Na začátku února společnost Rocket Lab úspěšně provedla zkoušku sestavení vypouštěčů cubesatů pro let v rámci programu NASA Venture Class Launch Service. Mise nese označení CubeSat Launch Initiative Educational Launch of Nanosatellites (ELaNa) XIX a k důležité zkoušce došlo v čisté místnosti ve firemním sídle v kalifornském Huntington Beach. Rakety označované jako Venture Class poskytují dedikované starty čistě pro cubesaty, které za normálních okolností létají jakožto sekundární náklad. Díky kategorii Venture Class mohou tyto malé družice vstoupit na dráhu, kterou si sami přejí.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Během cvičného sestavení bylo potřeba zajistit správné fungování rozhraní mezi nákladovou deskou – což je rozhraní mezi raketou Electron a nákladem – a sérií cubesatových vypouštěčů od firmy Tyvak (celý název Tyvak Nano-Satellite Systems and Planetary Systems Corporation). Během tohoto zkušebního sestavení se ověřilo fyzické propojení důležitých prvků a ověřily se postupy, které budou probíhat i při ostré předstartovní přípravě.
Právě v této čisté místnosti probíhají (a budou probíhat) všechny předstartovní kontroly amerických nákladů pro rakety Electron před jejich odesláním na novozélandský kosmodrom Mahia. Bude se zde tedy připravovat i mise ELaNa XIX – v čisté místnosti budou cubesaty instalovány do vypouštěcích zařízení a ve druhé polovině letošního roku dojde k odeslání na Nový Zéland.
Zdroj: http://space.skyrocket.de
Samotná nákladová deska je přizpůsobitelné rozhraní, které dokáže akceptovat široké spektrum nákladů – od vypouštěčů cubesatů a mikrosatelitů až po samostatné separační systémy větších družic. Desku je možné kompletně odstranit od nosné rakety, takže samotná integrace může probíhat mimo kosmodrom – ať už v čisté místnosti firmy nebo přímo u zákazníka.
Termín startu mise ELaNa XIX zatím nebyl oznámen, ale 12 cestujících již známe. Na závěr si tedy ještě vyjmenujeme cubesaty, které by měl Electron při této misi vynést. V závorce je u každého uvedeno, komu družice patří. Andesite (Boston University), Ceres (NASA Goddard Spaceflight Center), STF-1 (NASA Goddard Spaceflight Center), CubeSail (University of Illinois at Urbana-Champaign), CHOMPTT (University of Florida), NMTSat (New Mexico Institute of Mining and Technology), DaVinci (North Idaho STEM Charter Academy), Rsat (U. S. Naval Academy), ISX (California Polytechnic State University), Shields-1 (NASA Langley Research Center), ALBus (NASA Glenn Research Center), SHFT-1 (NASA JPL).
Zdroje informací:
https://www.rocketlabusa.com/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…792918c6cfca2306c075af7762ed5f06&oe=5B0AB8FA
https://pbs.twimg.com/media/DVjY_C9VAAAY041.jpg:large
http://space.skyrocket.de/img_sat/nmtsat__1.jpg
Kdyz poleti za levno, co by ne, mozna NASA malinko chce i podporit novou spolecnost (USA-NZ), a mozna bude i lepsi casove okno (treba si to Dusan bude moct odkomentovat po dvou nezdarech, ale hezky se poslouchaly, mimochodem). Po vsech tech velkych adapterech je hezke videt i malinkou desku.
Bylo by to fajn. 🙂
Začíná to nabírat slibné obrátky.
Dlouhá léta, nejsem si jistý jestli plně jen vlivem americké vlády, nebo určité zkostnatělosti NASA, to vypadalo, že USA sázkou na privátní sektor tak trochu ujel vlak a že v tomhle oboru přece jenom rusko-čínsko-japonsko-evropsko-indický model státního sektoru má své opodstatnění.
Pokud tímhle tempem půjde korporátní dobývání kosmu dál, navíc doplněné o několik typů kosmických osobních lodí, tak se přece jenom můžeme dočkat kýženého odchodu části lidstva do kosmu ( zabezpečení trvání našeho druhu) už do roku 2050 … když jsem byl mladý, tak se o tom psalo v ábíčku 🙂 a popravdě někdy kolem roku 2000-2005 jsem o tom začal hodně pochybovat a to i přes určitý nástup Číny.
Pokud to tedy lidstvu nezatrhne nějaká naše vlastní regulace, třeba ochrana biologické čistoty vesmíry a pofiderní právo pustých těles na sebeurčení, v tom si určitě nějaká parta najde životní prostor, vždyť i o Tesle se už psalo, že může zamořit bakteriemi vesmír…:(
Hodně malé části lidstva, řekněme dva, tři lidi.
Ja mel v tu dobu co ty taky pocit, ze vsechno skonci posilanim nahoru diky cinskym raketam. A dost me to mrzelo vuci tradicnim mocnostem, a opak je pravdou, ukazalo se, ze nas ceka neskutecny boom. 😉
Zabezpečení trvání našeho druhu mimo zemi v kosmu ? Fakt ? Sorry, ale pod článkem o raketce Electron tyhle úvahy vyznívají legračně :-))
Ano, i Electron v tm může sehrát svoji roli. Například má dostatečnou nosnost například pro sondy na průzkum nerostných zásob na asteroidech. Viz. sondy Arkyd společnosti Planetary Resources. Nicméně je i součástí toho současného boomu kosmonautiky. A pokud se podaří stavba BFR, tak stálé základny na Měsíci eventuálně Marsu už nebudou limitovány technologíí, ale pouze financemi. Projektů na vytvoření a udržení životního prostředí v těchto podmínkách běží také dost. Chybí jen ten transport. Zatím.
Ano, ale udržení životních podmínek na měsíčních či marsovských výzkumných základnách, nebo vesmírných stanicích bude pořád 100% závislé na Zemi.
Zatím neexistují průlomové energetické ani pohonné technologie, které by umožnily aby tomu bylo jinak. V situaci kdy je problém udržovat infrastrukturu i na Zemi (stačí se podívat na naše silnice či stav vodovodní sítě) je fantazírování o soběstačných městech na Marsu úsměvné. Ve vesmíru je vše ještě 10000x či více dražší. Za cenu provozu a údržby pouze vodovodní(!) infrastruktury třímilionového města, můžete mít malinkou vědeckou základnu někde na Marsu či měsíci pro 5 lidí a to jsem myslím optimista.
S tym prispevkom by sa dalo suhlasit, ak by tam nebolo napisane „bude porad 100% zavisle na zemi“ ale „je porad 100% zavisle na zemi“.
Snazit sa predpovedat nezdary buducich planov na zaklade sucasneho stavu vedenia je asi ten najvacsi a najfundamentalnejsi omyl akeho sa mozno dopustit.
Ked sa chce, tak sa to proste spravi. Je to vyskum a vyvoj a tam sa primarne nehladi na to, ze su naklady astronomicke, ak to bude mat nejaky buduci efekt v spristupneni a/alebo zlacneni nejakej novej techonologie alebo prilezitosti.
Osobne si myslim, ze v dobyvani vesmiru je daleko vacsi problem to, co o nom este nevieme (napr. vplyv kosmickej radiacie na cloveka pri dlhodobych letoch) nez to o com vieme, alebo si skor myslime, ze je problem.
Každá raketa má svůj význam – je to vždy jeden z kamínků ve velké globální skládačce.
Proč by to mělo být legrační ? Trošku tím připomínáte zpravodajství z doby, kdy malá americká sonda “ neměla tolik kilogramů konstrukce“ jako průměrná sovětská družice a tak….. “ byla k ničemu“ 🙂
Prostě jsem tím chtěl říci, že se otevírá tolik vstupů a vstupů různých kapacit do kosmu právě díky tomu, co ještě dneska slouží některým zpravodajským webům jako důkaz toho, že v americe se pletou( třeba tím, že si platili Sojuzy nebo kupují motory 🙂
Nakonec se můžeme dočkat toho, že NASA bude čistě dělat vědu, rusové taxislužbu na nízkou orbitu, čína něco mezi a několik privátních firem se tou dobou bude prohánět někde až po dráhu Saturnu kosmem a hledat, kam se skutečně vyplatí poslat posádky, kolonie nebo těžaře… to bude legrace, že ?
Omlouvám se za komentář mimo téma, ale bude nějaký článeček o FLPP nebo D-Star One?
Je mi jasné, že psát o evropských nebo dokonce českých vesmírných aktivitách je hrozně nevděčné, protože zdroje se tak nepodbízí a i zájem čtenářů je v porovnání s čímkoli o SpaceX minimální (viz anketa).
Nevím, vyloučit to určitě nemohu a ani nechci. Vždy se rozhodujeme podle mnoha faktorů – od aktuálního dění až po dostupnost informací.
Zdá se mi že na cubesaty 3U je Electronu poněkud škoda. Jasně, je s nimi momentálně rozvinutý trh, ale snad se díky tomuto levnému nosiči rozvine trh i s poněkud většími satelity, 6U, 12U, 27U.
Na těchto malých raketách je krásné, že jejich možnosti jsou široké a dají se použít na různé velikosti cubesatů. Velké cubesaty se zatím celkově moc nedělají, ale do budoucna se to může změnit.
Hrozně se mi líbí okamžitý zájem o zbrusu nové rakety ze strany zákazníků, hlavně armády. Nečekal jsem to. Ukazuje to na kvalitu nosičů, kdy již první produkční verze jsou velmi zralé a dopracované.
Armáda a třeba Nasa si určitě na dotažené nosiče potrpí. Palec nahoru pro vývojové týmy!
Spíš bych řekl, že se pokouší prolomit začarovaný kruh Drahé nosiče -> drahé satelity -> málo startů -> atd. Ale ať je to jak chce, hlavně že se to ubírá správným směrem.