15. prosince 2016 
V první řadě se musím omluvit za drobnou mystifikaci, které jsme se na Vás předevčírem (v úterý) nevědomky dopustili. Avizovali jsme totiž, že se v úterý uskuteční druhý pokus o start rakety Pegasus-XL s družicemi CYGNSS. V době vydání článku však již tato informace nebyla pravdivá – zlobivý hydraulický systém, který má za úkol uvolnit raketu z podvěsu pod letadlem se totiž musel vyměnit za náhradní kus, který bylo potřeba dopravit z Kalifornie. Už včera ráno tak byla venku informace, že se start odkládá až na středu. Za chybu se samozřejmě omlouváme a je pro nás poučením do budoucna, abychom si více kontrolovali aktuálnost informací. Dnes je ale vše připraveno ke startu a také k našemu česky komentovanému přenosu.
Ke startu by mělo dojít dnes, tedy ve čtvrtek 15. prosince ve 14:26 středoevropského času, náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 14:10 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu. Tím se dostanete na stránku přenosu na YouTube. V případě, že z nějakého důvodu nemůžete sledovat náš videopřenos, kolega Martin Gembec se pro vás pokusí zprostředkovat psaný online přenos.
EDIT: Máme drobný odklad startu – momentálně to vypadá na shoz rakety ve 14:35 našeho času. Náš přenos tedy začne ve 14:20.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://blogs.nasa.gov/…/sites/268/2016/11/VAFB-20161028-PH_RNB01_0132.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Drzime palce. Dnes by to mohlo byt uspesne.
Raketa Pegasus XL stojí cca 56 mil.$ a na LEO dopraví cca 443 kg. Hm, hm, dost drahý kg na oběžnou dráhu.
Super přenos, nicméně už kdysi mě u vypouštění satelitů (asi Orbcom)napadla otázka která je zde ještě více důležitá. Jak bylo uvedeno, tak družice poletí ve formaci za sebou v rozestupu cca 5000km. Jak se tam probůh ty družice bez reaktivního pohonu dosatnou, když jsou vypouštěny kousek po sobě?
Hezký den, v první řadě moc díky za pochvalu přenosu. Moc nás to těší.
A k dotazu – asi jsem to při přenosu málo zdůraznil. Jde o to, že díky gyroskopům bude možné změnit orientaci družic v prostoru – slabá aerodynamika pak družici může zpomalit, nebo trochu urychlit. Změnou rychlosti se mění i oběžná dráha tělesa – nejvyšší a nejnižší body dráhy i oběžná doba. Díky těmto změnám je možné satelity postupně rozložit do formace, která připomíná již zmíněné korálky na šňůrce. Není to snadné a nejde to rychle. Ale dá se to a u nepilotovaných, lehkých sond, kde nás netlačí čas, se to hodí, protože se ušetří značná hmotnost na nádržích a tryskách.
Vztlak, zpomalení to chápu, ale to zrychlení nějak nechápu. Myslel jsem, že když se něco někde tře, tak se to vždy zpomaluje. Pak by i vztlakem vynesení na vyšší oběžnou dráhu a vrácení se zpět by mělo způsobit pokles dopředné rychlosti. Joo, leda že by letěli v řadě za sebou, ale ne ve stejný výšce. Nebo je to jinak?
Ta změna rychlosti je vždy relativní. Hlavně tam jde o pohyb nahoru a dolů, jak píšete. To vede k změně parametrů orbitální dráhy – především doby oběhu.
Díky za objasnění.
Rádo se stalo.
Predpokladám, že vypustenie rakety z podvisu spod lietadla znižuje nároky na 1. stupeň rakety a tak aj na celkovú cenu rakety. Ako sa na cene podieľajú náklady na vynesenie rakety pod lietadlom (palivo, adaptér pre uchytenie a uvoľnenie rakety atď)? Je to v sumáre lacnejšie, ako výkonnejší 1. stupeň pre porovnateľnú užitočnú záťaž?
Pegasus je poměrně drahá raketa, což už zaznělo i tady v diskusi pod článkem. Úspora je tedy diskutabilní.
Proudové motory mají mnohem vyšší specifický impuls, než motory raketové. Kdyby ty proudové motory s sebou nevláčely celé dopravní letadlo, ale jen jeho nezbytnou část, bylo by to jistě ekonomicky výhodné.
V dnešní době bych však raději přilepil k 1. stupni několik boosterů, které by sice spotřebovaly více paliva než letadlo, ale celkově by to mohlo vyjít levněji. Zejména pokud by se ty boostery recyklovaly.