O tom, že lidé již dlouhá staletí přetváří Zemi nemusíme diskutovat. Lidstvo mění zalesnění velkých území, upravuje toky řek, někde zarovnává terén, jinde zase vytváří umělé kopce. Vědci ale nyní zjišťují, že lidská činnost neovlivňuje Zemi samotnou a její povrch, ale že stopy civilizačních aktivit lze sledovat i v blízkém okolí naší planety. Ukazuje se, že specifický druh radiové komunikace, konkrétně vysílání na velmi nízkých frekvencích (VLF) interaguje s kosmickými částicemi a ovlivňuje to, jak a kam tito mikroskopičtí drobečkové zamíří.
Občas může tato interakce vytvořit jakousi neviditelnou bariéru kolem naší planety, která dokáže ochránit Zemi před vysokoenergetickými částicemi z vesmíru. Právě takové výsledky jsou součástí rozsáhlé studie zaměřené na to, jak lidé ovlivňují to, čemu říkáme „kosmické počasí“. Tato studie byla před pár dny zveřejněna ve Space Science Reviews.
Zdroj: https://sidstation.loudet.org/
„Mnoho experimentů a pozorování ukázalo, že při správných podmínkách mohou radiové komunikační signály na velmi nízkých frekvencích skutečně ovlivňovat vlastnosti vysokoenergetického radiačního prostředí kolem Země,“ popisuje Phil Erickson, zástupce ředitele na MIT Haystack Observatory ve městě Westford, stát Massachusetts.
Zdroj: http://nova.stanford.edu
Signály na VLF frekvencích vysílají pozemní stanice s opravdu vysokým výkonem a jejich účelem bývá zajištění komunikace s ponorkami hluboko v oceánu, protože tyto vlny dokáží proniknout i silnou masou vody. Tyto vlny jsou tedy určeny ke komunikaci pod povrchem Země, ale kromě toho se šíří i do atmosféry a z ní pak i do nejbližšího okolí naší planety, kterou obklopují a vytváří jakousi VLF bublinu.
Tento neviditelný útvar zachytily ve svých měřeních i americké sondy Van Allen Probes, které studují rozložení iontů a elektronů v blízkém okolí Země a také sledují změny jejich rozložení v průběhu času. Sondy zároveň sehrály při studování nového fenoménu významnou roli. Podařilo se jim totiž objevit zajímavou souvislost – vnější okraj VLF bubliny totiž téměř přesně koresponduje s vnitřním okrajem vnitřního Van Allenova pásu – neviditelné vrstvy nabitých částic, která je na svém místě udržována zemským magnetickým polem.
Dan Baker, ředitel Laboratoře pro atmosférickou a vesmírnou fyziku při University of Colorado ve městě Boulder označil tuto oblast za „neproniknutelnou bariéru“ a spekuluje, že pokud by lidé nevysílali žádné VLF signály, mohl by se vnitřní okraj vnitřního Van Allenova pásu přiblížit mnohem blíže k Zemi. To ostatně potvrzují i skutečná data.
Zdroj: http://cdn.ientry.com/
Pokud porovnáme aktuální údaje z Van Allen Probes se staršími daty nasbíranými satelity v šedesátých letech minulého století, zjistíme, že se vnitřní okraj posunul výrazně dále od naší planety. Je pravda, že v šedesátých letech nebyla měřící technika tak vyspělá jako v současné době, přesto se jedná o zajímavé porovnání. Zvlášť když zjistíme, že v šedesátých letech bylo vysílání v pásmu VLF mnohem více limitováno než dnes. Na druhou stranu, jak uvádí i druhé přiložené video, v šedesátých letech bylo kosmické prostředí v okolí Země zaneřáděno nadbytečnými částicemi z testů jaderných zbraní. Je tedy potřeba brát tato srovnání s rezervou.
Výzkum se soustředí i na praktické využití nových poznatků. VLF vysílání by mohlo být použito k odstranění přebytečné radiace z blízkozemního prostředí. Už nyní se rozbíhají plány, které počítají se zkušebním vypuštěním VLF vysílačů do horních částí atmosféry. Tím by se ověřilo, zda je možné takto odstranit přebytečné nabité částice. Ty se totiž mohou objevit během nejrůznějších projevů kosmického počasí – třeba když Slunce vyvrhne do meziplanetárního prostoru obrovský mrak nabitých částic a energie.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://link.springer.com/
Zdroje obrázků:
https://images.sciencedaily.com/2017/05/170517111622_1_900x600.jpg
https://sidstation.loudet.org/05-vlf/img/frequencies.png
http://nova.stanford.edu/vlf/research_topics/vlf_intro/image008.jpg
http://cdn.ientry.com/sites/webpronews/pictures/vanallenprobes1_616.jpg
Znamená to, že se VLF dá teoreticky použít na stínění vesmírných lodí a případně marsovské/měsíční základny před sluneční radiací?
Pokud bych měl střelit od boku, tak bych řekl, že ne, protože to potřebuje interakci se zemským magnetickým polem. Možná by mohlo být zajímavé to vyzkoušet u Jupiteru, ale to je trochu z ruky.
Mars mal magnetické pole, ikdyž hodně omezené (tuším že lokální ) takže by to i na Marsu mohlo fungovat…
Také mne to napadlo, jestli by to pomohlo při terraformaci Marsu…
Obnovení magnetického pole Marsu je jedním ze základních předpokladů jeho terraformace.
a možno už len tak prakticky by boli veľkosť antén a vyžarovaný výkon asi celkom obmedzené pre vesmírnu loď (aspoň pozemné vysielače VLF majú výkony rádovo v stovkách kW, vlnové dĺžky sú rádovo v km, tak aj tie antény sú „celkom“ veľké)
To magnetické pole nemusí být zemské, ale kosmická loď si ho může vézt s sebou.
Na to je ještě brzy. Celý výzkum musí pokročit, aby co možná nejlépe pochopil tento fenomén a co všechno jej ovlivňuje.
Súhlas. Avšak toto je jeden z cieľov týchto výskumov. Napríklad Higgsov bozón je častica, ktorá spôsobuje, že iná častica má hmotnosť. A vieme, že hmotnosť je prekážka pre dosiahnutie rýchlosti svetla. Ináč povedané, ak vieme, že Higgsov bozón je zodpovedný za hmotnosť, jeho elimináciou by sme možno vedeli postaviť vesmírnu loď so schopnosťou dosiahnuť nehmotný stav a tým pádom aj absolútnu rýchlosť svetla. Čistá laická úvaha.
Totální nesmysl.
VLF vlny mají a) příliš malou energetickou hustotu, b) vlnová délka je o mnoho řádů větší, než částice, kterou by mohlo ovlivnit, c) energie fotonu VLF záření je tak malá, že s částicí nemůže interagovat.
Podle studie zmíněné v článku to asi takový nesmysl nebude. Počkejme si raději na nějaké podrobnější výzkumy a jejich výsledky.
Ale jsou to EMG vlny a jako takové přece mohou interagovat s magnetickým polem a to asi o to snáz, čím větší mají vlnovou délku ne?
VLF vlny s částicemi nereagují přímo, ale asi nějak upraví zemské magnetické pole. Snad lokálně zhustí indukční čáry nebo něco podobného a částice z vesmíru to pak mají těžší. Efekt asi není nijak velký, ale měřitelný a snad i v budoucnu využitelný ano.
Ne, vysílané elektromagnetické vlnění nijak neovlivňuje magnetické pole Země.
Elektromagnetické vlny různých vlnových délek mohou velmi snad ovlivnit plazma přímo. A naopak plazma v magnetosféře běžně produkuje EM vlnění na „zvukových“ frekvencích, což je zde zmiňované VLF pásmo. (http://www.aldebaran.cz/zvuky/blyskani/docs/11.html)
Hypotéza, že ovlivňujeme vysíláním ve VLF pásmu tvar van Allenových pásů je zajímavá, ale ne extra překvapující. Vysíláním na vyšších frekvencích (jednotky MHz) ovlivňujeme ionosféru již dlouho a cíleně. Jedním z takových zařízení je mezi konspirátory oblíbený HAARP.
https://en.wikipedia.org/wiki/Ionospheric_heater
Já teda z toho mám pocit, jako by to byla nějaká pavědecká teorie.. je to dost vágní a nejasné.
Vyšlo to na důvěryhodných portálech. Uvidíme.