Druhá polovina června přinese fanouškům kosmonautiky stejné pocity, jaké zažíváme pod vánočním stromkem, kdy rozbalujeme dárky. V nejbližších dnech totiž ke svému cíli, asteroidu Ryugu dorazí japonská sonda Hayabusa 2, která jej bude zkoumat a odebere z něj vzorky, které dopraví na Zemi. Během následujících dnů se můžeme těšit na stále kvalitnější fotky dosud nespatřeného světa. Vzhledem k unikátnosti této události, jsme se rozhodli vytvořit tento článek, který bude během následujících týdnů připnutý, což znamená, že bude na hlavní stránce webu neustále na první pozici, abyste mohli průběžně sledovat, jaké jsou novinky.
Sonda Hayabusa 2 vážila při startu 3. prosince 2014 přesně 590 kilogramů a jejím cílem je asteroid Ryugu o průměru 900 metrů. Ve středu 27. června by sonda měla zahájit průzkum asteroidu ze vzdálenosti 20 kilometrů.
27. června 14:15
Máme potvrzený přílet sondy Hayabusa 2 k asteroidu Ryugu! Dnes mezi 9:30 a 9:35 japonského času (2:30 – 2:35 SELČ SELČ) došlo k desáté korekci TCM10, která je považována za poslední součást příletové fáze. Dalo by se říci, že tímto zážehem sonda dorazila k asteroidu. Korekce změnila rychlost o 0,7 cm/s v ose +x a o 2,8 cm/s v ose +z. V době korekce byla sonda od asteroidu vzdálena 20,7 km a po korekci klesla vzájemná rychlost na méně než 1 cm/s.
Tímto příspěvkem ukončíme náš psaný online přenos, ve kterém jsme po dobu téměř dvou týdnů pokryli nejdůležitější část přibližovací fáze. Byli jsme svědky toho, jak se z pár pixelů vyklubal svět, který ještě nikdo před námi neviděl. O sondě Hayabusa 2 a asteroidu Ryugu ještě v dalších dnech, týdnech a měsících ještě hodně uslyšíme a my budeme o těchto novinkách rádi informovat formou samostatných článků či krátkých zpráv. Děkujeme všem čtenářům za jejich zájem o téma, který je jasně vidět na počtu přečtení tohoto článku. Opravdu si toho vážíme! A nezapomeňte, že za pár týdnů nás něco podobného, tedy přibližování k neznámému cíli a psaný online přenos, čeká znovu v podání sondy OSIRIS-REX.
P.S. Tento článek zůstane připnutý do dnešní půlnoci, aby si tuto poslední zprávu mohli čtenáři v klidu přečíst.
27. června 8:10
Japonci se pochlubili fotkou asteroidu, kterou sonda pořídila ze vzdálenosti 22 kilometrů. V tuto chvíli by Hayabusa 2 měla být 20 km daleko, což by znamenalo konec přibližovací fáze. Čekáme na potvrzení od Japonské kosmické agentury.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
26. června 19:15
JAXA oznámila, že sonda vyzkoušela svůj lidar a úspěšně změřila vzdálenost od asteroidu (22,4 km). Pokusy probíhaly už ve vzdálenosti 50 km, ale tehdy byl ještě cíl daleko a lidar nezachytil odražené paprsky.
26. června 14:10
V aktuální tiskové zprávě uvádí Juiči Cuda, který patří mezi vedoucí pracovníky mise, že osa rotace Ryugu je kolmá na oběžnou dráhu. Dále uvádí, že na tělese je vidět mnoho velkých kráterů a horských masivů, což vědce velmi překvapuje. Cuda ještě dodal, četné gravitační anomálie mohou zkomplikovat přibližování sondy k povrchu před odběrem vzorků.
26. června 10:20
Hayabusa 2 provedla dnes v noci mezi 3:10 a 3:20 SELČ (10:10 – 10:20 japonského času) devátou korekci své dráhy (TCM09). Došlo ke změně rychlosti o 0,8 cm/s v ose -x, o 0,3 cm/s v ose +y a o 10 cm/s v ose +z. Sonda byla v té době zhruba 23 kilometrů od asteroidu a rychlost přibližování klesla na pouhé 2 cm/s. Správci webu mise pak aktualizovali údaje zobrazované v živé grafice. Dráha i zobrazované údaje tak opět odpovídají skutečnosti. Sonda je momentálně ve vzdálenosti zhruba 20,85 km.
25. června 20:05
Podle webu mise klesla vzájemná vzdálenost mezi sondou a asteroidem pod hranici 24 kilometrů. Pravděpodobně v noci, nebo zítra dopoledne bude vykonán korekční manévr.
25. června 10:00
Agentura JAXA zveřejnila snímek asteroidu ze vzdálenosti 40 kilometrů. Na fotce je již krásně vidět povrchové detaily.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
24. června 11:35
Správci webu mise aktualizovali údaje pro simulaci podle skutečných dat, což ovlivnilo rychlost a vzdálenost. Nyní jsou tedy na webu reálné hodnoty – rychlost přibližování 9 cm/s a vzdálenost 35,5 km.
24. června 10:05
Hayabusa 2 dnes mezi 9:30 a 9:40 japonského času (2:30 – 2:40 SELČ) provedla osmou korekci dráhy (TCM08). V ose +y se rychlost změnila o cca. 0,2 cm/s a v ose +z 2 cm/s. V době zážehu byla sonda vzdálena 38 kilometrů od asteroidu a korekce snížila rychlost přibližování na cca. 8 cm/s. To znamená, že údaje uvedené v grafice na webu mise nejsou přesné.
23. června 21:20
Sonda před pár desítkami minut překonala hranici třiceti kilometrů od cíle.
22. června 10:10
Sonda dnes mezi 9:30 a 10:40 japonského času (2:30 – 3:40 SELČ) provedla sedmý korekční manévr (TCM-7). Ten změnil dráhu sondy o 2 cm/s v ose -x, o 1 cm/s v ose +y a o 31 cm/s v ose +z. Asteroid byl v té době vzdálený cca. 45 kilometrů. Rychlost přibližování poklesla na pouhých 9 cm/s a sonda se dostala na finální sestupovou dráhu, kdy míří k Ryugu prakticky přímo.
21. června 18:20
Máte doma červenomodré brýle k prohlížení 3D obrázků? Tak na nic nečekejte a vytáhněte je ze šuplíku. Máme k dispozici první 3D anaglyf asteroidu Ryugu. Vznikl ze dvou snímků, které pochází ze vzdálenosti cca. 100 km.
Zdroj: https://3.bp.blogspot.com
21. června 14:15
Japonci se pochlubili novou sadou snímků pořízených ze vzdálenosti cca. 220 – 100 kilometrů. Na fotkách už jsou krásně vidět povrchové útvary na Ryugu.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
21. června 10:45
Hayabusa 2 nám během noci a dopoledne uletěla celých 13 kilometrů. Momentálně se nachází 67 kilometrů daleko od asteroidu.
20. června 23:45
Podle tohoto tweetu začíná tzv. Hillova sféra asteroidu Ryugu ve vzdálenosti 90 kilometrů. Sonda Hayabusa 2 dnes večer tuto vzdálenost překonala. Výrazem Hillova sféra se označuje oblast, ve které je daný kosmický objekt gravitačně dominantní.
20. června 18:05
Přibližování sondy k cíli pochopitelně sledují i odborníci po celém světě. Mezi nimi nechybí ani Petr Scheirich, český astronom a popularizátor astronomie. Jeho specializací je meziplanetární hmota a malá tělesa Sluneční soustavy. Tomuto oboru se věnuje i profesně. Je totiž zaměstnancem Astronomickém ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově, konkrétně v Oddělení meziplanetární hmoty. Zde jsou jeho postřehy:
Tvar této planetky si lze zhruba představit jako dva kužely spojené k sobě základnou. Je to poprvé (možná podruhé), co vidíme takový tvar planetky na snímcích z kosmické sondy. Ale není to úplně neobvyklé, naopak to potvrzuje, že tvary jiných planetek, odvozené dříve z radarových pozorování ze Země (viz obrázek), jsou asi odvozené správně a že takto tvarovaných planetek je skutečně celá řada.
Obvykle se jedná o planetky rotující na samé hranici rozpadu odstředivou silou, u nichž se vznik tohoto tvaru předpokládá postupným sesouváním materiálu k rovníku v důsledku rychlé rotace (na všechny tvary na obrázku se díváme zhruba z boku, rovník tedy leží uprostřed a nahoře a dole jsou póly rotace). Ne všechny takto tvarované planetky rotují dost rychle (hranice rozpadu je okolo rotační periody 2h, bez ohledu na velikost tělesa), což se týká i Ryugu, ale u nich se předpokládá, že rotovaly rychle v minulosti.
Do stejné kategorie se často řadí i planetka Šteins, navštívená sondou Rosetta, které ale mezitím už nejspíš něco „ustřelilo“ vršek.
Řada takto tvarovaných planetek je dokonce tzv. binárních – obíhá okolo nich druhé menší těleso (to se týká planetky 1999 KW4 a planetky Didymos z obrázku), a i jeho původ se přičítá rychlé rotaci hlavního tělesa, z nějž se tento „měsíček“ odtrhl.
Planetka Ryugu sice není binární, ale na základě jejího tvaru a pomalé rotace (odlétající měsíček způsobí zpomalení rotace hlavního tělesa – odnese velkou část momentu hybnosti) můžeme předpokládat, že i ona měla v minulosti svůj měsíc a již o něj přišla.
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net
20. června 12:10
Web mise aktualizoval svá data podle údajů po zážehu TCM-06. Změnila se především rychlost přibližování (z chybných 0,28 m/s na reálných 0,38 m/s) a upravila se i vzdálenost sondy od asteroidu (z chybných cca. 86 km na 100 km). A mimochodem – magickou hranici sta kilometrů sonda oficiálně překonává právě nyní. Dnešní aktualizace z času 10:50 tedy byla založena na nesprávných údajích.
20. června 11:45
Máme oficiální potvrzení o provedení šestého korekčního zážehu TCM 06. Sonda dnes mezi 12:40 a 13:50 japonského času (5:40 – 6:50 SELČ) několikrát zažehla své motory. Korekce byly následující: V ose -x sonda změnila rychlost o 3 cm/s, v ose +y o 1 cm/s a v ose +z o 35 cm/s. V době korekce byla sonda vzdálena od asteroidu cca. 110 kilometrů a rychlost klesla na 0,4 m/s.
20. června 10:50
Podle webu mise sonda zpomalila přibližování na 28 cm/s a momentálně se nachází 87 kilometrů od cíle. Čekáme na informaci o provedení korekčního manévru.
19. června 11:05
Podle webu hayabusa2.jaxa.jp překonala sonda před pár minutami hranici 150 kilometrů od asteroidu Ryugu.
19. června 10:25
JAXA se konečně pochlubila novými fotkami asteroidu Ryugu, které byly pořízeny ve vzdálenostech 332 – 241 kilometrů. Na prvním obrázku jsou fotky s hrubými okraji, na druhém jsou již softwarově začištěné.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
18. června 14:20
Na japonském Twitteru mise se objevila informace potvrzující provedení korekčního zážehu TCM-5. Z tweetu vyplývá, že ke korekcím došlo několika zážehy mezi 11:00 a 12:10 japonského času (4:00 – 5:10 našeho času). Korekce změnily dráhu ve všech třech osách. Konkrétně o 8 cm/s v ose -x, o 1 cm/s v ose +y a o 61 cm/s v ose +z. V době korekcí byla sonda vzdálena 220 km od asteroidu a po manévru klesla přibližovací rychlost na 0,7 m/s. Grafika na webu hayabusa2.jaxa.jp však stále udává 0,83 m/s. V obou případech by však měla ještě dnes padnout hranice 200 kilometrů a snad se dočkáme i nějaké další fotky.
18. června 10:25
Sonda měla dnes v noci provést korekční zážeh, který měl lehce změnit příletovou dráhu a snížit vzájemnou rychlost z 1,32 m/s na 0,82 m/s. Zatím čekáme na oficiální potvrzení o jeho provedení. Není to nic neobvyklého – pozemní týmy musí ověřit, na jaké dráze sonda je a jak ji zážeh ovlivnil. To může trvat i mnoho hodin. Vzdálenost obou těles by měla být 222 kilometrů.
17. června 15:36
Hayabusa 2 právě překonala hranici 300 kilometrů od asteroidu Ryugu.
17. června 8:45
Sondu momentálně dělí od asteroidu jen 332,45 km.
17. června 7:25
Pro zájemce je k dispozici a nahlédnutí aktualizovaný a anglicky psaný souhrn od JAXA o misi, přibližování a prvních úkolech. K nahlédnutí je zde.
17. června 2:15
Sonda provedla 16. června mezi 9:30 a 10:40 japonského času (2:30 – 3:40 SELČ) čtvrtý manévr pro optickou navigaci. Sonda při tomto manévru změnila rychlost o 10 cm/s v ose -x, o 1 cm/s v ose +y a o 44 cm/s v ose +z. K manévru došlo ve vzdálenosti cca 470 km od asteroidu Ryugu a sonda se od té doby pohybuje vůči asteroidu relativní rychlostí 1,3 m/s. Sonda včera také přizpůsobila boční rychlost, aby se asteroid vešel do zorného pole ONC-T. Podélná rychlost se snížila o 25% kvůli zkrácené vzdálenosti mezi sondou a asteroidem.
16. června 23:55
Haybusa 2 je od Ryugu 374 kilometrů a stále se dle plánu přibližuje. Ráno bychom se mohli dočkat pořádných fotografií.
16. června 13:35
Ze vzdálenosti 700 až 650 km byla pořízena série snímků, ze které byla vytvořena níže přiložená animace. Mnoho na Ryugu zatím vidět není, ale už se dají rozeznat nějaké větší detaily, třeba velké krátery. Brzy se dočkáme dalších podrobnějších snímků. Na Ryugu se také dá rozeznat rovníkový hřbet, který vzniká v případě, že planetka rotuje rychle a dochází tak k sesuvu materiálu směrem k rovníku. Nemusí nutně rotovat rychle nyní, u Ryugu se předpokládá rychlá rotace v minulosti.
16. června 12:00
Vítáme Vás u našeho několikadenního psaného přenosu, ve kterém budeme společně sledovat, jak poprvé v historii spatříme zblízka asteroid Ryugu. Snímky z kamer ONC-T a ONC-W1 ale neslouží jen k našemu kochání. Pozemní tým je používá jako důležité vstupní údaje pro optickou navigaci a posloužily i k hledání případných měsíců.
Zdroj: http://wonderousworlds.space
Při pozorovacím limitu 50 cm se však žádný cíl nepodařilo nalézt. V minulých dnech sonda měřila světelnou křivku asteroidu pomocí kamery TIR a došlo k aktivaci spektrometru NIRS3.
Zdroj
Zdroj: http://wonderousworlds.space
Zdroje informací:
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/
https://twitter.com/
http://www.unmannedspaceflight.com/
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/
Zdroje obrázků:
https://imgc.eximg.jp/…9794_1.jpg,zoom=1920,quality=70,type=jpg
https://pbs.twimg.com/media/Dgq1-LLV4AEqKn4.jpg:orig
https://pbs.twimg.com/media/DghF0fFUcAIPb2R.jpg:large
https://3.bp.blogspot.com/…/ryugu_opnav06b15-16_anaglyph.JPG
https://pbs.twimg.com/media/DgNrQinVQAE1_wg.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/DgNrTWmU0AAt9M9.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/DgNrUlTUEAIpXeN.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/DgNrWqtUYAA48lv.jpg:large
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…369bd949032d7e495fb612d6de561af1&oe=5BB3DA2E
https://pbs.twimg.com/media/DgCKZ2BVMAEAjVY.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/DgCKcD1UcAE1Fn9.jpg:large
http://wonderousworlds.space/_/ryugu_first_3_opnavs.jpg
http://wonderousworlds.space/_/ryugu_first_tir_image_2100km.jpg
Jestli počítám dobře, tak se přibližuje rychlostí nějakých dolních jednotek km za hodinu?
Nyní je 427 km od asteroidu a přibližuje se rychlostí 1,31 m/s.
1,31 m/s = 4,716 km/hod
To by sme v pohode mohli vedľa sondy kráčať !
Pokiaľ nie sme dýchaviční a zaobídeme sa bez bariel.
pb 🙂
To je ale relativna rychlost, nie absolutna. Poriadne si to valia obaja.
Absolutní rychlost není. Vždy je relativní.
Absolutna rychlost existuje. da sa urcit doplerovym efektom z reliktneho ziarenia.
Můžete to trochu rozvést? To jako použijete nějak mikrovlnné pozadí jako referenční rámec? A jak to jde dohromady s inflací a postupným zmenšováním prostoru viditelného vesmíru? A jaké jsou tím pádem absolutní rychlosti třeba Země, Mléčné dráhy nebo galaxie v Andromedě? A kde si o tom můžu přečíst víc?
Tak pokud pan Karásek tou „absolutní“ rychlostí myslel rychlost vzhledem k soustavě vztažené ke Slunci, měl absolutní pravdu. 🙂
Jinak absolutní rychlost je pro výpočty stejně zbytečný pojem jako pravda nebo šloud. Do astrofyzikálních bájí se ovšem hodí skvěle.
K té absolutní rychlosti – včera jsem před usnutím sledoval přednášku profesora Podolského na téma „Jaký je náš kosmos“. Ke konci (už si nevybavím přesněji) povídal o dopplerovském posunu kosmického pozadí a padla tam i rychlost 300 km/s. O směru vektoru rychlosti jsem tam ale nic nezaregistroval. Pokud je zájem, tak zde – https://www.youtube.com/watch?v=S4gWveMIpmI – je to tedy už staršího data (05/2015), ale stojí to za to.
Přesto si myslím, že to nelze brát automaticky tak, že CMB má nulovou absolutní rychlost.
Díky. Tak pokud to někdo v té dvouapůlhodinové přednášce najdete, dejte prosím vědět, v jakém to je čase nebo o co jde. Pokud snad náhodou najdu čas si to poslechnout, tak to sem napíšu.
zkus posunout zhruba na 02:05:XX až 02:06:XX
Neviem si predstaviť ako by si meral rýchlosť z dopplerovho posunu voči reliktnému žiareniu, ale budiž, aj tak by to potom bola len relatívna rýchlosť voči reliktnému žiareniu.
Ak by si to meral voči slnku, zase to bude len relatívna rýchlosť voči slnku.
Nech vy si meral akokoľvek, vždy to bude len voči niečomu – teda relatívna rýchlosť voči „niečomu”.
Absolútna rýchlosť nemôže existovať.
Neexistuje ani absolútna poloha, vždy ju musíme merať voči „niečomu” ! !
pb 🙁
Pánové, nezdá se vám, že vzhledem k tématu řešíte hlouposti?
Trochu, ale já se tak dozvěděl něco velmi zajímavého, což považuju za velmi dobrou omluvu.
Dan: Super, díky moc. Je to hrozně zajímavý a buď jsem o tom nikdy neslyšel, nebo jsem to zapomněl.
Jde o to, že v reliktním záření je pozorovaná dipólová anizotropie (tedy z jedné strany oblohy má vyšší vlnovou délku a z druhé nižší, zcela pravidelně). Představte si kouli, která je z jedné strany červená a z druhé modrá (byť je to samozřejmě gradient). To je způsobené dopplerovým jevem – Země letí vůči kosmickému pozadí směrem k té části oblohy s vyšší vlnovou délkou, která je vyšší právě kvůli tomu, že tím směrem letí. Tím pádem jde určit směr pohybu (ke středu „modré“ oblasti) a rychlost (podle toho, jak moc se liší „červená“ a „modrá“, pokud dobře uvažuju.
Samozřejmě je to jen další možný referenční rámec, který navíc pro většinu použití nebude praktický, ale je to nejlepší „vesmírný“ referenční rámec, kterém jsem slyšel.
JAXA zveřejnila osmihodinovou rotaci objektu ze 14.t.m.. Už to nejsou “ jen“ pixely, objekt je rozmazaný, ale už se rýsují kontury.
Po zvětšení se dají rozeznat velké krátery 100-200 km jak putují po disku. Pořízeno ze vzdálenosti 700 km. Další snímky se dají očekávat kolem 500 km – to už by mohlo být konkrétnější.
Na asteroide s priemerom 900 m sú 100-200 km krátery ?
pb 🙂
V Norimberku prý mají speciální trychtýře.
Teď jsem na české wiki opravil průměr z 880 km na 880 m. To by byl slušný obřík.
To na českej Wiki bolo 880 km ?
Fajn že si to opravil. Wiki je v celku hodnoverný zdroj informácií a hodne ju využívam. Samorejme sem tam sa vlúdia chybičky, aj vďaka Tebe je ich teraz o jednu menej.
Wiki je aj na slušnej informačnej úrovni čo týka levelu, veľmi dobre na dostačujúcu úroveň aj pre už poučených čitateľov. Na rýchlu orientáciu to obyčajne stač.
Samozrejme niekedy mi to nemusí stačiť, ale nie je problém dohľadať na nejakom špecializovanom serveri.
pb 🙂
Ano, bylo tomu tak. Anglická wiki to má v pořádku, někomu se při editaci vloudil šotek do klávesnice 🙂 A přesně jak říkáš – wiki je výborná encyklopedie, ale ona samotná pro hlubší studium nestačí.
Těším se na ten bohatý program, co JAXA u Ryugu připravila. Velký respekt, pokud to vše vyjde. A tím myslím i lepší výsledek při odběru vzorku, minule to bylo jen tak tak, ale první vzorky z mimozemského tělesa kromě Měsíce byly nakonec uznány. I když teda nic moc 🙂 No každopádně teď mají šanci prvenství jasně potvrdit. OSIRIS-REx se vrátí až tři roky po H2.
Pokud vím, tak vzorky prachu z komety, jako prvního tělesa po Měsíci dopravili před drahnou dobou Američané.
No tak jasně (Stardust), ale měl jsem samozřejmě na mysli normální povrchový odběr z mimozemského tělesa. A tady kromě Měsíce máme jen Hayabusu z Itokawy. Opravdu technicky náročný návrat zpět a obsah kontejneru minimální. Ale uznáno.
Hayabusa-Itokawa bol super nervák. Obrovský počet vážnych problémov, ale Japonci dokazovali nemožné a nakoniec všetko dopadlo dobre.
NEUVERITEĽNÉ !
pb 🙂
Děkuji za článek Dušane. Tuhle misi sleduji se stejným napětím jako New Horizon. Ta animace ze 14.6. už vypovídá o tvaru tělesa.
Na originální stránce JAXA se to dá ještě zvětšit.
Mě počítač bohužel hlásí ten přehled JAXA o úkolech při přibližování “ mimo chráněný režim „, můj antivir to zřejmě nezvládá, tak to nechci otevírat, což mne velice mrzí.
Pomůže ti tohle? Projel jsem to antivirem a dal na ulozto. https://uloz.to/!WjbUjH9x0agf/hayabusa2-press20180614e-pdf
Díky, jdu na to .
Podle mě je ten přenos spuštěný příliš brzy. Bylo by lepší to spustit o den či dva později. Ale je to jen můj subjektivní názor, vy ostatní můžete souhlasit/vyvrátit.
Mám přesně opačný dojem. Přenos jsme měli spustit už asi o dva dny dříve – možná už ve čtvrtek, kdy začaly chodit fotky z větší dálky.
Přesně tak. Ještě, že tu byla „záloha“, tedy fórum. Ale připnutí mne moc těší/potěšilo. Díky
Za mě naprostá spokojenost jak to je a děkuji za tento aktualizovaný přehled. Věřím, že nebudu jediný (pošuk), co na této stránce jede CTRL+R snad 100x za den.
No je pravda, že třeba za dnešek už má stránka 1000 přečtení. 🙂
Sonda musela provést korekci, její rychlost klesla skokově na 0,82 m/s.
Dnes odpoledne snad už budou nové snímky / odhaduji/.
Souběžně sleduji přibližování OsR, což je též zajímavé. Ta je cca 60 dní a 6 mil km od cíle a blíží se rychlostí 1,3 km/s. Cíl je sice menší, ale předpokládám, že první snímky budou dříve a z větší vzdálenosti než u H2.
Tak to by bolo vhodné už pomaly premýšľať pre Osiris-Rex podobnú sledovačku ako je to v tomto prípade H2.
Sú to predsa veľmi podobné misie u dvoch rozličných misiach, obe majú priniesť na Zen vzorky, a to je celkom iný level než napr. prelet potri telese, či orbita.
V oboch prípadoch to okrem odberu to bude okrem odberu aj orbita. Myslím, že nie je čo riešiť !
Pravda, bude to o to väčšia záťaž pre tvorcov tohto webu, za čo im patrí obrovský DÍK !
pb 🙂
Na WIKI jsem našel, že by OSIRIS-REx měl začít se snímky ve vzdálenosti 2 mil.km od cíle, tam by měl být, dle mého výpočtu, za 6 dní.
!!! 200 km !!!
a dnes 2426 rozkliknutí článku 🙂
Velice nás těší, jaký je o téma zájem!
Dobrý den,
nešlo by na začátku článku dát poznámku o poslední aktualizaci?
Aby člověk nemusel rozklikávat článek a zjistit, že neobsahuje žádné novinky?
Je to jen drobnost, ale vždy pln očekávání otevřu článek a pak jsem „zklamán“.. 🙂
Rozdělme si tuto otázku na dvě části. 🙂
Pokud jde o samotné vytvoření, tak to problém samozřejmě není a hned jsem to udělal. Je ovšem otázka, zda na to nebudu při aktualizacích zapomínat. To ukáže až budoucnost. 😉
To by bolo fajn !
pb 🙂
Lovci pixelů, neutekly vám tyto?
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/topics/20180619je/index.html + překladač 🙂
fotky z 330 až 240 km, koule to není, spíš diamant.
Sem si říkal, že by nefotili, ale kdo se má v tom čaji vyznat 😀
Koule o průměru 900 metrů poletující vesmírem by musela být jedině Hvězda smrti ze Star Wars 🙂
🙂 jsem na to upozornil kvůli tomu, že jsem někde (možná ve zdejších komentářích) četl, že se Ryugu zdá býti kulovým. Je to jasné, 900 metrů je málo.
Nejsem fanda Star Wars, ale nebyla Hvězda smrti poněkud rozměrnější? 🙂
DIAMANT !
To sa mi páči !
pb 🙂
Tak už sú fotky zo včerajška, zo vzdialenosti 245km – http://www.hayabusa2.jaxa.jp/topics/20180619je/index.html …
Díky, dali jsme to do článku.
Snímky tedy nic moc. Na druhou stranu snímkování není prioritou mise, obě kamery jsou “ jen “ navigační „.
Jsem opravdu zvědav co předvede konkurenční O-Rx, ta začne snímkovat za několik dní.
Objekt má výrazné znaky rychle rotujícího tělesa, jak tu již někdo předeslal, krátery jsou velké a jak se zdá hluboké. Asi kdysi bylo v pásu asteroidů opravdu živo.
Já bych ten set navigačních kamer nepodceňoval, tele varianta ONC ostří podle presskitu od 100m při rozlišení 1cm/px a širokoúhlá ostří od 1m při 1mm/px. Hlavní práci mají ještě před sebou. Ale chtělo by to nějakou složeninu z několika kanálů, pak nám budou padat čelisti.
Rolíšenie z parkovacej dráhy sondy (~20km nad povrchom) by malo byť na úrovni 2m/px. Viac tu: ONC-T will acquire v-band images of the entire surface of asteroid to provide data for shape modeling, as well as 6-color band observations for identification of the lithology on the surface of the target. All images from HP will be acquired at spatial resolution of 2 m/pixel – https://www.hou.usra.edu/meetings/metsoc2017/pdf/6326.pdf
Faktem je, že kamery dokázaly 10 pixelů z 3.000 km, OS-Rx se pokusí o totéž ze vzdálenosti 2 mil.km a to ještě u čtvrtinového tělesa. Na to jsem zvědav a též na to jak bude ve snímání dále pokračovat. Jde mi jen o srovnání zvolených postupů u obou sond, jejichž primární úkol je stejný. To bude určitě zajímavé.
OSIRIS-REx má u své telekamery cca 8x užší zorné pole (0,8°, 1024×1024 px) než Hayabusa 2 (6,35°, rovněž 1024×1024 px). Z těch 2M km budeme rádi za šedý pixel, předpokládám. Ale jak se bude blížit k cíli, bude to jiná muzika.
Jsme pod 90 km od Ryugu a rychlost přibližování skokově poklesla, teď už to dělá pouze 0,28 m/s.
Teď zase píšou 100km s rychlostí 0,38 m/s….tak snad je to normální postup?
Tady to sledujte http://www.hayabusa2.jaxa.jp/
Hm, v aktualizaci tady na blogu je to zase 0,4….
Borgové??
Ale tady jsme v alfa kvadrantu 🙂
Čekal jsem až jim tam skočí 100km, zda se změní měřítko dráhy a tak se také stalo. Je tam 1OO km a 38m/s.
Nechápu. Já tam měl před chvílí už 85 km a vzdálenost ubíhala. Pak jsem dal aktualizaci a najednou 100 km. Trochu jste se přepsal s tou rychlostí.
Před tím než se změnilo měřítko sledované dráhy se na dráze, objevil jakoby blesk, sonda se jakoby dokonce vzdálila a zase začala přibližovat. Zřejmě tam promítli chybu ve vzdálenosti a rychlosti.
Ano, bylo to způsobeno aktualizací údajů, které byly v posledních desítkách hodin (po TCM-05) nepřesné a sonda se podle nich přibližovala o trochu rychleji, než tomu bylo ve skutečnosti.
Ona ta stránka asi neběží na základě průběhu mise, je tam nějaký javaskript nebo co, protože vzdálenost ubíhá i bez připojení k internetu.
Pro představu kde se sonda nachází a jak je na tom pohybově, je to perfektní, navíc aktualizují měřítko a mají tam i zlomové body / korekce/.
Veľmi napínavé a vzrušujúce!
Podľa mojich výpočtov sa bude približovať ešte asi 70 hodín,
neviem či to vydržím.
Ináč dík za skvelí článok.
Podľa fotografií sa sonda približuje zo strany slnka. Existuje dajaká animácia ktorá približuje trajektóriu sondy a asteroidu?
Raz vidieť je lepšie ako stokrát počuť.
Nic takového jsem zatím nikde neviděl.
Stav po gravitační asistenci Země v roce 2015 –
Není to animace, ale jak je vidět, dráha sondy v posledním oběhu je ke Slunci blíž, než dráha asteroidu, tudíž bude/je krásně osvětlený.
sonda aj asteroid maju priblizne kruhovu drahu a pohybuju sa kolmo k slnku (keplerove zakony). sonda sa snazi dobehnut asteroid cize prilieta ciastocne zo zadu a ciastocne zo strany od slnka, co sa relativne javi ako by sla cca od slnka. na fotkach vidno mierny tienovy gradient na lavej strane co je sposobene tym ze to nie je uplne od slnka.
nasiel som peknu grafiku, sice je to bez zaruky, ci je to spravne, ale je to v sulade s fotkami zo sondy
http://www.lizard-tail.com/isana/hayabusa2/
69km a 0,40m/s – zrychluje, planetka ji přitahuje. To jsem opravdu zvědav kde bude brát vzorky.
Jsou tam i “ kopce “ – zajímavé.
A něco jako polární čepička. Doufám, že přibalili lžíci na zmrzlinu 😉 Ale nejspíš nepůjde o vodní led.
Vypadá to jako nějaký přitažený, „připláclý“ k povrchu nějaký menší asteroid (80 m). Jako, kdyby si ho Ryugu přitáhl a má vyšší odrazivost. Možná má jiné složení.
Za 24 hodin by měla být sonda na pozici (20 km od Ryugu)
45 km o cíle a snížila rychlost přibližování na 9cm/.
Jestliže má ale vstoupit na oběžnou dráhu 20 km od cíle, měla by mířit mimo cíl právě o oněch 20 km a nikoli přímo na cíl. Je už tak blízko, že by tento manévr měl proběhnou okamžitě. Pokud poletí dále přímo na cíl tak až bude od něj 20 km, bude muset zabrzdit na nulu a dát rovnoběžně s povrchem oběžnou rychlost, která nebude zanedbatelná.
Odhaduji-li hmotnost na cca 5×10^9 kg, měla by být kruhová rychlost ve výšce 20 km prakticky zanedbatelná.
Průměr nebo poloměr, je to jedno 🙂
Odhaduji-li hmotnost na 7×10^8 kg 🙂 je kruhová rychlost ještě zanedbatelnější.
Hustota takto malých planetek je typicky okolo 2000 kg/m3, u planetky tohoto složení může být nižší, dejme tomu i 1000 kg/m3. Což při poloměru cca 500 m dává hmotnosti mezi 5×10^11 a 1×10^12 kg, z čehož plynou orbitální rychlosti ve 20 km mezi 1.7 a 3.5 mm/s. Což je ale stále zanedbatelné.
Tak nejenom průměr versus poloměr, ale i hustotu jsem počítal 2kg/m^3, achjo
Díky za opravu 🙂
Já jsem to taky popletl, zapoměl jsem na odmocninu, čímž se z mm/s dostáváme na cm/s. 🙂
S navedením na oběžnou dráhu se vůbec nepočítá (důvodem je mimo jiné to, že oběžná rychlost ve 20 km okolo takto malé planetky právě je zanedbatelná – asi 3 milimetry/s). Sonda přiletí do vzdálenosti cca 20 km a pak poletí s planetkou ve formaci zhruba v této vzdálenosti, aktivně řízená, ale bez obíhání. Nejprve nad jedním pólem, kde bude „pendlovat“ sem a tam (něco ve stylu předběžného průzkumu, který dělala Rosetta u komety Ch-G), poté se přesune nad opačný pól, čímž bude postupně (díky rotaci asteroidu) zmapován celý povrch.
V plánu jsou samozřejmě různá přiblížení, ať již pro detailnější výzkum, odběry vzorků, vypoštění landeru a markerů, atd. Ale po nich se vždy sonda stáhne zpět.
Alespoň to je současný plán, který se samozřejmě může ještě změnit s ohledem na další vývoj mise.
je zajímavé sledovatjak i ta nepatrná gravitace teď při přiblížení sondu urychluje. Od té poslední korekce rychlosti na 0,09 m/s opět vzrostla na 0,11 m/s. Pokud to tedy nejsou opět běžné chyby měření.
Dokdy plánujete udržet při životě tento online přenos?
Asi do příští středy, kdy se sonda dostane do vzdálenosti 20 km. Tím skončí přibližovací fáze a začne ta průzkumná.
Moc bych potřeboval další fotku. Neznáte tu někdo IPčko oné Hayabusy? Nejlépe i s loginem na FTPčko nebo co to tam běží.
Dik
Ten šutr má ale sílu, rychlost již stoupla na 11cm/s.
Pokud správně počítám, tak sonda by měla Ryugu „vidět“ pod dvakrát větším prostorovým úhlem, než je vidět Měsíc ze Země při úplňku. To už musí být krásný výhled!
Kolem 20.00 SELČ se sonda dostane pod 30 km od cíle, jsem zvědav, zda se změní měřítko sledovače dráhy.
Rychlost opět stoupla – na 12 cm/s.
Nic ve zlém, ale nemohl by už někdo konečně odstřelit tenhle „přímý přenos“ z první pozice a psát aktualizace jednou denně do sekce krátké zprávy? Děkuji a zdravím.
Ne, protože tento článek budeme využívat až do příletu sondy k cíli.
P.S. Nevím, proč píšete přímý přenos do uvozovek.
P.S. Jenom doufám, že příletem k cíli nemyslíte odběr vzorku. To bych si asi vypěstoval automatickou reakci přeskakovat první článek.
Protože mezi posledními dvěma příspěvky je 35 hodin. I papírové deníky… Ale co já budu radit, dělejte si to jak potřebujete.
Je vhodné mít všechny příspěvky k tématu na jednom místě. A to, že se teď nic neděje, neznamená, že se nebude dít třeba za dva dny.
Příletem k cíli myslíme vzdálenost dvacet kilometrů, kde skončí přibližovací fáze a začne průzkum.
Stejný režim uplatníme za několik týdnů i u OSIRIS-REx.
A co se jako bude dít, čekáte že Hayabusa udělá nečekaný blafák do bekhendu a vsítí gól? Nebo snad najde černý monolit se zprávou, ať necháme na pokoji Europu? Nebo dokonce cílíte na negativní zprávy?
Mně se prostě tenhle bulvární styl zajídá, zvlášť když v mezičase vydáváte spoustu dalších kvalitních článků. Omlouvám se, prostě si zvyknu ten první přeskočit.
Bulvární? Co je na přenosu z příletu bulvárního? Promiňte, ale asi neznáte pravý význam toho slova, protože s tímto článkem nemá společného vůbec nic. Nezajímá vás to? Nečtěte to! Mnoho jiných čtenářů naopak tyto informace zajímají.
Mohou se objevit nové fotografie, případně konkrétní údaje o zážezích. takové věci je vhodné mít na jednom místě.
Zcela souhlasím s panem Majerem, pokračovat ve stejném článku je dobře. A bulvárního na tom není nic ani omylem. Co se připnutí týče, tak mě to netrápí, neb ten článek nezavírám a stejně odebírám Kosmonautix přes RSS. Nicméně to dává naprostý smysl, když je aktivní článek vidět, místo aby odjel třeba na další stránky.
Díky za názor, navíc časem se k tomu článku může někdo vrátit a bude mít přehledný souhrn informací na jednom místě.
No mě to bohužel zajímá a ten článek musím rozkliknout několikrát denně abych se ujistil, že Hayabusa ten blafák neudělala. V sekci krátké zprávy by to pro mě bylo mnohem pohodlnější.
A máte pravdu, 11 slov za 35 hodin, na to se charakteristika „bulvární“ opravdu nehodí. Znovu se musím omluvit.
Informace by byly rozházené, takhle je to přehledné a navíc dobře na očích, aby to nikdo nemusel hledat.
Však už mlčím.
Úplně mimo téma, v mobilní verzi se asi zobrazuje o jednu úroveň komentářů víc než v klasické. Nebo to je prohlížečem?
To se přiznám, že vůbec netuším. Ale prohlížečem to asi nebude.
Úplne súhlasím s p.Majerom a s Honzem !
Sonda je 27 km od cíle a prakticky zastavila. Má rychlost 1 cm/s Ta se ale bude zvyšovat, neboť je stále na kolizní dráze. Měřítko grafiky se dosud nezměnilo a fotky také žádné nové, snad v poledne.
Údaje na webu asi nejsou přesné, viz nová aktualizace.
Podle grafického znázornění nové dráhy míří oněch 20 km mimo planetku, že by nakonec usazení na orbitu, jako se plánuje u Os-R. Tam to má být ve vzdálenosti 5 km, ale Bennu je polovičního průměru a řádově slabší gravitace.
Japonci podle mě půjdou cestou, s jakou mají zkušenosti z první Hayabusy. Tam probíhal souběžný let, když vzájemnou rychlost s Itokawou srovnali právě ve vzdálenosti 20 km. Družicí se nestala.
Tušíte někdo, proč se sonda přibližuje tak pomalu a ještě ji průběžně brzdí? Aktuální rychlost je jen 2 cm/s. Proč ji prostě nenechají doletět relativně rychle (metry za sekundu) na těch 20km a tam ji teprve nezastaví. Jinak mě připnutý článek také vyhovuje.
Asi není kam spěchat, tak proč nebýt opatrný.
Podle webu mise je aktuální rychlost přibližování 0,02m/s. Ovšem na Twitteru píší: Po provedení (TMC08) pro optickou navigaci, dne 24. června 2018 od ~ 09: 30-09: 40 JST. Sonda provedla změnu rychlosti ~ 0,2 cm/3 (+ y), 2 cm/s (+ z). Vzdálenost k Ryugu byla 38 km a relativní rychlost po TCM08 byla ~ 0,08 m/s (8 cm/s)
Je to tak, před pár minutami jsem to dal přímo do aktualizace.
Těch důvodů je více, jednak mohou takto lépe sledovat, jak asteroid sondu přitahuje, menší rychlost navíc prodlužuje čas na řešení případného problému.
Pokud to můžu trochu rozvést, tak těch důvodů je opravdu víc.
Ono to všechno vypadá zpoza monitoru přímočaře, ale není. Sonda neví apriori, jak daleko je od asteroidu a také ani to, jak přesně je asteroid velký. To je třeba zpětně dopočítávat na základě optické navigace – ze snímků asteroidu a hvězd na pozadí. Z toho důvodu se také k asteroidu nepřibližuje po přímce, ale dělá takové ty mírné obloučky, aby se do snímků dostala i perspektiva. (Sonda má sice i LIDAR k přímému měření vzdáleností, ale ten funguje až pod cca 25 km).
Dalším důvodem je hledání případných měsíčků planetky, které by mohly misi ohrozit (jejich oběžné rychlosti sice budou v řádu cm/s, ovšem v případě kolize je samozřejmě třeba, aby i rychlost sondy byla co nejmenší). Větší kusy sice již byly vyloučeny ze snímků z větší vzdálenosti, ale to neznamená, že na nižších drahách nemůže obíhat něco menšího. Tohle hledání ale neprovádí sonda autonomně, ale řídící tým na zemi. Sonda tedy musí pořídit snímky asteroidu a jeho okolí, odeslat je na zem (což nějakou dobu trvá, navíc musí mít právě přidělený čas na síti DSN), pozemní tým je musí prohlédnout a rozhodnout, jaký bude další postup a odeslat instrukce sondě. A to vše se prostě nedá zvládat v reálném čase.
Děkuji za podrobnou odpověď.
Super popis. Díky!
Super info, dik!
Sakra, oni ty japončíci asi ctí víkend. Už se nemohu dočkat podrobných fotografií.
Jinak ten anaglyf je hnus. Ten časový rozdíl je moc velký, chtělo by to jen o pár minut, nebo mít oči dva metry od sebe. 🙂
Každopádně toto bude hodně zajímavý výzkum.
29 km a 10cm/s – snímky žádné. Dnes bude aktualizována poloha 0s-R, bude kolem 6 mil km od cíle. Zatím ukrajuje každý týden cca 0,8 mil km, ale blíží se korekce a rychlost přibližování se zřejmě razantně sníží, což současně znamená, že si první snímky též budeme muset poněkud počkat.
„Zřejmě razantně sníží“. No, pokud se ta sonda bude chtít u toho asteroidu zastavit, tak se „určitě razantně“ sníží rychlost 🙂
Korekce proběhne pozítří. Dosud jsou údaje o sondě aktualizovány vždy v pondělí po korekci bych čekal změnu na čtvrtek.
Snímek ze 40 km. Konečně krásné detaily.
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/topics/20180625je/img/fig20180625-2_orgsize.jpg
Super! Nerozumiem ale, preco je rozlisenie len 256x256px ked kamera ONC-T by mala mat 1024x1024px?
Jde o to, že ze 40 km je úhlový rozměr Ryugu malý na focení, i pro tele variantu ONC s šířkou pole 6.35°
Korekce též v nejbližší době čeká i Os-R. Ten je 6 mi.km a 52 dní od cíle k němuž se přibližuje rychlostí 1,17 km/s.
Na stránce JAXA je 21,92 km a 0,03m/. Na pozici by tedy měla být cca za 18 hodin, to je cca v 5.00 SELČ zítra.
Na snímke svetlo prichádza z prava, trošku z hora.
Na povrchu sú zväčša cca 5-30m balvany, kráterov je pomenej.
Rovinatý terén je hlavne v pravom dolnom rohu, to by mohlo byť miesto na pristátie a odber vzorky.
Na všetkých doterajších snímkach vidíme stále tú istú pologuľu, takže nevieme ako vyzerá tá druhá ?
pb 🙂
Celá otočka byla snímána v 700 km, zhruba lze celý povrch odvodit.
Vždyť asteroid pěkně rotuje. Na 20 kilometrech se zastaví a pořádně to nasnímkuje dokola.
. Omlouvám se za offtopic, ale na youtube se objevilo úplně neskutečné video ze startu posledního Sojuzu od ESA s dvěma kamerami uvnitř kabiny ve skvělém rozlišení. Člověk může koukat i co během letu mačkají za tlačítka…
https://www.youtube.com/watch?v=fr_hXLDLc38
ach jo, zapomněl jsem za ten odkaz něco napsat, takže se to zobrazilo velké jako kráva. Tak to když tak smažte …
Ono to nevadí, v pořádku. 😉
Je dobře, že lidé mohou video přehrát rovnou na stránce.
Viděl jsem to už podruhé, takže jsem si těch tlačítek také všímal. Obdélníkové menu na obrazovce, kurzorovými šipkami přes něj přejížděl a nakonec potvrdil nějakým entrem. Následně se změnilo zobrazení na monitoru. Podle všeho to bylo pouze zobrazování informací a pilot jen sledoval průběh letu.
20,94 km a 0,04 m/s.
20,21 km a 0,04 m/s
20,00 km a 0,00 m/s – je tam !
Dušane, gratuluji k vynikající prezentaci mise Hayabusa-2 a kosmonautix.cz na kanálu ČT1 a ČT24 dnes ráno ! Dobrá práce ! Děkuji Vám.
Díky moc za pochvalu a nemáte zač děkovat. 🙂
Není nějaký odkaz? V kolik to bylo a v jakém pořadu? Rád bych se podíval…
Najdete to ve webovém archivu České televize. Pořad Studio 6 a vstup jsem měl v 6:40 zhruba. Záznam bude v archivu pár desítek minut po ukončení pořadu.
Jo jo, tak je to tam 🙂 Gratuluji, řekl jste to pěkně a potěšilo mě vás vidět v televizi.
Díky moc za pochvalu. Mám vždy radost, když média projeví zájem o kosmonautiku.
Chci Ti poděkovat Kosmonautixi, že si nás pozval k tomuto velkému dobrodružství! 🙂 Také bych chtěl poděkovat panu Aloisovi za jeho precizující komentáře. Byl jste vlastně tak trošku „lodivodem“ nebo „mužem v koši na stěžni“ této výpravy. Cítil jsem tu Vaši pozitivní emoci. Díky! 🙂
Ale příběh nekončí… 😉
Není zač děkovat, mám velkou radost, že jsme tyto okamžiky mohli sdílet.
Dugi,sledoval jsem Tvůj vstup v ČT1,jako vždy super,tleskám!!
Díky moc za pochvalu!
Nádech, výdech, potvrdit, odpočinout a hurá na průzkum!
Děkuji redakci Kosmonautixu za zprostředkování této mimořádné události. Už se těším na skutečnou vědu 🙂
Děkujeme za zájem! Bez čtenářů, kteří se o téma zajímají, by ta práce neměla smysl.
Za pár týdnů nás čeká obdoba u Bennu.
No, to už je pěkná fotka!
Ale říkat, že na Ryugu jsou „horské masivy“ je poněkud komické. Vždyť se dá přirovnat k velikosti Sněžky.
Už se těším na výzkum a další, postupně podrobnější snímky.
Inu jsou to sice malá pohoří, lae na malém asteroidu vypadají mohutně a to vědce zajímá. 🙂 Nebo by jim měli říkat masívečky a pohoříčka? 🙂
Ať si tomu říkají jak chtějí. Já jen psal o tom, že nazývat útvary velikosti budov horskými masívy je komické. 🙂
To uznávám, ale on tu není žádný vhodnější ekvivalent.
Pane Majer, přímý průzkum těchto malých těles sebou přináší i takovéto kuriozity. Já to nehaním, ale označovat desítky metrů velké útvary stejným názvem jak tisíce kilometrů velké útvary je opravdu komické.
Nechme výzkumníkům jejich terminologii a sledujme ten jejich úžasný výzkum. Vždyť už jen dostat sondu takto blízko k malé planetce je úspěch. Co teprve odběr vzorků. 🙂
Já jsem to jako hanění vůbec nebral, spíše jsem to považoval za pěknou diskusi o zajímavém tématu. 😉
:))