Projekt Red Dragon, který počítá s vysláním upravené lodi Dragon 2 na Falconu Heavy k Marsu, kde dojde k motorickému přistání, jsme na našem webu již několikrát zmiňovali. První start byl plánován na rok 2018, ale postupem času se ukázalo, že se tento termín nedá stihnout a SpaceX proto premiérový let přesunula na další startovní okno. To nastává jednou za 26 měsíců a tím pádem se otevře v roce 2020. Nové informace ale naznačují, že by start v tomto okně nemusel být jediný.
SpaceX totiž podle informace od Jeffa Fousta uvažuje o tom, že by v roce 2020 poslala hned dva Red Dragony. Lodě by pochopitelně nestartovaly současně na jedné raketě, což je technologicky nemožné, ale jejich starty by od sebe dělilo několik týdnů. Startovní okno totiž není instantní, ale trvá většinou několik týdnů – zhruba jeden měsíc. Pro raketu je vždy nejlepší, když odstartuje uprostřed okna, tehdy jsou podmínky naprosto optimální, ale Falcon Heavy by s tímto nákladem měl mít dostatečnou rezervu, aby si mohl dovolit vypustit jeden Red Dragon na začátku startovního okna a druhý na jeho konci.
Green suggests SpaceX may do _two_ Red Dragon missions in the 2020 window, one at the beginning and one at the end. #HumansToMars
— Jeff Foust (@jeff_foust) May 9, 2017
Tento systém by umožnil, aby se druhý Red Dragon mohl poučit z dat, která během sestupu a přistání nasbírá první loď. Je jasné, že přistání bude z velké části o vyladění přistávacího softwaru, což je věc, která se dá dělat na dálku. První Red Dragon nemusí úspěšně přistát, stačí, když nasbírá a pošle data o sestupu a odborníci na Zemi pak budou moci během dalších týdnů patřičně upravit software tak, aby se vyhnuli objeveným problémům. Detailněji celé téma rozebírá web elonx.cz.
Na závěr ještě připomínám, že mise Red Dragon proběhne ve spolupráci s NASA. Nejde o finanční podporu, spíše o sdílení znalostí a know-how, které je pro obě strany přínosné. Red Dragony by se do budoucna daly používat k dopravě vědeckých nákladů na povrch Marsu. Kromě NASA projevují zájem o dopravu vědecké aparatury také specialisté z ESA.
Zdroje informací:
https://twitter.com/
http://www.elonx.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net…d6fed370b7e87d443168e7128bcf5f18&oe=59B141C9
Super…mozno sa dokonca pokusi pristat hned vedla prveho, tak aby sa prekazalo ze su schopny pristavat presne tam kde to potrebuju. Pristatie by mohlol nahravat prvy dragon co by este zvysilo mnozstvo dat pre dalsie vyladenie systemu. Drzim palce.
Osobně tohle nepředpokládám. Riziko, že by druhý stroj při nehodě poškodil první již stojící, je zbytečně vysoké.
Jako, že by trysky poškodily druhý RedDragon. Jak jste na to přišel?
Jeden kolikrát žasne, co si talentovaný čtenář může všechno v cizích příspěvcích vyfabulovat. Zkuste si pustit videa z prvních „přistání“ F9 a představit si, že dole už stál jeden další. Ten výbuch by se mu určitě moc líbil.
První Red Dragon nemusí úspěšně přistát, stačí když nasbírá data. Toto dežaví se mnou docela cuklo 🙂
Ale jinak super zpráva a skvělý nápad.
Taky mne to při psaní napadlo. 🙂
Instantní startovní okno. Stačí zalít horkou vodou a máte k dispozici.
instantní = v okamžiku
Osobně si myslím, že jestli SpaceX zvladne ještě letos znovupoužít rakety za 24 hodin tak klidně můžou být vyneseny k Marsu stejnou raketou 🙂
Jestli mně někdy opravdu přišla použitelná Muskova konstanta, tak právě u těch 24 hodin.
Jakože ve středu ve 12.00 hod. přistanou na LZ-1 a ve čtvrtek ve 12.00 hod. odstartují? No, přeju jim to strašně moc.
Ale jak se to říká… neuvěřím, dokud neuvidím 🙂
Problém je predletová príprava a vývoz na rampu to reálne vždy zaberie aspoň 4 dni tých 24 hodín bolo podľa mňa myslené ako uvedenie prvého stupňa do letuschopného stavu. Reálne sa bude lietať raz za 24 hodín asi až pri ITS kde booster pristane priamo na rampe.
Ne ne. Podle Muskových slov mysleli start za 24 hodin. Taky tomu moc nevěřím, ale při použití dvou „vedle“ sebe ležících ramp by ta šance asi byla. Nezbývá, než fandit
Mirek: Taky to nemlsí být start jen jedné rakety v intervalu 24 hodin… Můžou střídat v těch intervalech třeba 5-6 raket
Není zajímavé, že NASA se léta tváří jak strašný problém je přistát na Marsu s něčím těžším, jež je MSL a jak pokročilou technku (nafukovací udělátka) k tomu potřebujeme. A Elon řekne „my tam pošleme Dragon, žádný problém.“ Tak je určitě k zamyšlení, jak to chce udělat.
Složité to je určitě, to je bez debaty. Bude jistě zajímavé sledovat další vývoj.
V porovnání s přistáním prvního stupně Falconu je tohle legrace. Vstup do atmosféry Dragon už přežil mnohokrát. Zbývá dobrzdit a měkce dosednout „na motorech“. Když to umí s padesátimetrovou rourou prvního stupně, s Dragonem by to v třetinové gravitaci měli zvládnout taky. Je to jen otázka množství paliva.
Jediný problém vidím v navigaci, GPS zatím u Marsu není a ten čínský systém, který používá místo družic pulsary ještě asi není zralý ke zkopírování. Nezbude než zase přistávat na velkou, málo kamenitou, pláň.
Právě přistání Falcona je legrace oproti přistání na Marsu. V případě přistání Falcona (NROL-76) je zhruba polovina kinetické energie odebrána odporem atmosféry Země. Jenomže ta je na Marsu o pár řádů řidší a tedy brždění se nekoná zdaleka v takovém měřítku. Ani padáky nejsou v malých rychlostech použitelné, protože by musely být gigantické. A tedy zbývá vyřešit otázku jaký sestupový profil zvolit, aby omezené množství paliva stačilo na celý průběh přistání. A zdá se, že je stále problém vytvořit tak přesnou simulaci brzdného manévru v Marsovské atmosféře, že by za ni dal někdo ruku do ohně.
Nie tak celkom. Falconu nahrava to, ze sice brzdi v trojnasobnej gravitacii s 50 metrovou rurou, ale terminalnu rychlost obmedzuje husta atmosfera, ktora v poslednej faze brzdeniu pomaha (a prvy stupen nema dostatocnu rychlost na to, aby nejako masivne vyuzil brzdenie uz vo vyssich vrstvach). No a ta rychlost je druhou vyhodou. Prvy stupen nema ani orbitalnu rychlost, uz s orbitalnou rychlostou by to bolo o niecom inom (Dragon, Sojuz), ale pri prilete k Marsu je rychlost este vyssia.
To je vlastne dovod, preco NASA tvrdi, ze je to strasny problem. Ich konvencne riesenie tepelneho stitu by bolo nerozumne velke a tazke.
ventyl>
To mi trochu nesedí. Pokud přiletíte po Hohmannově dráze ze Země k Marsu, tak na usazení se na jeho orbitě potřebujete tu Hohmanku zakulatit, na což potřebujete delta-V cca 2600 m/s. Kruhová rychlost na nízké orbitě Marsu (tedy ta, kterou musíte umořit, abyste se dostal na povrch v jednom kuse) je cca 3400 m/s. Sečteno, podtrženo, 6000 m/s, znatelně méně, než jen kruhová rychlost u Země, takže i při drsňáckém přistání rovnou z únikové dráhy do atmosféry nemáte takovou rychlost, jako při běžném přistávání z LEO na povrch Země.
vizte http://www.phy6.org/stargaze/Smars2.htm
Jelikoz ma FH overkill nosnost, tak urychlovaci stupen, ktery tak jako tak musi nastoupit drahu k Marsu, muze byt klidne dimenzovany na brzdici manevr a dokonce i na castecnou podporu motorickeho sestupu, nez bude odhozen…
Dan> Kam az siahaju moje vedomosti, tak na Marse sa bezne nepristava z orbity, ale priamo z priletovej drahy. Teda bez medzizastavky na orbite. Teda je ta rychlost vyssia ako pri pristati z LEO.
To neplatí zcela. Oba Vikingy na oběžné dráze Marsu přibližně měsíc vybíraly místo k přistání modulu. Ale to jsou jediné dva případy, jinak to bylo vždy přímo z příletu.
ventyl> Ano, chtěl jsem (poněkud šroubovaně) říci, že na LEO máte vyšší rychlost, než v periareu na příletové hyperbolické dráze k Marsu.
„V případě přistání Falcona (NROL-76) je zhruba polovina kinetické energie odebrána odporem atmosféry Země. Jenomže ta je na Marsu o pár řádů řidší a tedy brždění se nekoná zdaleka v takovém měřítku.“
A já to vidím právě naopak. Vstupní rychlost Red Dragonu bude pět kilometrů za sekundu nebo více, zatímco jeho terminální rychlost je výrazně pod kilometr za sekundu. Takže atmosféra i bez padáků neubere méně než polovinu kinetické energie, ale ve skutečnosti více než 95 procent!
Přežívat půl roku jen v Dragonu? Docela hnus. To byste ani vy nechtěl zažít.
V článku není ani slovo o lidech uvnitř. Má to být nejspíše technologický demonstrátor. Ono s lidma by to bylo podstatně složitější a dopředu říkat že vše nejspíše stejně napoprvé neklapne by kosmonautům opravdu nepřidalo.
Přesně tak, v Red Dragonu samozřejmě žádní lidé nebudou. Je to platforma pro dopravu nákladů a vědeckých přístrojů.
Ne to byla reakce na to, jak Jirka psal, že pro Muska není žádný problém dostat na Mars něco, co je prý pro NASA „velká věc“. Dostat tam Dragon opravdu není „velká věc“ proti třeba Curiosity. Takže jediná větší věc by byla, kdyby v tom Dragonu letěli lidi, ovšem to by neměli zpáteční lístek.
Takže tenhle Dragon bez lidí na Marsu fakt není větší věc než Curiosity na Marsu. Jen je o půlku těžší (6,5 tuny proti 4 tunám).
Dostat tam Dragon oproti Curiosity JE velká věc. Jsem líný si dohledat přesná čísla, ale z hlavy:
– Curiosity váží cirka tunu a je nejtěžším nákladem v historii, který lidstvo dostalo na Mars, největší a nejlépe financovanou kosmickou agenturou lidstva, za použití extrémně komplikované technologie kombinující brždění o atmosféru, padáky, rakety a létající jeřáb
– Dragon váží asi pět tun, a POKUD se to podaří, půjde o nejtěžší náklad v historii, který lidstvo dopravilo na Mars, pětkrát těžší než předchozí rekord, a to soukromou společností, která před patnácti lety neexistovala a je financována z kapes pár magorů a podnikaní v sektoru, který je v měřítku pozemské ekonomiky naprosto titěrný
Ten rozdíl je naprosto neporovnatelný.
V tom se ale dost mýlíte – většinu váhy mise Red dragonu bude tvořit on sám (to samé jako byl třeba štít, padáky a jeřáb u curiosity) = prázdná schránka
Co se počítá je užitečný náklad ! (už se ví kolik Kg nabídl Musk vědcům na vědecké aparatury ?)
Já Elonovi držím palce, ale NASA překoná až v momentě kdy na Mars vysadí 1000 Kg vozidlo (takové se do Red Dragonu nejspíš ani nevejde). On je to navíc nesmysl od začátku – NASA spolupracuje s Muskem a Musk spolupracuje s NASA (která mu navíc platila vývoj Dragonu pro ISS)
Nejde jen o rover, Red Dragon může nést vrtné zařízení, aparát zkoušející výrobu metanu z atmosféry, nebo cokoliv jiného. Rover velikosti Curiosity by opravdu neprošel přes vstupní otvor. 🙂
Malky. U té Curiosity musíte počítat i hmotnost toho jeřábu, který se taky dostal v pořádku na povrch Marsu, tedy pár metrů nad něj. Takže žádná jedna tuna, ale víc než dvě. Užitečnost Dragonu na povrchu bude jen v pocitu uspokojení a možná nějakém měření atmosféry. Myslíte snad, že Musk má snahu tam taky vrtat? Pokud z Dragonu odečtete to, co bylo jen nutné k přistání a započítáte jen užitečný náklad, co tam bude dělat nějakou práci jako Curiosity, tak těch tun moc nebude. Do těch užitečných tun opravdu nemůžete počítat tu kabinu, ty motory a spálené palivo. Zrovna jako u MSL nepočítáte tepelný štít a padáky.
Jde o to, že Red Dragon otestuje plně motorické přistávání tělesa o hmotnosti téměř 10 tun. Tato zkušenost se bude hodit i NASA při pilotované výpravě. Takhle těžké těleso nemůže využít padáky, takže je důležité si to dobře natrénovat. A v tom je Red Dragon ideální. Nic těžšího na Marsu nikdy nepřistálo.
No, myslím si, že hlavní problém zatím byl v tom, tam cokoliv těžšího dostat za rozumnou ceny, přeci jen to ve většině případů byl nějaký kompromis a počítal se náklad s přesností ne na kila, ale na deka a každé deko na víc bylo znát. Nakonec MSL defacto přistál na raketách, jen s tím nechtěli sedat úplně na povrch, tak ho spustili na jeřábu.
Nasa má na mise aktuálně nejvýkonnější raketu Delta 4 Heavy, tj nějakách 29t na LEO resp 8t k Marsu
Atlas 5 Heavy je jen na papíře,
Saturn V je už minulostí, SLS ještě neletěla,
Ariane 5, Proton, Atlas V, Falcon 9 jsou na tom +- stejně, okolo 20t na LEO
a najednou je tady Falcon Heavy, který dá na LEO 60t+ a k Marsu pošle 16t, tj 2x tolik a tam už se dá nacpat dost paliv a i motoru, aby s tím šlo motoricky přistát.
Hlavní rozdíl vidím v tom, že RedDragon bude přistávat jako již částečně vyzkoušený (alespoň na zemi) modul vcelku. Nebude to žádné nové rozkládací zařízení na vysazení těžkého roveru. V tom také vidím jeho zásadní omezení, bez nějakých větších předělávek nepůjde tolik rozložit a vysadit na povrch něco velkého. Ale pokud bude cena dopravy zajímavá, vesmírné agentury si jej mohou objednat pro některé mise, což je asi také cílem SPACEX.
Přesně. Jak přistane, bude to prostě jen krabice, jejíž další užitečnost bude třeba proti Curiosity minimální.
Ne tak docela. NASA i ESa mají zájem využít Red Dragon jako prostředek k dopravě vědecké aparatury na povrch Marsu – očekává se, že Red Dragon by mohl zvládnout až tunu užitečného nákladu – spekuluje se například o vrtném zařízení pro odběr vzorků z hloubky dva metry. Z Red Dragonu se může stát spolehlivá platforma pro dopravu vědeckých nákladů na povrch Marsu.
Nějaké vědecké přístroje se samozřejmě naloží, ale upřímně, jako vědecká platforma je Red Dragon v zamýšlené verzi (tedy jako upravený Crew Dragon) dost nepraktický.
To jistě. Na druhou stranu teď jde o to s takovým mackem přistát. Když se jim to podaří a NASA nebo ESA nebo kdokoliv jiný si objedná (ideálně opakovanou) dopravu nákladu na Mars, mám ve SpaceX plnou důvěru, že ve schůdném čase dokážou vyvinout nějakou verzi Dragonu s velkými dveřmi a optimalizovanou pro náklad tím směrem.
Pokud máte těmi „nafukovacími udělátky“ na mysli LDSD, tak od této technologie NASA již pravděpodobně ustoupila. Zkoušky se příliš nedařily, ale především se asi bude soustřeďovat na motorická přistávání, k čemuž velmi přispěl právě Elon Musk a jeho plány.
MSL od NASA zvládlo motorické přistání na Marsu absolutně skvěle už v roce 2012.
To rozhodně ano. Měl jsem ale na mysli systém LDSD + SIAD, tj. obří padák plus tepelný štít rozšířený o jakýsi velký airbag. To celé mělo být určeno pro ještě mnohem těžší náklady než MSL, pro které už by byl systém, co dostal na Mars právě MSL, nepoužitelný. Takže od toho NASA ustoupila a rozhodla se čerpat z budoucích zkušeností SpaceX.
Jenže u zařízení o hmotnosti kolem deseti tun (která budou nezbytná při budoucí pilotované výpravě) architektura použitá u MSL nestačí – jde hlavně o padáky. NASA proto začíná preferovat plně motorické přistávání, což tu ještě nikdy nebylo a co může otestovat právě Red Dragon.
A nemají náhodou zplodiny z motorů tvořit plynovou kapsu relativně chladnějších plynů mezi ionizovanou atmosférou a tepelným štítem? Nebo si to špatně pamatuju?
Říct může cokoliv – otázka zdali ho vůbec pošle a pak jak dopadne přistání – proto tam zřejmě rovnou pošle to ty dva kusy.
A taky se to potvrdilo – prostě to bylo zrušené.
V roce 2020 nás na Marsu čekají neuvěritelné žně, které v historii nemají obdoby. 2x Red Dragon, Mars Rover 2020, ExoMars rover, čínský mars rover… Zapomněl jsem ještě něco?
Což technika, to nějak dopadne. Já si ale hlavně v tuhle chvíli nedokážu představit, jak tohle případně zvládnu nervově…
Pokud vaše nervy přežijí start JWST, pak přežijí i toto. Aspoň v mém případě to tak bude. 🙂
Docela by mně zajímalo, kolik nákladu bude moci s sebou Red Dragon přivést (jaká je rezerva v nosnosti FH). Třeba avizované létající drony NASA by určitě nebyly k zahození.
Vyvstali mi také v mysli otázka, jestli existuje nějaké úřední omezení co se týká létání soukromých společností do vesmíru. Je jasné, že během vypouštění rakety se musí dodržovat přísná opatření z hlediska střeleckých sektorů, aby nebyla ohrožena letecká doprava, anebo v případě havárie lidé na zemi. Ale co dál? Může si dnes každý posílat své výtvory kam chce, nebo musí žádat o „povolení“. Bylo by možné například zabránit skupině šílených miliardářů uspořádat si soukromé „robotické hvězdné války“ na povrchu Měsíce. A také co se týče sterilizace Red Dragonů od pozemských mikroorganizmů. Bude záležet na ochotě SpaceX ji provést, nebo ji bude schvalovat nějaká komise?
A kdo by to povolení dával? OSN?
Až nějaký soukromník opravdu poleze instituci do písečku a začne jí něco ohrožovat, tak se to bude řešit silou. To se nebojte. Ale pokud bude z jiného státu, tak nevím. Třeba kdyby Musk něco ohrozil Číňanům nebo Rusům.
Space X je americká firma, dodržuje zákony USA, je z velké části financována a podporována vládou USA (zprostředkovaně NASA).
Předpokládám, že Elon bude aspoň částečně muset dodržovat „jejich“ pravidla, ať už budou jakkoli stupidní.
SpaceX sa už vyjadrila že zo sterilizáciou problém nemajú a nebudú robiť naprieky.
Crew Dragon ma nosnost 3,5 tony. Predpokladam, ze pri misii k Marsu toto bude minimalne spociatku kvoli dodatocnemu tieneniu a vyssim narokom na spolahlivost znizene, ale tazko povedat o kolko. samotny CD vazi okolo 6,5t. T.j. ma FH este zhruba 6t rezervu. Predpokladam, ze ta padne na zvacseny druhy stupen, alebo na zvacseny „servisny modul“ Dragona, aby dokazal opustit zemsku orbitu a brzdit pri Marse.
Hm, ta nosnost mozno nizsia nebude. Nebudu tam life support systemy, cim sa hmotnost usetri, ale predpokladam, ze tienenie a radiacne senzory dnu mat budu a to rozhodne nieco vazit bude.
Předpokládám, že z hlediska stínění budou celkem jistě v plné palbě,možná i něco k tomu a po cestě a přistání se bude pečlivě měřit, jaký vliv by byl na posádku,zvláště když se účastnit bude i NASA.
Vůbec bych nebyl překvapen, kdy letěl i nějaký primitivní rover, co bude vyložen, popojede pár metrů a pošle nám záběry na Red Dragon, jak stojí na Marsu. To by bylo něco…. Vlastně by mě překvapilo, kdyby se tak nestalo. Místa uvnitř bude dost, hmotnost vzhledem k Dragonu minimální, tak proč ne? 🙂
Red Dragon dizajnovo vychádza z Crew Dargonu a ten je viac určený pre posádku ako náklad. Neviem si predstaviť tú elektronickú ruku, ktorá bude vykladať cez relatívne úzky otvor rôzne „aparatúry“ typu rover a dávať ich na povrch Marsu. Navyše predpokladám že RD je celý hermetizovaný a náklad nebude zavesený na boku lode ako bol pripojený rover na Apolle. Tu stačilo poťahovať za rôzne páky a auto bolo poskladané… https://www.youtube.com/watch?v=-ShauSWcTC4
Hned na začátek k rodinným vazbám mezi Dragony 🙂 – Red Dragon nevychází z Crew Dragonu. Obě tyto lodi vychází z lodi Dragon 2 (dříve Dragon V2) – ta bude dopravovat na ISS náklady ve druhém kole výzvy COTS. Z Dragonu 2 pak vychází pilotovaná loď Crew Dragon, ale i nepilotovaný Red Dragon.
Co se umístění nákladu vně kabiny týče, tak tomu nevěřím – zatímco na Měsíci to šlo, na Marsu je atmosféra, která při vstupu sežehne celý povrch. On ten průlez není zrovna dvakrát malý. Ano, bude asi potřeba tomu uzpůsobit tvar nákladu, ale to není nic neřešitelného.
Ja si hlavne nemyslim, ze je ucelne sa pokusat nasilu do lode typu Dragon nasilu pchat akekolvek vozitko. Vozitka na povrch vysadit vieme a je neefektivne zabit niekolko desiatok kg nosnosti vozitkom, ktore by malo len kameru, pripadne nejake snimace atmosfery a daleko od Dragona by sa nedostalo. Ano malo by to zmysel, keby sme uz na Marse nemali Spirit, Oportunity a Curiosity. Ale sme o 20 rokov viac vpredu.
Radenie experimentov by malo byt postavene na nejakom kombinovanom triedeni – ako velmi netypicke vysledky dany experiment poskytne X aky velky problem je taky experiment na Mars dostat inou cestou.
Z takeho vyberu bude dost vyrazne vycnievat pokus o vyrobu metanoveho paliva na povrchu Marsu. Jednak ma dnes pri trende vypustania pojazdnych laboratorii malu sancu dostat sa na povrch inym sposobom ako na Dragone a za druhe aj v pripade negativneho alebo neuspokojiveho vysledku budu data takeho experimentu vyrazne vycnievat z davu.
Ja sa tesim, ze je snaha o realizaciu tohto projektu. Je to sialeny napad a ma pomerne mizivu sancu na totalny uspech, ale prave o tomto pokrok je. A podobne pokrokove by mali byt aj experimenty, ktore na takejto misii poletia. Misie skumajuce Mars samotny po stranke pritomnosti zivota, vody, geologie, atmosfery a jeho historie boli, su a budu. To je mainstream. Podla mna potrebujeme experimenty podobne sialene ako samotna idea tohto letu. Aby planetarny vyskum neutrpel ak sa pristatie nepodari ale aby pripadne dorucene vysledky stali za to.
Berete to moc vědecky. Pokud se Elon Musk rozhodne, že chce mít v kanceláři fotku, jak jeho první Red Dragon stojí na Marsu, tak si tam nějaký jednoduchý rover dá a hotovo. O to, že by ho pomocí nějaké robotické paže nedokázal vyložit, strach vůbec nemám. Schopnost celkem přesné manipulace s těmito údy i přes časové zpoždění byla na Marsu již prokázána a třeba InSight to předvede opět.
A nebyl by nakonec jednodušší malý dron s kamerkou, který se vyloží sám? Je tam problém s řízením, ale to může koneckonců obstarat počítač Dragonu. Za to bych se velmi přimlouval 🙂
Dron by byl ideální, ale to je na Marsu úplná novinka. Zatímco rover lze zprostředkovaně řídit klidně přímo ze Země krok za krokem pomalu ale jistě a vůbec nevadí, když se uprostřed naplánovaného pohybu zastaví, tak něco létajícího by musel řídit Dragon dost samostatně. Na druhou stranu jednou se to zkusit musí 🙂
Osobně to vidím tak, že SpaceX nebude nějak vykládaní řešit. Teda alespoň tak, že by tam něco speciálně instalovali… Spíš řeknou „má to takovou nosnost, takový prostor, takový otvor a vy si tam dejte třeba hopíka…“. Pokud bude NASA něco potřebovat, bude to „na míru“ a nebo si to udělá sama. Až po čase SpaceX zjistí, jak to nejlépe vykládat. Teď tam navíc ani nebude nějaký drahý náklad, protože riziko zničení je bohužel veliké…
No, víte, asi vás zklamu. To vypuštění dvou Dragonu na Mars bude něco stát. Nějakou miliardicku tolarku. Není jasné, kdo to bude platit. Navíc, Falcon Heavy ještě neletěl. A mohl by dosáhnout únikové rychlosti k Marsu s 10 tunami nákladů v dnesni jeden a půl stupňové konfiguraci? A o urychlovacím stupni jsem nikde neslyšel. Navíc, potrebne modifikace Dragonu pro dlouhodobou cestu a přistání na Marsu taky nejsou jistě malé.
Tomuhle opravdu věřit nemohu.
Nechme se překvapit, jak to bude.
Byl bych rád, kdybych neměl pravdu, samozřejmě. Ale.
Toto zavana podcenovanim faktu, ze ideu toho, ze posadka poleti na Mars si Musk nevymyslel pocas strukturalnych testov Crew Dragonu, ale je to jeho ultimatny ciel uz roky. Spravidla to, co ludia vidia alebo vedia nie je zdaleka cela pravda o tom, co Muskove firmy maju, alebo vedia. Vobec by som sa nedivil, keby Dragon 2 bol od pociatku navrhovany s ucelom na let mimo Van Allenovych pasov, akurat standardna verzia letiaca k ISS nebude obsahovat komponenty, ktore tam nie su potrebne a podstatne by zvysili hmotnost.
Ten cíl je pouze údajný – možná, pokud by si to u něj někdo objednal – tedy mu to pěkně zaplatil. A zrušení Red Dragonu vše jen potvrzuje.
Pochybovat o Muskově cíli v podobě kolonizace Marsu je paranoidní, je v tom konzistentní opravdu dlouhodobě a tvrdě za tím jde. Red Dragon byl zrušený jednak proto, že NASA nechce motorické přistávání, a jednak proto, že podle jejich vyjádření ten způsob přistávání není pro Mars ideální, pracují na lepším a nechtějí mrhat zdroji (finančními i lidskými). Máte nějaký náznak opaku?
Jo a este aj urychlovaci stupen – tuto rolu ma plnit Dragoni „trunk“, teda to, co pri nakladnej verzii nesie orbitalny manevrovaci system a nehermetizovane ulozne priestory. Kedze sa pred pristanim na Marse zahodi, nebude obsahovat ziadne vedecke experimenty (ktore by mali byt ucinne na povrchu) ale bude zrejme obsahovat zvacsene nadrze, solarne panely, atd.
nejsem si jistý, zda v trunku bude vůbec nějaký další motor, FH by měl mít dostatečnou sílu vyslat Red Dragona na cestu k Marsu se stávajícím druhým stupněm (nezapomenout, že po startu jedou boostery na 100%, core stupeň na redukovaný výkon a po odhození boosteru najede on na 100% a bude tím pádem pracovat déle.
Ať už letí.