V našich článcích se v posledních měsících stále častěji skloňuje rampa 39A a dění v jejím okolí. Není se co divit, vždyť ji má v pronájmu SpaceX, která odsud vypouští své rakety Falcon 9 a mají odsud startovat i pilotované výpravy nebo Falcony Heavy. Ale komplex 39 není jen rampa 39A. NASA vybudovala i další dvě rampy – zatímco 39C bude určena pro malé rakety, my se dnes podíváme na rampu 39B, která bude naopak hostit raketu velkou – nový americký supernosič Space Launch System známý pod zkratkou SLS.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Na této rampě začali technici před pár dny instalovat do příkopu pro odvod spalin nový deflektor plamenů. Tato práce přichází poté, co byl odstraněn starý deflektor používaný pro potřeby raketoplánů. Na místo bylo uloženo potrubí systému IOP/SS (Over-Pressure/Sound Suppression), který se stará o tlumení hluku vodní stěnou, takže je možné přikročit ke stavbě samotného deflektoru.
Deflektor
Výraz deflektor má český ekvivalent „odchylovač“, nebo „usměrňovač“. Jeho úkolem je usměrnit tok plynu, či kapaliny požadovaným směrem.
Zatímco na rampě 39A probíhají velké změny, když se postupně rozebírá pohyblivá část přístupové věže, která tu zbyla po raketoplánech, na 39B se pracuje už několik let a jen málokdo by na první pohled poznal, že z ní startovaly raketoplány. S řízenou demolicí zařízení pro provoz raketoplánů se začalo už v září roku 2010! Tehdy se začalo s rozebíráním pohyblivé části RSS, což je proces, který se teď opakuje na 39A.
Na rampě 39B šli ale ještě dál a odstranili i pevnou část věže označovanou jako FSS. SpaceX si ji naopak na rampě 39A ponechá, lehce ji upraví a využije ji k nastupování astronautů do lodi Crew Dragon. Oproti tomu 39B je koncipována jako „čistá rampa“ (clean pad), která umožní více různým uživatelům, aby sem přivezli vlastní raketu, připojili k infrastruktuře a odpálili ji.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Než ale dojde ke startu, musí se udělat hodně práce. Začalo se hlavně výše zmíněným příkopem pro odvod ohně a spalin, což je skutečný betonový příkop o délce 150 metrů, šířce 17,5 metru a hloubce 13 metrů vyložený žárovzdornými cihlami, který doslova rozděluje rampu na úrovni terénu. Jak jsme již dříve informovali, v rámci přípravy na starty SLS dostal příkop nové obložení z 93 000 nových cihel.
Ještě když probíhala tato práce, provedli dělníci demolici starého systému pro odvod ohně a spalin, aby sem mohl být nainstalován jeho nástupce. Deflektory plamenů pro raketoplány používaly ocelovou strukturu ve tvaru obráceného písmene V, která byla pokrytá žáruvzdorným materiálem na bázi betonu o tloušťce 13 centimetrů. Tato struktura se táhla podél středu příkopu.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Jednu stranu „véčka“ zasáhly plameny a spaliny z hlavních motorů, druhou pak ty z urychlovacích bloků na tuhá paliva. V horní části deflektoru byly ještě dva pohyblivé deflektory, které zajišťovaly dodatečnou ochranu před spalinami z motorů SRB. Zatímco na vybetonovaných svazích a površích kolem rampy probíhaly opravy, samotný příkop se posunul vstříc dalšímu milníku na cestě k instalaci nového deflektoru.
Jak jsme psali výše, do rampy bylo instalováno potrubí systému IOP/SS, kolem kterého vyroste samotný deflektor. Dvojice otvorů v horní části potrubí na obrázku vpravo jsou místa, kam se připojí vertikální trubky. Přes ně bude proudit voda k samotným chrličům na úrovni horní hrany deflektoru. Samotný deflektor bude mít tvar, který znají především fanoušci skateboardingu, nebo snowboardingu. Půjde o quarter-pipe, tedy o tvar, který vznikne, když se válec rozřízne na čtyři díly. Ve skutečnosti však bude jeho tvar komplikovanější.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Deflektor bude mířit k severu, kam má odchylovat spaliny z centrálního stupně SLS i motorů na tuhá paliva. Vše tedy půjde dohromady a vyjde ven na opačném konci příkopu. Ale nemyslete si, že navrhnout takový deflektor je snadná práce. Při jeho plánování se ke slovu dostal i superpočítač v kalifornském středisku NASA Ames.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Právě s jeho pomocí vznikl návrh, který bude schopen odolat ohromnému žáru ze spalin a přitom zajistí, že se spaliny nebudou vracet nahoru. Stejně tak bylo potřeba zajistit, aby návrh odolal i s dostatečnou rezervou očekávaným tlaků.
Na druhou stranu NASA nezačínala od nuly. Částečně totiž při návrhu nového deflektoru vycházela z odkazu podobné technologie používané v době programu Apollo. V roce 2014 pokračovalo zpřesňování konstrukčního návrhu a pak už bylo možné uzavřít dohodu s floridskou firmou J. P. Donovan Construction, která měla jakožto dodavatel zajistit samotnou stavbu za maximálně 24,9 milionu dolarů. Video z dubna loňského roku ukazuje tehdejší stav prací.
Ačkoliv je momentálně jisté, že z rampy 39B bude startovat jen raketa SLS, NASA by sem chtěla dostat i jiné rakety a návrh deflektoru i příkopu pro odvod spalin tomu musí odpovídat. Kupříkladu firma Blue Origin po této rampě pokukuje ve vztahu k jejich nové raketě New Glenn.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Na internetu se spekuluje i o tom, že by o využívání 39B mohla mít zájem i SpaceX, která by odsud mohla vypravovat zmenšené verze kolonizačního systému označované jako mini-ITS. Díky tomu by mohla nerušeně používat rampu 39A pro běžný provoz zajišťovaný raketami Falcon 9 a Falcon Heavy.
Zatím není jisté, zda to má SpaceX opravdu sama v plánu, nebo zda jde spíše o pobídku ze strany samotného kosmodromu, který by byl rád, kdyby 39B využívalo více uživatelů. Na druhou stranu by asi bylo politicky těžko průchodné, pokud by rampa upravená z peněz NASA hostila mini-ITS, která by svou nosností konkurovala SLS, pro kterou byla 39B původně upravena.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://twitter.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://blogs.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/07/Z2GS-350×139.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20170720-PH_KLS02_0002~medium.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/flame_trench_upgrades-full_1.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/uploads/2017/07/2017-07-24-162319-424×350.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DFl-VyuXYAAM603.jpg:large
https://www.nasaspaceflight.com/…Flame-Deflector-SLS-Google-Search-350×233.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/launch_pad_modifications-full_0.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20170721-PH_KLS01_0080~medium.jpg
Je vidět, jak může být takový příkop důležitý. Dovolím si poznámku k definici slova deflektor. Neoznačil bych spoiler jako druh deflektoru. Spoiler prostě nemá za účel odklánět = deflektovat tok tekutiny. Například na vozech F1 najdeme vedle sebe spoilery i deflektory. Hodinky a holinky.
Myslím, že spoiler (přítlačné křídlo) můžeme považovat za druh deflektoru. Prostě mění směr obtékajícího vzduchu. Pokud to slovo nepřekládáme jako „kazisvět“. 🙂
„kazič“, „odkláněč“
Ano, a přeneseně „kazisvět“. Já opravdu nejsem ten, kdo by mohl vyučovat angličtinu, ale zrovna tohle jsem už někdy hledal: https://slovnik.seznam.cz/en-cz/?q=spoiler
Ale pravda je, že změna směru proudícího vzduchu není účelem, nýbrž prostředkem. Asi máte pravdu. Beru z5.
Poznámka o spoileru byla z článku odstraněna.
Myslím si, že by nemuselo být problémem, kdyby z rampy startovaly rakety SLS i mini-ITS. Kdo platí, ten letí.
Přesně tak. Argument „politické průchodnosti“ mi přijde dost vágní. Ale! SLS nebude lítat často, smysluplné a ekonomické využívání rampy je tedy podle mě naopak „politicky“ žádoucí.
Su nejake odhady ako casto by mala SLS lietat ?
Po prvním letu má být cca čtyřicetiměsíční odstávka kvůli překonfiguraci na verzi SLS s novým horním stupněm, a poté by mohly létat řekněme jednou ročně.
40 mesicu odstavka.., ehm tomu rikam sibenicni lhuta, snad to stihnou
Pokud to dobře chápu, tak 1x ročně to bude v případě, že se bude jednat pouze o starty s Orionem či o výstavbu DSG, pokud by se vynášeli např sondy k Uranu či Neptunu atd, tak by to mohlo být I častěji. Ale zase si pamatuju ze starší přednášky T. Přibyla a myslím, že podobně hovořil I D. Majer, že maximum jsou cca 3 starty ročně. Že víc ta infrastruktura neumožní. Pokud se teda něco nezměnilo, ale hádám, že při stavu rozpočtu NASA asi ani moc ne.
Zhruba 1 za rok – pro stavbu/obsluhu DSG (https://en.wikipedia.org/wiki/Space_Launch_System#SLS_mission_schedule). Plus potenciálně sem tam nějaká mise navíc (Europa Clipper).
Dakujem za odpovede, fu ha, cakal som trocha viac ako 1x rocne. Ale chapem ze je to naozaj obria a hlavne draha raketa a tazke naklady su skor raritou.
Kevil: trocha čtení na tu Vaši ironii 🙂
https://www.fbo.gov/utils/view?id=8bc0f51d87751c004002d4f768b7f439
Je to starší dokument, od té doby byl posun termínů vpravo.
Tak mne napadlo – podobná rampa bude potřeba i na Marsu, aby se dalo vracet zpět? Nebo to půjde bez příkopů?
Zajímavá otázka. Rampa s odvodem spalin by se určitě hodila, ale možná by stačil přistávací stupeň jako u lunárního landeru. Přece jen z Marsu nebude startovat SLS, ale spíš něco jako Electron možná i menší (předpokládám přeletový modul čekající na nízké oběžné dráze).
Tam asi nebude tolik diváků a jiné infrastruktury která by se mohla zničit, takže tam to nebude potřeba. Navíc na Marsu může být těch plamenů míň. Má třetinovou gravitaci.
Na Marsu by mohly být motory uspořádány třeba jako u Red Dragonu. Podobně jako na Měsíci by spodní nepotřebná část mohla zůstat na Marsu jako rampa.
Mars má velmi slabou atmosféru a třetinovou gravitaci. Ve scénáři SpaceX má ze Země startovat raketa vynášející vlastní loď. Tato loď by s pomocí vlastních motorů mohla z Marsu odstartovat – předpokládám bez nějaké složité rampy.
Až prekvapivo zaujímavé čítanie. Až ma napadlo či by sa nedala vydať séria článkov o kozmodrómoch a ich potenciále do budúcna. Prípadne, kto bol za ich návrhom a čím sa odlišujú. Predpokladám, že architektúra západného a východného sveta bude mať isté odlišnosti.
V spojení politika a SpaceX ci SLS, myslím si, že posledné vyhlásenia Muska ma len utvrdili v tom, že politika a moc penazí zvíťazí. SLS je a bude svojou konštrukciou pozadu. Neviem ako by sme hodnotili, keby rusi prišli s obnovou projektu N-1 napr… Aj keď, s novými materiálmi by to nemusel byť až tak škaredý nápad 🙂
SpaceX dostáva peniaze a technickú pomoc od niekoho kto už utratil obrovské peniaze na vývoj niečoho, čo sa možno časom ukáže ako zbytočné. To že by ho mohol nahradiť je nemyslitelné v ponímaní zníženia prestíže NASA, obhajoby útraty finančných prostriedkov…
Po tom posledním interview s Muskem to vypadá spíš naopak. Dobře s NASA spolupracují, motorová přistání se ruší, s Falcon Heavy je velmi opatrný, termíny SpaceX se posouvají dál a dál …
N1 bylo monstrum i tehdejšími měřítky…
Pokud něco tahat z minulosti, tak spíš systém Energia, ta alespoň fungovala při obou 2 misích, což se o N1, která vybouchla při každém ze 4 pokusů říct nedá 😀
N1 byla vysoká jako Saturn 5. A ta koncepce 31 motorů prvního stupně je nápadně podobná tomu, co vytáhl Musk jako koncepci pro let na Mars. S množstvím motorů Musk problémy nemá. Na každém Falconu jich dole šlape hned 9.
Písal sa rok 1972. Myslím, že v dnešnej dobe by to mohla byť potencionálne zdarnejšia konštrukcia. Aj keď v porovnaní s Energiou by sa možno jej potenciál strácal. Nie som odborník, ale ak vie SLS byť moderným riešením tak N-1 by ním vedela za istých okolností byť tiež.
Neskúšali náhodou niekde prerátať potenciál konštrukcie ?
ITS malo mať podobne velký počet motorov …až na tú stupňovitú architektúru, ktorú nezdieľajú si boli dost podobné …
Raketa N1 měla kromě množství motorů také i dost stupňů: tři stupně potřebovala na LEO a pět jich potřebovala na plánovaný let k měsíci. Při podřadnější přesnosti sovětského inženýrství a strojírenství to byla vražedná kombinace. Když si uvědomíme že prvních pět startů se vychytávaly mouchy pouze na tom prvním stupni, tak je jasné proč tuhle raketu sověti zařízli (poslední let skončil havárií několik vteřin před odpojením 1. stupně).
Myslím že je to naopak – plány Elona jsou pěkné (držím mu palce) a to co už dokázal to zaslouží smeknout klobouk (bez legrace)
ALE dokud nesežene PLATÍCÍ pokusné králíky/kunčofty (v počtu tisíců kusů !) kteří budou kolonizovat mars, tak se prostě kolonizační transportér konat nebude – to je ta síla peněz kterou (narozdíl od Elona) nechápete správně (a pohybujete se na hraně konspirace)
NASA si narozdíl od sovětů vždy nechala stavět rakety u soukromníků, takže s tímhle žádný problém nemá. Leda by Elon NASA vyhlásil bojkot, že by jí odmítal vynášet náklady a lidi – což právě on nikdy neudělá, protože zakázky pro NASA (resp. i jiné vládní organizace) mu živí a zaměstnávají polovinu firmy.
Pokud nepřijde nějaké katastrofické překvapení, tak je prakticky jisté, že SLS třeba deset i více let nebude mít žádnou konkurenci co do výkonu (a jsou prostě náklady, které nahoru musíte vynést v jednom kuse)
Skúsim to ináč, nestojím o konšpirácie:
Elon prerazil s vynášaním nákladu do vesmíru s cenou na trhu. Konkurenciou mu boli v cene skôr Indické alebo Čínske pokusy. USA, ESA, čo do ceny veľmi konkurenčné neboli. Rusko je, nazval by som to zlatá stredná cesta, bez veľkého potenciálu vzhľadom na problémy, ktoré s novými prostriedkami majú…
Mars je vizia – možno plán arabských šejkov má financie na pokrytie nákladov aj keď povedzme si na rovinu, tam kde majú problém s robotickým vozidielkom vyslať kolonizátorov, to znie ako veľké sci-fi. Skôr by som očakával vedeckú misiu.
Elon NASA bojkot nevyhlási, lebo je pre neho zdrojom financií a aj know-how. Ale myslím si, že NASA mohla vyvíjať nátlak aby spomalila trend SpaceX vzhľadom na svoje záujmy, prípadne záujmy zúčastnených strán. Problémom nie su súkromníci, problémom ostáva ich nadfinancovanie. Staré štruktúry, byrokracia … to všetko čosi stojí.
Už pri stavbe ISS sa nepoužila Energia – hoc existovala – tak nevidím dôvod, prečo by práve SLS mala byť dôvodom pre iné veľké náklady. Osobne nemám až tak dobrý prehľad, ale v poslednej dobe, čo do veľkosti projektov, skôr dochádza k škrtom a oneskoreniam ako k zväčšovaniu častí staníc.
A verte mi, bol by som rád, ak by to bolo ináč…
Problém rusů byl, že v 90. letech u nich řádila morální, ekonomická i technologická „kocovina“ po zhroucení SSSR (to začalo někdy v době afghánské války). Vždyť i ten první modul jim museli platit američané a to nebyl největší. Větší moduly by se líbily všem, ale neměl je kdo vynést (američani měli STS a rusové holé zadky).
Tím že se ISS moduly přizpůsobily velikosti raketoplánu bylo zajištěno že se je vůbec podaří vynést (a pospojovat). Solární panely tehdy byly něco jiného než dnes – vždyť příhradová konstrukce se solárními panely dělá velkou část hmostnosti ISS (více než 120 tun !)
Jenže ISS je na nízké oběžné dráze Země, zatímco SLS má vynášet náklady k Měsíci a dál.
Ona se plánuje dostavět rampa 39C?
Když bych byl důsledný, dle původních plánů pro Apollo stojí rampy B a C a rampa A nikdy nebyla postavena.
Ale ted zpátky k otázce, taky mě to zaskočilo při čtení článku, ale dle skouknutí wiki je situace taková, že rampa C je už hotová (postavena v roce 2015). A je to přesně tak, jak píše autor, je určena pro malé rakety.
Ta rampa 39C existuje, nachází se na vnějším perimetru rampy 39B a tuším, že je také koncipovaná jako čistá, takže to na první pohled nemusí být poznat, že tam nějaká rampa je. S původním plánem z dob Apolla to nemá nic společného.
Je od NASA moudré dělat tuhle rampu univerzální, pokud SLS poletí jednou za 5 let, budou ji moci používat i SX či Blue Origin.
Odkud jste vzal „jednou za 5 let“? 🙂
Pokud by snad SLS měla létat jen jednou za 5 let, tak se soukromými firmami bych v téhle výkonnostní kategorii nepočítal vůbec (znamenalo by to totiž že pro takové nosiče chybí náklad nebo finance… a když by to neutáhl ani stát, soukromníci do toho nepůjdou)
Mimochodem kdyby vám někdo chtěl oplatit stejně jízlivě, tak SLS sice ještě nestartovala, ale už fyzicky existuje a její hardware funguje, má splněné testy
…zatímco zmenšený ITS (první vůbec myslitelný konkurent SLS) je zatím ještě ve fázi powerpointu
Taky to muzou zrusit a nepoleti to vubec. Ani bych se nedivil. Jestli se na rampe 39B kuta nekolik let, tak to tempo je skutecne smrtici, co tam delaji, archeologicke vykopavky po indianech? Uzasna efektivita prace.
Jde o velký prostor, navíc není nutné na práci spěchat.
Problémem superraket je náklad. Jediným smysluplným je směr Měsíc a to přistání lidí. Na zrušení letů lidí na Měsíc “ dojel “ Saturn-5 i N1. Třetí superraketa historie na finance a též “ na nedostatek těžkých užitečných zatížení“, ačkoli se jednalo o perspektivní konstrukci, mohla vynášet pilotovaný raketoplán + 30 tun nákladu, samostatný náklad 100 tun a po případném přidání dalších bočních stupňů náklad někam k 200 tunám.
Muskova FH zdaleka nosnosti superraket nedosáhne, co tedy bude vynášet a kdo to zaplatí? Certifikaci na let “ turistů“ kolem Měsíce určitě nedostane a let lidí k Marsu na RD je čirá fantazie.
FH bohužel možná vyšumí na “ technických nepřekonatelných potížích „, napovídá tomu poslední Muskovo prohlášení
Zkuste se nad FH zamyslet v širších souvislostech znovupoužitelnosti.
Co bude Falcon Heavy vynášet a kdo to zaplatí? Stačí se podívat na letový manifest. A ano, klíčem je znovupoužitelnost.
– Arabsat 6A
– STP-02
– cirkumlunární mise Dragon V2
– ViaSat-3
– GPS III-8 + GPS III-9
– atd.