Navrhnout, postavit, testovat a vypustit družici není nic snadného. V celém procesu je ve hře celá řada předpisů, specifikací a průvodní dokumentace, které s sebou nesou nutnost nejrůznějších zkoušek, ověřování a kontrol. O mnoha z nich se přitom mluví jen málo a mezi takové nepříliš známé zkoušky patří i testovací usazení družice na nosnou raketu. Ve francouzském Toulouse tuto zkoušku podstoupila družice Aeolus, na které se ověřovalo, jak bude spojena s nákladovým adaptérem rakety Vega. Start na tomto nosiči je plánován už na letošní podzim a družice se po usazení na oběžné dráze zaměří na globální monitoring proudění vzduchu.
Zdroje informací:
http://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/Aeolus_ready_for_next_step.jpg
http://www.esa.int/…/Aeolus_fitted_to_launcher_cone.jpg
Omlouvám se za off topic, nebyl by článeček k http://www.osel.cz/9809-esa-poprve-na-svete-spustila-elektricky-pohon-nasavajici-vzduch.html Příjde mi to velice zajímavé.
Myslím si, že bychom do našeho článku nedostali více informací, než je v odkazovaném článku.
Já si myslím, že by to bylo zajímavé i přesto že by to nepřineslo další informace. Přece jen většina lidí nemá tolik času, aby sledovala všechny zpravodajské zdroje. Tento motor má potenciál změnit velmi nízkou oběžnou dráhu.
Napadá mě třeba družice co dokáže takto řídkou atmosféru tankovat do nádrží a pak sloužit jako vesmírný tahač nebo tanker a nebo tanker s tahačem v jednom.
Jde o mizivý tah, byl by to mizerný tahač 🙂 Ale kdyby to tehdy dali na GOCE (mimochodem, velmi povedená družice, co se vizuálu týká), byla by to výhra.
Si nerozumíme, vím že Iontovej motor má malý tah ale velké ISP a tento konkrétní model je navržen k tomu, aby jen kompenzoval brždění o atmosféru a družice by se tak udržela na velmi nízké orbitě po neomezenou dobu. Jenže na té družici místo vědeckého vybavení může být nádrž, sběrač a další motor klidně už něco s větším tahem (na DSG má být kupříkladu obří Hallův motor se slušným tahem, použít by se dal i VASIMR). Družice by po naplnění nádrží za pomoci tohoto plynu a druhého motoru vystoupala na vyšší orbit kde by zadokovala k jiné družici a
1) přečerpala plyn z nádrží (dotankovala palivo). Pak zase snížila orbit a vše by se opakovalo.
2) připojila náklad z horního stupně rakety a odtáhla na místo určení a pak se zase vrátila a vše znovu.
3) plyn by šel rozdělit na jednotlivé složky a třeba doplnit kyslík na ISS…
Ten adaptér je letový díl, nebo výrobci družic mají k dispozici nějaký „vlastní“, konstrukčně shodný s letovým a na něj pasují všechny satelity, které se plánují vynést na daném nosiči?
Toto je ale čisto len môj tip – podľa mňa je to inžiniersky model adaptéra.