Každý český fanoušek kosmonautiky se musel zastydět při pohledu na sumu, kterou náš stát přispívá do rozpočtu Evropské kosmické agentury. nyní však přichází potěšující zpráva. Vláda schválila navýšení českého příspěvku – ze zhruba 530 na 830 milionů korun. Pokračuje tak již vloni zahájený trend zvyšování českého příspěvku, protože v roce 2015 vláda navýšila český rozpočet o 200 milionů z dřívějších 327 milionů, což byla opravdu velmi nízká, skoro až trapná účast. Současný příspěvek je již důstojnější, byť fanoušci kosmonautiky by si jistě přáli ještě větší investice. Doufejme tedy, že nastavený trend bude pokračovat.
Myslím, že na webu věnovaném kosmonautice je vyjmenovávání výhod vyšších investic ekvivalentem nošení pověstného dříví do lesa, ale pro pořádek jen stručně – vyšší příspěvky zajistí České republice větší možnosti uplatnění. Jde tak bez přehánění o investici do českého průmyslu a vědy. ESA totiž razí pravidlo, že celých 84% investic od členských států vrací ve formě zakázek pro tamní průmyslové podniky.
Pozitivní je i aktivita na poli volitelných programů. Česká republika se přihlásila do programu vývoje raket Ariane 6. Aby se podařilo dodržet takzvaný Národní kosmický program, bylo rozhodnuto navýšit příspěvek do volitelných programů na 445 milionů korun. Celý příspěvek je složený z výše jmenovaného volitelného programu, ke kterému se přidává povinný příspěvek. Do něj přispívá 225 miliony korun ministerstvo školství, které dále investuje 60 milionů do volitelných výzkumných programů. Zbývajících 100 milionů korun tvoří příspěvek zahrnující přípravu českých průmyslových kapacit do kosmického programu.
Zdroj: https://en.wikipedia.org
Zdroje informací:
http://www.ceskatelevize.cz/
http://www.denik.cz/
http://domaci.eurozpravy.cz/
http://www.radio.cz/cz/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/ESA_Member_States_and_Cooperating_States.jpg
Co znamená těch 200 % na konci tabulky?
Je to již z Wikipedie – zřejmě chyba při výpočtu buňky.
Myslim ze je to umysel. Celkovy rozpoces ESA je zlozeny z prispevkov jednotlivych statov a potom z prispevkov organizacii comje de facto len z rozpoctu EU. Velka cast sa vracia do jednotlivych statov napriklad do Europskych spolocnosti, ktore vyrabaju druzice zabezpecuju nosice a pod. Rozhodne to nie su vyhodene peniaze otazka je ci by sa dali este vyuzivat efektivnejsie. Rozpocet NASA je len 4x vyssi pricom NASA financuje narocne projekty ako Orion, SLS, komercne lety nakladu a posadok k ISS a mnozstvo sond na studium zeme a inych telies slnecnej sustavy.
Zdrojem pro tabulku na Wikipedii byla tato stránka, z ní je asi jasnější, jak se dostali k 100% + 100% = 200% 🙂
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2016/01/ESA_budget_2016
Jde o to kolik z toho jde na jednotlivé letové programy a kolik spolkne administrativa. Podle neblahých zkušeností s byrokracií v EU to bude asi podobně přebyrokratizováno.
Neviděl bych to tak černě. Nějaká administrativa tam být musí, ale bez toho to u podobně velkých projektů nejde.
Zřejmě to bude těch zbývajících 16 %. Z toho se zřejmě platí i našich 10 zaměstnanců ESA.
Jen pro Vaši informaci – pro EU dělá méně úředníků, než pro ČR. EU je v podstatě docela štíhlý aparát 😉
„bylo rozhodnuto navýšit dobrovolný příspěvek na 445 miliónů…“ – to se tedy nepovítá to těch 830 milionů poviných? Takže celkem tam dáme ores 1 miliardu? A jak moc se navýšil ten dobrovolný? Jaká byla předtím hodnota?
Jinak jako každý český fanoušek Vládě děkuju za navýšení a vám za informace 🙂
*nepočítá do těch…
Dobrovolný příspěvek se samozřejmě počítá do celku. V textu je dělení celé sumy detialně rozepsáno.
Bylo by zajímavé porovnat největší kosmické agentury co do rozpočtů/nákladů a počtu zaměstnanců. / USA, Rusko, Čínu, Japonsko, Indii a EU /
Podle mě je úsměvné, že v ČR to spadá pod ministerstvo dopravy, zatímco ve většině ostatních států pod orgán, který svým názvem vesmírné aktivity připomíná víc 🙂
Mělo by to patřit k MŠMT jako v seriálu Kosmo?
Česko asi není taková kosmická velmoc, aby tady bylo nutno postavit novou budovu a do ní nacpat zástup úředníků 🙂 Myslím, že nějaký odbor v rámci ministerstva dopravy to v klidu zvládne.
Ticho. Nebo se toho nějaký úřada chytí a budeme tu mít další zbytečný barák a ty peníze spolkne jen jeho provoz. Ta jedna kancelář na ministerstvu dopravy snad musí stačit.
V tom máte pravdu 😀 Už mlčím 😀
Prosím Vás, co dělá v ESA Kanada?
Už od 1. ledna 1979 má speciální status státu spolupracujícího s ESA. To kromě jiného znamená, že Kanada má svůj podíl při rozhodování, ale zároveň se i kanadské firmy mohou ucházet o kontrakty a získávat je. Kromě toho Kanada také přispívá do rozpočtu ESA finančními prostředky.
To jsou věci, koukám na to a je to zajímavé, nenapadlo mě, že ta spolupráce je starší něž CSA a dokonce než ESA. Pak to dává historický smysl. Díky.
To měla pochopitelně být odpověď panu Majerovi.
Až bude ČR krachovat z přemíry zadlužení tak kosmický program bude to poslední co bude českou společnost zajímat. Jak dlouho se ještě budeme tvářit že žijeme v době přebytku ve kterém si může dovolit takovéto programy?
Váš názor je mimořádně krátkozraký. Mělo by to být právě naopak. Do vědeckých programů i do aplikované výroby (což je tento případ) by se mělo investovat mnohonásobně více peněz. Zřejmě si neuvědomujete, že díky zapojení České republiky do špičkových technických oborů se zajišťuje vysoká úroveň práce všech navazujících oborů. Jinými slovy, pokud by mladí odborníci neměli kam po škole nastoupit, pokud by v ČR nebyl rozvinutý potenciál pro vysoce specializovanou vědu a aplikovanou výrobu, pak by tyto mozky odcházely do zahraničí a z České republiky by se stala jen levná pracovní síla. Je potřeba změnit vnímání lidí, kteří zastávají podobné názory, jaké jste tu napsal. Ukázat jim význam vědy, nebo pokročilých konstrukčních systémů a jejich přínosy. Do těchto oborů by se mělo investovat mnohem více, aby se Česká republika mohla dostat mezi vyspělé státy s pevnou průmyslovou a odbornou základnou. Zmarem by byla naopak situace, kdy by se investice do vědy omezovaly. Děsivé je, že mnoho lidí (většinou to bývají méně informovaní, případně méně inteligentní lidé) nevidí dál, než jen na cenu piva a rohlíků v obchodě. Takoví lidé nechápou význam vědy, je to nad jejich mozkovou kapacitu, ale tady má klíčovou úlohu ta rozumná menšina, která chápe celospolečenský přesah těchto otázek, který zůstává oněm prostým lidem skrytý. Proto je potřeba maximálně popularizovat kosmonautiku a její přínosy, aby se i široká veřejnost dozvěděla o jejích přínosech a mohla změnit názor. Pouze tudy vede cesta k navýšení rozpočtů do vědy a dalších špičkových oborů, které nám zajistí vhodnou budoucnost.