Máme za sebou týden, během kterého jsme se dočkali sedmi startů. To už je opravdu pěkná dávka. Dva Falcony 9, jeden Sojuz, jedna čínská raketa CZ-2D, japonská H-IIA, ruský Rokot a Atlas 5. K tomu připočítejme ještě dvě přistání prvního stupně na plošině a k této raketové dávce si přidejme pár zajímavých informací a událostí z kosmonautiky. Kosmotýdeník se však krom startů podívá i na další zajímavé informace. U rampy 39B například začalo čerpání pohonných hmot pro raketu SLS, samozřejmě zatím jen na zkoušku. Přeji vám pěknou neděli a příjemné čtení.
Mrazivé testování
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
První start rakety SLS s lodí Orion na misi EM-1 by měl sice přijít až v polovině prosince roku 2019, ale již nyní za sebou máme mnoho dílčích i velmi komplexních kroků k realizaci tohoto významného a technicky náročného startu. Přestavbou prošla i rampa 39B, ze které bude tato superraketa startovat. A v tomto týdnu začalo jedno z nejzásadnějších testování před tím, než bude na rampu umístěna samotná raketa. Začátek dlouhé řady prověřovacích úkolů čeká nádrže na kapalný vodík a kyslík, ze kterých bude čerpáno palivo pro raketu.
Nyní se testuje čerpání kapalného kyslíku do velké bílé kulové nádrže u rampy 39B. Tekutý kyslík je do této nádrže čerpán z cisternových nákladních vozů, které jej neustále přivážejí. O dovoz se starají auta firmy Praxair z Danbury v Connecticutu. Tato společnost NASA už dlouho poskytuje kapalný vodík a kyslík. Automobily budou dvakrát týdně přivážet vždy 150 000 litrů kapalného kyslíku. Celkový objem nádrže je pak 3,4 miliony litrů.
Stejný postup čeká i nádrž určenou pro kapalný vodík. Její plnění začne v listopadu a bude prováděno se stejnou frekvencí. Až budou obě nádrže zaplněny zhruba do poloviny, provedou technici tlakovou zkoušku, která prověří odolnost a správné chování konstrukce nádrže. Další testy pak budou pokračovat i za přítomnosti mobilního přepravníku v polovině roku 2018. Do té doby zůstanou kryogenní látky uvnitř nádrží. I to je součástí testů, díky kterým se zjistí, zda nádrže dokáží po dlouhou dobu uchovat hluboce podchlazené látky.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
Ředitel startovních operací uvedl, že je naprosto normální, když se při přečerpání tekutého kyslíku objevuje v okolí pára odpařeného plynu. Při přečerpávání dochází k odpařování a ke ztrátám, které je však nutné doplnit návozem dalších cisteren kapalného kyslíku. Dále zdůraznil, že tento krok je důležitý pro úspěšné připravení rampy pro start. Je jasné, že palivo a okysličovadlo a systémy spojené s jejich doručením do rakety, jsou naprosto klíčové pro úspěšný start.
Kosmický přehled týdne:
Po čtyřech odkladech, dnes na pátý pokus úspěšně odstartovala raketa Atlas V od společnosti ULA. Vynášeným nákladem byla tajná americká družice NROL-52. Záznam ze startu si můžete prohlédnout zde. Níže jsou přiložené fotografie rakety na rampě před startem a ze samotného startu.
Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com/
Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com/
Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com/
Zdroj: ULA
V sobotu odstartovala po čtvrtečním odkladu ruská automatická zásobovací loď Progress MS-07. I když měla původně letět po novém superrychlém profilu letu, který by ji dostal už za 3,5 hodiny k ISS, nakonec v sobotu musel Progress letět po starém, dvoudenním profilu. Důvodem je nevhodná pozice kosmodromu a oběžné dráhy stanice v sobotním startovacím okně. Co vlastně Progress vůbec veze na stanici? Na stanici doručí 880 kilogramů pohonných látek pro staniční motory, 23 kilogramů kyslíku, 24 kilogramů vzduchu pro potřeby stanice, 420 kilogramů vody a 1 350 kilogramů nákladu umístěného v hermetizovaném prostoru lodi. Mezi tento náklad je zahrnuto vybavení pro servis stanice, počítače, jídlo a oblečení pro posádku a vědecké experimenty.
Start první nepilotované mise rakety SLS a lodě Orion měl podle posledních plánů proběhnout v prosinci 2019, nicméně se zdá, že by nakonec mohl být odložen ještě do poloviny roku 2020. Informaci s odkazem na L2 nasaspaceflight uvedl Jiří Hošek. Pozitivnějším pohledem na tento start je však konstatování připravenosti a dokončení testů na motorech RS-25, které budou ve čtveřici pohánět první stupeň SLS během premiérového letu.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Přehled z Kosmonautixu:
Týden naplněný zajímavými událostmi a pořádnou dávkou startů raket. Pojďme se na něj podívat optikou našich článků, které jsme vám během uplynulých sedmi dní přinesli. Velká část redakce se byla podívat na dni otevřených dveřích v ESTECu a přinesla vám zajímavé video reportáže. Vydali jsme se na výpravu, která vás zavedla k ledovým měsícům, které mají však horká nitra. Náš první přenos ze startu v tomto týdnu byl ve znamení společnosti SpaceX. Falcon 9 úspěšně vynesl dalších deset satelitů Iridium a posléze jeho první stupeň úspěšně přistál na plovoucí plošině. Start si v tomto týdnu zapsala také Čína, která pomocí rakety CZ-2D vynesla venezuelskou družici. Z Mezinárodní kosmické stanice proběhl výstup, ze kterého jste mohli sledovat živý přenos. Testy motorů RS-25 určených pro první let superrakety SLS skončily a začíná testování motorů pro druhou misi. Následující start týdne připadl opět na SpaceX, která pomocí rakety Falcon 9 úspěšně vynesla družici SES-11. Během této mise byl použit stupeň, který už jednou letěl. Ve čtvrtek měl přijít start ruského Sojuzu se zásobovací lodí Progress. Necelou minutu před startem byl však pokus přerušen. Od startů jste si mohli odpočinout při zkoumání toho, jak evropská raketa Vega dostane nové nádrže. Dalšího startu jsme se nakonec dočkali v podání rakety Rokot a evropského satelitu Sentinel-5P. Opět jsme ho vysílali Živě a česky. Ruské lodě Progress a později i Sojuz se chystají na superrychlý letový profil k Mezinárodní kosmické stanici. Co vše to znamená? Předposledním úspěšným startem tohoto týdne se stal odložený start Sojuz 2-1A s automatickou zásobovací lodí Progress MS-07. Podívali jsme se také na to, které starty letos chce ještě stihnout společnost SpaceX, mělo jich být pět. Nicméně už večer vyšlo najevo, že by se do startů mohl vklínit ještě šestý, který je zatím velmi tajemný a nikdo neví, o jaký náklad by mělo jít.
Snímek týdne:
Snímkem týdne se tentokrát stává neokoukaný a originální záběr na vracející se první stupeň Falconu 9 na plovoucí plošině. Tento konkrétní je vezen plošinou JRTI k západnímu pobřeží spojených států. Stupeň v týdnu vynesl desítku družic Iridium NEXT.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Výjimečně budeme mít tentokrát dva snímky týdne. V úterý proběhla EVA na Mezinárodní kosmické stanici, během které byl pořízen tento krásný snímek, zachycující astronauta Marka Vande Hei při východu Slunce nad Zemí.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Video týdne:
Video týdne tentokrát obsadila raketa Sojuz 2-1A, která úspěšně vynesla automatickou zásobovací loď Progress MS-07. A to především za to, že při startu byly použity nevšední a velmi pěkné záběry na raketu opouštějící rampu.
Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/10/14223332/15-678×1016.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/10/13192558/03-678×1016.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/10/13192606/04-678×848.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20170926-PH_KLS01_0101~orig.JPG
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20170926-PH_KLS01_0159~orig.JPG
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20170926-PH_KLS01_0062~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20170926-PH_KLS01_0104~orig.JPG
https://pbs.twimg.com/media/DL76Mw1WsAAbPh1?format=jpg&name=large
https://www.nasa.gov/…/public/thumbnails/image/iss053e095651.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/em1_4engines3.jpg
… a porad tam rikaji boosterum prvni stupen… 🙂
To asi proto, že to říkali ještě dlouho předtím, než si někdo na termín booster vzpoměl :-))
To asi tezko, vesmirne lety nezacaly se SpaceX, kupodivu… 😉
No, já nemysle je… asi jsem se špatně vyjádřil. První stupeň je záležitost stará asi 70 let, pokud nepočítáme Ciolkovského.
Booster je přídavný blok. Tedy něco co se může přidat, ale nemusí. Raketa může letět i bez toho. Ovšem třeba u Sojuzu je to vždy součástí rakety. Proč to tedy nazývat boosterem, když je to součást prvního stupně?
Tohle je věc, na které se lidé nikdy neshodnou, protože každý má jinou logiku, jak to nazývat. Já se k tomu stavím tak, že pokud se postranní bloky zapálí současně s centrálním motorem, který hoří i po jejich odhození, pak jde o boostery.
O první stupeň by se jednalo v tom případě, že by se zapálily jen postranní bloky a nikoliv centrální (ten by naběhl až po jejich odhození), nebo by se zapálily postranní bloky i centrální stupeň, ale vše by se odhodilo v jednu chvíli. Ale jak píšu na začátku – jsou tu dvě skupiny, z nichž každá má svůj argument, který jí přijde logický a asi se nikdy neshodnou.
Kosmotýdeník úžasný, jako vždy!
Jen mě teda zaráží jedna věc (v souvislosti s diskuzí, která probíhala tento týden u článku o SLS)… ve velmi! obsáhlých článcích zde čítáváme pomalu oslavné texty na celý program SLS – to v případě, kdy je vše pozitivní, ale najednou dnes zjišťuji, že v případě negativa (dnes ve formě dalšího posunu startu… už jsme si zvykli) se tato informace odbude pouze jedním řádkem textu v kosmotýdeníku. Zajímavé.
Nič nieje isté keď bude určite víde článok. Ďalšia vec je že ako sa dá písať článok keď je v podstate jediná informácia? Ak to zvládneš gratulujem .
To je tím, že odklad zatím není jistý a navíc o tom není moc víc co napsat, protože nejsou další informace.
Informujeme i o odkladech. V posledním článku Cesta k Exploration Mission-1 z 2. října jsem v části o výrobě nádrží centrálního stupně SLS podrobně popsal důvody posledního odkladu startovní připravenosti z NET (No Earlier Then) 10/2018 na NET 12/2019 včetně časového vlivu jednotlivých faktorů. Uvedl jsem i další data z harmonogramu v porovnání s předchozími. Přeprava centrálního stupně do Stennisova střediska 20. prosince 2018, dodání na KSC s teoretickým datem 6. června 2019, které bude ještě upřesněno (protože není jasná doba pobytu na stanovišti B-2 – to vyplyne mj. z toho, jestli se uskuteční jeden plánovaný zážeh nebo jestli přidají dodatečný druhý). Od dodání na KSC ke startovní připravenosti je vyžadováno šest měsíců. Prosinec 2019 tedy neobsahuje žádné rezervy a vychází jen, pokud bude vše šlapat podle plánu. Aktuální informace tedy není o posunu či odkladu startu, ale jen o tom, že se započtením rizik vychází na Gaussově funkci medián termínu startovní připravenosti kolem května 2020.
Prosím vás, definujte mi čo máte na mysli pod pojmom “oslavné texty”?
Adamovi jsem poslal e-mailovou zprávu s návrhem na korekturu mého příštího článku (nejpozději do čtvrt roku) a eliminaci oslavných textů v něm ještě před vydáním. Věřím tedy, že tu definici pochopím.
Ide o to že tu nie je čo chápať…
Musk zase říka 1. stupni – BFR – booster 🙂
On bere horní stupeň jako samostatnou kosmickou loď. Na Zemi by měla být schopná sama avšak bez nákladu dosáhnout orbit. U Marsu a Měsíce to plánuje praktikovat i s nákladem.
No, taky kravina.
Výborný Kosmotýdeník! 🙂
Len by som sa chcel spýtať, čo znamená 24 kilogramov vzduchu? Vzduch je predsa zmes rôznych plynov…
Vzduch je předpokládám vzduch. Dusík, trocha kyslíku a zbytek… Na doplnění atmosféry stanice je to asi jednodušší než to míchat ze samostatných flašek.
Přesně tak, byl jste rychlejší! 😉
Ty nádrže na kyslík a vodík a vůbec celá infrastruktura na rampě 39B jsou tam už od éry raketoplánů?
Zásobníky pochází z éry raketoplánů a prošly rekonstrukcí, stejně jako celá infrastruktura startovního komplexu 39B.
http://www.iveysconstruction.com/Projects/GeneralCont_004_LaunchComplex39BRefurbishment.asp