23 března, 2018 
Indové zatím k Měsíci dostali jedinou sondu a hned druhé sousto si vzali pořádně velké – jejich mise Chandrayaan-2 se totiž bude skládat z orbiteru, landeru a šestikolového roveru. Půjde tedy o mimořádně smělou a komplexní misi. Je proto velká škoda, že se Indové více nechlubí dosaženými pokroky. Ke startu na raketě GSLV původně mělo dojít ještě v první polovině letošního roku, ale dnes byl oznámen odklad startu na říjen. Nyní jsme se však díky časopisu Times dozvěděli alespoň základní informace o stavu příprav této zajímavé mise.
Orbiter například úspěšně prošel termálně-vakuovými zkouškami, senzory a pohyblivé díly landeru jsou testovány a ověřuje se jejich správná funkce a letový model roveru se již sestavuje. Jednotlivé díly jsou v různých fázích připravenosti k odeslání na závěrečnou montáž a kompletaci. Doufejme, že Indové v dalších týdnech zveřejní i fotografie této 3290 kg těžké sondy, která bude díky své komplexnosti patřit mezi vrcholné události letošního roku.
Zdroje informací:
http://indiainternationaltimes.com/
https://economictimes.indiatimes.com/
https://www.isro.gov.in/
Zdroje obrázků:
https://www.nextbigfuture.com/…/a2950f99269d4e3ede7c073ba65c3972-730×430.jpg?x71037
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Super správa, držme palce !
pb 🙂
Do tří měsíců mají odstartovat a teprve skládají (!?) rover? To bude asi hodně jednoduchý demonstrátor.
Ale je prima, že to na Měsíci opět „ožívá“. Číňané hodili rukavici a je o ní pěkná strkanice 🙂
Ano, to mne také překvapilo.
ožívá to, ožívá
díky 🙂
Někde jsem četl, že start je posunut na říjen.
Zdrojový článek je starý pár dní a píše se o první polovině roku. ale vzhledem k tomu, jak popisují startovní přípravy, bych se odkladu nedivil.
Také jsem zachytil, že na začátku března ISRO uvedla, že mise bude pravděpodobně zahájena až v říjnu a nevylučují ani další zpoždění. Důvod je takový ten klasický. Dodatečné testy.
Jinak je pravda, že ISRO podobně jako třeba JAXA rozhodně neplýtvá slovy na medializaci. Přitom podle mě není nic jednoduššího než bombardovat světové agentury každou novinkou a posunem nebo problémem podle vzoru NASA. Stále udržovat veřejnost v pohotovosti.
Ono by stačilo dávat informace na vlastní web. Stránka projektu vypadá žalostně.
Dnes to bylo oznámeno oficiálně.
https://economictimes.indiatimes.com/news/science/chandrayaan-2-launch-postponed-to-october-isro-chief/articleshow/63429955.cms?from=mdr
Díky, doplním to do článku.
Březen – Říjen ?
Na tom až tak moc nezáleží, bolo by super ak to bude ešte tohto roku !
pb 🙂
NASA je pod veřejnou kontrolou a to nejen médii, ale i Kongresem. Sama nikoho “ nebombarduje“. Neustále musí skládat účty, čelit kritice a obhajovat každý dolar. Každý Američan příkladně ví kolik stojí každý odklad či prodloužení přípravy kterékoli mise.
Totéž by prospělo i jiným agenturám, mě by příkladně zajímalo, jak rostly náklady na ExoMars, a kolik stojí poslední odklad, alespoň v ESA, z Ruska asi podobné údaje nikdo nevypáčí.
Tento článek informuje o odkladu: https://bit.ly/2pCdRiN
Ach jo. To jsou humoristi. Když už chtěli dát nějaký ilustrační obrázek, tak by alespoň měli napsat, že jde o LADEE 🙂
Oni mají vůbec zajímavý přístup, když si vezmu kolik jsou jejich náklady na čistě vědecké sondy ve srovnání s NASA ale klidně i s Čínany, tak se divím, že Elon už dávno celý Spacex program nepřesunul do Indie 🙂 To by pak BFR mohla létat za cenu jednoho vlaku Tesel 🙂
Na druhou stranu, asi by se mu nelíbilo lítat na UMDH/N2O2 či HTPB. A jasné, měl by to levnější, ale zase by nedostal nádherné smlouvy a penízky, co má od NASA a dalších organizací.
my co jsme lítali na zelené tzv. milimetrové ohebné pravítko si myslíme, že důležitá není cesta, ale cíl 🙂
A proto ať žije lidové palivo Krasol LBH 2000
Mohl bys mi to trochu popsat podrobneji? Zni to zajimave. Diky
Normál naškrábaný celuloid vhodně obalený alobalem ( třeba z čokolády a pod.). Též naškrábané hlavičky sirek, stavěl jsem i dvojstupňovou versi. Dobrá zdroj byla i uschlá barva po stříkání hraček v místní komunále. Některé konstrukce z trubek ve mě vzbuzují hrůzu i po šedesáti letech. Zvláště Travex smíšený s hypermanganem měl veliký potenciál. No, jsem rád že jsem několik neůspěšných pokusů přežil ve zdraví.
Vendelín, to už je celkem dávná věc, motory na celuloid a plastová pravítka, dětství…:D
Pokud vím tak krasol lbh 2000 se dá koupit jen v USA na HPTB je to potřeba namíchat v poměru 7:1 až 5:1 s nějakým diisokyanátem a nechat spolu polymerovat pár tuctů hodin ve vhodném prostoru,třeba spalovací komoře 🙂 Nebudu to více specifikovat 🙂
Vcelku mě překvapilo, že GSLV na to má. V Mk.III variantě umí podle webu ISRO na GTO poslat asi 5 tun, Chandrayaan-2 má mít na orbitě Měsíce cca 3,5 tuny (jako celek)
Sonda použije trik, který dělala už sonda Mangalyaan – postupně bude zvyšovat apogeum – https://qph.fs.quoracdn.net/main-qimg-26b2a54508a7bfcfc11c7cac530a37a6
Ha, maximalizace Oberthova efektu, díky za vysvětlení 🙂