sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Cassini sledovala oblačnost na Titanu

Americká sonda Cassini zaměřila mezi 29. a 30. říjnem svou pozornost na Titan, největší měsíc, který obíhá kolem Saturnu. Když pak odborníci na Zemi analyzovali pořízené snímky, napadlo je položit je za sebe a vzniklé video přehrát. Když se ještě upravila velikost měsíce, která se pochopitelně kvůli vzájemné vzdálenosti měnila, bylo na videu jasně vidět, jak se nad povrchem Titanu pohybují jemné bělavé mraky. Oblačnost se objevila v severních oblastech měsíce, kde zrovna panovalo léto. Podle odborníků jde o mraky tvořené metanem. Sonda Cassini tak opět ukázala, že dokáže úžasné věci a že se už nyní opakovaně zapsala do zlatého fondu výzkumu vesmíru.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.jpl.nasa.gov/images/cassini/20100923/flyby20100923-full.jpg

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
7 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Kamil
Kamil
8 let před

Je to ve skutečných barvách?

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  Kamil

Nikoliv, tohle je černobílé.

slappy
slappy
8 let před
Odpověď  Kamil

Snímky byly pořízeny přes infračervené filtry. Ve viditelném světle není vidět ani povrch Titanu ani takovéto mraky v jeho troposféře, jelikož je oboje skryto pod hustou oranžovou mlhou…

Peter P
Peter P
8 let před

Je neuveritelne, ze po tolkych rokoch sonda Cassini funguje a posiela tak kvalitne data. Skoda, ze nema ziadneho nastupcu. Naklady by mohli byt mensie nez pri prvej misii a pristroje dokonalejsie. Dokonca aj pristavacie puzdro na Titane by mohlo byt omnoho sofistikovanejsie.

Vojta
Vojta
8 let před
Odpověď  Peter P

Pouzdro bylo OK, vzhledem k tomu, že k vývoji měli jen data z Voyagerů a Hubbla. Hlavní problém byl stejně v krátkém komunikačním okně s mateřskou sondou. Dnes by asi nebyl velký technický problém tam poslat obdobu Curiosity. Myšleno ne o moc vêtší, než se samotnou Curiosity. Dokonce by to tam bylo v některých ohledech snazší. Třeba díky husté atmosféře a nízké gravitaci by byl jednodušší přistávací manévr nebo by RTG článek měl lepší chlazení a tím i vyšší účinnost.

Spytihněv
Spytihněv
8 let před
Odpověď  Vojta

Ono se tak nějak počítalo s tím, že i to dvouhodinové komunikační okno s Cassini z povrchu bude bohatě postačovat. No nestačilo. Po dvou hodinách Cassini zalétla za obzor, ale Huygens vysílal ještě další dvě hodiny, což se podařilo zachytit přímo na Zemi, ale jen ve formě nosné vlny.

Racek
Racek
8 let před

Och, to je nádhera. A ta jezera … rád bych se dožil něco jako Curiosity na Titanu …

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.