Zatímco inženýři stále pátrají po příčinách problémů motoru sondy Juno, podařilo se jim alespoň zjistit, co vedlo k jejímu přechodu do bezpečného režimu. Abychom si to připomněli – 19. října se sonda Juno chystala na blízký průlet kolem Jupitera. Cílem nebyl brzdící zážeh, ale sběr vědeckých dat. Pouhých 13 hodin před průletem nejnižším bodem dráhy se ale vyskytl softwarový problém, který způsobil restart centrálního počítače. Následovalo spuštění standardního bezpečného režimu s vypnutými vědeckými přístroji. Sonda tedy vědecky cennou oblastí prolétla umělecky řečeno se zavřenýma očima.
Sonda jen obnovila funkci své antény a aktivovala diagnostický režim, který měl zjistit, která část vybavení mohla za vzniklé problémy. Odborníci tyto údaje prověřili a zjistili, že původcem problémů byl přenos dat z vědeckého přístroje JIRAM (Jupiter Infrared Auroral Mapper). Se samotným přístrojem nebylo nic špatně, k chybě došlo jinde v sondě.
Zdroj: https://metrouk2.files.wordpress.com
Inženýři proto připravili softwarovou záplatu, která tento problém opravovala, ale zatím jej ještě nenahráli do řídícího počítače. Kvůli tomu byl přístroj JIRAM při dalším blízkém průletu (11. prosince) vypnutý. „Nechtěli jsme riskovat, že by znovu došlo ke stejné události,“ vysvětlil Scott Bolton, který vede tým specialistů této mise. Nejnovější průlet proběhl přesně podle plánu a všechny přístroje kromě vypnutého JIRAM pracovaly správně.
Ohledně problémů s motorem zůstává situace nadále otevřená. Stále sílí hlasy, které říkají, že sonda Juno je schopná požadovaná data nasbírat i na současné dráze a že není zapotřebí riskovat motorický zážeh, který by zkrátil oběžnou dobu ze současných 53,5 dne na 14 dní. Neutrpí tím kvalita získaných údajů, jen bude trvat delší dobu je nasbírat. „Opravdu nechceme přidávat riziko, které není nezbytné, takže postupujeme opatrně,“vysvětluje Rick Nybakken, projektový manažer projektu Juno.
Zdroje informací:
http://www.space.com/
http://spacenews.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/06/juno_joi_lm.jpg
https://metrouk2.files.wordpress.com/2016/09/ad_217818930.jpg
Myslím si, že nemalý vliv může mít i brutální radiace, která se v okolí Jupitera vyskytuje.
To je pochopitelně velmi silný faktor.
Naštěstí postižený přístroj je nepodstatný, sleduje polární záře, vědecký význam mise nemůže nijak ovlivnit.
Tvrdit o jakémkoliv vědeckém přístroji na libovolné kosmické sondě, že je nepodstatný, je opravdu hodně odvážné tvrzení. Nepřijde mi vhodné opovrhovat jakýmkoliv přístrojem. Třeba právě díky němu mohou vědci odhalit něco, co jim otevře cestu k novým objevům. Každý přístroj má svůj důvod.
Jedná se o infra přístroj který zkoumá druhotný jev, tj. reakci atmosféry na sluneční částice pohybující se po magnetických siločárách planety, pravděpodobně nic překvapivého nezjistí.
Tím bych si nebyl tak jist. Magnetické pole na Jupiteru je mnohem silnější než na Zemi. My třeba vidíme jen polární záři, ale vědci v tom mohou vidět i turbulence, které jsou na Zemi pod rozlišovací schopností dostupných přístrojů. V těch turbulencích mohou navíc najít nějaké fluktuace, které mohou vést k nějakému novému objevu. Vždyť Jupiter je skoro hvězdou.
Takže každý přístroj na sondě je důležitý, o umístění každého z nich vědci bojovali s konkurencí.
Já se celkem bojím, že ten problém s motorem nebude triviální. Na sondu je určitě tlak kvůli penězům-takto bude stát víc její delší provoz, takže musí být (celkem velká) snaha o zkrácení oběžné doby. Pokud to „nebudou riskovat“, risk je dost velký… NASA nemá peněz na rozhazování.
Určitě to nebude nic malého. Sám jsem zvědavý.
Právě to, že by NASA musela misi financovat déle, mi přijde jako dobrý důvod oběžnou dobu nezkracovat (z pohledu zainteresovaných osob)..
Jasně, ale z pohledu těch, co přidělují peníze (i v rámci NASA, protože by to mohlo jít z rozpočtu jiného projektu) bude tlak na zkrácení. Podle mě to dopade kompromisně: Nejdřív provedou několik dlouhých obletů a nasbírají většinu vědeckých dat a pak zkusí zbytek mise urychlit zkrácením dráhy
Je to logické.
Myslím, že tlaku na uskutečnění riskantního manévru a tím zkrácení doby potřebné k plánovanému počtu průletů se není třeba obávat. NASA provozovala a provozuje mise, které už dávno přesluhují a i přes občasné výkřiky o finanční situaci jedou dál. Pokud Juno zůstane na současné dráze a zdravíčko jí vydrží, svou misi dokončí. Velení mise si to obhájí (a třeba se taková diskuse ani nepovede) a nebo dospěje k závěru, že ventily již nezklamou a oběžná doba se přece jen zkrátí. Ale pochybuji, že by se do toho nechali dotlačit strážcem kasy.
Bohužel ani kapacita antén sítě DSN není neomezená – takže tlak na zkrácení mise může být i z důvodu potřebnosti přenosové kapacity pro jiné projekty.
Předpokládám, že významný faktor je i to, že delší sběr dat poskytne operátorům sondy zaměstnání a tedy plat na delší dobu : )
Ve špičkovém výzkumu vědci takhle skutečně neuvažují. Ostatně do vědy se kvůli teplým místečkům opravdu nechodí.
Zdravim,nedalo by sa juno zbrzdik korekcnymi motormi?
To by jistě šlo, je to jedna z možností, ale není to ideální – jednak nejsou stavěné na tak dlouhé zážehy a navíc nejsou tak palivově účinné. Rozdíl je i v tom, že hlavní motor spaluje dvousložkové palivo, zatímco korekční trysky jednosložkové – okysličovadlo by tvořilo jen mrtvou zátěž, které by sondu zbytečně zatěžovala.
Podla mna naklady na platy zamestnancov NASA (predlzenie misie o 4 az 5 rokov) a celkom predlzene naklady celej misie nie su az tak velke, ze by stalo za to riskovat, ze o celu sondu by sa prislo pri nehode motoru. Predpokladam, ze i tak NASA pocitala, ze misia sa bude predlzovat. Za 5 rokov sonda nazbiera dostatocne mnoztvo dat a pokial to budu chciet riskmut, mozu upravit jej drahu. Predlzenie misie prinasa cas pre vedecky team na ine cinnosti. Cize tych par tyzdnov pokial bude sonda necinna kvoly velkej drahe mozu vyuzit kapacity na ine ucely. Kvalifikovani budu urcite na akukolvek podobnu misiu.
Kdoví, třeba po čtyřech letech žbluňkne do Jupiteru nějaká kometa a my budeme vděční, že jsme tu sondu ještě neodepsali.