Nejdříve v roce 2020 by mohla raketa Falcon 9 vynést první jihokorejskou družici určenou k výzkumu Měsíce. Projekt označovaný zkratkou KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter) počítá s tím, že by se sonda po vynesení do vesmíru usadila na oběžné dráze kolem Měsíce ve výšce zhruba 100 kilometrů. Sonda o hmotnosti 550 kilogramů by měla fungovat po dobu jednoho roku, energii jí zajistí dvojice solárních panelů a o pohon se postarají 4 trysky na jednosložkové palivo s tahem 30 N a čtyři trysky s tahem 5 N.
Na palubě sondy bude šest vědeckých přístrojů, které vyrobí Jižní Korea a jeden přístroj dodá americká agentura NASA. Konkrétně tedy na sondě KPLO poletí tyto vědecké aparatury:
-
Rozložení vědeckých přístrojů na sondě KPLO
Zdroj: http://planetary.s3.amazonaws.comLunar Terrain Imager (LUTI) – Kamera určená ke snímkování povrchu Měsíce s důrazem na oblasti vhodné pro přistání (to je plánováno na druhou fázi lunárního výzkumu). Stejně tak budou podrobně (s rozlišením méně než 5 metrů) nasnímány i další zajímavé lokality.
- Wide-Angle Polarimetric Camera (PolCam) – Vytvoří polarimetrické snímky celého měsíčního povrchu s výjimkou polárních oblastí. Rozlišení bude střední a jeho cílem je prozkoumat detaily ohledně lunárního regolitu.
- KPLO Magnetometer (KMAG) – Přístroj, který bude měřit magnetické pole v okolí Měsíce, k čemuž využije ultracitlivých senzorů.
- KPLO Gamma Ray Spectrometer (KGRS) – Přístroj, který bude na povrchu Měsíce hledat stopy vzácných prvků a minerálů. Kromě toho pomůže vytvořit mapu prostorového rozložení různých prvků.
- Disruption Tolerant Network experiment payload (DTNPL) – Jedná se o experimentální zařízení pro vesmírnou komunikaci, která je založena na technologii sítě, která je tolerantní vůči rušení.
- ShadowCam – Tento přístroj dodá NASA a jeho úkolem je nahlížet do trvale zastíněných oblastí, kde má hledat námrazu nebo přímo vodní led. Samotný přístroj bude založen na odkazu kamery Narrow Angle Camera ze sondy LRO, ale má být až 800× citlivější. Díky tomu by měly vzniknout snímky s vysokým rozlišením a výborným poměrem signálu vůči šumu. Tato kamera má sledovat i sezónní změny na povrchu Měsíce včetně pozice balvanů.
Zdroje informací:
http://space.skyrocket.de/
https://www.youtube.com/
http://www.planetary.org/
Zdroje obrázků:
http://space.skyrocket.de/img_sat/kplo__3.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/…LEAGKoreaspaceprogramstatus_Page_08_f840.png
Na jakou dráhu ( = až kam) by měl sondu dopravit F9 ?
Pravdepodobne asi na TLI potom sa sonda na obitu mesiaca dostane vlastným motorom.
Detaily jsem zatím nenašel. Počkejme pár měsíců. 😉
… Lunar Polar Orbit 100 ±30km, Incl. 90°±1 …
To je jasné, jen kterými motory se tam dostane 🙂
teoreticky by to mělo být na TLI schopné dostat kolem 2t (prakticky do toho vstupuje moc proměnných aby to šlo takto odhadnout), takže…dost daleko 😉
http://www.silverbirdastronautics.com/cgi-bin/LVPcalc.pl
tohle může podstatně pomoct s odhadem 😀
Trysky s 30N budou zřejmě použity k navedení na selenoorbit a ty s 5N budou orientační.
1 rok plánovaná životnost je poměrně pesimistický…
U premiérových projektů se to dá pochopit.
Ono se to určuje i podle typu mise. Pokud sonda nasbírá všechna požadovaná data a nenajde se pro ni další program, tak se odepíše, i když je technicky v pořádku a má dost paliva. I pozemní středisko totiž něco stojí, bere kapacity přenosovým linkám a obsluhu musí někdo platit. Ideální samozřejmě je, když se program i peníze najdou a sonda několikanásobně překročí svou životnost.