Dnes v 6:20 našeho času došlo k historicky prvnímu startu rakety Electron, jejíž motory jsou poháněné elektrickými čerpadly. Start z rampy na poloostrově Māhia na Novém Zélandu byl v minulých dnech několikrát odkládán – většinou kvůli počasí. Dnešní termín dostal zelenou a společnost Rocket Lab s radostí informovala o tom, že první stupeň pracoval správně – úspěšně došlo i k separaci prvního a druhého stupně, ovšem raketa při svém premiérovém letu nedosáhla oběžné dráhy.
Sluší se ale připomenout, že první lety kosmických raket bývají provázeny technickými problémy. Premiérové mise slouží k otestování technologie v ostrém provozu a k vychytání much. Však se také aktuální let označoval jako „It’s a test“, tedy „Je to zkouška“. Specialisté z firmy Rocket Lab nyní budou analyzovat nasbíraná data z průběhu celé mise, ve kterých se pokusí vystopovat důvod, proč raketa nedosáhla plánovaného cíle.
Space – as seen by Electron. #ItsaTest pic.twitter.com/JR2RlZuLFp
— Rocket Lab (@RocketLab) May 25, 2017
Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…/DAnb7jRWAAA7CL5-2.jpg
Neee! Ja to propasnul…. 🙁
Nic jste nepropasnul pokud vim, tak zadny primy prenos nebyl.
Přesně tak.
Prosím o odpověď pana Majera.
Jednalo se o novozélandskou společnost, raketu, kosmodrom?
Nový Zéland má tedy svůj kosmický program?
To je hodně zákeřná otázka, na kterou se poměrně těžko odpovídá 🙂
Kosmodrom stojí na Novém Zélandu a je tam zřejmě těsná vazba na místní podmínky – raketě třeba žehnali domorodí Maorové. Samotná firma Rocket Lab má své ředitelství v Kalifornii v Huntington Beach, ale návrhová a výrobní část sídlí v Aucklandu na NZ. Takže já osobně bych se klonil spíše k tomu, že je to americká společnost s novozélandskou spoluúčastí. Rozhodně se nejedná o kosmický programu státu Nový Zéland – jde o soukromou firmu Rocket Lab.
RocketLab vznikla na NZ a jeji zakladatel (aktualne CEO/CTO) Peter Beck je taky z NZ. Pozdeji zalozili reditelstvi v USA. Jednak kvuli investorum a druhak i kvuli pripadnym kontraktum s NASA a dalsima vladnima agenturama USA.
Takze ja bych rikal ze je to americko-novozelandska firma 😀
Americko-novozélandská firma je asi to nejlepší možné označení. Jak už jsme psal jinde – tyhle obchodní vztahy jsou poměrně komplikované a jen stěží nakreslíme hranici, kde je firma americká a kde už novozélandská. Pravda je prostě někde mezi.
Přátelé, já bych tuto poněkud zbytečnou debatu ukončil citací přímo ze stránek Rocket Labu:
„Rocket Lab is an American company with headquarters in Los Angeles and a wholly-owned New Zealand subsidiary. “
Tedy sama firma se prezentuje jako americká s novozélandskou pobočkou. Těžko se řídit jinými ukazateli, než tím, jak se fimra sama prezentuje.
Mimochodem, není asi náhoda, že přímo v URL jejich stránek je obsaženo USA, asi zřejmě proto, aby právě dali jasně najevo, že je to americká firma.
Všechen jejich odborný personál je z NZ, stejně tak výroba a testovací plochy. V USA je obchod, partneři, investoři. Důvodem, proč není firma čistě novozélandská, je přístup na americký trh, tzn. potřeba obejít ITAR a další zákony, a tohle je zřejmě nejsnazší cesta.
POkud vím, tak v budoucnosti plánují přesun vývoje i výroby do USA.
Ano, bylo to tuším v jejich tiskové zprávě. A je třeba za tím vidět dva důvody:až budou mít více zákazníků u USA, je výhodnější mít výrobu blíže k nim. Vcelku logické. Ten druhý je možnost ucházet se o státní zakázky.
Mno, zrovna v raketovém průmyslu si myslím, že blízkost výroby k zákazníkům je spíš podřadný důvod, jelikož rozhodující je spíš místo odpalu, kde se připojuje náklad k nosiči a ani to není tak podstatný ukazatel, jelikož doprava nákladu k místu odpalu tovří jen zlomek celkové ceny vynesení nákladu na orbit.
V tomto případě nemůžeme opominout ten záasadní fakt, že Nový Zéland má jen 4,5 milionu obyvatel, kdežto USA 320 milionů, tedy lidské zdroje ať už vědecké nebo pracovní, jsou o dva řády větší a navíc v USA je už rozvinutý kosmický průmysl na vysoké úrovni, kdežto na NZ není kromě samotného Rocekt Labu prakticky žádný.
Profilují se jako nízkonákladovka, takže bych čekal snahu redukovat náklady ve všech směrech. S tou pracovní silou souhlasím, obzvlášť pokud začnou výrazně růst.
Americká firma s továrnou na Novém Zélandu. Stejně jako třeba auta vyrobená Nošovicích.
Amper to vysvětluje docela přesně. Ale tyhle obchodní vztahy jsou poměrně komplikované a jen stěží nakreslíme hranici, kde je firma americká a kde už novozélandská. pravda je někde mezi.
Naskýtá se otázka, proč kosmodrom na Novém Zélandu? A odpověd pro spoluúčast NZ mi přijde málo. Evropa má taky kosmodrom v Kourou.
Napadá mě jediné, poměrně řídká letecká doprava v oblasti a šance střilet skoro libovolným úhlem. Ale že by se jen tak lehce vzdali rovníku? A k tomu pragmatičtí američani? Ledaže by měli za cíl specifický sklon dráhy.
On i Nový Zéland není daleko od rovníku – kosmodrom je na 39. rovnoběžce, což +/- odpovídá odpalovací rampě na středisku Wallops ve Virginii, odkud startují rakety Antares.
Ta řídká doprav a bude mít určitě vliv. Možná svou roli hrají i finance. Novozélandská vláda třeba posktyla nějaké finanční úlevy a podobně.
Firma na NZ vznikla. Takze to neni „novozelandska spoluucast“. Je to jako kdyz jedna nejmenovana antivirova firmy z CZ byla oznacovana jako „nizozemska“ protoze mela formalni sidlo v Holandsku a to presto ze zalozeny a primarni vyvoj byl v CZ.
Nebo jako když Škoda Transportation je označována jako kyperská fimra. Zásadní rozdíl je ale v tom, že Rocket Lab se sám prezentuje jako americká firma narozdíl od Škody, která se nikdy jako kyperská firma neoznačovala. I když u ní to bude za chvíli jedno, protože ji stejně koupí Číňani 😉
Zdravím. Jde asi i o peníze? Pokud plánují dělat desítky startů ročně, tak vlastní kosmodrom je lepší.
Mě spíš zaujalo, že jsou tam použitá elektročerpadla.
A taky jsem si říkal, jestli byl cíl vůbec dostat na oběžnou dráhu? Šlo o první start?
Právě použitím elektročerpadel je tahle raketa unikátní (pak ještě výrobou motorů metodou 3D tisku) – viz náš článek https://kosmonautix.cz/2017/01/raketa-ktera-je-skutecne-na-baterky/
Ano, cílem byla oběžná dráhas nejvyšším bodem ve výšce 500 kilometrů a nejnižším o 200 kilometrů níže.
Ještě bez kosmo infrastruktury…
https://www.google.cz/maps/place/Onenui+Station/@-39.2626494,177.8653494,567m/data=!3m1!1e3!4m13!1m7!3m6!1s0x6d66488be1f5b49d:0xa06b246538797be0!2sMahia+Peninsula!3b1!8m2!3d-39.1558664!4d177.8746146!3m4!1s0x0:0xb10af157c40b210f!8m2!3d-39.2616804!4d177.8650937
Tady už po výstavbě 😉
Parádní záběry. Zvlášt od těch bližších kamer. Díky.
Důležité je, že se dá létat “ na elektriku“ !
Už se ví do jaké výše oba stupně vystoupaly?
Určitě to bylo více, než 100 km, protože firma tvrdí, že se dostali do vesmíru, což by naznačovalo překonání této výšky.
OK
Výška podle mne nebyla problém, ale spíš nízká rychlost. K první kosmické zřejmě moc nechybělo.
Píše o této raketě i Technet:
http://technet.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A170525_100550_tec-kratke-zpravy_vse&razeni=vlakno
Lépe:
http://technet.idnes.cz/raketa-electron-spolecnosti-rocket-lab-d9q-/tec_vesmir.aspx?c=A170525_100550_tec-kratke-zpravy_vse
Dlouho očekávaný debut slibně vyhlížejícího nosiče. Byl to sice jen test, ale škoda, že se nepodařil zcela podle očekávání. Fandím jim, mají moc pěkné odpaliště, raketa je „all black“, byť ji před startem ozdobila námraza. Záběry působivé, ale mrzelo mě, že nám nebyl dopřán zvukový projev tohoto nového stroje.
Uvidíme, co přinese analýza získaných dat – otázka je, proč druhý stupeň nedosáhl požadované rychlosti. Dovedu si představit situaci, že v nádržích sice zbývá palivo, ale z nějakého důvodu se nedostává elektřiny, co by roztočila čerpadla.
Snad to bude jen nějaká snadno odstranitelná drobnost a ne koncepční chyba, která by odložila ostré nasazení o další roky. Začátky hold bývají těžké, Elon si to s Falconem 1 taky musel protrpět.
Těch možností je spousta – od problémů s motorem, přes baterie, o kterých mluvíte až po problémy se stabilizací/orientací.
Ono na tom druhom videu, ked je zaber zrejme uz z druheho stupna ta raketa posobi dost nervozne a pride mi, ze sa dost kolise.
Pokud to byla nějaká drobná chyba, poletí brzy znovu.
Jestli raketa šlapala bez poruchy a to nedosažení dráhy je díky špatnému návrhu/koncepci, už o nich asi neuslyšíme.
Byl bych radši, kdyby to způsobil „jen“ nějaký zapomenutý hadr v trubce. Ta raketa se mi líbí.
I třeba v případě špatné koncepce – výsledkem bude třeba o něco více baterií a tím nižší nosnost rakety – jinak pak létat bude.
Jestli brali vážně kapacity udávané výrobci na baterkách ,tak se nedivím že jim to chcíplo dřív než počítali …:-) Teď vážně ,elektropohonům obecně fandím ,ale při současných parametrech chemických akumulátorů se domnívám že je předčasné je použít v aplikacích kde záleží na váze a rozměru.
Baterie jsou v tomto případě zřejmě lehčí, než turbíny v turbočerpadlech.
Baterie jsou určitě lehčí než palivo, které by raketa musela nést navíc pro pohon turbočerpadel.
Jak jste na to přišel? Hustota energie těch nejlepších dnešních baterií je řádově menší než energie v raketovém palivu. Turbína sice nebude mít nic moc účinnost, ale to ty superlehké elektromotory nejspíš taky ne.
Pokud by tomu tak bylo – pak by zaručeně neexistovali elektrocentrály, ale jen bateriové akupaky s měničem – noční nabíjení by nevadilo. Elektrocentrálu dělníci stejně u výkopu přes noc nenechají, ale berou jí zpět.
Jiný Honza: účinnost toho systému je prý 95 procent (elektromotory dnes mají sakra vysokou účinnost)
tyčka:
není to úplně přesné srovnání, ta raketa si musí na rozdíl od elektrocentrály vzít sebou i okysličovadlo. V případě RP1 je na kilo paliva potřeba 2,5 kg kyslíku. Výsledná energie obsažená v raketovém palivu je tedy cca 3,5 krát menší než u elektrocentrály.
Ale pořád je to cca 10 MJ/kg, což je minimálně desetkrát více, než nejlepší aku.
maro:
elektromotor má tak velkou účinnost, kolik do něj narvete mědi. Malé modelářské motorky do letadel a dronů mají sotva 80%, ale zato jsou velmi lehké. Těch 95% mě překvapuje, ale zase to asi nebudou motorky za pětistovku.
Klidně to může být jen proto, že je to prostě levnější. A možná i snáze vyrobitelné.
Také myslím, že to je ten důvod. „Umotat“ elektromotor je mnohokrát levnější než obrobit lopatky turbíny.
Pouzivaji lipol baterie a motory s elektronickou komutaci. Podobne pouzivam v letadlech a copterech. I obycejny modelarsky motor ma kvalitni magnety s neodymem a ucinost je uplne nekde jinde nez u beznych elektromotoru ktere vetsina normalnich lidi zna. To same s hustotou energie v bateriich. Ta je cca 5x vetsi nez u NiCd baterii.
Elektricke cerpadlo ma jednu zasadni vyhodu – da se precizne ridit a spousta problemu s powerpackem motoru se vyrazne zjednodusuje a stava se pouze otazkou spravneho rizeni v software.
No nevím, modelářské elektromotory jsou dneska perfektní, vysoký výkon, nízká hmotnost. Ale že by vynikaly účinností, na to bych nesázel. Motory v dronech a letadlech jsou většinou s rotačním pláštěm právě kvůli nutnosti intenzivního chlazení ztrátového tepla. Ve výkonných autech a lodích musí být často aktivně chlazené. Skoro bych si vsadil, že běžný elektromotor např. v ledničce budou mít mnohem lepší účinnost.
No, start vypadal báječně, raketa stoupala jistě a plynule. Tahle celá věcička je takový „nano“ zázrak, svazek 9 motorů … nebo spíš motorků, samostatně řiditelných, ten elektropohon, kompozity, čerpadla, odhazování spotřebovaných baterek … prostě technická lahůdka, připomínajíci práci modelářů. Kdysi jsem taky „modeloval“ ne moc úspěšně, ale když vzpomenu práce úspěšnějších kolegů, dokázali z mála zkonstruovat zázraky. Tohle je ale opravdu užasný stroj, přátelé.
To hlavní a nejsložitější, tedy první stupeň a jeho řídící systém, pracoval dobře. Takže, ti mladíci mají bezvadně našlápnuto. Stejně důležité je ovšem mít dostatek zakázek. Při téhle ceně by to problém být neměl. A co jde dnes zkonstruovat v rámci cca 200 kg … je toho docela dost.
Dnes to byla taková pěkná zpráva dne. Alespoň pro mne.
I kdyz se nepodarilo na prvni dobrou vse, verim, ze ten pokus byl vice mene uspesny, nic nebouchlo, vykon se do ostreho provozu vyladi. Drzim jim palce, maji muj obdiv.
Mimochodem, kamera byla i na rakete, neni to sice super kvalita, ale i tak zajimave:
https://m.youtube.com/watch?v=3vE2AnwJ2Qs&ebc=ANyPxKo3WZNRU2_OZD3z0Ked_H598TOqa0iTxQVvamT4lAiQlPwDYAdeYuYPqrId1vI-c-N2gCtI
Zaujalo mě, že se námraza udržela i během letu, minimálně ze začátku ta vrstva musela být několik centimetrů silná, to už může představovat docela dost kilogramů navíc, se kterými se při simulacích nepočítalo.
A zde je i zvuk motoru
https://m.youtube.com/watch?v=VA_8HPsua0c
Pokud by někoho zajímalo porovnání tohoto systému s tradičním, je tu parádní PDFko, 180 stran, kalkulace, grafy:
https://www.aacademica.org/hernan.emilio.tacca/9.pdf
Dobrý den! Dovolte jednu úplně laickou otázku:
Pokud jsou palivo a kyslík hnány do trysky elektropumpami, je možné narozdíl od konvenčních motorů, plynule reagovat na změnu atmosferického tlaku směrem vzhůru a tedy v tomto smyslu zvýšit efektivitu?
Díky!
Hezký den, ono je možné regulovat výkon (otáčky) turbočerpadel i u běžných raketových motorů, elektromotory to ale umí mnohem přesněji a jemněji. Všechno je to o přesném vyladění softwaru.
Přátelé, je už něco známo o průběhu letu a co se asi stalo? Odpusťte, že jsem tak zvědavej. Tihle hoši jsou fakt zajímaví.
Zatím nevíme nic bližšího. Výsledky asi zveřejní až po skončení vyšetřování.
Moc děkuji. Taky se poohlížím, ale nějak nic.