilometrů v jejích parametrech. Ušetřená hmotnost mohla znamenat několik přístrojů navíc, případně „tučnějších“ verzí těch stávajících a tím pádem i úžasnějších objevů. Ale chápu, že v rovnici faktorů ovlivňujících výkon rakety by měla narušená aerodynamika zásadnější vliv, než ušetřená hmotnost.
Rozdíl to samozřejmě je, ale ne až tak velký. Kryt se odhazuje brzy po odhození boosterů, takže zdaleka neplatí, že ušetřený kilogram na krytu by znamenal kilogram na vybavení sondy. Je to o hodně méně, protože s těžší sondou by se musel poprat i druhý a třetí stupeň a orientační motorky sondy samotné. Navíc nový kryt by musel projít certifikací a aspoň jedním startem s méně důležitým nákladem. Kdyby to za ty komplikace stálo, tak se to běžně dělá, ale praxe je obrácená.
Nádhera. Noční starty na CC mají něco do sebe. Včetně toho, že u nás může být bílý den a lid kosmonautický normálně vzhůru 🙂
Koukám, že ty RS-68A jsou na hladině moře lehce přeexpandované, jako je tomu u SSME.
Na motorech RS-68A, tedy na jejich plamenu, jde vidět rozdíl oproti SSME. Zatímco SSME má plamen skoro průhledný, plamen z RS-68A má žlutý nádech kvůli obsahu uhlíku, jehož postupným opalováním (ablací) se chladí tryska motoru.
Hezké, zajímavý postřeh 🙂
u vacsiny rakiet som si vsimol, ze plamene maju nesuvisly tvar, su akoby zvlnene (s presnou vlnovou dlzkou ak tam mozem povedat). su tam pravidelne rozsirenia a zuzenia. prave na tychto snimkoch to vidno perfektne. neviete cim je to sposobene?
Je to interakce nadzvukově se pohybujících spalin. To, co u těch „buřtů“ supluje sponku, jsou stojaté rázové vlny, neboli šokové diamanty.
Som zvedavy ako sa bude vyvijat trh rakiet ked FH preukaze svoju spolahlivost.myslim ze delta heavy a atlas 5 mozu ist do vysluzby.boeing a cela ULA maju velky problem a tou je hlavne cena