Záchranný systém je nezbytnou součástí každé pilotované lodě. Má totiž zajistit odnesení kabiny s astronauty pryč od nebezpečné rakety. Většina pilotovaných lodí k tomuto účelu používá tzv. záchrannou věžičku, která disponuje motory na tuhé palivo. Výjimkou v tomto směru nebude ani nově vyvíjená americká loď Orion. Při jejím startu v roce 2019 na misi EM-1 budou ještě záchranné motory nahrazeny maketami, protože půjde o nepilotovanou misi. Další let, označovaný jako EM-2 už ale má mít na palubě posádku a proto je potřeba připravit i záchrannou věžičku. V Promontory v Utahu proto firma Orbital ATK připravuje zkoušku, která ověří správné fungování tohoto systému. Technici již z velké části dokončili stavbu pětimetrové věžičky o průměru 90 centimetrů, která je tvořena velkým motorem na tuhé palivo se čtyřmi „výfuky“.
Kvůli bezpečnosti je celá věžička otočená vzhůru nohama, což znamená, že při zážehu budou plameny šlehat k obloze – podle odhadů až do výšky zhruba 30 metrů. Pětisekundový zážeh má proběhnout 15. června ve 21:00 našeho času. Rádi bychom Vám tento vizuálně zajímavý test přinesli s českým komentářem.
Zdroje informací:
http://www.orbitalatk.com/
https://www.facebook.com/
Zdroje obrázků:
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…bece4f60c031a2422a70ae74cef90191&oe=59C19A89
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…fce1622ddcfd8c4bdf850a29ea39cc69&oe=59A728B0
V celém tom bílém válci je tuhé palivo?
Ano, v celém bílém válci je tuhé palivo, ale ona ta věžička bude ve finále delší. hezky je to vidět na této grafice. Záchranný motor je pouze ve spodní části věžičky.
Nezbývá než popřát, aby byla v provozu jen při těchto testech.
Přesně tak!
Když si to tak čtu, tak se nestačím v jednom divit. Co to tedy bylo k videní při pad abort testu? Já si myslel, že už jsou dávno o krok dál a tohle mají komplet, vyzkoušené a otestované.
Nebo to bylo vyrobené podle plánů k Apollu? A pokud už to měli hotové v roce 2010, tak vlastně jen vyrábí podle existujících plánů pro účely testu.
Každopádně na test se moc těším, ať už v přímém přenosu nebo ze záznamu.
Zřejmě tam došlo k nějakým změnám – před pár dny se testoval attitude control motor (https://www.youtube.com/watch?v=YPJNWoMklfQ) pro záchrannou věžičku, ačkoliv podobná zkouška proběhla již v roce 2009 (https://www.youtube.com/watch?v=tzge0_uc3I0). Mezi těmito testy byl jeden rozdíl na první pohled – došlo k redukci počtu funkčních trysek z 8 na 4. U zkoušky samotného escape systému zřejmě budou také nějaké změny. Jaké přesně, to bude nejspíše vědět Jiří Hošek.
„U zkoušky samotného escape systému zřejmě budou také nějaké změny.“
Pozemní statický test Abort motoru (AM) byl proveden už v 20.11.2008.
https://www.youtube.com/watch?v=e0_wwWFTOE0&feature=youtu.be
Tehdy šlo o vývojový zážeh DM před testem PA-1.
Test plánovaný na letošní červen je označen jako QM-1 (Qualification), jde tedy o kvalifikaci motoru v rámci jeho certifikace pro pilotovaný let EM-2. AM pro QM-1 je v podstatě identické dvojče AM pro EM-2. Oba exempláře byly úspěšně naplněny pohonnou hmotou v loňském roce. Montáž AM pro QM-1 byla dokončena v březnu 2017. Montáž AM pro EM-2 má být dokončena touto dobou, jeho dodání je plánováno na léto.
Zdroj:
https://fpd.larc.nasa.gov/assets/fpd-winter-2017-trailblazer-for-web-508.pdf
Moc hezké, omlouvám se, nebylo mi to jasné.
Každopádně, sám v práci prosazuju, aby se něco klidně vyzkoušelo dvakrát či třikrát, než se to použije do série a je dobře, že neusínají na vavřínech.
Mimochodem, dost mě zaujalo, jak to zametlo s tím pískem na cestě, a to byly jen korekční motory. Hodně sem zvedav, zrovinka tak se mi moc líbil test SRB pro SLS.
A vždycky se mi ale vybaví ten krásný výrok Elona Muska po prezentaci Dragonu 2, takhle přistává vesmírna loď v 21 století. Ale jasné ty bloky na tuhé látky jsou hodně spolehlivé a pohonná látka neproniká izolační vrstvou nádrže.
Nemáte se vůbec za co omlouvat, rádo se stalo. 😉
Bola už niekedy v histórii použitá záchranná vežička aj v reálnej situácii?
Ano, u lodi Sojuz T-10-1 – viz video v češtině https://www.stream.cz/kmk/10009005-v-posledni-sekunde
Ano, stalo se tak jednou a to 27. září 1983 u Sojuzu T-10 (Vladimir Georgijevič Titov a Gennadij Michailovič Strekalov). Více se dočtete v 19. díle Kritických momentů kosmonautiky.
Dokonce má ta věžička Orionu stejný systém, který kdysi dávno vymysleli (a taky jednou nuceně ostře otestovali s kosmonauty) pro Sojuz, tedy reverzní motor, kdy se ten prostor pro nutný odstup trysek od nesené kabiny využívá právě pro spalovací komoru s palivem a plyny se na cestě ven musí otočit skoro o 180 stupňů. Třeba Apollo tenhle systém nevyužívalo a muselo mít pro vytvoření toho odstupu další speciální příhradovou konstrukci.
Evidentně neberou testy na lehkou váhu, což je dobře.
Ale je to složité monstrum s třemi typy motorů, které je v případě správné funkce nosné rakety jen drahou zátěží. Doufám, že do budoucna se prosadí systém podobný tomu u Crew Dragonu, který únikový systém může využít i k přistání. Nemuselo by jít jen o přistávání a mohlo by to být klidně součástí servisního modulu a sloužit jako jeho hlavní motor. Nebo když už by ty silné motory ve vesmíru využitelné nebyly, tak aspoň použít palivo pro manévrování.
Chtěl jsem napsat něco podobného, myslím tu pasáž o Dragonu a jeho motorech, ale nechtěl jsem všude cpát SpaceX.
Podotýkám, že vůbec nejsem odborník na motory, takže si netroufám posuzovat, který system je lepší. Mě osobně se na tom motoru Superdraco nepozdává palivo, ty hypergolické směsi jsou prostě „svinstva“. Ano vím, že motorky shuttle nebo apolla měli stejné palivo, což nic nemění na tom, že se mi to nepozdává. V tomhle je zase lepší ten Polybutadieneacrylate v té věžičce orionu. Jenže se nedá použít při přistání. Možná by bylo nej předělat ty motory Superdraco já nevím na metan.
To palivo se mi také úplně nelíbí, ale nějaké nekryogenní na lodi stejně být musí. Vlastně není ani tak problém s palivem (třeba kerosin), ale s okysličovadlem. Z těch málo toxických mě napadá akorát peroxid vodíku, ale ten moc účinný není.
Chapem spravne, ze ten motor v realnom pouziti bude smerovat nahor a trysky budu spaliny obracat o necelych 180°? Aky je na to dovod? Bezpecnost, ze by sa napriklad prepalili?
Vysoko pravdepodobne. Trysky musia byt co najdalej od kabiny, ale zasa robustny dlhy stojan by neumerne pridal na vahe. Toto riesenie je ale bezne a v praxi odskusane, takze by som v nom nevidel problem.
Já myslím, že nejlepší pro reálnou představu je se podívat na ten pad abort test z roku 2010. Tam to uvidíš celé v praxi, tj jak funkci těch korekčních motorů, tak těch záchraných. Nejde mi tu youtube v práci, takže si to vyhledej, ale po napsání pad abort test orion 2010 ti to ihned naskočí.
Jde prostě o využití prostoru odstupu trysek od samotné kabiny, který tam stejně musí být. Ušetří se tedy na příhradové konstrukci, kterou mělo Apollo.
Tento reverzní systém používá Sojuz desítky let a osvědčil se i v jednom ostrém použití.
Zrejme to ma aj stabilizacny efekt, motor „taha hmotu za sebou“, smer staci riadit rostovymi kormidlami.
‚Zrejme to ma aj stabilizacny efekt, motor „taha hmotu za sebou“‘
Tanhle bohužel fyzika nefunguje. 🙂 Ale z toho si nic nedělejte, i takový velikán jako Goddard se dopustil tohoto omylu.