V současné době provozuje Evropa tři typy orbitálních raket. Pro lehké náklady je tu Vega, pro středně těžké Sojuz, jehož výrobu zajišťuje Rusko, a pro těžké pak Ariane 5. Právě vysoké náklady na provoz poslední jmenované, vedly Evropskou kosmickou agenturu ke změně scénáře. Připravuje tedy raketu Ariane 6, která by měla být až o polovinu levnější. Bude schopná vynášet jak jednotlivé satelity (se dvěma urychlovacími bloky), nebo dvě družice najednou (čtyři urychlovací bloky). Lehká Vega projde transformací, která zvýší její nosnost na polární dráhu o téměř 50%. Ve výsledku tak dvě verze Ariane 6 a jedna verze Vega C dokáží nahradit současnou trojku raket Vega, Sojuz a Ariane 5. Další výhodou bude, že Evropa se stane v tomto směru nezávislou a všechny své rakety bude vyrábět sama. V tomto článku najdete video, které obsahuje nejen animace obou raket, ale i záběry ze stavby startovní rampy pro Ariane 6.
Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2015/08/Ariane_6_and_Vega-C_artist_s_views
Hm žádná znovupoužitelnost. To je neuvěřitelné jak taková „drobnost“ vše mění. Je to jako by dnes někdo vydal na trh prémiový mobil bez wifi.
Pre Ariane 6 sa uvažovalo o systéme záchrany hlavného motoru Adeline ale zatiaľ príde nasadenie do prevádzky a až potom možno podobne ako pri rakete Vulcan od ULA.
Buď mi něco uniká, nebo ESA i ULA lžou (že by si to neuvědomili není pravděpodobné). Ono je to pořád „fuel cost“ sem, „fuel cost“ tam, SpaceX to dělá strašně neefektivně, my uspoříme víc.
Chci vynést náklad, na který nestačí znovupoužitelný Falcon:
Chci letět na Falconu s přistáním, platit jen palivo, ale nejde to.
Můžu letět na Falconu bez přistání, platím palivo, motory, nádrž.
Můžu letět s ULA/ESA, platím palivo + nádrž.
Můžu letět na Falconu Heavy, platím 3x palivo.
Ariane 5 ES: 21 tun na LEO za 150 MEUR
Falcon 9 reusable: 10 tun na LEO za 62 MUSD
Ten cenový rozdíl není až tak dramatický. A pokud ve videu říkali, že výrazně sníží cenu (protože je tam tlačí spaceX), řekněmě o 30 %, tak jsou velmi kompetitivní.
Martine, opravim te, tech 62M je za expendable verzi. A on je dle meho prave kamen urazu v te obrovske nosnosti Arianne 5, na LEO nikdo tolik nepotrebuje, pokud nevynasis moduly k ISS, a co se tyka GEO, tak to musi slozite parovat dohromady, ty druzice. A pokud to neudelas pak prave je Arianne neefektivni.
„10 tun na LEO za 62 MUSD“ To je ale dnešní cena, do které znovupoužitelnost ještě nezasáhla. Alespoň doufám. 🙂
Dovolím si spekulace (kterými jsou i Adeline a Vulcan, dokud se neprojeví na cenách).
Na základě https://space.stackexchange.com/questions/8330/what-is-the-cost-breakdown-for-a-falcon-9-launch stojí první stupeň cca 40 MUSD. Zbývá tedy 22 MUSD (ve kterých je i marže). Stupeň bude použitý stokrát, na jeden start připadne 0.4 MUSD, dejme to na 1. Palivo stojí 0.6 MUSD, tak to taky zaokrouhlím na 1 a dostanu 2MUSD za první stupeň. Tím dostávám 24 MUSD za 10 tun na LEO.
Touhle logikou odhadnu cenu FHR na 28 MUSD. Jakou má nosnost? Podle tabulky na https://en.wikipedia.org/wiki/Falcon_Heavy odhadnu, že reusable FH má stejnou nosnost jako expendable F9, podle http://www.spacex.com/about/capabilities tedy 28t na LEO, za 28 MUSD. LOL.
Pánové Jirka a Rudolf: Vycházím z wiki o Falcon 9:
Since May 2016, the standard price for a Falcon 9 Full Thrust mission (allowing booster recovery) is published as $62 million.
Takže 62 MUSD je za start, a zákazníkovi je houby po tom, co se stane s nosičem.
V tabulce nad tím je uvedena nosnost 23t expendable a 10t reusable.
Dle nějakých spekulací z space.stackexchange.com je cena 1. stupně 40 MUSD. Řekněme, že srazí cenu servisu před startem na 10% výroby a celý rozdíl nabídnou zákazníkovi, tak místo 62 MUSD lítají 10t za 26MUSD.
Samozřejmě Muskovi fandím a myslím, že nastavuje agresivní cenovou laťku a hrozí ostatním rakeťákům. Ti na druhou stranu mají šanci si uvědomit, že vyrábí hardware na právě jedno použití. A najednou se musí ohlížet na cenu. Což je asi inženýrská noční můra, motor, který musí pracovat prvních řekněme 1000s životnosti na 99.99% a pak už je to úplně jedno, protože se hodí žralokům. Ale věřím, že teď budou mít motivaci vymyslet nějaké zajímavé finty.
Přesně. Jak si můžou myslet, že obstojí na trhu? Asi tuší, že to s tím trhem nebude tak horké a že dostanou nějakou tu dotaci, která „vykouzlí“ konkurenceschopnost.
SpaceX hodně fandím, ale ještě nikdo nedokázal na znovupoužitelných raketách vydělat. Samotná SpaceX je jen na vývoji potřebných technologií miliardu dolarů v mínusu (podle slov Muska). To vůbec nepočítají, že už roky vysílají o třetinu větší rakety, než by bylo třeba v případě jednorázových. Dále předpokládají, že postupné snížené ceny přiláká více zájemců o lety – stejně tak se ale může stát, že trh pro vesmírné lety je omezený. Potom jsou tu ještě drobnosti, jakože znovupoužitelnost jde proti úsporám z většího objemu výroby nebo že příprava použitého stupně taky není zdarma. Všechno tohle oddaluje bod, kdy se můžou dostat do plusu.
Zatím je SpaceX úspěšná navzdory svým snahám o znovupoužitelnost a ne díky nim. A to bude platit ještě spoustu let, když člověk započte co doteď propálili. Časem se to nejspíš zvrátí, ale nevidím vůbec špatně rozhodnutí ESA i jiných vesmírných agentur oddálit vývoj podobných raket třeba o další generaci.
Aspoň já to nechápu jako rozhodnutí ano/ne, ale o tom najít správný čas (viz třeba dot-com bubble).
Já jen upřesním jeden bod – už víme, že procesy spojené s přistáním prvního stupně, jeho transportem a přípravou na další let stojí výrazně méně, než je polovina ceny stupně nového. Až si všechny postupy sednou, tak to bude ještě výhodnější. Takže znovupoužitelnost není zdarma, ale už teď se ví, že je výhodnější. Navíc celý proces se stále teprve rozbíhá. Na konci roku má letět F9 Block 5, který má využívat nasbírané zkušenosti a usnadnit znovupoužitelnost.
No to teda nesúhlasím. Ak pominieme STS, tak SpaceX je prvá firma, ktorá sa snaží a zatiaľ úspešne, zaviesť znovu použiteľné rakety. Treba si uvedomiť, že sú stále na začiatku dlhej cesty. A pripravujú znovu použiteľnosť de-facto celej rakety – I. stupeň už funkčný, aerodynamické kryty v štádiu testov a II. stupeň v príprave. A až vyladia celý systém a implementujú do výrobných procesov také úpravy, že pripravia celú raketu na nový štart rádovo v dňoch, tak potom sa bavme o ekonomickej životnosti pripravovaných nových európskych alebo iných rakiet.
A aj ten „ekonomicky nešťastný“ STS veľmi opeknie, ak si uvedomíme, že za cenu cca 500 000 000 USD dokázal vyniesť na LEO cca 29 ton a sedem astronautov.
Pokud budete do startu počítat cenu celého programu (tak jako u SpaceX), tak jeden start raketoplánu vychází na 1.5 mld USD: https://en.wikipedia.org/wiki/Space_Shuttle_program#Budget
To je vždy otázka skôr účtovná. Môj pohľad na STS zahŕňa aj celkový prínos tohto programu, t.j. ISS a HST napríklad. Ak by sme toto striktne účtovali, tak STS je jednotka.
Môj názor v tomto smere je jasný, vyradenie STS bol proste omyl. Už len preto, že nemali a zatiaľ stále nemajú náhradu aspoň pre dopravu astronautov. Dá sa povedať, že uviedli americký pilotovaný program do kómy. Lety na ISS pomocou Sojuzu je ako požičiavať si susedovu manželku.
Ono to vzniklo hlavně proto, že NASA nemohla souběžně financovat provoz raketoplánů a vývoj jejich nástupce. Bohužel je to o penězích.
Áno je to o USD. Dnes som našiel info o uvedení novej americkej lietadlovej lode za cca 12 miliárd USD. To je proste do plaču, aký je rozpočet NASA napríklad.
Sme ako živočíšny druh proste sprostí. To je rovnaká situácia ako keď otec rodiny si kúpi alkohol namiesto stravy pre rodinu.
Tam zas nutno ruct, ze se stavela od roku 2009 (12 mld. USD) a je to nova trida, takze i s vyzkumem a vsadim se, ze urcite se neco ze space science a opacne pouzilo. Maji zastropovani na 11 letadlovych lodi. Ostuda by byla, kdyby byla opet tridy Nimitz, takze zde jdou penize i na vyzkum. Nektere lode jsou v provozu od 1975. Vedci ruzne korzuji mezi v oddelenich firem mezi space a army oblasti. Zvlast u firem jako je Boing.
Musíte to brát i z jiné stránky. I část vědců by vám řekla: To by bylo dalekohledů a meziplanetárních sond, kdyby žádná ISS a vlastně i celý pilotovaný program neexistoval.
A jiní vědci – to by bylo peněz například na výzkum oceánů za ty peníze, co stojí ISS.
Pokud SpX vynaložila na znovupoužitelnost „jen“ 1 mld USD, je to obrovský úspěch. A s ohledem na to, jak ta firma roste (další vývojové projekty, atd.), je úžasné, že vůbec funguje. Po ekonomické stránce je to neuvěřitelný úspěch, navzdory záporným účetním výsledkům.
Osobně nepochybuji, že provozní náklady na start F9 v budoucnu ještě výrazně klesnou.
A, že by pro větší počet startů nebyl trh, tomu nevěřím. Nižší ceny naopak otevřou úplně nové segmenty trhu. Je to jako s auty nebo počítači: dokud byly drahé, vyráběly se v podstatě kusově, ale pak…
Pokud jde o ESA, oddálení znovupoužitelnosti o generaci může vypadat smysluplně, jenomže: Jak dlouho vlastně bude trvat vývoj Ariane 6? Kdy by mohla přijít nějaká další generace? Jinými slovy, znovupoužitelný evropský nosič… kdy? za dvacet, třicet let? A kde v té době bude SpX, a možná i jiní?
Plány ESA samy o sobě vypadají hezky: jak s přijatelnými náklady rozšířit portfolio nosností, docílit soběstačnosti a ještě podstatně snížit ceny startů.
Jenomže v kontextu celkové situace to nemusí stačit.
Velké agentury, financované z veřejných zdrojů, jsou logicky a nezbytně konzervativní, nicméně věřím že k opravdovému „zemětřesení“ dojde až poté, co SpX předvede zhruba 10 opakovaných použití jednoho nosiče.
Pak by mě nepřekvapilo přehodnocování plánů, nejen v ESA.
Dovolim si nesuhlasit;
uspory z vyroby by sa prejavili, ak by sa rakety vyrabali tempom, ktorym ich vyrabaju (vyrabali) rusi. Ti ich vyrobili tisice, takze tam sa moze o nejakej seriovosti vyroby hovorit. SpX sama je na hrane vyrobnych kapacit svojich zavodov takze aj keby chcela, viac rakiet nevyrobi. A investicia do vacsieho zavodu moze byt dvojsecna zbran.
O usporach opakovanym pouzitim sa rozpisovat nebudem, to je zjavne. Zjavne je aj to, ze ak by znovupouzitelna raketa letela len 2x a naklady na recyklaciu casom klesnu dajme tomu na 10% ceny novej rakety (afaik pri prvej recyklacii to bolo 40%, takze to nie je nerealne cislo), mame znizenie nakladov na 60%. Ak by toto (a viac) dokazala seriova vyroba, tak je dnes Sojuz v triede stredne tazkych nosicov bezkonkurencne najlacnejsi a nikto nelieta na nicom inom.
Ze by znovupouzitelnost este nic nepriniesla by som nepovedal a rovnako by som nesuhlasil ani s tym, ze objem zakazok na trhu vesmirnej prepravy je maly. Zakazky casto cakaju na nosice, pretoze sa proste nestihaju stavat a nestihaju sa odbavovat lety. SpX uz takto ziskala minimalne jedneho, ak nie dvoch klientov vdaka tomu, ze im bola schopna ponuknut v extremne kratkom termine recyklovany letuschopny nosic.
Investovana 1 mld je sice velke cislo, ale investicia vo vyske 1000 milionov do vylepsenia procesu, kde jeden let stoji radovo okolo 50 milionv dolarov? To je 20 startov. Ak by sa dosiahlo len hore uvedenej uspory 40%, treba cca 50 startov na to, aby sa investicia zaplatila. To je pri sucasnom tempe startov menej nez 3 roky. Taky vysledok v priemyselnom odvetvi tak pomaly napredujucom je asi vlhkym snom kazdeho rizikoveho investora.
Vsadil bych se, ze ESA za vyvoj Ariane 6 vyhodi v sume vice penez nez SpaceX za Falcon9 a znovupouzitelnost. Ale protoze je ESA agentura multistatni, tak se tyto penize na vyvoj odepisou a Ariane 6 nikdy nebude muset vydelavat na svuj vyvoj. To je extremni rozdil oproti znovupouzitelnost. Vy uvazujete o tom, jestli se da vydelat na znovupouzitelnosti, pritom je jasne, ze na Ariane 6 se nikdy nevydela, pokud by se mel z vynosu zaplatit nemdy vyvoj. Cena vyvoje je zaplacena bianko sekem z dani evropanu. Proto nikdo neuvazuje v ESA o znovupouzitelnosti, protoze vsichni vi, ze nemusi cenu vyvoje zapocitavat do ceny budoucich startu pro zakazniky. A i ESA musi byt politicky korektni, takze nechce svym politickym grantovym suger daddy ukazovat, jak se patlaji a vybuchuje jim raketa pri pokusu o pristani za druho protoze to nepujde na 1. Oni totiz vi, ze se budou citit trapne, ze uz nejsou prvni, ze budou mit spozdeni cca 10 let, a navic kdyz mnohem mensi firma a mensim rozpoctem a malym poctem vedcu to zvladla, a oni – gigant s vetsim rozpoctem a zastupem vedcu budou mit stejne porodni bolesti. Jestli do toho ESA pujde, tak az s dalsi generaci vedcu, ktere tam dnes neposlouchaji, protoze to jsou tam jen jako doktorandi. Ve vedeni jsou velke zvirata, ktere uz si nechteji uspinit jmeno, a priznat, ze se pletli. Jesitnost akademiku je casto tak velka, ze radeji do toho nepujdou budou to zatracovat, aby si netrhli ostudu. Je jasne, co je slepa vyvojova vetev, a je smutne, kdyz to nedokazí sebereflexi pochopit nejvzdelanejsi lide pres sve ego.
Pozitivní zprávou je, že na vývoji Ariane 6 se významnou měrou podílí i Česká republika.
To znamená, že Soyuzy už nebudú potom štartovať z Kourou vôbec?
Momentálně to tak vypadá.
Tak to potom vôbec nerozumiem, načo tam stavali ten pad. Chápem, že sa tým nosnosť Soyuzov z Kourou oproti štartom z Baikonuru výrazne zvýšila ale zaplatili sa tými štartami vôbec ta celá investícia a to konzorcium s Rusmi? Odpalovať sa začalo až v 2011 a prebehlo len 17 štartov..
Plus ještě hezkých pár let odtud budou startovat. Ariane 6 nás čeká nejdříve v roce 2021. je možné, že pár let budou starý a nový systém udržované souběžně. Nechme se překvapit.
Zvláštní. Je někde nějaký popis v čem je teda vlastně Ariane 5 tak drahá, že ji dokážou nahradit raketou Ariane 6 dokonce za poloviční cenu? Předpokládám, že na tom bude pracovat stejná fabrika a stejní lidé.
Podle je drahá především vodíková technologie na prvním stupni. Všechny stroje, které jí využívaly, využívají nebo využívat budou, jsou hodně drahé. Proto mi nejde do hlavy, jak chtějí s Ariane 6 tolik ušetřit. Možná jednoduše tím, že bude levný vývoj, když je spousta komponent skoro hotová a náklady na vývoj Ariane 5 odepíšou.
Tak ty boostery budou na pevné palivo. To bude docela významná úspora za motory.
Tak jsem napsal blbost, protože i Ariane 5 používá SRB.
Kdyby SRB byly tak výhodné, asi by je SpaceX použilo místo vývoje FH.
Jenže by taky musela mít i technologie jejich výroby a to nejspíš nemá. Prostě nemůžete vždy používat to co je optimální, ale to co jste schopni vyrobit a nebo zaplatit.
Oddalovani znovupouzitelnosti o dalsi generacci je jen alibismus-Oddaluje se prakticky od pocatku letu do vesmiru….
Zajímavý postřeh. Ale docela mne pobavila představa znovupoužitelné Semjorky v roce 57. A ještě více představa ICBM vracejících se do šachet na ponorkách. 🙂
Ano ta predstava pristavani do sachet na ponorce je trosku zvlastni 🙂 ale myslel Jsem to tak ze o tom uvazoval mozna kazdy konstrukter ale financni a technicka narocnost to vzdy posune na „pozdeji“ O to vice by melo byt SpaceX oceneno za to Co dela a ze to zatim stalo jen 1 mld.Umim si predstavit ze gigant jako NASA nebo ULA by se stejne daleko dostaly za 10x vetsi cenu- ale to mozna prehanim
Já to pochopil. Omlouvám se za tu infantilnost. 🙂
Tak ono pár raket se na startovací rampu vrátilo, akorát poněkud dříve než mohly splnit svojí misi a většinou se pak musela recyklovat i ta rampa 😀
:)pravda
Myslim ze znovupouzitelnost este tak skoro nebude v kurze a prave esa nam to potvrdila tym ze budu vyrabat jednorazove rakety ovela lacnejsie ako doteraz.
Skúste trochu rozvinúť vaše tvrdenie a podložte ho faktami. Lebo súčasná situácia ukazuje trochu iné trendy.
Souhlas, Arianne mela skoro 10 let nejvic vynasenych druzic na Geo, nez ji Elon klepl pres prstya lita tam on Ted hold musi zapracovat, aby bud ukazala o hodne levnejsi jednorazovost, nebo znovupouzitelnost. Elonovi pristane raketa, okouknou ji, za soucasne situace to zvladnou za par mesicu a muze letet znovu. A proda totez znovu.
Všechno už bylo v Simpsnech. Tedy odpověď se nachází v díle: The Musk Who Fell to Earth. 🙂
Přeji hezký pátek.
To tak Smithers uvidí v elektrárně Elona Muska. „Pane, to je muž, který provedl revoluci v automobilovém průmyslu!“ Burns: „oo můj bože, Henry Ford!“ 😀
Sem se to asi hodí nejvíc. Na výstavě MAKS 2017 Energomaš ohlásil vývoj ruské supertěžké rakety, která umožní Rusku dostat lidi na Měsíc. Motory mají být modernizované RD-171, první start v roce 28. Nevěřím v realizaci, přesto bych si něco o plánech rád přečetl. Prosím tímto o případný budoucí speciální článek k tomuto projektu (až bude víc informací). Omlouvám se za troufalost a OT.
Není to tohle? https://kosmonautix.cz/2017/01/ruska-superraketa-opet-ve-hre/
Asi ano. Pravděpodobně jsem se nechal nachytat na nové prohlášení o starých plánech. 🙂 Díky.
V pořádku, nic se neděje. 😉