Atomové hodiny pro orientaci ve vesmíru

Ve vesmíru je přesné měření času extrémně důležité. Právě na těchto údajích stojí přesná navigace, ale ne všechny sondy mají na svých palubách zařízení, které to umožňují. Právě proto v Jet Propulsion Laboratory už více než 20 let vyvíjí hodiny – ale žádné náramkové nebo digitální. Tyhle hodiny v obchodě nekoupíte – jmenují se DSAC (Deep Space Atomic Clock – atomové hodiny pro hluboký vesmír) a jedná se o přístroj, který je určen (jak již jeho název napovídá) k letům do hlubšího vesmíru.

V současné době spoléhá většina misí na pozemské antény spárované s atomovými hodinami. Tyto antény vysílají do vesmíru vstříc sondě úzce zaostřený signál, který sonda obratem posílá zpět. NASA pak vypočítá časový rozdíl mezi okamžikem odeslání signálu a přijetím odpovědi. Z toho se pak vypočítá pozice sondy, její rychlost i dráha.

DSAC po integraci do družice General Atomics Orbital Test Bed
DSAC po integraci do družice General Atomics Orbital Test Bed
Zdroj: https://www.nasa.gov

Metoda je to spolehlivá, ale ne zrovna efektivní. Pozemní stanice totiž musí čekat, až jí sonda odpoví, takže jedna stanice může v jednu chvíli monitorovat pozici pouze jedné sondy. Sonda pak musí čekat na navigační pokyny odeslané ze Země místo toho, aby mohla sama udělat nějaká rozhodnutí v reálném čase. „Navigace ve vesmíru vyžaduje měření ohromných vzdáleností s využitím našich znalostí o šíření signálů vesmírem,“ vysvětluje Todd Ely z JPL, který stojí v čele vědeckého týmu DSAC a dodává: „Pro přesnou navigaci potřebujeme přesnost na jeden metr. Jelikož se signály šíří rychlostí světla, znamená to, že musíme měřit čas s přesností na několik nanosekund. Atomové hodiny se k tomuto účelu na zemi používají již desítky let zcela běžně. Projekt DSAC si klade za cíl dostat je do vesmíru.“

Program DSAC by měl příštím americkým misím umožnit velmi přesně měřit čas přímo na palubě. Sonda s takovým vybavením by už nemusela spoléhat na obousměrnou cestu signálu. Stačil by jí pouze signál odeslaný ze Země a palubní počítač by si už svou pozici vypočítal sám, takže by nemusel odesílat signál na Zemi a čekat na pokyny, což může trvat i několik hodin. Nový systém by tak umožnil mnohem efektivnější řízení misí, přesnější manévrování i pohotovější reakce na nečekané situace.

Stavba družice General Atomics Orbital Test Bed s integrovaným systémem DSAC.
Stavba družice General Atomics Orbital Test Bed s integrovaným systémem DSAC.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Výhoda by přišla i pro pozemní stanice, které by byly schopné najednou sledovat i několik sond – třeba v okolí Marsu, kde funguje hned několik průzkumníků. Za určitých podmínek by tato nová metoda mohla dosahovat až pětkrát vyšší přesnosti dat o poloze, než tradiční přístup. DSAC je prototyp malých a lehkých atomových hodin, který je založený na principu pasti iontů rtuti. Kupříkladu atomové hodiny, které jsou na pozemních stanicích systému Deep Space Network mají rozměry srovnatelné s ledničkou. Je tedy jasné, že pro použití ve vesmíru bude potřeba jejich rozměry výrazně zmenšit. DSAC již nyní dosáhl značné miniaturizace – NASA zřejmě chce zachovat kuchyňské téma a proto jej přirovnává k toustovači. Inženýři navíc tvrdí, že v případě potřeby by se dal celý systém ještě o něco zmenšit.

Zařízení již má hotové laboratorní zkoušky a je tedy čas posunout testování této technologie na vyšší úroveň – na oběžnou dráhu. Tady DSAC použije signály amerických navigačních družic systému GPS. U těchto družic velmi přesně známe jejich oběžné dráhy i nastavení jejich palubních hodin, což poslouží k ověření výkonu nového systému DSAC. Demonstrační mise má potvrdit, že nový systém dokáže udržet časovou odchylku menší než dvě nanosekundy (0,000000002 s) za den.

Kreslené porovnání současného a budoucího systému určování pozic. družic ve vesmíru.
Kreslené porovnání současného a budoucího systému určování pozic. družic ve vesmíru.
Zdroj: https://62e528761d0685343e1c-f3d1b99a743ffa4142d9d7f1978d9686.ssl.cf2.rackcdn.com

Jakmile bude mít DSAC za sebou ověření funkčnosti, bude možné jeho technologii nabídnout vědeckým sondám. Ty se tak mohou těšit na vylepšení mnoha faktorů – zvýší se množství trackovacích dat a zlepší se i jejich kvalita. Pokud se DSAC spojí s palubní rádiovou navigací, bude zajištěno, že budoucí průzkumné mise budou mít přesnou navigaci. To se týká i pilotovaných misí k Měsíci a dál.

Technologie na DSAC navíc pomohou vylepšit stabilitu hodin na družicích GPS a i díky tomu se zlepší služby tohoto celosvětově používaného systému. Laboratorní měření ukazují, že DSAC může být až 50× stabilnější než atomové hodiny na současných družicích GPS. Tento systém je tak bez přehánění nejpřesnějším zařízením pro měření času pro provoz ve vesmíru. S přihlédnutím k malým rozměrům jde skutečně o zázrak techniky.

Asi se ptáte, kdy se tento exemplář podívá do vesmíru. DSAC bude součástí větší družice označované General Atomic’s Orbital Test Bed. Kdy a na čem ale poletí? Všichni máme v živé paměti úterní premiérový let Falconu Heavy a právě tento nosič se postará o vynesení tohoto zařízení. Půjde o misi označovanou Space Technology Program (STP-2), kterou bude mít pod palcem americké letectvo. Tato mise ale ponese mnohem více různých nákladů včetně solární plachetnice Light Sail. Start této mise je naplánován na letošní rok, tak je jisté, že se máme na co těšit.

DSAC jakožto součást družice General Atomics Orbital Test Bed
DSAC jakožto součást družice General Atomics Orbital Test Bed
Zdroj: https://www.nasa.gov

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/39/Deep_Space_Atomic_Clock-DSAC.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/image_3.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/image_2.jpg
https://62e528761d0685343e1c…/area14mp/image-20160223-16429-10eq5ad.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/image_1.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Atomové hodiny pro orientaci ve vesmíru

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
14 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Kamil
Kamil
8 let před

A jak je daleko navigace meziplanetárních sond pomocí pulsarů? Dají se ty hodiny použít i k tomu?

iX
iX
8 let před
Odpověď  Kamil

Dají. Sondě stačí drobný desítky-metrový radioteleskop…

Jiný Honza
Jiný Honza
8 let před
Odpověď  iX
iX
iX
8 let před
Odpověď  Jiný Honza

Třeba pokud by chtěli využít služeb rádiových pulsarů? 🙂

gg
gg
8 let před
Odpověď  Kamil

Ono by dost možná úplně stačil star tracker a dalekohled pro hledání planet. To a velký počet pozorování na fitting orbitálních parametrů stačí.

Jiný Honza
Jiný Honza
8 let před
Odpověď  Kamil

Jak dalekou jsou s tím ti číňani nevím. Od startu XPNAV-1 jsem o tom nic dalšího neslyšel. Ale odhadem bych řekl, že pro určení absolutní polohy bude znalost přesného času nutná.

Robert Gonda
Robert Gonda
8 let před

Našiel som malý preklep, vo vete „Pokud se DSAC stojí s palubní radiovou navigací…“ by malo byť „spojí…“.
Inak vďaka za článok.

Radoslav Packa
Radoslav Packa
8 let před
Odpověď  Robert Gonda

Na takéto upozornenie sa používa tento odkaz hneď pod článkom:
Kontaktujte autora článku – hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Nezanáša tak kvalitná diskusia pod člákom.

Adam Trhoň
Adam Trhoň
8 let před

Otázka. K zaměření družice na metr je potřeba měřit na nanosekundovou přesnost. Nové atomové hodiny budou mít odchylku menší než dvě nanosekundy za den, čili za dva tři dny už bude odchylka moc velká?

Tomáš Novák
Tomáš Novák
8 let před
Odpověď  Adam Trhoň

Ne, měří se čas mezi odesláním a přijetím zprávy. Družice odešle zprávu, pozemní stanice zaznamená čas přijetí a společně s časem odeslání ho odešle družici. Družice je potom schopná dopočítat svou polohu a její derivace (nemusí to dělat řídící středisko a odesílat údaje sondě). Družice měří čas mezi odchodem a příchodem zprávy. V případě, že by družice kroužila kolem Pluta by to bylo až 2×7 hodin (skoro) – tedy dostatečně krátký čas na přesné určení polohy.

Petr Šída
Petr Šída
8 let před
Odpověď  Tomáš Novák

Spíš bych ten princip viděl obráceně, ze země odešlou časovou značku a družice si spočítali diferenci

Tomáš Novák
Tomáš Novák
8 let před
Odpověď  Petr Šída

Jistě, ale po určité době právě nastává to, na co se ptal Adam Trhoň. Poté je třeba provést rekalibraci a k té slouží „odražený“ signál.

MilanV
MilanV
8 let před

Je určitě skvělé vyrobit nové (přesnější) hodiny, ale principiálně nejde použít na současných družicích ty z GPS družic? To mi není jasné. Už dnes a ihned by mohly používat ty ke své navigaci, ne?

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  MilanV

Jde asi o poměr velikosti a přesnosti.

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗