3. prosince 2016
Když v roce 2014 proběhla na ISS první sklizeň salátu, bylo této zprávy všude plno. Tehdy se ještě vzorky nekonzumovaly, ale zamířily na Zemi pro laboratorní testy. O rok později si už Scott Kelly a jeho kolegové pochutnávali na salátu a také se o tom hodně psalo. A nyní došlo na ISS k další sklizni a je ticho po pěšině. Jelikož si myslíme, že jde o zajímavou událost, která si zaslouží připomenutí, rozhodli jsme se vydat tento článek. V roli zahradníka byl Robert Kimbrough, který si na odpolední svačinku podle plánu sebral několik lístků červeného římského salátu, o které se předtím měsíc staral.
Aktuální kolo experimentu VEGGIE, označované jako Veg-03, začalo 25. října a vůbec poprvé v historii bylo ve stavu beztíže zasazeno všech šest rostlinek současně. Velitel 50. dlouhodobé expedice pak o salát pečoval podobně, jako zahradníci na Zemi a se vším mu pomáhalo řídící středisko připravené kdykoliv poradit. Jak se ukázalo, v průběhu prvního týdne byl americký astronaut k sazeničkám až moc štědrý co se vody týče, ale po nezbytném upřesnění údajů se rostlinky vzpamatovaly a dorostly podle plánu. Pomohl tomu i fígl, kdy Robert Kimbrough pomohl odstranit část přebytečné vlhkosti pomocí větráku.
Vedoucí experimentu VEGGIE – Charles Spern – instruuje Roberta Kimbrougha, jak má pěstovat salát.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Výzkumníci zvolili techniku sběru, kterou sami nazývají „odřízni si a přijď zase“. Tato metoda umožňuje opakovaný sběr čerstvých listů salátu v průběhu delšího časového úseku. Na rostlině se vždy ponechá několik neporušených listů, které zajistí, že rostlina přežije a vyprodukuje nové čerstvé listy. Po zhruba 10 dnech je tak možné sáhnout opět ke sklizni.
Cílem tohoto experimentu je poskytnout astronautům zpestření jídelníčku v podobě čerstvé, šťavnaté zeleniny. Podle zpráv z ISS se i tato sklizeň podařila a Robert Kimbrough si osvěžení jídelníčku velmi pochvaloval – všechny nyní odebrané lístky posloužily čistě jako potrava astronautů. Z aktuálně pěstovaných rostlin se má podle plánu sklízet ještě třikrát, přičemž poslední sklizeň by měla přijít na samém začátku roku 2017. Zbývající sklizeň se rozdělí na dva díly – první část posádka sní a druhá část se pošle opět na analýzu do pozemských laboratoří.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/iss050e011238plusplaque.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/img_0108.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Snímky pestovaného šalátu by neboli? Ako biologičku by ma to celkom zaujímalo…
Z letošní sklizně jsem žádnou fotku nenašel, ale pokud stačí fotka z minulých let – https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/iss044e033362-veggie1_1.jpg
Ďakujem.
Rádo se stalo. Na internetu jsou i další fotka ve vysokém rozlišení. Stačí googlit ISS VEGGIE.
Zajímalo by mě jestli pěstují zatím jenom saláty, a nebo i něco jiného? Myslím tím k jídlu 🙂 A proč zrovna saláty? Děkuji za odpověď
Na začátku letošního roku tam vypěstovali cinii, ale nikoliv k jídlu. 🙂
A proč zrovna saláty? Jsou výživné, šťavnaté, rychle rostou, dají se snadno sklízet po kouscích. To jsou možnosti, které mne napadly takhle narychlo, ale nejsem zahradník. 🙂
Takže praktické důvody 🙂 Jedná se o výzkum teprve, ale zatím teda nejsou známy nějaké důvody pro nemožnost pěstování např rajčat, brambor, v mikrogravitaci?
Myslím, že tyto plodiny potřebují větší prostor.
Salát mj. patří k rostlinám, které se daří pěstovat i při velmi nízkém atmosférickém tlaku. Počítá se s ním při budoucím osidlování Marsu – skleníky nebudou muset být tak pevné.
A veliká výhoda pěstování rostlin ve vesmíru? úrodu vám nesežerou slimáci 😀
Listy rostlina udela jako prvni vec. Ukecat ji, aby udelala hlizy, nebo dokonce plody (hadam, ze na ISS nechteji mit vcely) je o dost slozitejsi. Predpokladam, ze dalsi budou redkvicky, kedlubny, brambory, kvetaky, nebo topinambury.
Díky za Váš komentář. Představa včel na ISS mi opravdu rozveselila večer. 🙂
Takže jim zásoby z havarovaného Progressu tolik nechybí 🙂
To by chtělo pořádný skleník a ne takové mrňavé terárium. Snad se někdy dostaneme k tomu, aby jídlo vypěstované na místě tvořilo větší než zanedbatelnou část potřebných potravin. Pro začátek to ale nevypadá špatně.
I cesta dlouhá tisíc mil začíná prvním krokem.
Mají zásoby na půl roku dopředu, takže je to nijak neohrozí. Příští týden tam letí s kamiónem Japonci.
Bude ešte možné do japonského kamiónu doplniť aspoň časť z obsahu havarovaného Progressu?
Něco drobného se tam možná doplnit dá, ale určitě ne všechno.
Normálně jsem dostal chuť na salát. Ten „beztížný“ chutná stejně ?
Prý ano, ale je pravda, že chutě astronautů na oběžné dráze se prý mění.