sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

Creotech Instruments

Polská společnost Creotech Instruments, která se zabývá kosmickými technologiemi, oznámila plány na získání finančních prostředků ve výši 118 milionů dolarů, které jí umožní do roku 2029 otevřít v Polsku nový závod na výrobu družic v rámci nové dlouhodobé rozvojové strategie.

Apophis

Evropská kosmická agentura a Japonská agentura pro průzkum vesmíru (Japan Aerospace Exploration Agency) dokončily dohodu o spolupráci na misi zaměřené na studium asteroidu Apophis během jeho těsného průletu kolem Země v roce 2029.

SAS

Komerční kosmická kancelář Velitelství vesmírných systémů (SAS) udělila společnosti Viasat kontrakt v hodnotě 307 milionů dolarů na poskytování družicových komunikačních služeb pro námořní pěchotu USA.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab dne 7. května oznámila největší kontrakt na využití raket společnosti ve své historii a zároveň se chystá akvizici společnosti zabývající se vesmírnou robotikou.

Swift Reboost

Zařízení Link, mise Swift Reboost, určená ke zvýšení klesající oběžné dráhy astrofyzikální družice NASA prošla environmentálními testy před startem, který by měl být zahájen již v červnu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Brýle pro virtuální realitu a astronaut upnutý v popruzích

Tak by se dal ve stručnosti charakterizovat první vizuální dojem z experimentu GRASP, který před pár dny proběhl na ISS. Německý astronaut Alexander Gerst se připnul zády do popruhů, které jej držely uprostřed modulu a na hlavu si nasadil brýle pro virtuální realitu. Jeho ruka byla také ozdobena speciální konstrukcí, která sledovala pohyb jeho prstů a dlaně. Tato výbava, která vypadá, jako kdyby vypadla z nějakého sci-fi příběhu, byla nezbytná vzhledem k účelu experimentu GRASP. Ten se totiž zaměřuje na výzkum lidského mozku a smyslových orgánů.

Zjednodušeně řečeno vědce zajímá, jak je schopnost uchopování předmětů ovlivňována tím, že se člověk nachází ve stavu beztíže. Uchopit rukou nějaký objekt je základní činnost jemné motoriky, kterou zvládají již malé děti. Ale jak bude lidský mozek reagovat, když se nebude moci spolehnout na přitažlivost a i jeho vizuální vjemy budou ovlivněny? Brýle totiž simulují trojrozměrnou scénu, kde se astronaut nachází v jakémsi tunelu. Stejný experiment proběhne i na Zemi a díky porovnání těchto údajů by mohli vědci zjistit zajímavosti o lidském mozku a našich smyslech. Kromě toho by tyto poznatky mohly pomoci astronautům při výstupech do volného prostoru nebo při řízení robotů.

Zdroje informací:
https://www.youtube.com/

Zdroje obrázků:
https://c2.staticflickr.com/2/1723/42827756592_528dd03bdf_o.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Vlastimil Pospíchal
Vlastimil Pospíchal
7 let před

Takové nástroje by mohly v budoucnu omezit potřebu EVA. Kanadská ruka je sice fajn, ale pokud by na jejím konci byl robot, jehož končetiny by ovládal astronaut zevnitř ISS nebo rovnou ze Země, mohlo by to zvýšit produktivitu práce ve vesmíru a snížit rizika.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.