NASA vybrala jako snímek dne fotku, kterou její sonda Juno pořídila 19. června letošního roku. Snímek vznikl v době, kdy se sonda vzdalovala od Jupiteru po sedmém průletu nejnižším bodem dráhy. V době pořízení fotky byla Juno zhruba 46 900 kilometrů od horních vrstev atmosféry Jupiteru a nacházela se nad 65,9. stupněm jižní šířky. Mohl tak vzniknout snímek, který zachycuje velkou část jižního pólu tohoto plynného obra. Po odeslání na Zemi byla fotka drobně upravena, aby více vynikly rozdíly mezi jednotlivými barvami. Díky tomu mohou vědci mnohem lépe sledovat fantastickou pestrost vířící atmosféry. Snímek, který jsme použili jako náhledovou fotku dnešního článku si můžete pro více detailů rozkliknout na plnou velikost. Výsledek zachycuje surrealný svět se živými barvami, úžasnou čistotou a kontrastem. Čtyři bílé skvrny v horní části snímku si už vysloužily označení „perly na šňůrce“. V oblasti, kde končí středový pás, vidíme jednu vířící bouři zbarvenou do oranžova, kterou doplňují další víry, jejichž barva je ale spíše krémová.
Pokud byste měli zájem spíše o původní neupravené snímky, které si můžete zkusit sami zpracovat, doporučujeme navštívit oficiální databanku fotek z kamery JunoCam.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21392.png
Malá kritika ze světa umění:
Toto opravdu není surrealistický obraz, možná je to obraz ze surrealného světa jak píše NASA, ale toto je „abstraktní expresionismus“ (surrealismus je o něčem úplně jiném):
https://cs.wikipedia.org/wiki/Abstraktn%C3%AD_expresionismus
Vznikl v New Yorku po WWII. Často je v něm ukryta fraktalní geometrie ješte dříve než fraktální matematika byla objevena. A doufám, že nemusím dodávat co si o něm myslí všichni ale úplně všichni čtenáři Novinek.
Díky, změněno na surrealný svět.
Na fotografii jsou nejzajímavější stejně velké elipsoidní šedivé „bouře“ asi odhaduji někde poblíž rovníku. Fascinující je, že se nacházejí dle pohledu prostým okem v pravidelných rozestupech. Vesmír nejspíš bude plný překvapení a tohle jupiterské naznačuje, že planeta má svého architekta. Možná se někdy lidstvo dopídí poznání, že zpracovávání informací a přetváření okolí umí ve Sluneční soustavě i někdo jiný, než lidé.
Když se Napoleon ptal Pierra-Simona Laplace, proč ve své knize o nebeské mechanice nikde nezmiňuje Boha, odpověděl mu: „Občane první konzule, tuto hypotézu jsem nikde nepotřeboval.“ 🙂
Opakující se struktury se dají pozorovat i v atmosféře Země. Jen nejsou kvůli nehomogennímu povrchu tak stabilní. „Znalci“ to samozřejmě připisují HAARPu 😀
Pozorovat něco takového v měřítku mnohem větším než naše rodná planeta, je úžasné, ale vesmíru na měřítku nikdy moc nesešlo. Mapy vesmíru s „dálnicemi“ hmoty a obrovskými prázdnotami mezi tím se tak podobají infrastruktuře naší civilizace, že je to až k neuvěření.
Dielo nahody nezabezpecilo, ze sa Juno pozerala na Jupiter prave vtedy a prave tam, kam teraz dopadla kometa?
„Snímek, který jsme použili jako náhledovou fotku dnešního článku si můžete pro více detailů rozkliknout na plnou velikost.“
Tak na mobilnej verzii (Android/Opera) som to nezvladol. 😛 Ale predsalen takuto fotku to chce vidiet na niecom vacsom ako displeji mobilu.
Ale je skoda (aspon u mna) ze v mobilnej verzii je zle vidiet uvodne, casto zaujimave fotky kedze su zasedene, orezane a schovane za nadpisom.
Bohužel mobilní verze je v mnoha ohledech osekaná a neumožňuje některé věci, které jsou na desktop verzi běžné. Pro mobilní verzi používáme plugin, který neumožňuje tyto funkce měnit.