V letošním roce se ruští inženýři rozhodli udělat významný krok k připravované lodi Federace. Odmítli totiž pokračovat v minulých letech stanovené vizi, která počítala s vynášením nové kosmické lodi na raketě Angara A5. Místo toho se rozhodli preferovat chystaný nosič označovaný jako Sojuz-5, který povstal v rámci projektů Fenix a Sunkar. Výběr nosné rakety pro lety na nízkou oběžnou dráhu je pro další vývoj kosmické lodi velmi důležitý, protože poskytne potřebnou jistotu pro další vývoj všech technologií. Rusové se tím ale nezbavili otázky, jaká raketa bude novou loď vynášet při misích, které mají mířit dál než jen na nízkou oběžnou dráhu.
Zdroj: http://russianspaceweb.com
Překlad: Autor
V dubnu letošního roku oznámil Vladimir Solncev, ředitel společnosti RKK Eněrgija tiskové agentuře TASS, že raketa Sunkar by byla lepší variantou pro vyvíjenou loď Federace než Angara 5P. Výhoda má spočívat především v nižší ceně – podle Solnceva by tento nosič měl být levnější než ukrajinské rakety Zenit a dokonce i než Falcony 9 od SpaceX! Cena startu Federace na Sunkaru by měla být cenově srovnatelná s vypuštěním lodi Sojuz MS.
Na ekonomickém fóru v Petrohradu vystoupil 1. června Igor Komarov, ředitel Roskosmosu. Hovořil zde kromě jiného o odhadech projektu Fenix, který zahrnuje i vývoj rakety Sunkar. Díky tomu je možné snížit nejnižší cenu za start ze současných 70 milionů dolarů na 55 milionů. Raketa Sunkar má zajímavou historii. Byla koncipována jako společný rusko-kazašský nosič mířící na trh komerčních družic. Letos mu ale byla přisouzena role nosiče pilotovaných lodí i další úkoly v ruském kosmickém průmyslu. Tyto změny vedly k přejmenování budoucí rakety na Sojuz 5.
Zdroj: http://russianspaceweb.com
Překlad: Autor
Změna jména způsobila v Rusku i zahraničí drobné zmatky, protože výrobce raket z rodiny Sojuz – RKTs Progress v Samaře – dříve používala označení Sojuz 5 pro teoretický návrh budoucího nosiče, který by jako palivo používal metan. A aby se to pletlo ještě víc, tak jeho vývoj byl taktéž financován z projektu Fenix. V červenci letošního roku, slíbil Dmitrij Rogozin – místopředseda ruské vlády – že do roku 2021 dojde k dokončení vývoje Sojuzu-5 (tedy dříve Sunkaru). Hlavním výrobcem má být RKTs Progress, přičemž vývoj rakety nebude financován z projektu Fenix.
Zdroj: http://russianspaceweb.com
Podle aktuálního scénáře by měl Sojuz 5 v roce 2022 zahájit letové testy – nejprve má vynášet nepilotované zkušební lodě Federace a poté by se mohl použít k vynesení plánovaných ruských modulů pro ISS. Nová raketa má projít certifikačním procesem pro pilotované lety, přičemž tento proces by měl být dokončen do roku 2024.
Pro loď Federace jde již o třetí nosič, který ji má vynášet. Původní plány hovořily o raketě Rus-M, jejíž vývoj byl zastaven v roce 2011, kdy byla stále ještě jen na rýsovacích prknech. Nová kosmická loď (v té době ještě označována zkratkami PPTS nebo PTK-NP) se měla přesunout na raketu Angara – konkrétně na její těžkou verzi Angara-5 s certifikací pro pilotované starty. Nyní přichází třetí nosič – Sojuz 5 a věřme, že už se nic měnit nebude.
Při běžné misi by podle údajů z RKK Eněrgija měl Sojuz 5 vynést loď Federace na oběžnou dráhu s nejvyšším bodem ve výšce 200 kilometrů a nejnižším ve výšce 135 kilometrů přičemž dráha by byla vůči rovníku skloněna o 51,7°. Tento sklon odpovídá zeměpisné poloze nového ruského kosmodromu Vostočnyj, ale na úvahy o tom, kdy odsud budou startovat Sojuzy 5 je zatím brzy. Nedá se očekávat, že by nový ruský kosmodrom podporoval starty těchto raket dříve než v druhé polovině dvacátých let. To znamená, že všechny úvodní mise Sojuzu 5 (Sunkaru) by probíhaly z Bajkonuru, kde by se upravila již existující rampa určená pro rakety Zenit. Ostatně právě tyhle ukrajinské rakety jsou Sunkaru velice podobné – Sunkar měl vzniknout jako přímá odpověď na jejich nedostatek způsobený aktuální politickou situací.
Zdroj: http://russianspaceweb.com
Po dosažení této dočasné parkovací dráhy by loď Federace v nejvyšším bodě dráhy zažehla svůj vlastní motor, čímž by oběžnou dráhu zakulatila ve výšce okolo 200 kilometrů. Podle výpočtů by měl tento zážeh snížit hmotnost celé lodi z 16 tun na 15,4 tuny. Na této kruhové dráze by pak mohla loď zahájit libovolnou misi – v případě zkoušek zde může zůstat, později by s pomocí svých manévrů mohla vystoupat na vyšší dráhu a Rusové se nevzdávají ani toho, že by se jí ujal orbitální tahač, který by ji dopravil na místo určení.
Vybrání Sojuzu 5 (Sunkaru) pro loď Federace se ale týká pouze misí, kdy bude tato loď mířit na nízkou oběžnou dráhu a poletí například na ISS. Jelikož mají tyto lodě létat i k nástupci ISS, který má vzniknout v cislunárním prostoru, bude pro tento úkol potřeba další raketa. Ta bude muset být mnohem silnější než Sojuz 5. Právě to, aby byla Federace schopná letů za nízkou oběžnou dráhu je hlavním cílem celého projektu.
| Základní specifikace | Sojuz 5 pro posádku | Sunkar (Fenix/Sojuz5) |
|---|---|---|
| Hmotnost při startu | 534,3 t | 520 t |
| Počet stupňů | 2 | 3 |
| Náklad na dráhu ve výšce 200 km z Bajkonuru | 15,4 t | 17 t |
| Celková výška rakety | 65,39 m | 60,2 m |
| Průměr | 4,1 m | 4,1 m |
| Okysličovadlo (všechny stupně) | kapalný kyslík | kapalný kyslík |
| Palivo (všechny stupně) | Kerosen (naftil) | RG-1 (kerosen) |
| Náklad na GTO | n/a | 5 t |
| Náklad na GSO | n/a | 2,5 t |
| Cena za start | ? | 55 milionů dolarů |
| Záchranná věžička | 4,1 t | n/a |
| PRVNÍ STUPEŇ | ||
| Délka | 36,23 m | 37,14 m |
| Hmotnost paliva | 400 t | 398 t |
| Hmotnost konstrukce | - | 30,5 t |
| Pohon | 1× RD-171MV | 1× RD-171M / 2× RD-180 |
| Tah na hladině moře | 740 t | 740 t |
| Tah ve vakuu | 806,4 t | 806,4 t |
| Specifický impuls na hladině moře | 309,5 s | ? |
| Specifický impuls ve vakuu | 337,2 s | ? |
| Poměr hmotnosti paliva a konstrukce | 2.63 | ? |
| DRUHÝ STUPEŇ | ||
| Délka | 9,47 m | 7,77 m |
| Hmotnost paliva | až 65 t | 60 t |
| Hmotnost konstrukce | ? | 6,5 t |
| Pohon | 2× RD-0124M | 2× RD-0124M |
| Tah | 60,6 t | 60 t |
| Specifický impuls | 363 s | ? |
| Poměr hmotnosti paliva a konstrukce | 2.5 | ? |
Zdroje informací:
http://russianspaceweb.com/
Zdroj obrázků:
http://www.russianspaceweb.com/images/acts_leo_1.jpg
http://russianspaceweb.com/images/rockets/sunkar/soyuz5_ptk_exterior_info_1.jpg
http://russianspaceweb.com/images/rockets/sunkar/sunkar_zenit_2.jpg
http://russianspaceweb.com/…/2016/2016_exterior_no_evi_silo_1.jpg
Federace v roce 24 – to bude konstrukce Sojuzu slavit 60 let.
K poslednímu odstavci:
Tento týden se mají v Roskosmosu posuzovat perspektivy kosmického programu v souvislosti s ruskou účastí na mezinárodní cislunární stanici. Podle neoficiálních zdrojů není vyloučeno, že by z politických a ekonomických důvodů mohlo dojít k odmítnutí spolupráce na této stanici. Po změně nosiče lodi Federace z Angary na Sojuz-5 byla ztracena možnost vlastních letů k cislunární stanici a u Rusů sílí pocit, že na ně Američané nepohlíží jako na plnohodnotného partnera, ale jako na mladšího partnera na úrovni Japonska a Kanady. Rozhodnutí Roskosmosu má být následně předáno vládě ke schválení.
Angara by nebola schopna dopravit Federaciu mimo LEO nie?
Šlo o verzi Angara-A5 s vodíkovým horním stupněm. Se dvěma starty raket Angara-A5V bylo možné dostat Federaci na oběžnou dráhu Měsíce, se čtyřmi starty bylo možné uskutečnit pilotované přistání na Měsíci. Letos byl projekt nosiče Angara-A5V zrušen.
http://f20.ifotki.info/org/e8ac6fc052c6ce2cfb519d5ef6c4f14fb29b53241580961.jpg
Jako že by Rusko zrušilo svůj podíl na cislunární stanici kvůli pocitu méněcennosti? Je známá věc, že Rusům velice záleží na uznání od ostatních a na tom, aby byli bráni jako velmoc, ale nechce se mi věřit, že by byli takto malicherní a nevyužili vzácnou šanci, kdy mohou konečně po dlouhé době něčím přispět k rozvoji kosmonautiky.
Uvidíme. Na zasedání mají být předneseny návrhy od zástupců vědeckých institucí a podniků z raketo-kosmického odvětví.
Zdroj: http://tass.ru/kosmos/4476036
Tak to ma fungovať. Len pekne s tými miliónmi za vynesený tovar dole!
Tlak konkurencie SpaceX a iných súkromníkov sa začína prejavovať.
Ešte rozbehnúť nejaku ťažbu z blízkych asteroidov a výrobu.
V asteroidov sa nachádzaju rôzne vzácne kovy napríklad typu platina.
Mohli by reštartovať svetovú ekonomiku cez 500 biliónov $.
A nemuseli by sme čakať na tretiu hospodársku krízu. Určite by čosi odľahčilo aj naším ekosystémom, ktorým hrozia rôzne kolapsy.
Určite by sme všetko nemuseli vynášať do vesmíru. Niečo tam aj vyrábať, 3D tlačiarne pokročili. Akosi dlho ticho o skúškach 3D tlačiarni od ESA. Veď slnečnej energie je tam nonstop a neobmedzuje ju tak atmosféra, noc. Určite sú vyroby, ktoré su v stave beztiaže z nonstop slnečnej energie výhodne.
Naštartovať aj potrebnú infraštruktúru. Ten nápad s orbitálnym tahačom je celkom dobrý. O takom projekte by mohla uvažovať aj ESA.
Rozbehnúť servis satelitov. Niektorým stačí vymeniť len neajakú súčiastku, doplniť palivo. Akosi som dlho o takých projektov nečítal.Dúfam že nezapadli prachom v nejakých archívov.
Misie na opravu dopĺňanie paliva a deorbit sa rozbiehajú ESA plánuje e.Deorbit kde deorbitujú starý Envisat, NASA má Restore L (neviem či ešte stále žije) ktorý bol plánovaný sko servis pre jeden Landsat. Orbital ATK plánuje MEV ktorý bude slúžiť pre geostacionárne družice ako pohonná jednotka po tom čo im dôjde palivo prvý exemplár poletí už budúci rok 😀 https://www.orbitalatk.com/news-room/feature-stories/MEV/default.aspx?prid=92
Tak teraz zisťujem že Restore L znovu žije a poletí presnejšie k Landsat 7 🙂 http://spacenews.com/senate-restores-funding-for-nasa-earth-science-and-satellite-servicing-programs/
Roskosme ty tvoje bulíky už je mám zase na nose…
Své problémy nám nemusíte sdělovat.
JaGa to řekl velmi kultivovaně (jde o citát z Cimrmanů) a ohleduplně. Většinu z nás tady napadají tvrdší slova. Chrlení protichůdných informací různé kvality je u ruského kosmického průmyslu notorický jev.
jestli jsou tohle bulíky, tak je to s tím Roskosmosem ještě horší, než se obecně předpokládá…
„To povidam: krat DVE to melo bejt!“:-)))
Docela me zaujala ta EU vlaječka na vizualizaci Federace v úvodu článku. Má to nějaký reálný důvod? EU/ESA se nějak podílí?
Je to foto z 2008. Pôvodne bola tá loď plánovaná ako spoločný Rusko-Európsky projekt. ESA od toho ale ustúpila a Rusi sa toho ujali sami.
To by byla super zpráva, kdyby konečně nekdo začal přemýšlet a stavět loď ze dvou kusů. Přijde mi že v současnosti jsou všichni v nějakém „Jiříkově vidění“ Všude jen SLS – chápu, že tato loď je vyjímečná, ale finančně to bude katstrofa. Proč nikdo nepřemýšlý nad vynesením samotného modulu s posádkou, který se na oběžné dráze spojí s druhým servisním dílem kde bude jen palivo a motory. Lze využít stávající nosiče. A cena bude rapidně nižší troufnu si říci méně než polovina u ceny startu jedniné lodi.
Aby nedošlo k nějakému omylu – Návratový modul lodi Federace má být na nízkou oběžnou dráhu Země vynášen společně se servisním (pohonným) modulem. V článku (i ve zdrojovém článku) je jasně napsáno, že pro lety za nízkou oběžnou dráhu Země by Federace potřebovala mnohem větší nosnou raketu než Sojuz-5.
TASS dokonce v článku http://tass.com/science/950535 použil termín „orbitální tahač“ k dopravě lodi Federace k Měsíci pro horní stupeň uvažované ruské superrakety. Přitom jde o podobný koncept jako v případě americké SLS.
Chudáci kosmonauti… Sověti několikrát řešili hrozbu tragédie když se servisní s návratovým modulem oddělily moc brzy, nebo moc pozdě.
Sorry jako, ale kosmonauti už nejsou kanonenfuter, živé figuríny na pokusy
Vtip je v tom, že návratový modul je CO NEJMENŠÍ (aby i tepelný štít byl co nejlehčí) takže v něm je minimální množství paliva, baterií, vody atd.. Návratový modul má životnost v minutách, maximálně hodinách.
Druhá věc by byla orbitální tahač, nebo PŘÍDAVNÝ urychlovací stupeň… tam stavebnicový systém má určitý smysl.
Roskosmos a jeho rozprávky. Momentálny stav ruského kozmického výskumu ho skutočne stavia na úroveň menšieho partnera. Navyše, mnohé sľubované veci boli presúvané viď NAUKA, iné celkom zrušené – zoznam by bol asi oveľa dlhší.
Je to škoda, ale momentálne Roskosmos viac ťaží z minulosti ako so súčastných príspevkov do vesmírneho výskumu a vývoja.
Kiež by nás niečim pozitívnym prekvapili…
A čo urobiť to takto?
Na obežnej dráhe okolo 150-200 km mať malú stanicu a na nej by parkoval dopravník personálu. K stanici by priletela posádka kludne aj v Sojuze, posádka by presadla do dopravníka, preložila zásoby a letela k Mesiacu.
Ten dopravník by mala byť loď bez štítu pretože by sa nevracala na zem ale len k stanici. Maximalizovať objem a množstvo neseného paliva.
Tie kapsule majú množstvo vybavenia pre návrat ktoré by ten dopravník nepotreboval, naopak podporu života na 2 týždne majú asi všetky súčasné lode.
A to je myslím niečo čo sa dalo zvládnuť už dávno.
Přijde mi, že v případě Rusů popisuješ vlastně OPSEK. Ale to by znamenalo u nich rozdělit ISS na části a dodat některé nové. Ale to by s nimi možná pak zas do party pro cislunární stanici nešla NASA, JAXA, ESA A CSA.
Mně naopak Andrejova myšlenka připomíná filosofii, s jakou přišla NASA v případě cislunární stanice jakožto opěrného bodu pro pilotované lety do meziplanetárního prostoru.
No po roku 2024 keď bude končiť ISS tak niektoré časti budú mať ešte dlhú životnosť pred sebou, napríklad Nauka 😀 😀 takže ano OPSEK + Parom alebo dopravník.
Teda myslel som že sa bavíme o dobe po ISS keď budeme potrebovať lietať k Mesiacu.
Mne sa proste nepozdáva vláčiť zo sebou celú loď (Federacia) keď môžem mať na obežnej dráhe dopravník s nutnou výbavou a ten by lietal k Mesiacu.
Samozrejme predstavujem si že bez štítu ušetrím obrovskú hmotnosť ale možno že tá dodatočná výbava by to celé spotrebovala. Aj tak by ale vznikol prostriedok vhodnejší pre let do hlbokého vesmíru než Federacia.
Ešte otázka bokom, budú dokovacie porty nejako štandardizovať? Aby sa Orion/Federacia vedel pripojiť k ISS v Americkej aj Ruskej časti alebo aj navzájom.
Co si vybavuju, není problém moduly ISS přecertifikovat a minimálně by bez problémů měli vydržet co si pamatuju do 30 let a možná I déle, tolik si vybavuju z přednášek. A cislunární stanice je naplánovaná souběžně s ISS, a nemá být trvale obydlená.
Jinak Andreji, doufám že si mě špatně nepochopil, já s tebou souhlasím. Určitě mi to přijde efektivnější nepotápět se zbytečně do hluboké gravitační jámy Země. A díky tomu, že ten transporter nebude létat do atmosféry ušetří velkou hmotnos jak píšeš, a zároveň může mít efektivnější pohon, který by ho nezvedl ze Země, ale na orbitě bohatě stačí.
Co se týka myšlenky původce, nevím jestli NASA, to se píše přeci v každé dobré sci-fi či hrách (viz elite -frontier). Já nehaněl nápad OPSEKU, jen tvrdím, že rozebírat ISS ve funkčním stavu není dobra myšlenka. Vždyť I bezpečnostní a záchranné postupy pro posádku ISS počítají s obrovskou odlišností ruských modulů (jiné chlazení atd.) takže nehrozí jim tytéž problémy co v západním segmentu (sem chytrý jak radio, čerstvě mám přečtený deník Samanthy).
To Jirka Hadač napsal: 15.8.2017 (13:35)
Nebral som to vôbec ako kritiku.
Mne je v podstate jedno či by to bol ISS alebo OPSEK alebo ÚSEK 🙂 išlo mi o príklad toho dopravníku ktorý by zvládol tých posledných 99% cesty k Mesiacu a potom nespať na obežnú dráhu Zeme.
A nič som rozoberať nechcel, iba prekladať náklad z lode do lode, tá prestupná stanica môže byť kludne ISS.
Chcel som diskusiou zistiť či je to výhodnejšie vzhľadom na počet štartov rakiet, palivo údržbu dvoch staníc a tak.
Je to dobrá myšlienka ale netreba zabúdať na to že je potreba ťahať palivo nielen na odlet zo zemskej orbity ale aj pre prílet čo v konečnom dôsledku môže robiť viac ako štít padák atd. pre let priamo od mesiaca zo vstupom do atmosféry pri rýchlosti 11km/s. Fungovať by to mohlo pri orbite dosť eliptickej (problém odletu iba v určitých oknách) a pohone ako SEP, VASIMR, alebo NTP.
To by asi brzdili dost dlouho. Navíc, Rusové mj. z bezpečnostních důvodů dosud nikdy nebyli v kosmickém objektu bez připojené záchranné lodi.
Stroj s tepelným štítem a padáky potřebuje pro odlet z LEO zrychlit o cca 3150m/s a pak u Měsíce zpomalit o 800m/s, aby zůstal na nízké dráze okolo Měsíce. Pro odlet od Měsíce je třeba znova 800m/s a o zbytek už se postará atmosféra. To dává dohromady změnu rychlosti (dV) 4800m/s. Pokud bychom chtěli zabrzdit zpátky na LEO bez použití tepelného štítu, je třeba dalších asi 3150m/s. To už znamená dV skoro 8000m/s, což je sice snažší dosáhnout bez těžkého tepelného štítu a jiného přistávacího vybavení, ale zřejmě ne snažší než rovnou přistát a netahat s sebou palivo pro zbrždění u Země. Celá taková znovupoužitelná loď by musela být v plném stavu tvořena z 84% jen palivem, do zbytku se musí vejít všechno ostatní – motory, nádrže, kabina, náklad, pasažéři atd. A to jen pokud by se letělo na směs tekutého vodíku a kyslíku, takže musíme mít způsob, jak o všechen vodík nepřijít vypařováním. Pro dV 4800m/s při použití stejného paliva potřebujeme loď tvořenou ze 67% palivem, kde do zbytku musíme kromě všeho ostatního počítat vybavení pro přistání. No, není to lehké 😀 Ale protože je doba znovupoužitelnosti a technologie pro skladování tekutého vodíku se posouvá dál, možná bych radši viděl tu „kyvadlovku“ 🙂
Na mě z toho jak šídlo z pytle kouká fakt, že ruská pilotované kosmonautika nemá žádnou koncepci a strategii (řekl bych, že nepilotovaná na tom není o moc líp). Že snaží chytat příliš mnoho zajíců.
Po 20 letém úsilí se podařilo Angaru dovézt do stadia dvou testovacích startů. Už třetí exemplář byl prohlášen za neschopný letu (což chápu, že šel do šrotu). Teď přišla o jeden ze svých významných účelů – pilotované lety. Přitom se o ní mluvilo jako o páteři ruské kosmonautiky. Díky modulárnosti měla pokrýt většinu potřeb z pohledu nosnosti a zároveň tak měla být zajištěna rychlá a levná výroba. Snad se to změní, ale mi v tuto chvíli přijde jako mrtvě narozené dítě a že samotný projekt míří k blamáži.
To má přímý dopad na osud Vostočného. Horko těžko se Rusům podařilo splichtit jednu rampu pro zastaralý typ nosiče a ze všech sil se snažili alespoň začít dvě, posléze jedinou rampu právě pro Angary.
Pokud Angara padne a bude snaha ji nahradit Sojuzem, Sunkarem, bůhvičím, co v současnosti neexistuje ani na výkrese, visí nad dalším rozvojem Vostočného velký otazník.
Nosič, kosmodrom… Federace a její vývoj, na to je škoda slov. Kosmická stanice – napíšu jedno slovo Nauka… A řešení? Politický blábol, jak jsou ti ostatní zlí, protože naši situaci (a přínos) hodnotí podle toho co děláme a kam (ne)směřujeme a ne podle toho, že jsme před 60 lety měli Gagarina….
Podle mě je ruské pilotovaná kosmonautika životně závislá na existenci ISS. I tady je ovšem otázka jak zvládne ukončení plateb za dopravu astronautů. Pokud ISS pro Rusko skončí, ať už proto že skončí její životnost nebo Rusové kvůli uražené ješitnosti z programu odejdou, jejich pilotovaný program se „dočasně“ přesune do muzeí.
“Pokud Angara padne a bude snaha ji nahradit Sojuzem, Sunkarem, bůhvičím, co v současnosti neexistuje ani na výkrese, visí nad dalším rozvojem Vostočného velký otazník.”
Jen sem zkopíruji svůj komentář k jedné z krátkých zpráv, kde možná zapadl:
24. července byl vyhlášen konkurz na 2. etapu technologického a investičního auditu investičního projektu stavby startovního komplexu kosmického raketového komplexu „Angara“, rampa 1A:
http://zakupki.gov.ru/epz/order/notice/oku44/view/documents.html?regNumber=0995000000217000058
V souboru Технические задания http://zakupki.gov.ru/44fz/filestore/public/1.0/download/priz/file.html?uid=54ADA567C8860084E0530A86121FEEFA je konkretizováno, co vše se má stavět, a také termíny: zahájení výstavby – 2017, dokončení výstavby a uvedení do provozu – 2022.
Moje úvaha vycházele za prvé ze skutečnosti, že vývoj Angary se zadrhl.
Za druhé to, že přišla o status nosiče Federace ji dále ubírá na perspektivě.
A do třetice Sunkar/Sojuz 5 má být využíván i pro nepilotované mise.
Vyhlášení KONKURZU na AUDIT projektu neříká nic o tom jestli se bude nebo nebude stavět. Osobně si dovedu představit závěr takového auditu, že rampa pro Angaru ve Vostočném nemá perspektivu. Např. proto, že bude v prvé řadě nutné vyřešit přesun pilotovaných letů na území Ruska. A dvě rampy najednou Rusové postavit nedokáží (viz historie Vostočného…)
Tie sny su krasna vec. Skor bude spaceX vypustat kazdy druhy den falkona nez rusi toto dokoncia. Je pekne ze chcu byt ovela lacnejsi ako spaceX ale ako to chcu dosiahnut?? Pokial nobjavily daky supermaterial co je lahky pevny a vyroba nic nestoji su to len kecy. Rusi si absolutne nevedia priznat pravdu a to ze casy kedy sa mohly rovnat amerike v kozmonautike su nenavratne prec. Stavba novej stanice je prenich velke susto a nakoniec by to dopadlo ako v pripade ISS ze v podstate za nich vsetko zacvakaly ostatny.
V suvislosti s vyssie spominanou roztriestenostou aktualnych projektov v Rusku by mozno bolo pre citatelov zaujimave v ramci jedneho clanku zhrnut doterajsi vyvoj a plany do buducnosti v ramci Ruskeho kozmickeho programu.
Je v tom celkom slusny gulas, zvlast okolo spominaneho Sunkaru/Soyuz 5/Soyuz 7???. K tomu viacero zrusenych projektov, dalsie ohlasovane… z toho mala co je k dispozicii je mnozstvo informacii k dispozicii len v azbuke, co stazuje snahu o vytvorenie si akeho-takeho obrazu.
Tak ze ak niekto z redakcie ma v tomto chaose prehlad, chronologicky suhrn toho co bolo planovane, co sa planuje, co bolo dokoncene a co sa zrusilo by zrejme potesil nie len mna, ale aj sirsie publikum.