Ze zákulisí příprav na misi EM-1

SLS zdroj: arstechnica.net

Pomalými kroky avšak nezadržitelně se blíží první start rakety SLS, která při své premiéře pošle k Měsíci pilotovanou loď Orion, tentokrát ještě bez posádky. Jak naši pravidelní čtenáři dobře vědí, přípravy na tuto misi bedlivě sledujeme a informujeme o každém kroku. Dnes se krátce podíváme do Marshallova střediska v Huntsville v USA, ale také do čisté místnosti Airbusu v německých Brémách. Na obou místech se totiž vyrábí hardware jak pro raketu SLS, tak pro loď Orion, a my se zaměříme na dva kusy z celé skládačky.

Začněme v Marshallově středisku vesmírných letů v americkém státě Alabama. Tam byly nedávno namontovány dvě přístupové plošiny uvnitř adaptéru Launch Vehicle Stage Adapter (LVSA). Ten bude zajišťovat spojení centrálního stupně rakety SLS a jejího horního stupně ICPS. Před měsícem bylo na adaptéru LVSA dokončeno nanášení tepelně izolační pěnové vrstvy. Samotný adaptér pak bude dokončen v červenci. V srpnu bude následovat jeho přeprava lodí Pegasus na Kennedyho vesmírné středisko na Floridě, kde bude uskladněn očekávat na kompletaci rakety před startem.

Přístupová plošina uvnitř adaptéru LVSA.

Přístupová plošina uvnitř adaptéru LVSA.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Na této fotografii vidíme přístupovou plošinu uvnitř adaptéru LVSA, která umožní technikům v Kennedyho vesmírném středisku přístup ke druhému stupni ICPS, když se bude raketa nacházet na své startovní rampě LC-39B. Tento kuželovitý adaptér měří 8,5 metru na výšku a na šířku se zužuje z 8 na 5 metrů. Na schéma umístění adaptéru LVSA se můžete podívat na obrázku pod tímto odkazem.

Nyní se přesuňme do německých Brém, kde se nachází výrobní závod společnosti Airbus Defence and Space. Tam se v těchto dnech v čisté místnosti umisťují do konstrukce evropského servisního modulu (ESM) k lodi Orion čtyři velké palivové nádrže. Každá z těchto nádrží bude obsahovat 2000 litrů paliva, kterým budou zásobovat hlavní motor AJ10-190 ze systému OMS z raketoplánu. Nutno podotknout, že instalace těchto nádrží měla proběhnout ještě na konci minulého roku. Výroba servisního modulu Orionu je tak v několikaměsíčním skluzu, který je způsoben zejména opožděnými dodávkami subdodavatelů. Přeprava servisního modulu do Kennedyho vesmírného střediska přitom měla přijít už v dubnu, momentálně to však vypadá nejdříve na červen. Spojení s modulem pro posádku by pak mohlo přijít do konce roku.

Montáž první ze čtyř palivových nádrží evropského servisního modulu pro loď Orion.

Montáž první ze čtyř palivových nádrží evropského servisního modulu pro loď Orion.
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net

Pro podrobné souhrnné informace o všech přípravách na misi EM-1 doporučujeme poslední článek ze série Cesta k Exploration Mission-1 kolegy Jiřího Hoška. Již brzy na našem webu vyjde další díl shrnující aktuálně končící čtvrtletí.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.facebook.com/EuropeanSpaceAgency/

Zdroje obrázků:
https://arstechnica.com/
https://www.nasa.gov/
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/

Ze zákulisí příprav na misi EM-1, 5.0 out of 5 based on 24 ratings
Pin It
(Visited 2 879 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (24 votes cast)
(Visited 2 879 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


3 komentáře ke článku “Ze zákulisí příprav na misi EM-1”

  1. Duško napsal:

    Mám takúto otázku: Palivové nádrže, ktoré sú na obrázku, budú plnené v montážnej hale alebo až na odpaľovacej rampe cez adaptér OSMU. Palivo, Aerozin-50 a Oxid dusičitý, je dosť agresívny. Existuje maximálna doba od naplnenia až po rozpad palivového systému?

    • Jiří Hošek napsal:

      Čerpání hypergolických pohonných látek bude, stejně jako u systému OMS kosmického raketoplánu, probíhat na rampě 39B.
      Odpověď na dlouhodobou skladovatelnost UDMH/N2O4 (v řádu let) neznám. Jde o problém palivového systému kosmických stanic, nikoliv servisního modulu Orionu.

    • Vojta napsal:

      S agresivitou hydrazinu to není tak horké, pokud se ví, jak na něj. Na družicích a sondách vydrží přes deset let a palivovému systému to neublíží. Materiály samozřejmě nemohou být jen tak obyčejné a podle toho jsou také drahé.
      Problém to býval u balistických střel, které nemohly být tak drahé a tak je nemohli držet natankované v silu.

Zanechte komentář