Článek na webu SpaceNews ze 6. 6. 2018 ukazuje průzkum veřejného mínění uskutečněný společností Pew Research Center ve dnech 27. 3. až 9. 4. 2018, s 2541 respondenty (s náhodnou chybou 2,7 %), že je důležité, aby USA zůstaly vedoucí silou v průzkumu vesmíru (80 % oproti 58 % v r. 2011). Také se zvýšila podpora ISS (80 % oproti 64 % v r. 2014). 63 % respondentů chápe za prioritu NASA sledování klimatu Země (což představuje 9 % rozpočtu NASA pro divizi věd o Zemi) a 62 % sledování potenciálně nebezpečných asteroidů (cca 0,5 % rozpočtu NASA pro program planetární ochrany).
Alarmující je, že jen 18 % respondentů (25 % mužů a 11 % žen) podporuje vyslání astronautů na Mars a 13 % na Měsíc (16 % mužů a 10 % žen). Přitom další průzkum Marsu podporuje 48 % respondentů a 46 % podporuje průzkum Měsíce – ovšem obojí s nižší prioritou. Rozdíly, jaké se ukazují mezi ženami a muži, jsou i mezi těmi, kteří se deklarovali jako podporovatelé Demokratů (vyšší podpora), a těmi kteří podporují Republikány. Další rozdíly jsou podle úrovně dosaženého vzdělání. 82 % respondentů zná málo nebo nic o soukromých společnostech v průzkumu vesmíru (například Blue Origin, SpaceX a Virgin Galactic).
Bude zajímavé sledovat, jak se obecná podpora pro programy NASA bude vyvíjet a jak to případně ovlivní zákonodárce, kteří se zatím zdají být NASA velice nakloněni.
Zdroje informací:
http://spacenews.com/
pewrsr.ch/2kWtLCB
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/thumb/e/e5/NASA_logo.svg/1237px-NASA_logo.svg.png
Díky za článek!
Čísla o podpoře pilotovaného průzkumu NASA čtu jinak: Vyslání astronautů na Mars a na Měsíc má pro 18 %, resp. 13 % respondentů nejvyšší prioritu. Celkem to ale podporuje 63 %, resp. 56 % respondentů. Ta čísla jsou podle mne vysoká. Jen 37 %, resp. 44 % respondentů si myslí, že by to NASA neměla dělat.
Zajímavé je, že pilotovaný let na Mars má o 7 procentních bodů větší podporu než návrat na Měsíc.
Čtu to z této tabulky:
http://assets.pewresearch.org/wp-content/uploads/sites/14/2018/06/01145022/PS_06.06.18_science.space-01-.png
Ano, ta správna interpretace může mít několik podob. Jen jsem ale jako skalní fanoušek cesty na Mars trošku zauvažoval (zaváhal), jestli my všichni skalní nežijeme jen takový náš mikrokolektivní (lucidní) sen.
Celý ten krátký článeček je o top prioritách, i když to není výslovně uvedeno. Nižší priorita je výslovně uvedena u robotického dálkového průzkumu Měsíce a Marsu.
Čerpal jsem z citovaného článku a souhlasím s omezením souhlasu na top priority. Ve srovnání s top podporou sledování klimatu Země a potenciálně nebezpečných asteroidů, jsou to malá čísla.
Mars má podle mne vyšší podporu, protože na Měsíci amíci už byli.
“Nižší priorita je výslovně uvedena u robotického dálkového průzkumu Měsíce a Marsu.”
Nikoli, tento průzkum veřejného mínění žádnou otázku na ROBOTICKÝ průzkum Měsíce a Marsu neobsahoval. Jde o podíl respondentů, kteří uvedli, že PILOTOVANÝ průzkum Marsu a Měsíce by měl být důležitý, ale s nižší prioritou.
Díky. Podíval jsem se znovu a v textu zprávy nechal opravit.
“Mars má podle mne vyšší podporu, protože na Měsíci amíci už byli.”
Nejsem si jistý, jestli se to dá takto zevšeobecnit. Vyšší podpora Marsu oproti Měsíci je podle výsledků tohoto průzkumu u mladších lidí (top podpora ve skupině do 30 let 20:11, ve skupině 30-50 let 19:14, ve skupině 50-70 let 14:14).
Podle politického smýšlení výsledky korelují s jednáním prezidentů – vyšší top podpora Marsu je u demokratů (18:11), zatímco u republikánů je rozdíl v rámci statistické chyby (16:15). Republikán Bush ml. byl pro Měsíc, demokrat Obama pro Mars, republikán Trump je pro Měsíc.
Podle dosažené úrovně vzdělání je podpora Marsu vyšší ve všech skupinách.
Samozřejmě, že je to zkratka.
Dalo by se to interpretovat i tak, že ti z mála, pro které je to top priorita a jsou mladí se nadchli pro více “cool” cíl (Mars), v tėch starších přetrvává nostalgie po nedokončené práci na Měsíci a rozumové zdūvodnėní bližšího (snáze dosažitelného) cíle.
Nebo i jinak
Relativní nezájem žen o pilotované výpravy k Měsíci,nebo dokonce k Marsu(!) je naprosto pochopitelný.
Věřím,že mnohem vyšší podporu by si u nich získalo např. přistání na Venuši.
Doktore, vy jste na to kápnul …
Může se toto vůbec nazvat veřejným míněním?
2541 respondentů. To je celkem dost málo i na ČR, natož na USA.
2541 respondentů je více než dostatečný vzorek. Existuje jednoznačný matematický vztah mezi počtem respondentů a náhodnou statistickou chybou. Náhodnou chybu lze odhadnout výpočtem směrodatné odchylky, a zde činí 2,7 %. Jde jen o to, aby se charakteristiky vzorku respondentů (například pohlaví, věk, vzdělání) shodovaly s charakteristikami zkoumané populace. Tím nám nevznikne hrubá, systematická chyba, ale jen tato náhodná statistická chyba. Je tedy nutné, aby respondenti byli skutečně vybíráni náhodně. Data získaná na takovém vzorku jsou pak reprezentativní, platná i pro celou populaci. Takže je nutné zajistit, aby výběr nebyl prováděn třeba jen ve velkých městech, nebo aby se netýkal jen lidí s vyšším vzděláním, atd.
Tady je kompletní zpráva průzkumu veřejného mínění o programech NASA, přičemž metodologie je popsána na stranách 14 – 16:
http://assets.pewresearch.org/wp-content/uploads/sites/14/2018/06/05153653/PS_2018.06.06_science-and-space_FINAL.pdf
Je tam uvedeno, že vzorek respondentů byl vybrán ze všech států USA na základě náhodně vytočeného telefonního čísla. To je z hlediska výběru naprosto v pořádku.
Hmmm, tyhle průzkumy. A teď si představte, že by vedle toho někdo položil nabídku, že stejná suma by stačila k tomu, aby se technologie biologické léčby rakoviny, která je dnes sice účinná, ale velmi nákladná, zdokonalila tak, že by každá jednotlivá kůra byla stokrát levnější než dnes a tedy by si ji mohl dovolit prakticky každý pacient.
Kohopak by ještě zajímal nějaký Mars?
Jenomže takhle nefunguje ani státní rozpočet. Naštěstí. Lékařský výzkum je potřebný a výzkum vesmíru také, tak prostě není možné zaříznout jedno na úkor druhého. V USA navíc na tak masivní státní podporu zdravotnictví nejsou připraveni.
Z hlediska lidstva mi přijde vývoj obrany proti asteroidům důležitější než nějaký lék na rakovinu. V rámci medicíny by tomu mohl konkurovat snad jen vývoj opravdu funkčních antivirotik.