V úterním článku jsme Vás seznámili s konstrukcí české družice VZLUSAT-1 a dnes Vám přinášíme další informace, tentokrát velmi aktuální. Autoři cubesatu nám totiž poskytli čerstvou tiskovou zprávu, s jejímž obsahem Vás v dnešním článku seznámíme. Řeč bude o aktuálním stavu komunikačního systému, ale i o tom, jak si vede napájení, jak je družice stabilizovaná v prostoru, nebo jak to vypadá s rozložením teploty. A hlavně se můžete těšit na první měření hlavního vědeckého přístroje.

Komunikace

Cubesat disponuje radiomajákem, který vysílá na frekvenci 437,240 MHz. Signál obsahuje text VZLUSAT1 zakódovaný do morseovky, který se opakuje každých 30 sekund. Během přeletů nad Českou republikou radiomaják nepracuje – místo toho pozemní týmy na Západočeské univerzitě naváží spojení s družicí a rozběhnou obousměrnou datovou komunikaci s vyšší přenosovou rychlostí. Středisko pozemní kontroly se v současné chvíli potýká s drobnými komplikacemi – konkrétně jde o nastavení maximální rychlosti přenosu dat, jelikož signál z VZLUSATu je rušený signálem některé jiné družice, kterou indická raketa PSLV vynesla.

Díky orbitální mechanice se ale postupem času budou rozestupy mezi družicemi zvětšovat, čímž by se měl problém se vzájemným rušením vyřešit. Pozemní tým tak bude moci dosáhnout lepších přenosových podmínek a rychlostí. Je však potřeba zmínit, že i současný stav plně dostačuje pro veškerou komunikaci i pro zahájení jednotlivých měření.

Napájení

I tento systém funguje správně. Z obdržených dat odborníci zjistili, že VZLUSAT-1 má všechny solární panely správně vyklopené a dobíjení baterií probíhá podle plánu. Teplotní izolace baterií funguje také správně, jelikož tyto operují v teplotním rozmezí 10°C – 20°C.

Rotace

Jelikož se na palubě VZLUSATu nachází magnetometr, mohou pozemní týmy měřit, jak rychle družice rotuje. Obdržené údaje ukazují, že VZULSAT-1 rotuje jen velmi pomalu s rotační periodou 120 sekund kolem osy Z, 160 sekund kolem osy X a celých 480 sekund kolem osy X. Již v dalších dnech pošlou pozemní týmy na oběžnou dráhu pokyn k aktivnímu zastavení rotace, načež začne kompletní stabilizace cubesatu ve všech třech osách.

Systém orientace a stabilizace v prostoru byl vyvinut na VZLÚ a obsahuje tzv. mikrotorquery. Jde o soustavu tří cívek, které elektromagnetickou indukcí vytváří magnetické pole. To následně interaguje se zemským magnetickým polem a díky tomu vzniká potřebný točivý moment.

Palubní počítač

On-Board Computer (OBC) pracuje podle plánu. Pozemní tým ale má starosti s opakujícím se problémem. Jde o zablokování hlavní sběrnice jedním ze subsystémů. Automatický opravný systém vždy po deseti minutách nečinnosti provede restart družice. „Problém je pravděpodobně způsoben cyklickými změnami teplot,“ uvádí tým kolem VZLUSATu v tiskové zprávě. Zablokování hlavní sběrnice je poměrně velká nepříjemnost, protože se tím komplikuje ukládání dat z některých experimentů. Netýká se to ale těch, které jsou do palubního počítače připojené přímo.

Teploty

V útrobách cubesatu najdeme celkem 35 teplotních čidel, která pokrývají většinu vnějšího pláště, ale měří i teploty uvnitř družice i na všech subsystémech. Zatím pozemní týmy stáhly údaje z pravidelných měření ze základních systémů – napájení, komunikačního systému a řídícího počítače. Dosavadní měření z několika obletů ukazuje rozdíl v rozložení teplot na různých částech cubesatu. Kupříkladu při letu nad neosvětlenou stranou Země má řídící počítač teplotu 10°C, zatímco konce solárních panelů jsou o 35°C chladnější. Pozemní týmy ale zatím pracují jen s hrubými daty. Detailní měření všech míst se spustí až později.

Rentgenový dalekohled

Tady už se dostáváme k vědeckému přínosu českého cubesatu. Potěšující je, že na zemi již dorazila data z prvního spuštění rentgenového dalekohledu. Analýza ukázala, že systém pracuje tak, jak se čekalo a funguje i nastavování parametrů přístroje – např. volba expoziční doby, nebo typ ukládání dat. Pozemní týmy prozatím plánují základní testovací období měření kosmické radiace bez vyklopené optiky. K rozložení by mělo dojít nejdříve na podzim letošního roku a pak bude tento teleskop sledovat Slunce.

FIPEX

Spuštění přístroje FIPEX, který má za úkol měřit koncentraci kyslíku v atmosféře je momentálně plánováno na začátek srpna letošního roku, tedy za dva týdny.

Dosavadní analýza obdržených údajů spojená s kontrolou palubních systémů vede pozemní týmy k optimismu. Dá se očekávat, že životnost družice bude dva roky a VZLUSAT-1 bude po tuto dobu provádět celou řadu experimentů a měření. O dalším vývoji v tomto mimořádně zajímavém projektu vás budeme rádi informovat.

Zdroje informací:
Tisková zpráva VZLUSAT-1

Zdroje obrázků:
VZLÚ