Druhého června uplynulo již 15 let od chvíle, kdy se z kosmodromu Bajkonur odlepila raketa Sojuz-FG s horním stupněm Fregat. Začala tak pozoruhodná cesta evropské sondy Mars Express, která o několik měsíců později dorazila ke svému cíli. Během své služby se stala jednou z nejúspěšnějších misí, jaké kdy u Marsu probíhaly. Na připomínku tohoto výročí ESA představila úchvatný snímek Rudé planety, na kterém pokrývá jednu z nejzajímavějších částí Marsu a který sahá od jednoho obzoru k druhému. Fotka oblasti Tharsis zároveň krásně ukazuje možnosti, jakými sonda disponuje.

Obří vulkány, prudké kaňony a popraskaný povrch – oblast Tharsis představuje jeden z nejzajímavějších a často zkoumaných koutů Marsu. Dříve bývala tato oblast nesmírně aktivní – probíhala zde nejen vulkanická činnost, ale docházelo i k posouvání desek místní kůry. Dodnes zde najdeme pozůstatky po kolosálních sopkách, které jsou dokonce nejvyšší v celé Sluneční soustavě.

Snímek, který ukazuje tuto oblast v celé její kráse, pořídila sonda Mars Express svou kamerou High Resolution Stereo Camera již vloni v říjnu. Úzký pruh začíná na horním obzoru, který lemuje slabý modrý nádech v horní části snímku. Při cestě dolů vidíme síť nenápadných trhlin, které se říká Noctis Labyrinthus (jde o část Valles Marineris, která se táhne do levého horního rohu snímku), dále si všimnete hor Ascraeus a Pavonis Mons (dvě ze čtyř velkých vulkánů oblasti Tharsis, jejichž výška přesahuje 20 kilometrů), až skončíte u severní polární ledové čepičky (ano, perspektiva dokáže člověku trochu zamotat hlavu – na této fotce je sever vlevo dole).

Oblast Tharsis se nachází u rovníku a pokrývá zhruba čtvrtinu povrchu planety. Podle vědců tato lokalita hrála v historii Marsu důležitou roli. Rozkládá se totiž na hranici mezi jižními vrchovinami a severními nížinami. Elevace je na Marsu definována relativně vůči průměrné gravitaci na rovníku planety. Tato hodnota tedy slouží jako hladina moře i když tu samozřejmě dnes žádná kapalná voda není.

Většina oblasti Tharsis má nadprůměrnou nadmořskou výšku – ta zde kolísá mezi dvěma a deseti kilometry. Oblast pravděpodobně vznikla v době, kdy se pod viskózním povrchem nahromadilo množství magmatu, které zde vytvořilo celou řadu jevů – od magmatických komor přes toky lávy až po velké kamenné oblasti. Magma zároveň odspoda živilo veškerou vulkanickou aktivitu.

Podle vědců souvisí i se vznikem známé oblasti Valles Marineris, která je čtyřikrát delší a hlubší než Grand Canyon v Arizoně. Jde o největší systém kaňonů ve Sluneční soustavě. Na snímku jej můžete vidět jako tmavé oblasti v levé horní části snímku.

Jak se magma hromadilo pod kůrou a vytvářelo oblast Tharsis, působící napětí způsobilo praskání a lámání některých částí. Roztavené horniny následně zaplavily tato popraskaná místa, takže ještě více destabilizovaly a oddělily jednotlivé oblasti kůry. Výsledkem jsou jak široké žlaby a praskliny, které dnes tvoří Valles Marineris, tak i síť připomínající útvary Noctis Labyrinthus na západním okraji kaňonového systému.

Na snímku vidíme také sopky Pavonis Mons (vpravo nahoře), Ascraeus Mons (jen kousek vlevo) a částečně sem zasahuje i okraj Olympus Mons, který vidíme vpravo. Možná ještě lépe než přiložený snímek s popisky ukáže situaci na místě topografická mapa. Z ní je přehledně vidět, jak vysoký terén tu je. Čím má daná oblast vyšší „nadmořskou výšku“, tím červenější se na mapě jeví. Naopak níže položené lokality jsou vyznačené modrozeleně. Z této mapky je jasně vidět, jaký topografický rozdíl je mezi severní a jižní polokoulí Marsu.

Sonda Mars Express zkoumá krásu a pestrost této planety již skoro 15 let a rozhodně se nechystá skončit. Kromě bezpočtu úžasných fotek nám umožnila vytvořit globální mapy geologické aktivity, rozložení vody, vulkanismu, či minerálů a poskytla dostatek údajů pro vytváření tisíců trojrozměrných snímků povrchu. Pomohla studovat sopky, kaňony, ledové čepičky na pólech, dávné impaktní krátery, její radar prozkoumal podpovrchové vrstvy, jiné přístroje studovaly atmosféru planety, ve které nalezly stopy po přítomnosti ozonu a metanu.

Úspěšně jsme mohli nahlédnout i do historie díky objevu vyschlých říčních koryt, pozůstatků ohromných záplav a podpovrchových ledovců. Díky Mars Express jsme mohli lépe pochopit vývoj oblačnosti na Marsu i působivé prachové bouře. Sonda ale zkoumala i jevy, které nejsou vidět – třeba nabité částice, které unikají do okolního prostoru. V hledáčku sondy navíc není jen samotný Mars, ale tento robotický průzkumník se zaměřuje i na měsíce této planety – Phobos a Deimos.

V uplynulých letech jsme díky Mars Express získali jiný pohled na Mars. Dříve to byla obyvatelná planeta s teplejšími a vlhčími obdobími, přičemž zde byly oázy umožňující vznik dávného života. Všechny tyto objevy společně navedly vědce k přípravě dalších misí, které jsou určené k hledání stop života jako je třeba evropsko-ruský projekt ExoMars.

Samotná sonda Mars Express se před nedávnem dočkala inovativní aktualizace palubního systému, která má zajistit delší životnost tohoto zasloužilého průzkumníka. Stručně řečeno šlo o to, že ESA potřebovala kompenzovat riziko selhání šesti stárnoucích gyroskopů, které měří, jak se sonda otáčí podle každé ze tří os. Detaily najdete v našem podrobnějším článku. Aktualizace byla do počítače nahrána 16. dubna a následovala série zkoušek a kontrol. Jelikož se neobjevil žádný problém, mohla sonda 27. dubna vstoupit zpět do vědecké fáze a začít sbírat cenná data. Od 16. dubna má sonda gyroskopy povětšinou vypnuté, takže nový software funguje správně. Jeho jemné doladění však potrvá ještě několik měsíců. Díky této aktualizaci může Mars Express pomýšlet na prodloužení své služby až do poloviny dvacátých let!

Zdroje informací:
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/2014/10/mars_express/14982540-1-eng-GB/Mars_Express.jpg
http://www.esa.int/…/17530745-1-eng-GB/Mars_from_horizon_to_horizon.jpg
http://www.esa.int/…/17530782-1-eng-GB/Topography_of_Tharsis_region_on_Mars.jpg
http://www.esa.int/…/17530856-1-eng-GB/Mars_Express_view_of_Tharsis_labelled.jpg