Procesor Orionu bude muset zvládat spolehlivě pracovat ve všech fázích mise. Zařízení je schopné vykonat 480 milionů operací za sekundu, což odpovídá několika tisícům pokynů a kontrol stovek palubních systémů, z nichž každý rozhoduje o tom, zda bude mise úspěšná nebo ne. Aby se ověřilo, že všechny systémy lodi pracují správně, byl tento týden Orion určený pro misi EM-1 poprvé připojený ke zdroji elektrické energie. K této historické chvíli došlo v útrobách budovy Neil Armstrong Operations and Checkout Facility na Kennedyho středisku na Floridě.
„První zapojení potvrdilo dobrý stav hlavních počítačů v Orionu, datových i elektrických jednotek. V tuto chvíli začíná intenzivní fáze testování subsystémů lodi, které se tak připraví na start,“ popsal Mark Kirasich, projektový manažer Orionu a dodal: „Náš tým, pozemní podpůrná zařízení i letové systémy si zatím během dosavadních zkoušek vedly velmi dobře. Pro Orion i pro naši cestu k plánům na výzkum hlubokého vesmíru jde o významný milník.“
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Během prvního zapojení inženýři propojili řídící počítače s elektrickými a datovými jednotkami, aby ověřili, že spolu všechny systémy komunikují správně, ale i to, zda energie a pokyny prochází tam, kde jsou potřeba. Ve vesmíru bude energii Orionu dodávat čtveřice solárních panelů umístěná na evropském servisním modulu. Tyto panely bude tvořit celkem 15 000 solárních buněk, které vygenerují 11 kW (to by stačilo osmi domům, z nichž každý by měl tři ložnice). Datové a elektrické jednotky se pak postarají o správnou distribuci energie tam, kde je zrovna potřebná.
„Elektrické a datové jednotky v lodi i její centrální počítače budou i nadále podstupovat dodatečné zkoušky nejrůznějších systémů, které zaberou další dva až tři měsíce,“ uvedl Rafael Garcia, vedoucí zkoušek Orionu na Kennedyho středisku.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://c1.staticflickr.com/5/4190/33859072634_d048ecd8e0_o_d.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2015-06-20-144149-350×234.jpg
Diky za clanek 🙂
Ale mel bych prosbu – nedalo by se omezit to americke prirovnavani (je to velke jako tri hriste, ma to spotrebu jako X domu atd.)? Ja treba opravdu netusim, jakou spotrebu ma osm domu se tremi loznicemi 🙂 Nedal by se vykon napsat normalne v kW? 😉 Diky moc
Rádo se stalo a k dotazu – pokud by takový údaj byl v materiálu, ze kterého čerpám, pak bych ho do článku dal. Vycházím vždy z dostupných informací a někdy je k dispozici jen takovéhle přirovnání – já si je nevymýšlím. 🙂
11 kW
https://www.ohb-system.de/tl_files/system/images/mediathek/downloads/pdf/161011_OHB_MagazinSpaceConference_2016.pdf
str. 29
Díky, doplním to do článku!
Na slony Martina Gembece to stejně nemá 🙂
Příměry jsou používány hlavně pro laickou veřejnost. Napíšeš li nějaké číslo, tak si to většina lidí neumí pořádně vybavit. Když použiješ příměr, který každý zná z každodenní praxe, tak docílíš přibližné představy snáze. Příklad. Něco X má výkon 2100MW. Každej si řekne, no to bude asi bude hodně. Ale jak moc hodně? Lepší je použít přirovnání, že něco X má výkon Temelínu, neboli by dokázal zásobit 15% potřeby celé ČR.
A práve preto je najlepšie napísať oboje.
Nejlepsi je prirovnavani k fotbalovym hristim, baseballovym hristim a olympijskym bazenum. Ze vsech zminenych objektu jsem v zivote videl pouze nekolik fotbalovych hrist, ktera se podle me lisila v plose asi v pomeru 1:3. Pak je take dobre psat, ze neco vazi jako 983 Fabii (coz bude odhadem neco mezi 800*983 a 1600*983 kg – pokud by to clovek zacal vyhledavat, tak stejne zjisti, ze ruzne Fabie urcite vazi ruzne).
I sci-fi, ve kterem merili vzdalenost ve svetelnych sekundach, nebo v nasobcich 21cm (https://en.wikipedia.org/wiki/Hydrogen_line) a cas v kilosekundach a megasekundach mi davala vyrazne lepsi predstavu o tom o jake vzdalenosti a casy se jedna :-).
Je škoda, že u zdrojové zprávy NASA o oživení systémů Orionu z 18. srpna je fotografie z 11. května:
https://www.flickr.com/photos/nasakennedy/33859072634/in/album-72157664052441771/
Aktuální fotografie letového Orionu bohužel není k dispozici. Snad poslední, co jsem viděl, byla z 6. července:
Oni ji asi použili proto, že je pěkná a Orion na ní dominuje. Aktuálnost fotek je sice důležitá, ale v tomhle případě to chápu, zvlášť když se Orion od té doby asi nijak výrazně nezměnil.
Podle mne se Orion změnil významně. Toho 11. května byl zabalený v igelitu přesunut na pracoviště k instalaci elektrických systémů (systémy avioniky včetně řídicích systémů, komunikačních a datových jednotek, elektrických a datových kabelů, …), dále v horní části modulu k instalaci pěti balónů včetně jejich tlakovacího zařízení, tří hlavních padáků atd. (podle fotky z 6.7. už tam taky je něco hotovo). Třeba na takovou Mobile Launcher koukám z webkamery z VABu.
Ta informace o webkameře mne zaujala, jdu to googlit – dobrý tip, mohl bych o tom udělat článek. 😉
Já doplním několik zajímavostí ke zmíněnému řídicímu počítači. Nazývá se VMC (Vehicle Management Computer), dodává ho firma Honeywell. Je založený na radiačně odolné verzi osvědčeného procesoru PowerPC G4.
Díky za doplnění!
Takže to co pohánělo jablečné stroje pohání Orion… hmm zajímavá informace, to jsem netušil 🙂
Dodnes se používají procesory 386 právě kvůli vysoké odolnosti. V daném případě zřejmě výkon už nestačil a tak sáhli po něčem novějším.
Ja by som doporučil v budúcnosti uvádzať XY kW (asi Z domov). Bude to aj exaktné aj laicky zrozumiteľné. Tak už je to upravené aj v tomto článku. Ď !
_ A apeloval by som aby sa takto dôsledne uvádzali aj rýchlosti v km/s a km/hod. Nehnevajte sa, ale v kozmických rozmeroch uvádzať rýchlosti v desiatkach tisícoch km/hod, resp. vzdialenosti v miliónoch, miliardách či triliónoch km mi pripadá nezmyselné.
To polovicu života strávime mrmlaním obrovských čísel ktoré si prakticky nikto nevie ani predstaviť.
_ Okrem toho km/hod nie je ani jednotka SI a podľa novej dohody nebude ani vedľajšou jednotkou.
pb
Pokud bude k dispozici normální údaj, tak ho uvedeme. 😉
Co se vzdálenosti týče, tak tam je jasné, že kilometry nestačí, ale za km/h bych se chtěl postavit, protože (jak píše Goodman) si je široká veřejnost dokáže s něčím spojit. Km/s se vymyká běžným životním situacím. U km/h si uvědomí, že je to třeba 100× rychlejší sporťák a podobně. Aby bylo jasno – km/s rozhodně nezavrhuju, právě naopak! V mnoha případech mají své pevné místo a to platí i pro články. Jen chci říct, že km/h bychom neměli zatracovat, protože i on má svůj důvod – bez ohledu na SI. 😉
Také bych hlasoval pro km/s. S kosmonautikou je mám prostě více spjaté. Z paměti vím všechny tři kosmické rychlosti pro Zemi v km/s a ne v km/h a také vím, že 1 km/s je zhruba Mach 3. Přece jen sem asi nechodí moc hospodyněk, které znají ukazatel rychlosti jen z auta, kterým jezdí na nákupy 😉
Je fakt, že moc lidí si neuvědomí, že 3 600 m/h = 1m/s. Jinak třebas za sebe mi přijde uvádění kosmických rychlostí v km/h o ničem. Zde jsou mi přirozenější a srozumitelnější fakt ty km/s. Už jen proto, že orbitální rychlosti a vůbec rychlosti v naší soustavě jsou uváděny v těch km/s. Druhým dechem dodávám, že pokud to někomu pomůže ve srozumitelnosti, určitě přidat I druhý údaj.
A k tomu uvádění vzdáleností, ne nadarmo se alespoň v naší soustavě a galaxii ještě vyplatí mluvit o světelných mírách. Ovšem pokud změníme galaxii, ani tam už už to pak nemá význam. Tam ztrácí představivost I tyto miry. 70 000 světelných let už fakt nikomu nic neřekne a po přepočtu na kilometry je to už jen abstraktní číslo.
Výborný článek, díky za něj. Ovšem chci se přidat k názoru Vejra výše – raději vidím exaktní údaj než podivné přirovnání. Ovšem pokud ve zdrojovém článku příslušné informace chybí, pak je to samozřejmě trošku jiná situace. Zároveň se přidávám k názoru pbpitka – raději km/s než km/h. Z jednoduchého důvodu – už z fyziky na střední škole si pamatuju, že první kosmická je cca 8 km/s. Kolik je to v km/h netuším a nejsem tak dobrý počtář, abych si to dokázal v hlavě převést. Třeba SpaceX uváděla v jednom webcastu km/h, ale naštěstí v druhém km/s. I když v poslední době mám pocit, že pouští jenom jeden webcast.
U té první kosmické si vždycky vzpomenu videa z modulu Unity, kde to mají vylepené na zdi nad tunelem do FGB (viděl jsem to tam v mph I km/h:-)
Čo sa týka jednotiek SI veľmi doporučujem prednášku Petra Kulhánka : SI v novém kabátě
kde sa dozviete všetko čo sa na nás chystá ! :
https://www.youtube.com/watch?v=NRqBBqdBaP8#t=28.891587
Tu jsem nedávno viděl, díky za odkaz. 😉
Naprosto skvělá, taky sem se k ní dostal, a ten kilogram asi proklínáme všichni. A ta definice metru a její vývoj, úžasné.
Rad bych se primluvil za uvadeni rychlosti v m/s a km/s. Je sice pravda, ze na tachometru auta clovek vidi spise km/h, ale veskere informace o orbitalnich a unikovych rychlostech, delta v raket a podobnych relevantnich vecech jsou vzdy v m/s, nebo km/s.
Samozrejme pro nejake extremne nizke rychlosti (unikova rychlost asteroidu, apod.) muze byt prepocet na km/h zajimavy pro predstavu, ale odhadem tak do 100-200km/h. Kdyz sem napisu 25000 km/h, kdo vi z hlavy, jestli to je mene, nebo vice, nez orbitalni rychlost na LEO? Kazdy vi, ze to je 7.9 km/s a pak bud prepocitava, nebo udaj ignoruje a cte dal, jako by tam nebyl.
V kazdem pripade diky za existenci kosmonautixu, lepsi prepocitavat z km/h (nebo i ze stop za fortnight) nez nic :-).
Vždycky mě pobaví, jak v kosmonautice se objeví nějaký nový kousek výpočetní techniky a kolem toho poprask… přitom tenhle obor je tak skostnatělej, že to prostě nechápu. 480 milionu IPS je méně než Intel Pentium Pro na 200 MHz z roku 1996 ;o)
Super je to speciálně zodolněný procesor, no to se dělá několika způsoby… stínění, starší vyzkoušenější technologie, vícenásobný pararelní výpočet (na dalších jádrech) a případně druhý fyzický procesor, který ho kontroluje. Tohle se používá u největších bank v transakčních systémech či na kritických databázích běžně i s dnešními procesory, které mají ale takty v řádech GHz…
http://wiki.sps-pi.cz/index.php/Srovn%C3%A1vac%C3%AD_tabulka_v%C3%BDpo%C4%8Detn%C3%ADho_v%C3%BDkonu_mikroproceor%C5%AF
To ale není jen v kosmonautice. Ani v letadlech nenajdete nejmodernější procesory jinde než v multimediálních přehrávačích a řídící jednotka nejmodernějších automobilů je z pohledu výpočetní techniky taky pěkně zastaralý kousek. Tam kde je bezpečnost a spolehlivost na prvním místě, se na výkon až tak moc nehraje. Když Vám na bankovním serveru vyhoří jeden procesor, tak vzhledem k virtualizaci a zálohování není problém, aby technik vzal nový z krabice a vyměnil celou desku a nikdo jiný o tom nemusí vědět. To ve vesmíru neuděláte a v autě vlastně také ne, dokud ho neodtáhnete do servisu (po havárii, kterou výpadek procesoru způsobil). Obecně se v takových systémech používají procesory, které výkonnostně stačí na danou práci a nic víc.
Nejde o stáří ani o zkostnatění. Atmel ARM jsou taky procesory téměř 30 let staré, jedou na pár MHz a přitom jsou součástí našeho každodenního života. Během vývoje nějakého zařízení se nejede stylem „dám tam to nejvýkonnější a pak začnu vymýšlet co to bude dělat“, ale „Potřebuju hlídat tohle a počítat tohle, co mi to udělá nejlépe?“. Jednodušší procesor může mít větší tranzistory, jet na vyšším napětí a tím pádem být odolnější proti radiaci a celkově spolehlivější. Navíc to jsou procesory otestované na jiných sondách, takže buď jsou chyby známy a dá se jim vyhnout nebo jsou vyřešeny.
Tohle není procesor pro multimediální centrum Orionu, ale je určený pro software, který bude loď kompletně hlídat a řídit. Spalování v motoru tvého auta taky neřeší i9.
Díky za článek.
Při čtení mě napadla jedna otázka a nedokážu si vybavit, že bych na ni někde viděl dříve odpověď.
Co se děje s elektřinou navíc, kterou solární panely vyprodukují?
Hrozí kosmické lodi něco jako blackout, když je nárazově elektřiny moc (a baterie jsou plné) a v lodi už není co spustit?
Díky za odpověd a přeji hezký pondělní den 🙂
Přiznám se, že nejsem elektrikář, ale myslím, že se to řeší třeba otočením panelů (příp. celé sondy) tak, aby byla plocha panelů ozářena tak akorát.
Neexistuje něco jako elektřina navíc. To mají jen velké elektrárny, kterým by se zničily generátory pokud by neměly žádnou zátěž. Solární panel dodává co může a tím napájí systémy lodi. Co zůstane jde do baterií. Když není dost šťávy, tak to zas převezmou baterie. Tohle se děje z fyzikální podstaty. elektrony tečou směrem nejmenšího odporu. Co na panelu neproteče ve formě elektronů to se přemění na teplo.
Presne tak, panel proste muzete nechat bez zateze a on to zvladne. Na jeho svorkach se vytvori jeho maximalni napeti a tim to konci. Bude se jen trochu vice zahrivat, protoze ta energie ktera normalne odtece po kabelech zustane v nem. V pripade techto multijunction panelu to muze byt klidne 40% (to je ucinnost techno extremne drahych panelu), takze je mozne ze se treba trochu naklopi, aby se neprahral.
Generátor v elektrárně lze též zastavit – pára se pustí přímo mimo turbínu rovnou do chladících věží. Jen to nějakou dobu zřejmě trvá.
I tak by tam neměla nastat žádná havárie – pokud se zátěž (tedy elektrická síť) odpojí rovnou – mají mít ošetřen i stav, když dojde například k přerušení vedení vedoucí elektrickou energii ven z elektrárny do rozvodné sítě.