Už od počátku svého pobytu na ISS je francouzský astronaut Thomas Pesquet velice aktivním fotografem a své výtvory navíc publikuje na sociálních sítích spolu s osobními komentáři u každé fotografie. Nejinak tomu bylo v uplynulém týdnu, a proto na Vás dnes čeká další porce fotografií z nízké oběžné dráhy Země. Dnes se podíváme na pyramidy, které Thomas tak dlouho marně hledal, a dozvíme se, jak je to s hledáním Velké čínské zdi. Dále uvidíme neuvěřitelné geometrické obrazce a samozřejmě nebude chybět odlet Dragonu od ISS. Nechť se Vám článek líbí!
Svěží a čistý zimní vzduch napomáhá pořizování ostřejších snímků. Zdá se, že Varšava přichází o svůj zimní kabát ze sněhu. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/33313241196/Ajjacio s místním letištěm Bonaparte (AJA/LFKJ). Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/32105847091/Třicetisekundová expozice Země na počest Dona Pettita! Nejsem tak dobrý jako Don, ale doufám, že se zlepším. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/32512186884/Azory střežící Biskajský záliv. Před námi je slunečný den. Občas mě baví předstírat, že jsem meteorolog. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/33191862636/Tlaková níže nad jižní částí Alp spatřená před několika týdny: to znamená sněžení pod 1500 m… Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/33191905386/(1/2) V těchto obalech se nachází 1,2 milionu rajčatových semínek projektu Tomatoshpere Kanadské kosmické agentury. Studenti ve 20 000 třídách napříč Kanadou a Spojenými státy obdrží semena, která se vrátí na Zemi. Budou tato semena pěstovat spolu s jinými, které do vesmíru neletěly, aby zjistili, jestli pobyt ve vesmíru má nějaký vliv na vypěstované rostliny. Tohle je krásný příklad vědy a vzdělávání a já doufám, že se mládež zapojí a dobře se o rostliny postará. www.asc-csa.gc.ca/eng/educators/tomatosphere.asp Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/33436419325/(2/2) V těchto obalech se nachází 1,2 milionu rajčatových semínek projektu Tomatoshpere Kanadské kosmické agentury. Studenti ve 20 000 třídách napříč Kanadou a Spojenými státy obdrží semena, která se vrátí na Zemi. Budou tato semena pěstovat spolu s jinými, které do vesmíru neletěly, aby zjistili, jestli pobyt ve vesmíru má nějaký vliv na vypěstované rostliny. Tohle je krásný příklad vědy a vzdělávání a já doufám, že se mládež zapojí a dobře se o rostliny postará. www.asc-csa.gc.ca/eng/educators/tomatosphere.asp Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/33436418845/(1/2) Velice detailní snímek senegalského Dakaru, jednoho z nejdynamičtějších měst v Africe! Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/32859569755/(2/2) Velice detailní snímek senegalského Dakaru, jednoho z nejdynamičtějších měst v Africe! Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/32039330243/Pohled na pobřeží Senegalu a Gambie s dakarským poloostrovem dobře viditelným vlevo dole. Lidé žijící okolo delty řeky Saloum jsou ohroženi stoupajícími hladinami moří. Opět změny klimatu… Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/32813102496/Sníh v poušti! Několik vloček spadlo na úpatí pohoří Atlas na okraji Velkého východního písečného moře. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/32700541742/Každý má nutkání projít se po zamrzlých řekách, že ano? Jsem si jist, že mnoho lidí přešlo na druhou stranu Voroněže. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/33232465421/Město jehož jméno je dobře známo i za hranicemi Francie: Saint-Tropez se Sainte-Maxime před sebou a městem Cogolin v zádech. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/32820326396/(1/3) Několik málo lepších fotek pyramid! Velkou čínskou zeď z vesmíru nelze vidět pouhým okem… ani pyramidy. Našel jsem je pomocí zoomu fotoaparátu! „Malé“ stavby s malým kontrastem není lehké vidět: ne Čínskou zeď opravdu nelze z vesmíru spatřit… a u pyramid není pouhým okem taky žádná šance. Ale po několika pokusech s fotoaparátem se mi to povedlo! Děkuji všem za nové výzvy. Budu hledat další podobné cíle. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/32727572092/(2/3) Několik málo lepších fotek pyramid! Velkou čínskou zeď z vesmíru nelze vidět pouhým okem… ani pyramidy. Našel jsem je pomocí zoomu fotoaparátu! „Malé“ stavby s malým kontrastem není lehké vidět: ne Čínskou zeď opravdu nelze z vesmíru spatřit… a u pyramid není pouhým okem taky žádná šance. Ale po několika pokusech s fotoaparátem se mi to povedlo! Děkuji všem za nové výzvy. Budu hledat další podobné cíle. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/32727611042/(3/3) Několik málo lepších fotek pyramid! Velkou čínskou zeď z vesmíru nelze vidět pouhým okem… ani pyramidy. Našel jsem je pomocí zoomu fotoaparátu! „Malé“ stavby s malým kontrastem není lehké vidět: ne Čínskou zeď opravdu nelze z vesmíru spatřit… a u pyramid není pouhým okem taky žádná šance. Ale po několika pokusech s fotoaparátem se mi to povedlo! Děkuji všem za nové výzvy. Budu hledat další podobné cíle. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/32727703472/Na ostrově Noirmoutier je známá silnice, která bývá při velkém přílivu ponořená. Pamatuju si na tu silnici z dětství. Přemýšlel jsem, co bych dělal, kdybychom tam zůstali odříznuti. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/33252837096/Toulon, mateřská základna francouzského námořnictva. Můžete vidět lodě v okolí přístavu. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/33260438816/Zasněžená krajina mi občas připomíná pohled do mikroskopu během lekcí biologie během výcviku ESA Caves. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/33226426631/Textury ve sněhu: zdá se, jakoby lesy pokrývaly toto ruské město vypadající jako z kostiček Lega. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/33198631442/Minimalistické sněhové umění v Rusku. Nedokážu tyhle kilometry dlouhé rovnoběžné linie vysvětlit. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/33227278251/V suchých oblastech částo vidíme tyto rozpoznávací znaky zavlažování, které mi připomínají hrášek. Tato krajina v Saudské arábii má i Pac-Mana, který vypadá, že všechny hrášky sní! Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/32499779110/Přestože fotoaparát fotí barevně, tato fotka je černobílá. Západ slunce zdůrazňuje terén na ukrajinsko-běloruské hranici. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/32511031634/Fotka není úplně dobrá, ale ukazuje, jak aktivní byla jižní polární záře. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/32972601200/Těžko si představit fyziku polárních září: částice bombardující naši atmosféru se rozzáří v podívané, která nemá obdoby. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/32512265214/Údolí Cerdanya mezi Španělském a Francií zbožňuje sluneční svit. Pohoří na obou stranách blokuje mraky! Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/31785847003/(1/2) Buenos Aires, hlavní město Argentiny, se i odsud zdá jako plné života. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/32228794180/(2/2) Buenos Aires, hlavní město Argentiny, se i odsud zdá jako plné života. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/32229550380/Denver na úpatí Skalnatých hor, které se staví do cesty silnicím středozápadu. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/33301264255/Letiště Larnaca na Kypru. LCA/LCLK. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/31807424510/Dnes jsme dali své sbohem Dragonu! Odveze s sebou zpátky na zem část z nás. A to myslím doslova, protože se v něm nachází mnoho důležitých vědeckých vzorků, z nichž některé jsou vzorky z těl posádky! Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/33527778275/Dragon čeká na odpojení nad namibijskými dunami. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/33143704260/Dragon a Sojuz jsou jedinými loděmi, které se dokáží vrátit na Zemi. Dnes si tváří v tvář čelili na Vesmírné stanici. Rozdílné technologie, rozdílný jazyk, stejný cíl! Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/33527777705/Několik minut po odpojení je Dragon zase na všechno sám a je připraven na ohnivý návrat. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/33527777065/Ve vzdálenosti 150 m a v absolutní temnotě je toto to jediné, co můžeme vidět z vesmírné lodi: navigační světla odrážející se na křídlech solárních panelů. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/33527777105/
Fotky jsou pěkné, ale měl bych výhradu k mobilní verzi webu. Obrázky jsou méně než půl obrazovky široké (při prohlížení na šířku) a po kliknutí se zobrazí ještě o trochu menší. Zoom je navíc zablokovaný, takže jediná možnost zvětšení je otevření v novém tabu. Do desktopové verze se mi také nepovedlo přepnout. Vzhledem k tomu, že jde o plugin, tak s tím asi moc dělat nepůjde, ale kdyby přece…
Právě ty zafungovaly až po odeslání komentáře. Předtím to vedlo vždy jen ke znovunačtení stávající verze.
maro
9 let před
Hezké. Jen s tou „neviditelností“ čínské zdi bych si nebyl tak jistý. Určitě bude záviset na ročním období a tedy i vegetaci okolo té zdi (teď zrovna bude vše šedé). A taky je dost podstatná výška letu. On ten vesmír začíná o dost níž než je jejich letová hladina 400 km. Z té stovky kilometrů bude ta šance zeď uvidět určitě lepší.
To bychom ale mohli stejně říci, že s pořádnou optikou Zeď uvidíme i z Měsíce. Komentář u fotky je jen vyvrácením rozšířeného omylu, že Velkou čínskou zeď lze vidět z vesmíru, protože má já nevím kolik stovek nebo tisíc kilometrů. Její šířka je však pouhých pár metrů a pouhým okem ji proto vidět nelze.
Čínská zeď z výšky 100 km se bude jevit jako lidský vlas ze vzdálenosti 2 m, a z výšky 400 km jako lidský vlas ze vzdálenosti 8 m. Uvidíte z téhle vzdálenosti lidský vlas na koberci? Určitě ne. Uvidíte ho na bílém papíře? Ze dvou metrů nejspíš ano, ale to je situace s naprosto ideálním kontrastem, která v případě Čínské zdi nastane jen těžko.
V vegetačním období z výšky 100 km je to stejné jako vidět bílou nit o tloušťce 0,2 mm z výšky 2 metrů na zelené hladké podlaze (ty stromy jsou nižší než ta zeď). To snad nebude takový problém, ne?
Velká čínská zeď není bílá. Dokonce ani není všude stejná, stavěli z místního materiálu. Vegetace také není jako hladká zelená podlaha a ne všude kolem Zdi je les. Zeď kopíruje terénní nerovnosti (často jde po hřebenech) a krajina kolem zdaleka není rovná, což znamená, že se ztratí v podobných a čistě přírodních útvarech – hřebeny, údolí, rokle, potoky… nebo v novějších stavbách – obyčejná dálnice je o dost výraznější objekt a i prašná cesta je se Zdí zaměnitelná. Ale není třeba se dohadovat, máme Google mapy, kde si to můžete zkusit. https://www.google.cz/maps/place/40%C2%B040'48.0%22N+117%C2%B013'48.0%22E/@40.6811545,117.2297156,8330m/data=!3m1!1e3!4m5!3m4!1s0x0:0x0!8m2!3d40.68!4d117.23
Taková stavba vždy ovlivňuje nejbližší okolí, např. vegetaci (mikroklima) či navátý či odvátý písek a prach (obého vč. větrů je v Číně nadbytek) a bývají i viditelné pozůstatky původních zemních prací. Takže určitá možnost ji vidět je, resp. spíš zjistit, kudy asi probíhá. Kromě toho v celkem blízkých intervalech (několik set či tisíc metrů) je protkána sítí větších či menších pevností, takže by vypadala jako korálky na niti.
In natura jsem jí viděl, z letadla též, z vesmíru bohužel ne.
Tak jasně. Dálnice by byla pro pozorného pozorovatele z těch 100 km přece jenom viditelnější. Ovšem chtělo by to viset na jednom místě a orientovat se v té spleti hřebenů a nitek. Ale to jaksi z ISS nejde, protože ta valí stále vpřed dost rychle na takové upřené pozorování.
Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.
Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.
Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.
Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.
Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).
Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).
Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.
Fotky jsou pěkné, ale měl bych výhradu k mobilní verzi webu. Obrázky jsou méně než půl obrazovky široké (při prohlížení na šířku) a po kliknutí se zobrazí ještě o trochu menší. Zoom je navíc zablokovaný, takže jediná možnost zvětšení je otevření v novém tabu. Do desktopové verze se mi také nepovedlo přepnout. Vzhledem k tomu, že jde o plugin, tak s tím asi moc dělat nepůjde, ale kdyby přece…
Na, teď se mi to do desktopu přepnulo. Skoro to vypadá, že se to přepíná po odeslání komentáře 🙂
K přepínání mezi mobilní a desktop verzí webu lze kdykoliv využít tlačítka úplně dole na každé stránce.
Právě ty zafungovaly až po odeslání komentáře. Předtím to vedlo vždy jen ke znovunačtení stávající verze.
Hezké. Jen s tou „neviditelností“ čínské zdi bych si nebyl tak jistý. Určitě bude záviset na ročním období a tedy i vegetaci okolo té zdi (teď zrovna bude vše šedé). A taky je dost podstatná výška letu. On ten vesmír začíná o dost níž než je jejich letová hladina 400 km. Z té stovky kilometrů bude ta šance zeď uvidět určitě lepší.
To bychom ale mohli stejně říci, že s pořádnou optikou Zeď uvidíme i z Měsíce. Komentář u fotky je jen vyvrácením rozšířeného omylu, že Velkou čínskou zeď lze vidět z vesmíru, protože má já nevím kolik stovek nebo tisíc kilometrů. Její šířka je však pouhých pár metrů a pouhým okem ji proto vidět nelze.
Šířka 10 metrů, vzdálenost 100 km. Je jako šířka 0,2 mm (režná nit) z výšky 2 metrů. Niť je bílá a podlaha tmavě zelená. Fakt vidíte problém?
Čínská zeď z výšky 100 km se bude jevit jako lidský vlas ze vzdálenosti 2 m, a z výšky 400 km jako lidský vlas ze vzdálenosti 8 m. Uvidíte z téhle vzdálenosti lidský vlas na koberci? Určitě ne. Uvidíte ho na bílém papíře? Ze dvou metrů nejspíš ano, ale to je situace s naprosto ideálním kontrastem, která v případě Čínské zdi nastane jen těžko.
V vegetačním období z výšky 100 km je to stejné jako vidět bílou nit o tloušťce 0,2 mm z výšky 2 metrů na zelené hladké podlaze (ty stromy jsou nižší než ta zeď). To snad nebude takový problém, ne?
Velká čínská zeď není bílá. Dokonce ani není všude stejná, stavěli z místního materiálu. Vegetace také není jako hladká zelená podlaha a ne všude kolem Zdi je les. Zeď kopíruje terénní nerovnosti (často jde po hřebenech) a krajina kolem zdaleka není rovná, což znamená, že se ztratí v podobných a čistě přírodních útvarech – hřebeny, údolí, rokle, potoky… nebo v novějších stavbách – obyčejná dálnice je o dost výraznější objekt a i prašná cesta je se Zdí zaměnitelná. Ale není třeba se dohadovat, máme Google mapy, kde si to můžete zkusit.
https://www.google.cz/maps/place/40%C2%B040'48.0%22N+117%C2%B013'48.0%22E/@40.6811545,117.2297156,8330m/data=!3m1!1e3!4m5!3m4!1s0x0:0x0!8m2!3d40.68!4d117.23
Taková stavba vždy ovlivňuje nejbližší okolí, např. vegetaci (mikroklima) či navátý či odvátý písek a prach (obého vč. větrů je v Číně nadbytek) a bývají i viditelné pozůstatky původních zemních prací. Takže určitá možnost ji vidět je, resp. spíš zjistit, kudy asi probíhá. Kromě toho v celkem blízkých intervalech (několik set či tisíc metrů) je protkána sítí větších či menších pevností, takže by vypadala jako korálky na niti.
In natura jsem jí viděl, z letadla též, z vesmíru bohužel ne.
Tak jasně. Dálnice by byla pro pozorného pozorovatele z těch 100 km přece jenom viditelnější. Ovšem chtělo by to viset na jednom místě a orientovat se v té spleti hřebenů a nitek. Ale to jaksi z ISS nejde, protože ta valí stále vpřed dost rychle na takové upřené pozorování.