16. listopadu minulého roku se podařilo přivést na svět knižní podobu seriálu Vesmírné osudy, který jsme s Lukášem Houškou psali pro tento blog od dubna 2013 do července 2015. V jeho rámci jsme se čtenářům snažili zprostředkovat pohled na životy sedmadvacítky významných osobností historie i současnosti kosmonautiky. Už v průběhu publikace seriálu se ozývaly hlasy volající po knižní podobě. Zprvu jsme se obávali, zda bude nějakým způsobem vůbec možné naši práci do knižní podoby přetavit. Vyzkoušeli jsme cestu skrze crowdfunding, která sice přinesla až překvapující sumu, ovšem na knihu podobného rozsahu to bylo bohužel stále málo. Nakonec jsme díky správným lidem na správném místě na začátku minulého roku dostali nabídku od nakladatelství CPress. Po několikaměsíčním intenzivním úsilí a doplnění dvou nových medailonů oproti webové podobě seriálu, jsme se nakonec 16. listopadu 2017 dočkali: kniha Vesmírné osudy spatřila světlo světa.
Naše dílko jsme pokřtili 25. listopadu na hvězdárně ve Valašském Meziříčí a právě v rámci křtu jsme jeden exemplář s Lukášem podepsali a minulý týden jsme dali Vám, čtenářům blogu Kosmonautix, šanci tuto knihu získat. O půlnoci z 9. na 10. ledna jsme otevřeli možnost posílat odpovědi na otázku, kolik přesně vážila startovní sestava AS-506 (Apollo 11) v okamžiku zážehu motorů 1. stupně. Etalonem pro správnou odpověď byly oficiální údaje NASA.
Jak tedy vypadá správná odpověď na naši otázku? Pojďme na to lehce zeširoka. Předně lze konstatovat, že zcela přesná hmotnost sestavy v okamžik zážehu bývá pouze kompilována z dostupných dat o konstrukci nosiče, množství pohonných látek a náplní a letových výkonů. Velmi obtížně se například určuje přesná hmotnost námrazy na stěnách nosiče. Byť bylo s námrazou počítáno coby s vrstvou izolace navíc, dokonale přesné číslo se odhaduje pochopitelně velmi složitě. A podobně nejistých údajů je povícero. Startovní stůl MLP bohužel neměl žádné prostředky pro měření hmotnosti Saturnu.
Přesto se inženýrům dařilo za pomoci výše zmíněných údajů a dat určit hmotnost poměrně úspěšně. Pro správnou odpověď do naší soutěže jsme nahlédli do pravděpodobně nejpovolanějšího pramene – do technické zprávy o startu sestavy AS-506 (AS-506 Launch Report). Zde, v části 20-4 najdeme přehlednou tabulku, udávající skutečnou hmotnost sestavy v daný okamžik. Údaje jsou zaokrouhleny na celá čísla, jedná se však o nejpřesnější veřejně přístupný zdroj. Analýza hmotnosti AS-506 v okamžiku zážehu vypadá zjednodušeně takto:
Zdroj: spaceflight.nasa.gov
První stupeň S-IC vážil v daný moment 5 023 648 liber, tedy cca 2 278 688,402 kg (z toho přibližně 635 kg tvořila námraza). Druhý stupeň S-II vážil v daný okamžik 1 058 140 liber, tedy 479 964,23039 kg. Třetí stupeň S-IVB včetně Instrument Unit a interstage mzi druhým a třetím stupněm měl hmotnost 274 964 liber, tedy 124 721,572 kg. Poslední položkou je pak samotná loď CSM-107, lunární modul LM-5, adaptér SLA a záchranný systém LES. Celková hmotnost těchto komponentů byla v okamžiku zážehu prvního stupně 109 646 liber, tedy 49 734,589 kg. Ona desetinná místa působí v tomto ohledu malinko legračně, nicméně pokud převádíme libry na kilogramy, nevyhneme se jim (AS-506 Launch Report obsahuje v sekci 20-3 také stejnou tabulku v kilogramech, nicméně zde jsou čísla už po zaokrouhlení).
Pokud výše zmíněná čísla sečteme (nebo se podíváme na poslední řádek tabulky), dojdeme k výsledné hmotnosti sestavy 6 477 875 liber, tedy 2 938 314,674 kg.
Celkem nám do schránky [email protected] do dnešního poledne dorazilo 172 odpovědí. Některé z nich se blížily realitě více, jiné méně, nicméně tři z těchto odpovědí byly naprosto přesné. Muselo tedy rozhodnout pořadí, v jakém do schránky dorazily. V první minutě po půlnoci jsme obdrželi neuvěřitelných 67 odpovědí. A první zcela přesná odpověď se objevila právě v této skupině. Nelze než smeknout před přesností a načasováním onoho participanta. Právě tato odpověď se tak po zásluze a podle pravidel soutěže stala vítěznou.
Na knihu Vesmírné osudy s podpisy obou autorů se tedy může těšit pan Vítek Ramba, kterého budeme v nejbližší době kontaktovat ohledně zasílacích údajů. Gratulujeme a doufáme, že se vítězi bude kniha líbit!
Pro ostatní neúspěšné účastníky mám dobrou zprávu – v průběhu jara se chystáme uspořádat další soutěž, tentokrát rovnou o tři kousky Vesmírných osudů (tentokrát však už bez podpisů), takže šance účastníků budou mnohem větší.
Závěrem bych rád doplnil ještě svou osobní omluvu. Následující řádky se mi nepíšou snadno, ale k chybám je třeba se postavit čelem. Omlouvám se čtenářům knihy a zejména všem, kteří při této soutěži spoléhali na údaj z Vesmírných osudů, kde jsem v medailonu o Neilu Armstrongovi na straně 301 nesprávně uvedl hmotnost sestavy 3 238‚94 tun. Když jsem tento fakt toto pondělí díky mailu jednoho ze všímavých čtenářů zjistil, byl jsem zralý na péči docenta Chocholouška. Nemám vůbec představu, jak se toto číslo do textu dostalo. Při psaní dané pasáže v roce 2014 jsem vycházel ze skvělé knihy „Apollo by the Numbers“ od R. W. Orloffa, kde autor využil mimo jiné právě AS-506 Launch Report. Jediným možným vysvětlením (ne však omluvou) pro mou chybu je překlep během konverze z liber na kilogramy, respektive tuny. Bohužel, chybný údaj mi „utekl“ při kontrole textů pro knihu. Při objemu dat a čísel v knize a při termínech pro výrobu se takový omyl bohužel stát může, byť by se tak dít nemělo. Pokud bude někdy realizován dotisk, ujistím se, aby byl tento údaj opraven. Pro tuto chvíli mohu nabídnout jen svou omluvu a doufat, že, řečeno slovy klasika, „takovýto případ se u nás přihodí maximálně jednou za deset let“.
O.Š.
Zdroje obrázků:
foto Lukáše Houšky
https://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/apollo/apollo11/html/s69-39529.html
Velká gratulace výherci 🙂
Blahopřeji, pane Ramba , jste dobrý. Já to měl v lb taky dobře, ale pokazil mi to špatně zvolený převodník na kg. 🙁 Ale jinak 3 palce nahoru!!!
Velká gratulace, jak autorům za skvělou knížku i soutěž, i tomu šťastlivci, co byl šťastnější než já 🙂
A rychlý dotaz na autora – proč tenhle pramen uvádí jiná čísla? Který pramen je spolehlivější?
https://www.hq.nasa.gov/alsj/a11/A11_MissionOpReport.pdf – strana 27, Table 3
Pramen, který uvádíte, byl vydán před misí (24. června) a popisuje tedy misi Apolla 11 tak, jak by měla podle plánu vypadat. Uváděná čísla stran hmotnosti jsou zde pouze coby předpoklad, který se od skutečnosti nakonec mírně lišil.
V tabulce z AS-506 Launch Report, kterou jsem v tomto článečku citoval, je sloupec s předpokládanou hmotností („pred.“ tedy „predicted“ – předpokládaná) hned vedle sloupce se skutečnou hmotností („act.“ tedy „actual“ – skutečná). 😉
Taktéž gratulace vítězi!Beru omluvu p.Šamárka,já jsem poslal právě tento chybný údaj,ale za prvé dobře mě tak,mám si ověřovat i z jiných zdrojů,za druhé mě ani nešlo o výhru,knihu jsem si koupil a doufám,že při příležitostném setkání(zjara v Jihlavě)získám i drahocenné podpisy autorů!
Bude li dotisk,tak jsem jen namátkou narazil na další chybičky,jen co si vzpomínám,olympiáda v r.1936 byla v Berlíně,ne v Mnichově,kabina Mercury po 15min.dosedla v Atlantiku,ne Pacifiku,a myslím dvakrát místo Deke Slayton záměna za tuším Gordon.Ale to jsou banality,kniha suprová,velmi děkuji autorům a těším se na další díla!
Díky pochvalu a hlavně za shovívavost! Chybičky se najdou v každé knize, ale tahle mě obzvláště mrzí.
A pokud tam najdete další krom těch, které jste zmínil, budeme velmi rádi, pokud nám o nich napíšete na redakční mail, abychom opravy mohli zahrnout do případného dotisku.
Je tam jeste chyba v umrti Boba Gilrutha a asi dvakrat odkaz v textu na web kosmonautix.
A je v tom zapocitana hmotnost kosmonautu?
Ano, ta byla započítána jako celek dohromady s lodí.
Hezká soutěž, až na to že musíte umět anglicky 🙂
Pro další soutěž na jaře určitě vymyslíme otázku/otázky, pro které angličtina nebude zapotřebí. 😉
V prvom rade gratulujem víťazovi.
A ešte dodatok k tomu. Nesprávne uvedená hmotnosť zostavy v knihe (a aj tu na webe) vznikla zrejme prepočtom na „nesprávne“ tony. Netuším celkom čo je americká krátka tona, ale to číslo sedí (počítané na windows kalkulačke)
Teší ma, že moja odpoveď bola tiež v zásade správna, no zvolil som presnosť na kilogramy nie gramy:) Zo zadania je to trochu nejednoznačné … „a odpověď uveďte v kilogramech, například 777 777 kg.“ OK, presnejší vyhráva. Možno stojí za zváženie v budúcnosti víťaza v prípade rovnako správnych odpovedí určovať žrebom.
Ha! Takže už vím, kde nastala chyba! Díky moc za objasnění!
S tím losováním to zvážíme, máme na to minimálně pár týdnů. 😉
Tak v rychlosti to bylo bez šance. Já jsem poslal správnou hmotnost ale až 10.1. odpoledne neb jsem musel jít spát. Asi bych to zařídil stylem losování, protože to by musel každý sedět u toho furt 🙂 Ale nechci, aby to znělo jako stížnost neúspěšného uchazeče. Já jsem údaj našel normálně na https://history.nasa.gov/SP-4029/Apollo_18-19_Ground_Ignition_Weights.htm
A hodil to do kalkulačky s převodem na 6 desetinných míst a zaokrouhlil.
Už se těším na další soutěž.
Co se týče termínu, nelze se zavděčit všem. Vždycky bude někdo, komu termín nevyhovuje, na druhou stranu jsme jej avizovali s předstihem. Je to prostě jenom hra. Snad Vám příště bude přát štěstí více.
Já vím. Chápu to a nic se samozřejmě neděje 🙂
Gratuluji vítězi. Je to opravdu pěkná kniha. Už jsem v ní listoval a snad se někdy dokopu k její koupi.
K soutěží: Je pěkné, že se snažíte dát čtenářům další bonus ve formě soutěže, ale provedení je podle mě dost nešťastné. Otázka by neměla vyžadovat znalost AJ a ještě mít podmínku v rychlosti odeslání. Takto jste vyřadili ze soutěže většinu čtenářů. Možná by nebylo špatné pro nějakou příští soutěž vymyslet otázku, která by nebyla dohledatelná na internetu, nebo alespoň ze správných odpovědí losovat.
Jinak má odpověď byla samozřejmě špatná 🙂 I když jsem měl správný dokument, nechal jsem se zmást hned první zmínkou o hmotnosti: „Vehicle mass at S-IC ignition is 2,941,221 kilograms (6,484,282 Ibm)“ a dál už nečetl.
Jak už jsem psal výše, není všem dnům konec a za pár týdnů/měsíců uspořdáme soutěž o další tři kusy. A určitě se budeme snažit, abychom otázkou nediskvalifikovali ty, kteří neumějí anglicky nebo z jiného důvodu nemají přístup ke zdrojům.
Je-li v knize údaj o hmotnosti startovní sestavy chybný, doufám, že bude dostisk. A ne jen jedna várka! Tím se totiž má kniha s chybou stane cenným sběratelským artiklem 😀 😉
Srovnávat VO defacto s modrým Mauritiem – to projasní den! Díky, kolego! 😉
Je tady ještě někdo, kdo střelil odpověď od boku? Jsem nadšen, že jsem se seknul „jen“ o necelých 40 tun. Ale povrchní znalost z dětství, že ten kolos váží kolem 3000 tun, ta tam byla. 🙂 Gratuluji vítězi.